NÁVRH USNESENÍ o naléhavé potřebě zavést unijní černou listinu třetích zemí v souladu se směrnicí o boji proti praní peněz
11.3.2019 - (2019/2612(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Markus Ferber, Dariusz Rosati, Roberta Metsola, Emil Radevza skupinu PPE
Pervenche Berès, Peter Simon, Birgit Sippel, Ana Gomesza skupinu S&D
Petr Ježek, Nils Torvaldsza skupinu ALDE
Judith Sargentini, Sven Giegoldza skupinu Verts/ALE
Matt Carthy, Martina Anderson, Lynn Boylan, Luke Ming Flanagan, Stelios Kouloglou, Kostadinka Kuneva, Patrick Le Hyaric, Liadh Ní Riada, Martin Schirdewan, Marie-Christine Vergiatza skupinu GUE/NGL
Laura Agea, Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corraoza skupinu EFDD
B8-0176/2019
Usnesení Evropského parlamentu o naléhavé potřebě zavést unijní černou listinu třetích zemí v souladu se směrnicí o boji proti praní peněz
Evropský parlament,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) …/... ze dne 13. února 2019, kterým se směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky,
– s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz)[1], a zejména na čl. 9 odst. 2 a čl. 64 odst. 5 této směrnice, a ve znění směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (pátá směrnice o boji proti praní peněz)[2], a zejména na čl. 1 odst. 5,
– s ohledem na plán Komise s názvem „K nové metodice EU pro posuzování vysoce rizikových třetích zemí na základě směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu“[3],
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22. června 2018 nazvaný „Metodika identifikace vysoce rizikových třetích zemí podle směrnice (EU) 2015/849“ (SWD(2018)0362), který mimo jiné vymezuje třetí země první a druhé prioritní kategorie,
– s ohledem na dopis předsedy zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) komisařce Jourové ze dne 25. února 2019 ohledně aktu v přenesené pravomoci o vysoce rizikových třetích zemích se strategickými nedostatky v režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu,
– s ohledem na dopis předsedy zvláštního výboru TAX3 ze dne 5. března 2019 týkající se postoje Rady k seznamu Komise uvádějícího vysoce rizikové třetí země vykazující nedostatky, co se týče boje proti praní peněz a financování terorismu,
– s ohledem na výměnu názorů mezi komisařkou Jourovou a Hospodářským a měnovým výborem (ECON) a Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) EP, která se uskutečnila dne 6. března 2019,
– s ohledem na prohlášení Rady 6964/1/19 o nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) ze dne 13. února 2019, kterým se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky (C(2019)1326),
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci a jeho příloha a pozměňující nařízení v přenesené pravomoci mají sloužit k identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, pokud jde o boj proti praní peněz a financování terorismu, které představují hrozbu pro finanční systém EU a kvůli nimž musí povinné subjekty v EU zavést opatření zesílené hloubkové kontroly klienta podle čtvrté směrnice o boji proti praní peněz;
B. vzhledem k tomu, že akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 9 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví;
C. vzhledem k tomu, že Parlament zamítl dva z pěti návrhů pozměňujících nařízení v přenesené pravomoci (C(2016)07495 a C(2017)01951), neboť postup Komise pro identifikaci vysoce rizikových třetích zemí nebyl dostatečně nezávislý;
D. vzhledem k tomu, že Parlament podporuje zavedení nové metodiky Komisí, která se při určování jurisdikcí vykazujících strategické nedostatky v boji proti praní peněz a financování terorismu nespoléhá pouze na vnější informační zdroje;
E. vzhledem k tomu, že cílem seznamu je chránit integritu finančního systému a vnitřního trhu Unie; vzhledem k tomu, že zařazení země na seznam vysoce rizikových třetích zemí neznamená uložení žádných hospodářských nebo diplomatických sankcí, ale vyžaduje, aby povinné subjekty, jako jsou banky, kasina a realitní kanceláře, uplatňovaly na transakce s těmito zeměmi opatření zesílené hloubkové kontroly a zajistily, aby byl finanční sytém EU schopen předcházet rizikům praní peněz a financování terorismu pocházejícím ze třetích zemí;
F. vzhledem k tomu, že pokud země uvedené na seznamu napraví své nedostatky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, mohly by být ze seznamu vyškrtnuty;
G. vzhledem k tomu, že Komise dne 13. února 2019 přijala akt v přenesené pravomoci, který obsahuje seznam 23 zemí a území: Afghánistán, Americká Samoa, Bahamy, Botswana, Korejská lidově demokratická republika, Etiopie, Ghana, Guam, Írán, Irák, Libye, Nigérie, Panama, Pákistán, Portoriko, Samoa, Saúdská Arábie, Šrí Lanka, Sýrie, Trinidad a Tobago, Tunisko, Americké Panenské ostrovy a Jemen;
H. vzhledem k tomu, že Rada ve svém prohlášení ze dne 7. března 2019 uvedla, že má vůči tomuto aktu v přenesené pravomoci výhrady, neboť jeho návrh nebyl vypracován transparentním a nezpochybnitelným postupem, v jehož rámci by dotčené země byly aktivně podněcovány k přijímání rozhodných opatření a zároveň by bylo respektováno jejich právo být vyslyšeny;
I. vzhledem k tomu, že v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném dne 22. června 2018 byla stanovena nová metodika, která k identifikaci vysoce rizikových třetích zemí používá přepracovaná kritéria;
J. vzhledem k tomu, že Komise zahájila konzultace se třetími zeměmi uvedenými v aktu v přenesené pravomoci ode dne 23. ledna 2019 a setkala se se všemi zeměmi, které požádaly o více informací o důvodech jejich zařazení na seznam;
K. vzhledem k tomu, že dne 7. března 2019 Rada (ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci) akt v přenesené pravomoci zamítla;
1. vítá skutečnost, že dne 13. února 2019 přijala Komise nový seznam 23 třetích zemí, jež mají strategické nedostatky ve svých režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu;
2. vyjadřuje politování nad skutečností, že Rada vznesla námitku proti aktu v přenesené pravomoci navrženému Komisí;
3. vybízí Komisi, aby zohlednila všechny vyjádřené obavy a co nejdříve předložila nový akt v přenesené pravomoci;
4. oceňuje práci, kterou Komise vykonala s cílem přijmout samostatný seznam založený na přísných kritériích schválených spolunormotvůrci; zdůrazňuje, že je důležité, aby Unie sestavila samostatný seznam vysoce rizikových třetích zemí, které vykazují nedostatky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a vítá novou metodiku Komise pro identifikaci vysoce rizikových zemí podle čtvrté a páté směrnice o boji proti praní peněz;
5. připomíná, že čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849 ve znění páté směrnice o boji proti praní peněz ukládá Komisi povinnost nezávisle posuzovat strategické nedostatky v několika oblastech;
6. domnívá se, že v zájmu zachování integrity seznamu vysoce rizikových zemí by se měl postup prověřování a rozhodování uskutečňovat pouze na základě této metodiky a nesmí být ovlivněn úvahami, které překračují rámec nedostatků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;
7. konstatuje, že lobbistický a diplomatický tlak zemí uvedených na seznamu je a bude součástí procesu identifikace vysoce rizikových zemí; zdůrazňuje, že tento tlak by neměl oslabit schopnost orgánů EU účinně a nezávisle bojovat proti praní peněz a financování terorismu s vazbami na EU;
8. vyzývá Komisi, aby zveřejnila svá posouzení zemí uvedených na seznamu s cílem zajistit veřejnou kontrolu tak, aby nemohla být zneužívána;
9. vyzývá Komisi, aby zajistila transparentní postup s jasnými a konkrétními kritérii pro země, které se zavážou provést reformy, aby předešly zařazení na seznam;
10. konstatuje, že hodnocení Ruské federace stále probíhá; očekává, že Komise do svého posouzení zahrne nejnovější zjištění o tzv. „prádelně trojky“; připomíná, že práce výborů ECON, LIBE a TAX3 během tohoto volebního období vzbudila znepokojení v souvislosti s rámci Ruské federace pro boj proti praní peněz a financování terorismu;
11. vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy usilovala o zvýšení zapojení Rady do navrhované metodiky Komise;
12. vyzývá členské státy, které tak ještě neučinily, aby ve svém vnitrostátním právu provedly čtvrtou a pátou směrnici o boji proti praní peněz;
13. žádá, aby příslušnému oddělení v příslušném generálním ředitelství Komise, tedy GŘ pro spravedlnost a spotřebitele (GŘ JUST), bylo přiděleno více lidských i finančních zdrojů;
14. vyzývá Komisi, aby podstatně pokročila ve fázi hodnocení třetích zemí druhé prioritní kategorie;
15. připomíná, že akt EU v přenesené pravomoci je postupem nezávislým na seznamu FATF a měl by zůstat výhradně záležitostí EU;
16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.