NÁVRH USNESENÍ o situaci v Nikaragui
11.3.2019 - (2019/2615(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Ernest Urtasun, Bodil Valero, Barbara Lochbihler, Jordi Solé, Josep‑Maria Terricabras, Florent Marcellesi, Tilly Metz, Molly Scott Cato, Bart Staesza skupinu Verts/ALE
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Nikaragui, zejména na usnesení ze dne 18. prosince 2008[1], 26. listopadu 2009[2], 16. února 2017[3] a 31. května 2018[4],
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 2. října 2018 vydané jménem EU o situaci v Nikaragui,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 21. ledna 2019 týkající se Nikaraguy,
– s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 1. března 2019 o obnovení národního dialogu v Nikaragui,
– s ohledem na výzvu Meziamerické komise pro lidská práva ze dne 28. února 2019 k vytvoření podmínek, které by umožňovaly dodržování lidských práv během nikaragujského dialogu,
– s ohledem na svou ad hoc delegaci do Nikaraguy ve dnech 23.–26. ledna 2019,
– s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Střední Amerikou z roku 2012,
– s ohledem na strategický dokument EU pro danou zemi a na víceletý orientační program pro Nikaraguu na období 2014–2020,
– s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv z června 2004, které byly v roce 2008 aktualizovány,
– s ohledem na nikaragujskou ústavu,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že od vypuknutí sociálních protestů dne 18. dubna 2018 proti plánovaným reformám nikaragujského systému sociálního zabezpečení a stále autokratičtějším sklonům prezidentského páru, Daniela Ortegy a Rosario Murillové, se situace v Nikaragui zhoršila a vypukla vážná a dalekosáhlá krize, protože Ortegův režim odpověděl bezprecedentním násilím a represemi a použil polovojenské a pořádkové jednotky, ale i řádné bezpečnostní jednotky;
B. vzhledem k tomu, že k dalším zdrojům nespokojenosti a otevřeného konfliktu patří prudký nárůst na vývoz orientovaných extraktivistických aktivit v odvětvích těžby, cukrové třtiny a palmového oleje, jakož i chovu dobytka, projekt výstavby mezioceánského průplavu, který vede k přesídlování a způsobuje závažné nevratné škody na životním prostředí, a opakující se potlačování protestů proti těmto činnostem;
C. vzhledem k tomu, že důsledku této represivní reakce bylo údajně zabito více než 400 lidí, více než 3 000 lidí bylo zraněno a nesčetně osob zmizelo nebo bylo posláno do vězení, kde je z nich většina i nadále zadržována ve špatných podmínkách, a řada dalších je v exilu;
D. vzhledem k tomu, že studenti, rolníci, bývalí členové strany FSLN, ekologičtí a jiní aktivisté jsou stále ve vězení a čelí obvinění z terorismu, maření výkonu veřejných služeb a páchání škod a loupeží s přitěžujícími okolnostmi poté, co se zúčastnili pokojných demonstrací, a soudní proces s nimi je plánován na 1. dubna 2019;
E. vzhledem k tomu, že ženy jsou v době krize zvlášť zranitelné; vzhledem k tomu, že jen v období od ledna do prosince 2018 bylo spácháno 55 feminicid, jak uvádí nikaragujská pobočka nevládní organizace Catholics for Choice; vzhledem k tomu, že tyto feminicidy byly údajně ještě brutálnější než v uplynulých letech a pachatelé se jich dopustili ve skupině;
F. vzhledem k tomu, že v červnu 2017 nikaragujské Národní shromáždění přijalo změnu komplexního zákona proti násilí na ženách, která změnila definici feminicidy tak, že se týká jen soukromé sféry, jde tedy nyní o trestné činy mezi manžely, ačkoliv velká část feminicid se odehraje ve veřejné sféře;
G. vzhledem k tomu, že Nikaragua patří podle Populačního fondu OSN k těm americkým zemím, které mají největší podíl těhotenství v nízkém věku a úmrtí matek; vzhledem k tomu, že potraty jsou v této zemi za všech okolností zakázány;
H. vzhledem k tomu, že dne 29. listopadu 2018 schválilo Národní shromáždění dekret o zrušení právního statusu několika vnitrostátních nevládních organizací; vzhledem k tomu, že tento dekret údajně obsahuje příliš vágní a nepřesná ustanovení a nezaručuje řádný proces; vzhledem k tomu, že cílem tohoto dekretu je údajně omezit těmto organizacím a ochráncům lidských práv možnost provádění jejich legitimní činnosti v oblasti ochrany lidských práv v Nikaragui;
I. vzhledem k tomu, že nikaragujská vláda bohužel zastavila spolupráci s Meziamerickou komisí pro lidská práva a s jejími orgány v návaznosti na zveřejnění zprávy komise o Nikaragui a rovněž spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva; vzhledem k tomu, že též nařídila pozastavení mise Mezioborové skupiny nezávislých odborníků (GIEI);
J. vzhledem k tomu, že dne 27. února 2019 Nikaragua oznámila podmínečné propuštění 100 vězňů zadržovaných od 18. dubna 2018; vzhledem k tomu, že tito vězni jsou nyní v domácím vězení; vzhledem k tomu, že krátce poté došlo k navázání národního dialogu mezi nikaragujskou vládou a členy opozice sjednocené v platformě Alianza Cívica, což představovalo pozitivní krok vpřed na cestě na nalezení řešení krize prostřednictvím jednání;
K. vzhledem k tomu, že večer dne 4. března 2019 byl tento národní dialog přerušen; vzhledem k tomu, že obě strany podepsaly následujícího dne za přítomnosti katolické církve plán a uspořádaly nové kolo rozhovorů dne 6. března s lhůtou pro uzavření jednání do 28. března;
1. důrazně odsuzuje veškeré formy represí a kriminalizace občanské společnosti, včetně tisku, jakož i používání zákonů proti terorismu a pořádkových jednotek proti opozičním názorům v Nikaragui, a rovněž pokračující zastrašování, obtěžování, zadržování a únosy osob, které se účastnily opozičních protestů;
2. je znepokojen stále větším omezováním občanského prostoru a možností pro vyjádření nesouhlasu; připomíná právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými; trvá na tom, že ochránci lidských práv by měli být prvními osobami, které by měly chránit a na které by se měly vztahovat zásady právního státu, jak je stanoveno v obecných zásadách EU týkajících se ochránců lidských práv;
3. odsuzuje zrušení právního statusu několika vnitrostátních nevládních organizací ze strany Národního shromáždění Nikaraguy; považuje za nezbytné rychle obnovit právní status těch organizací občanské společnosti, které byly dotčeny dekretem;
4. žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby zajistily plné uplatňování obecných zásad EU týkajících se ochránců lidských práv a zvýšily ochranu a podporu obránců lidských práv, zejména obránců zasazujících se o práva žen;
5. důrazně vyzývá k tomu, aby národní dialog pokračoval na základě plánu podepsaného oběma stranami, transparentně, inkluzivně a konstruktivně s cílem vypracovat takové řešení současné komplexní krize, které bude široce přijímáno a které bude nalezeno na základě jednání;
6. je přesvědčen, že současnou krizi je možné řešit a vyřešit pouze prostřednictvím mírového dialogu mezi státními příslušníky Nikaraguy a pomocí jednání o institucionální reformě, včetně reformy volebních orgánů; potvrzuje, že EU je v případě potřeby připravena jednat jako mediátor;
7. vyzývá k okamžitému propuštění všech vězňů, kteří jsou nezákonně zadržováni; vyzývá k zastavení fyzického zneužívání zadržených, k poskytnutí lékařské péče a právních záruk a k uvedení vězeňských podmínek pro ty, kteří jsou i nadále zadržováni, do souladu s mezinárodním humanitárním právem a k zajištění řádného a spravedlivého procesu; kromě toho připomíná, že je nutné provést úplně, transparentní a nezávislé vyšetření všech případů porušení zákona a lidských práv a trestných činů, potrestat odpovědné osoby a obětem zajistit nápravu;
8. zastává názor, že národní komise pravdy, případně podporovaná nezávislými odborníky, by byla nejlepším řešením, jak zajistit odpovědnost za všechny případy porušení lidských práv, vymýtit beztrestnost a obnovit důvěru s cílem dosáhnout usmíření;
9. trvá na tom, aby bylo umožněno mezinárodním organizacím, jako jsou Meziamerická komise pro lidská práva a její zvláštní monitorovací mechanismus pro Nikaraguu (MESENI), orgány OSN a skupina GIEI, vrátit se do Nikaraguy a že musí být stanoveny podmínky pro jejich návrat;
10. zdůrazňuje, že je nutné zrušit veškerá opatření zaměřená na organizace občanské společnosti a nezávislé sdělovací prostředky s cílem ukončit jejich činnost, například formou zajištění jejich majetku;
11. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě Nikaraguy, Středoamerickému parlamentu, Meziamerické komisi pro lidská práva a spolupředsedům Parlamentního shromáždění EU – Latinská Amerika.
- [1] Úř. věst. C 45E, 23.2.2010, s. 89.
- [2] Úř. věst. C 285E, 21.10.2010, s. 74
- [3] Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 189.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2018)0238.