NÁVRH USNESENÍ o situaci v Nikaragui
11.3.2019 - (2019/2615(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Javier Nart, Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Gérard Deprez, Marian Harkin, Ivan Jakovčić, Ilhan Kyuchyuk, Louis Michel, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Carolina Punset, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Marietje Schaake, Jasenko Selimovic, Pavel Telička, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Matthijs van Miltenburg, Hilde Vautmansza skupinu ALDE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0165/2019
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Nikaragui, zejména na usnesení ze dne 18. prosince 2008[1], 26. listopadu 2009[2], 16. února 2017[3] a 31. května 2018[4],
– s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Střední Amerikou z roku 2012,
– s ohledem na strategický dokument EU a na víceletý orientační program pro Nikaraguu na období 2014–2020,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv z června 2004,
– s ohledem na nikaragujskou ústavu,
– s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 21. ledna 2019 o Nikaragui,
– s ohledem na prohlášení vysoké představitelky jménem EU o situaci v Nikaragui ze dne 2. října 2018, 15. května 2018, 22. dubna 2018 a 15. prosince 2018 a na její prohlášení o obnovení celonárodního dialogu ze dne 1. března 2019,
– s ohledem na závěry Rady o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva v roce 2019 přijaté dne 18. února 2019,
– s ohledem na zprávu Meziamerické komise pro lidská práva ze dne 21. června 2018 o závažných případech porušování lidských práv v souvislosti se sociálními protesty v Nikaragui,
– s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o porušování lidských práv a pronásledování v souvislosti s protesty v Nikaragui v období 18. dubna – 18. srpna 2018,
– s ohledem na zprávu interdisciplinární skupiny nezávislých odborníků (GIEI) ze dne 20. prosince 2018 o násilných událostech, k nimž došlo v Nikaragui v období mezi 18. dubnem a 30. květnem 2018,
– s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové ze dne 22. února 2019 o kriminalizaci opozice v Nikaragui,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropský parlament přijal dne 31. května 2018 usnesení o krizi v Nikaragui, v němž situaci důrazně odsoudil; vzhledem k tomu, že v návaznosti na toto usnesení navštívila ve dnech 23.–26. ledna 2019 tuto zemi delegace 11 poslanců EP, která měla za úkol posoudit situaci na místě;
B. vzhledem k tomu, že delegace si mohla svobodně určit vlastní program a nikaragujská vláda jí umožnila přístup do všech zařízení, o něž poslanci EP požádali, včetně dvou vězení; vzhledem k tomu, že nikaragujská vláda se zaručila, že proti osobám, které kritizovaly stávající situaci, nebudou přijata žádná odvetná opatření; vzhledem k tomu, že delegace byla svědkem kampaně pronásledování, očerňování a zastrašování namířené proti ochráncům lidských práv a organizacím občanské společnosti, s nimiž uspořádala výměnu názorů; vzhledem k tomu, že mnoho organizací odmítlo pozvání setkat se s delegací kvůli zastrašování vlády a jejím hrozbám; vzhledem k tomu, že od doby, kdy delegace zemi navštívila, represe ještě zesílily;
C. vzhledem k tomu, že delegace veřejně odmítla oficiální stanovisko nikaragujské vlády, podle nějž se země stala obětí převratu a dezinformačních kampaní vedených Spojenými státy americkými; vzhledem k tomu, že hlavním důvodem, který stál za demonstracemi, je hluboká demokratická, institucionální a politická krize, která v této zemi v posledním desetiletí oslabila právní stát a omezila základní svobody, jako jsou svoboda sdružování a shromažďování a právo demonstrovat;
D. vzhledem k tomu, že svoboda projevu a shromažďování a právo demonstrovat, a to i za využití národní hymny, jsou pro mnoho lidí výrazně omezeny; vzhledem k tomu, že je uvězněn značný počet politických vězňů, kteří byli potrestáni za pouhý výkon svých práv; vzhledem k tomu, že bylo zveřejněno několik znepokojivých zpráv o zhoršující se situaci vězněných osob, včetně nelidského zacházení;
E. vzhledem k tomu, že soudní řízení proti těmto vězňům porušovala mezinárodní normy, a zejména pak procesní a trestněprávní záruky práva na spravedlivý proces; vzhledem k tomu, že podmínky ve vězení rovněž neodpovídají mezinárodním normám; vzhledem k tomu, že v Nikaragui jednoznačně neexistuje dostatečně funkční dělba pravomocí;
F. vzhledem k tomu, že právo na informace je vážně ohroženo; vzhledem k tomu, že novináři jsou vězněni, nuceni k odchodu do exilu a zastrašováni; vzhledem k tomu, že sídla audiovizuálních médií jsou zavírána nebo prohledávána bez předchozího soudního povolení; vzhledem k tomu, že je ohroženo vydávání novin, protože se nedostává papíru a tiskařské černi, které zabavila nikaragujská vláda;
G. vzhledem k tomu, že nikaragujská vláda ze země vyhostila mezinárodní organizace, jako jsou např. GIEI a zvláštní monitorovací mechanismus pro Nikaraguu (MESENI), které usilovaly o pokojné řešení konfliktu a celonárodní usmíření; vzhledem k tomu, že represe namířená proti organizacím občanské společnosti byla dále posílena tím, že tyto organizace byly zbaveny svého právního statusu, což znamená, že oběti represe byly v této zemi se slabým institucionálním rámcem potrestány dvakrát;
H. vzhledem k tomu, že akademická svoboda je také v ohrožení; vzhledem k tomu, že téměř 200 vysokoškolských studentů bylo vyloučeno z vysokých škol za účast na demonstracích za demokracii, větší svobodu a lidská práva;
I. vzhledem k tomu, že rozvoj a upevnění demokracie a právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod musí být nedílnou součástí vnějších politik EU, včetně dohody o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky z roku 2012; vzhledem k tomu, že tato dohoda zahrnuje rovněž demokratickou doložku, která je jejím klíčovým prvkem;
J. vzhledem k tomu, že celonárodní dialog mezi prezidentem Ortegou a nikaragujskou opozicí a občanskými skupinami, který zprostředkovala katolická církev a který byl zahájen dne 16. května 2018, nepřinesl východisko z krize; vzhledem k tomu, že dne 27. února 2019 byly opětovně zahájeny předběžná jednání před celonárodním dialogem mezi nikaragujskou vládou a platformou Občanská aliance (Alianza Cívica); vzhledem k tomu, že Občanská aliance stanovila následující tři hlavní cíle, jichž má být dosaženo během jednání: propuštění politických vězňů a dodržování osobních svobod, nezbytné volební reformy, které musí vést až k uspořádání voleb, a spravedlnost; vzhledem k tomu, že nikaragujská vláda propustila 100 politických vězňů a souhlasila s tím, aby byly jejich tresty odnětí svobody zmírněny na domácí vězení; vzhledem k tomu, že ve vězeních zůstává i nadále mnoho vězňů;
1. zdůrazňuje, že Nikaragua trpí závažným porušováním demokracie a nedodržováním lidských práv a zásad právního státu a že tato situace je výsledkem událostí, k nimž došlo v dubnu a v květnu 2018; připomíná význam svého usnesení, které bylo přijato dne 31. května 2018;
2. odsuzuje veškerá represivní opatření nikaragujské vlády; prohlašuje, že cesta jeho delegace umožnila vytvořit si pravdivou představu o současné situaci; prohlašuje dále, že je nepochybné, že v nedávných měsících a zejména po návštěvě delegace došlo k nárůstu represí vůči opozici a k omezování základních svobod; odsuzuje v tomto ohledu všeobecně rozšířenou represi a omezování svobody slova a shromažďování a práva demonstrovat, postavení nevládních organizací a občanské společnosti mimo zákon, vyhoštění mezinárodních organizací ze země, uzavírání sdělovacích prostředků a útoky na ně, omezování práva na informace, vylučování studentů z vysokých škol, zhoršující se situaci ve vězeních a uplatňování nelidského zacházení;
3. má za to, že tyto kroky ze strany vlády, státních orgánů a zpolitizovaných organizací odpovídají plánované strategii na likvidaci politické opozice, která vedla protesty v minulém roce; je přesvědčen, že tato strategie je uplatňována metodicky, systematicky a selektivně proti všem představitelům, nevládním organizacím, sdělovacím prostředkům a sociálním hnutím snažícím se vyjádřit své legitimní požadavky ohledně svobody a demokracie;
4. vyjadřuje znepokojení nad obrovskými demokratickými, politickými a hospodářskými riziky, kterým tento lid a země čelí a které se dále zvýší, nebudou-li urychleně učiněny příslušné kroky s přihlédnutím ke stávajícím interním střetům, rozkolu společnosti a hospodářskému propadu; naléhavě vybízí k vedení smysluplného domácího dialogu s cílem dosáhnout trvalého a pokojného řešení, které by všem společenským aktérům poskytlo prostor pro jednání a svobodné vyjadřování vlastních názorů a navrátilo by jim občanská práva, jako je právo na pokojný protest; opakuje, že ať už se zvolí jakékoli řešení, je třeba, aby byly všechny osoby, které se provinily, pohnány k odpovědnosti; žádá všechny politické strany, sociální hnutí, vedoucí představitele, studenty a organizace občanské společnosti, aby nadále dodržovali a zopakovali svůj neochvějný závazek k pokojnému řešení této krize; opakuje, že plně podporuje reformu soudnictví a volebního zákona, a žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby podle toho postupovala;
5. s politováním bere na vědomí pozastavení mechanismu MESENI a ukončení mandátu skupiny GIEI Meziamerické komise pro lidská práva; důrazně odsuzuje pronásledování, zatýkání a zastrašování osob, které spolupracují s OSN a s dalšími mezinárodními orgány;
6. vyzývá nikaragujskou vládu, aby ukázala, že si přeje pokračování dialogu tím, že provede tři naléhavá opatření: neprodlené a bezpodmínečné propuštění politických vězňů, okamžité zastavení všech forem represe namířené proti nikaragujským občanům, včetně pronásledování, zastrašování, sledování a perzekuce opozičních vůdců, a následné zrušení všech omezení výše uvedených svobod, obnovení právní subjektivity lidskoprávních organizací a navrácení jejich majetku a návrat mezinárodních organizací do země;
7. poukazuje na to, že za těchto podmínek musí tento proces vést ke zrušení právních postupů proti politickým vězňům a k zajištění jejich fyzické a mravní integrity, jakož i k dodržení procesních záruk a zajištění jejich práva na soukromí, k návratu osob donucených k exilu, včetně novinářů a studentů, odstranění zbraní z ulic a odzbrojení polovojenských skupin a k vytvoření jasného plánu pro svobodné, spravedlivé a transparentní volby, které by se měly konat v blízké budoucnosti za přítomnosti mezinárodních pozorovatelů;
8. žádá Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby – aniž by tím bylo postiženo obyvatelstvo – zavedly odstupňovaný proces cílených a individuálních sankcí, jako jsou např. zákazy udělení víza a zmrazení aktiv, namířených proti nikaragujské vládě a jednotlivcům odpovědným za porušování lidských práv, a to v souladu se závěry Rady ze dne 21. ledna 2019 a do doby, než začnou být plně dodržována lidská práva a v zemi budou v plné míře prosazovány a obnoveny základní svobody, jak bylo v dialogu požadováno; za stávajících okolností proto naléhavě vybízí, aby byla uplatněna doložka o demokracii dohody o přidružení mezi EU a Střední Amerikou, jejímž signatářem je i Nikaragua, a aby byla tato země dočasně vyloučena z uplatňování dohody;
9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika, Středoamerickému parlamentu, Limské skupině a vládě a parlamentu Nikaragujské republiky.
- [1] Úř. věst. C 45E, 23.2.2010, s. 89.
- [2] Úř. věst. C 285E, 21.10.2010, s. 74.
- [3] Úř. věst. C 252, 18.7.2017, s. 189.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2018)0238.