Návrh usnesení - B8-0076/2019Návrh usnesení
B8-0076/2019
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × LLCotton25 × MON 15985, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003

23.1.2019 - (D059692/02 – 2019/2524(RSP))

předložený v souladu s čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Odpovědný poslanec: Bart Staes Guillaume Balas, Lynn Boylan, Eleonora Evi, Sirpa Pietikäinen, Valentinas Mazuronis  

Postup : 2019/2524(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-0076/2019
Předložené texty :
B8-0076/2019
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B8-0076/2019

Usnesení Evropského parlamentu o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × LLCotton25 × MON 15985, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003

(D059692/02 – 2019/2524(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × LLCotton25 × MON 15985, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D059692/02),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech[1], a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. prosince 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[2],

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 7. března 2018, které bylo zveřejněno dne 20. dubna 2018[3],

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů[4],

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 11. února 2011 podala společnost Bayer CropScience AG v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují bavlnu GHB614 × LLCotton25 × MON 15985 a podkombinaci LLCotton25 × MON 15985, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“); vzhledem k tomu, že žádost se vztahovala i na uvedení výrobků, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × LLCotton25 × MON 15985 a podkombinaci LLCotton25 × MON 15985, nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA přijal dne 7. března 2018 kladné stanovisko k žádosti;

C.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná bavlna GHB614 × LLCotton25 × MON 15985 exprimuje protein 2mEPSPS, který rostlinám propůjčuje schopnost tolerance vůči herbicidům obsahujícím glyfosát, protein PAT, který rostlinám propůjčuje schopnost tolerance vůči herbicidům na bázi glufosinátu amonného, a proteiny Cry1Ac a Cry1Ab2, který rostlinám poskytuje ochranu proti některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera; vzhledem k tomu, že rostlina navíc produkuje proteiny (NPTII a AAD), které jí propůjčují rezistenci vůči antibiotikům;

D.  vzhledem k tomu, že i když lidská spotřeba bavlníkového oleje může být v Evropě relativně omezena, lze jej nalézt v široké škále potravinářských výrobků, včetně dresinků, majonéz, jemného pečiva, čokoládových pomazánek a chipsů[5];

E.  vzhledem k tomu, že bavlna je používána jako krmivo pro zvířata ve formě bavlníkových pokrutin/bavlníkové mouky nebo plnotučných bavlníkových semen[6];

Rezidua a složky doplňkových herbicidů

F.  vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů, v tomto případě glyfosátu a glufosinátu, je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům a lze proto očekávat, že tyto rostliny budou vystaveny jak vyšším, tak opakovaným dávkám, které povedou nejen k vyššímu zatížení rezidui při sklizni, a tedy i v dováženém produktu, ale mohou také ovlivnit složení geneticky modifikované rostliny a její agronomické vlastnosti;

G.  vzhledem k tomu, že používání glufosinátu již není od 1. srpna 2018 v Unii povoleno, protože je klasifikován jako toxický pro reprodukci, a proto splňuje kritéria pro vyloučení stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009[7];

H.  vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že žádná klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka;

I.  vzhledem k tomu, že podle závěrů komise EFSA pro přípravky na ochranu rostlin a rezidua přípravků na ochranu rostlin nelze vyvodit závěry o bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin se skupinami glyfosátů[8]; vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka[9];

J.  vzhledem k tomu, že Unie již odstranila z trhu přísadu glyfosátu známou jako ethoxylovaný amin loje z důvodu obav ohledně toxicity této látky; vzhledem k tomu, že problematické přísady a směsi však mohou být přesto povoleny v zemích, kde se pěstuje geneticky modifikovaná bavlna (v současné době Japonsko);

K.  vzhledem k tomu, že informace o úrovni reziduí herbicidů a jejich metabolitů jsou zásadní pro důkladné posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům; vzhledem k tomu, že rezidua z postřiku herbicidy jsou posuzována mimo oblast působnosti komise EFSA pro geneticky modifikované organismy (komise EFSA GMO); vzhledem k tomu, že nebyl posuzován dopad postřiku geneticky modifikované bavlny herbicidy ani kumulativní účinek postřiku glyfosátem i glufosinátem;

L.  vzhledem k tomu, že členské státy nemají ze zákona povinnost měřit rezidua glyfosátu nebo glufosinátu v dovážené bavlně, aby bylo zajištěno dodržování maximálních limitů reziduí v rámci koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie pro roky 2019, 2020 a 2021[10]; vzhledem k tomu, že v poslední zprávě Evropské unie o reziduích pesticidů v potravinách vypracované úřadem EFSA a založené na výsledcích koordinovaného víceletého programu a jednotlivých programů členských států nejsou uvedeny žádné informace o souladu bavlny s maximálními limity reziduí pro jakékoli pesticidy[11]; vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů tak není známo, zda jsou rezidua glyfosátu nebo glufosinátu na geneticky modifikované bavlně GHB614 × LLCotton25 × MON 15985 v souladu s maximálními limity Unie pro rezidua;

Přítomnost toxické látky gossypol

M.  vzhledem k tomu, že gossypol je přirozeně se vyskytující toxická složka bavlny; vzhledem k tomu, že přítomnost proteinu EPSPS může vést k vyšší úrovni gossypolu v geneticky modifikovaných rostlinách, které obsahují tento protein[12]; vzhledem k tomu, že komise EFSA pro geneticky modifikované organismy uvedla, že obsah volného gossypolu v surových bavlníkových semenech geneticky modifikované bavlny GHB614 x LLcotton25 x MON15985 byl vyšší než u srovnatelné rostliny bez genetické modifikace (7 200 mg/kg a 6 000 mg/kg)[13], přičemž oba byly vyšší, než je zákonná hranice 5 000 stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech[14];

N.  vzhledem k tomu, že podle studie z roku 2014 „Gossypol Toxicity from Cottonseed Products“ (Toxicita gossypolu v produktech z bavlníkových semen) je nejčastějším toxickým účinkem u zvířat poškození reprodukce samců i samic, což způsobuje vážné hospodářské ztráty v chovu hospodářských zvířat, a zásah do imunitní funkce, což snižuje odolnost zvířat vůči infekcím a narušuje účinnosti vakcín[15]; vzhledem k tomu, že komise EFSA pro kontaminující látky v potravinovém řetězci popisuje gossypol jako nežádoucí látku v krmivu[16];

O.  vzhledem k tomu, že komise EFSA pro geneticky modifikované organismy uvádí, že vyšší obsah gossypolu v bavlníkovém semeni u geneticky modifikované bavlny GHB614 x LLcotton25 x MON15985 ve srovnání se srovnatelnou rostlinou bez genetické modifikace „není pro zvířata a člověka v praxi žádným bezpečnostním problémem, neboť i) maximální obsah volného gossypolu je regulován evropskými právními předpisy a ii) bělený a rafinovaný bavlníkový olej a mouka vyrobená z bavlníkových semen, které mohou být přímo konzumovány lidmi, jsou v podstatě prosté gossypolu“[17]; vzhledem k tomu, že EFSA nevyhodnotila bavlníkový olej (pro lidskou spotřebu) ani bavlníkovou mouku (jako krmivo) jako doporučované současným konsensuálním dokumentem OECD o kompozičních aspektech nových odrůd bavlny; vzhledem k tomu, že tvrzení, že gossypol podléhá právním omezením podle právních předpisů Unie, neposkytuje dostatečné záruky, že geneticky modifikovaná bavlna GHB614 x LLcotton25 x MON15985 je bezpečná pro spotřebu;

Proteiny Cry a souvislost s alergickými reakcemi

P.  vzhledem k tomu, že GHB614 x LLcotton25 x MON15985 exprimuje dva toxiny Bt (proteiny Cry1Ac a Cry1Ab2), které poskytují ochranu proti některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera; vzhledem k tomu, že ačkoli bylo uznáno, že proteiny Cry1 mají adjuvantní vlastnosti, což znamená, že mohou případně posílit alergické vlastnosti jiných potravin, nebylo to úřadem EFSA analyzováno;

Q.  vzhledem k tomu, že vědecká studie z roku 2017 o možných zdravotních dopadech toxinů Bt a reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy dospěla k závěru, že je třeba věnovat zvláštní pozornost reziduím herbicidů a jejich interakci s toxiny Bt[18]; vzhledem k tomu, že tento aspekt úřad EFSA neprozkoumal;

Rezistence vůči antibiotikům

R.  vzhledem k tomu, že GHB614 x LLcotton25 x MON15985 produkuje proteiny (NPTII a AAD), které jí propůjčují rezistenci vůči antibiotikům; vzhledem k tomu, že NPT11 jí propůjčují rezistenci vůči neomycinu a kanamycinu; vzhledem k tomu, že AAD jí propůjčují rezistenci vůči streptomycinu, vzhledem k tomu, že všechny tyto antimikrobiální látky jsou ze strany WHO klasifikovány jako „rozhodující“[19];

S.  vzhledem k tomu, že čl. 4 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES[20] vyžaduje, aby byly při provádění posouzení rizika v oblasti životního prostředí zohledněny zvláště geneticky modifikované organismy (GMO) obsahující geny exprimující odolnost vůči antibiotikům používaným k lékařskému nebo veterinárnímu ošetření, a že celkovým cílem je identifikovat a postupně odstranit z geneticky modifikovaných organismů markerové geny odolnosti vůči antibiotikům (ARMG), které mohou mít nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo na bezpečnost životního prostředí;

T.  vzhledem k tomu, že komise EFSA pro geneticky modifikované organismy ve stanovisku z roku 2004 zkoumala použití ARMG při výběru transgenních událostí v rostlinách kvůli obavám, že použití takových markerových genů by mohlo vést k případné zvýšené odolnosti vůči antibiotikům u lidí a zvířat v důsledku genového přenosu z geneticky modifikovaných rostlin na bakterie;

U.  vzhledem k tomu, že podle tohoto stanoviska z roku 2004 patří gen AAD do skupiny II genů rezistence vůči antibiotikům, které by měly být „omezeny na účely terénních pokusů a neměly by být přítomné v geneticky modifikovaných rostlinách, které mají být uváděny na trh“[21];

Připomínky příslušných orgánů členských států

V.  vzhledem k tomu, že příslušné orgány během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek, mimo jiné včetně výše uvedených otázek[22];

Nedostatek demokracie v procesu rozhodování

W.  vzhledem k tomu, že na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. prosince 2018, nebylo přijato žádné stanovisko, což znamená, že vydání povolení nebylo podpořeno kvalifikovanou většinou členských států;

X.  vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou[23];

Y.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, dne 28. října 2015 v prvním čtení zamítl[24] a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  vyzývá Komisi, aby vzala návrh prováděcího rozhodnutí zpět;

3.  vyzývá Komisi, aby nepovolovala dovoz geneticky modifikovaných rostlin, které jsou tolerantní vůči herbicidu, který není povolen pro použití v Unii, v tomto případě glufosinát, pro použití jako potraviny nebo krmivo;

4.  vyzývá Komisi, aby nepovolovala žádné geneticky modifikované rostliny tolerantní vůči herbicidům, aniž by bylo provedeno plné posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy, metabolity a z nich vyrobenými komerčními přípravky tak, jak jsou používány v zemích, kde se tyto rostliny pěstují;

5.  vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních vůči herbicidům bez ohledu na to, zda je daná geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu jako potravina a krmivo;

6.  vyzývá Komisi, aby nepovolovala žádné geneticky modifikované rostliny, které obsahují geny rezistentní vůči antimikrobiálním látkám;

7.  opakovaně zdůrazňuje své odhodlání pokračovat v práci na návrhu Komise, jímž se mění nařízení (EU) č. 182/2011; vyzývá Radu, aby se vší naléhavostí pokročila v práci ve vztahu k tomuto návrhu Komise;

8.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;

9.  vyzývá Komisi, aby stáhla návrhy na povolení geneticky modifikovaných organismů, pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepřijal žádné stanovisko, ať již jde o pěstování, nebo o použití jako potraviny a krmiva;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

 

Poslední aktualizace: 28. ledna 2019
Právní upozornění - Ochrana soukromí