NÁVRH USNESENÍ
11.3.2019 - (2019/2582(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Peter Liese, Christian Ehler
za skupinu PPE
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0195/2019
B8-0202/2019
Usnesení Evropského parlamentu o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773,
– s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na Kjótský protokol k této úmluvě,
– s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21, 21. konferenci smluvních stran (COP21) úmluvy UNFCCC a na 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a konala se ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži ve Francii,
– s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,
– s ohledem na usnesení ze dne 25. října 2018 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2018 v polských Katovicích (COP24)[1],
– s ohledem na balíček předpisů týkajících se čisté energie,
– s ohledem na otázky položené Radě a Komisi ohledně dlouhodobé evropské strategie snižování emisí EU v souladu s Pařížskou dohodou (O-000007/2019 – B8-0000/2019 and O-000008/2019 – B8-0000/2019) a evropské dlouhodobé strategické vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky (O-000016/2019 – B8-0000/2019 and O-000017/2019 – B8-0000/2019),
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vítá sdělení Komise o dlouhodobé strategii do roku 2050 s názvem „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“, která zdůrazňuje příležitosti a výzvy, jež transformace k ekonomice s nulovými čistými misemi skleníkových plynů přináší evropským občanům a evropské ekonomice, a stanoví základ pro širokou diskusi za účasti orgánů EU, vnitrostátních parlamentů, podnikového sektoru, nevládních organizací, měst a komunit, i občanů; schvaluje cíl nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050 a žádá členské státy, aby udělaly totéž na zvláštním summitu EU v Sibiu v květnu 2019 v rámci diskusí o budoucnosti Evropy;
2. vyjadřuje přesvědčení, že Evropa by mohla být vedoucí silou klimatické neutrality investicemi do inovativních technologických řešení, zvyšováním kompetencí občanů a sladěním kroků v klíčových oblastech, jako je energetika, průmyslová politika a výzkum, za současného zajištění sociální spravedlnosti pro spravedlivý přechod;
3. souhlasí se strategickými oblastmi, jež stanovila Komise, u nichž jsou vyžadovány společné kroky, a podporuje účinné využívání energie, šíření obnovitelných zdrojů a globální konkurenceschopnost průmyslu EU;
4. zdůrazňuje důležitost různých opatření a právních předpisů v oblasti klimatu přijatých v různých politických oblastech, avšak varuje, že roztříštěný přístup může vést k nekonzistentnostem a nepovede k dosažení ekonomiky s nulovými emisemi skleníkových plynů v EU do roku 2050; domnívá se, že je třeba přijmout zastřešující přístup;
5. souhlasí s cílem EU dosáhnout do roku 2050 ekonomiky s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů, jak se stanoví ve sdělení Komise; žádá členské státy, aby se dohodly na strategii na dosažení tohoto cíle na zvláštním summitu EU v Sibiu v květnu 2019, a vyzývá členské státy, aby pro dosažení tohoto cíle přijaly příslušné závazky;
Energetická politika
6. zdůrazňuje ústřední úlohu energetiky při přechodu k hospodářství s nulovými emisemi skleníkových plynů;
7. připomíná, že Unii se podařilo v uplynulých desetiletích dostatečně oddělit emise skleníkových plynů a hospodářský růst a že snížila emise, zejména zvyšováním energetické účinnosti a prosazováním obnovitelných zdrojů;
8. vyzdvihuje příspěvek energetické účinnosti k zabezpečení dodávek, hospodářské konkurenceschopnosti, ochraně životního prostředí, snižování nákladů na energie a zvyšování kvality bydlení; potvrzuje významnou úlohu energetické účinnosti při vytváření obchodních a pracovních příležitostí a její globální a regionální přínos; žádá proto, aby byla zásada „energetická účinnost na prvním místě“ nákladově účinným způsobem uplatňována jako základ pro scénáře k dosažení cíle nulových emisí do roku 2050;
9. zdůrazňuje, že přechod k čisté energii by měl nadále vést k modernizaci evropské ekonomiky, přinášet udržitelný ekonomický růst a sociální a environmentální přínosy evropským občanům;
10. domnívá se, že vedoucí úloha EU v obnovitelných energiích a energetické účinnosti ukazuje dalším částem světa, že přechod k čisté energii je možný a přínosný i nad rámec boje proti změně klimatu;
11. poukazuje na to, že dosažení ekonomiky s nulovými emisemi skleníkových plynů si vyžádá značné další investice do energetického systému EU a s ním spojené infrastruktury ve srovnání se současnou částkou, a to ve výši přibližně 175 až 290 miliard EUR ročně;
12. zdůrazňuje, že s ohledem na různou startovní pozici při přechodu na jiné zdroje energie může být úsilí o snížení emisí skleníkových plynů pro dosažení klimatické neutrality na úrovni EU vyvíjeno nestejně v různých částech Unie;
13. zdůrazňuje, že pro snižování emisí má rozhodující význam dokončení vnitřního trhu s energií; vyzývá proto členské státy, aby bezodkladně provedly balíček opatření pro čistou energii; připomíná, že členské státy mají pravomoc rozhodovat s svém energetickém mixu v klimatickém a energetickém rámci EU;
14. je přesvědčen, že energetický trh EU by měl být lépe propojen a že prioritou by mělo být budování chybějící infrastruktury propojení na trzích se zemním plynem i elektřinou; žádá členské státy, které tak dosud neučinily, aby provedly investice nutné ke splnění cíle elektrického propojení stanoveného v nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu;
15. domnívá se, že klíčovou roli sehrají rozvoj technologií a technologická řešení, energetická účinnost, udržitelná energie z obnovitelných zdrojů a úplná integrace energetického trhu;
Sociální aspekty změny klimatu a spravedlivý přechod
16. vítá prohlášení Komise, že nulových čistých emisí je možné dosáhnout bez čistého úbytku pracovních míst, a pozitivně hodnotí podrobné posouzení transformace v energeticky náročných odvětvích; poukazuje na to, že pokud bude spravedlivý přechod na ekonomiku s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů proveden dobře a bude spojen s vhodnou podporou nejzranitelnějších regionů, odvětví a občanů, bude mít potenciál vytvořit čisté zisky v oblasti zaměstnanosti v Unii – ve scénáři nulových čistých emisí se zaměstnanost v celé ekonomice zvýší o 2,1 milionu míst do roku 2050, ve srovnání se zvýšením zaměstnanosti o 1,3 pracovních míst ve scénáři, podle kterého se emise sníží o 80 %, ovšem pouze pokud bude poskytnuto adekvátní financování; domnívá se proto, že Komise by měla vyvinout nový audit dovedností v rámci Přehledu dovedností EU s regionálními údaji o dovednostech, které jsou zapotřebí k tomu, aby klimaticky neutrální Evropa dokázala podporovat tyto nejzranitelnější regiony, odvětví a občany při nabývání nových dovedností pro kvalitní pracovní místa v týchž regionech, která obstojí i v budoucnosti;
17. zdůrazňuje, že je zapotřebí anticipační přístup k zajištění spravedlivého přechodu pro občany EU a na podporu regionů, jejichž ekonomiky závisejí na činnostech spojených s odvětvími a technologiemi, jejichž útlum se očekává nebo jež by se měly v budoucnosti transformovat;
18. zdůrazňuje, že v některých regionech EU, jako jsou oblasti těžby uhlí, bude zapotřebí vyvíjet při přechodu na čistou energii intenzivnější činnost; v této souvislosti opakuje svou výzvu, aby byly do víceletého finančního rámce 2021–2027 vloženy zvláštní prostředky ve výši 4,8 mld. EUR na nový „Fond pro spravedlivou transformaci energetiky“, z něhož by byli podporováni pracovníci a komunity v regionech, které tento proces negativně zasáhne;
19. vítá, že lidé v celé Evropě stále aktivněji vystupují s požadavky na klimatickou spravedlnost; vítá požadavky těchto aktivistů na větší ambice a domnívá se, že celostátní, regionální a místní orgány a EU by měly těmto požadavkům věnovat pozornost;
20. vyzývá všechny orgány státní správy na národní, regionální i místní úrovni, aby zavedly opatření na podporu účasti občanů na energetickém přechodu a na podporu výměny osvědčených postupů;
Cíle v oblasti klimatu a energetiky
21. vítá, že EU přijala pro rok 2030 náročné průběžné cíle, které by měly zůstat konstantní, aby byla zaručena dostatečná stabilita pro investice na trhu a pro plné využití potenciálu technologických inovací a rozšíření příležitostí pro evropské podniky, které se chtějí stát globálními lídry na trhu nízkoemisních technologií;
22. zdůrazňuje, že pokud chceme do roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů při co nejvyšší nákladové účinnosti, musí být naší prioritou stabilní, předvídatelné a ambiciózní provádění cílů, které stanovuje balíček opatření čisté energie pro rok 2030;
23. poukazuje na doložky o přezkumu, které jsou součástí klimaticko-energetických cílů pro rok 2030, a vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je v souladu s nákladově účinným scénářem dosažení ekonomiky do roku 2050 možné tyto cíle zvýšit a zda je to proveditelné z ekonomického hlediska při zohlednění globální hospodářské soutěže;
24. je toho názoru, že za účelem dalšího zajištění větší stability trhů bude rovněž přínosné, aby EU vytyčila také střednědobý cíl pro snížení emisí na období do roku 2040, který by mohl dále posílit stabilitu a zajistit splnění dlouhodobého cíle stanoveného na období do roku 2050;
Průmyslová politika
25. znovu opakuje, že přechod k ekonomice s nulovými emisemi skleníkových plynů představuje pro EU výzvy a příležitosti a že je zapotřebí investic do průmyslových inovací včetně digitálních a čistých technologií, aby se podpořil růst a posílila konkurenceschopnost, zvýšily budoucí dovednosti a vytvořily miliony pracovních míst, například v rostoucím oběhovém hospodářství a biohospodářství;
26. domnívá se, že se hospodářská prosperita, globální průmyslová konkurenceschopnost a klimatická politika navzájem posilují;
27. zdůrazňuje úlohu energeticky náročných odvětví pro dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů v EU; domnívá se, že pokud Unie chce zůstat lídrem v průmyslu s nízkými emisemi a zachovat průmyslovou výrobu v EU, udržet konkurenceschopnost evropských odvětví a předejít riziku úniku uhlíku a přesměrování investic, jsou nezbytné inteligentní a cílené politické rámce; vyzývá Komisi, aby představila novou, integrovanou průmyslovou strategii EU v oblasti klimatu pro energeticky náročná odvětví na podporu přechodu ke konkurenceschopnému těžkému průmyslu;
28. vyzývá Komisi, aby vypracovala průmyslovou strategií obsahující opatření, která zajistí konkurenceschopnost evropského průmyslu na celosvětové úrovni za rovných podmínek; domnívá se, že v rámci této politiky by Komise měla posuzovat, zda další opatření na ochranu průmyslových odvětví ohrožených rizikem úniku uhlíku s ohledem na dovoz produktů, která nahradí, pozmění nebo doplní stávající opatření v této oblasti, jsou proveditelná, účinná a slučitelná s pravidly WTO;
29. zdůrazňuje, že pro získání tolik potřebné důvěry investorů a pro umožnění toho, aby evropská odvětví mohla přijímat dlouhodobá investiční rozhodnutí, protože doba života většiny průmyslových zařízení přesahuje 20 let, je klíčový stabilní a předvídatelný rámec energetické a klimatické politiky;
30. požaduje, aby byl rychle zřízen „Inovační fond EU pro ETS“, pro nějž by první výzvy k předkládání návrhů měly být zveřejněny v roce 2019, s cílem podpořit investice do demonstrací přelomovým nízkouhlíkových technologií v širokém spektru odvětví, nejen v odvětví výroby elektrické energie, nýbrž také v dálkovém vytápění a průmyslových procesech;
31. zdůrazňuje, že pokyny pro státní podporu představují účinný nástroj podpory požadované transformace v průmyslu a musí být proto příslušným způsobem upraveny tak, aby reagovaly na problémy, kterým evropský průmysl čelí v globální hospodářské soutěži;
Příspěvky dalších odvětví
32. zdůrazňuje, že k zajištění neutrality hospodářství EU jako celku z hlediska klimatu musí přispívat všechna odvětví, včetně odvětví mezinárodní letecké a lodní dopravy; konstatuje, že z analýzy Komise vyplývá, že současné globální cíle a plánovaná opatření Mezinárodní námořní organizace a Mezinárodní organizace pro civilní letectví, i kdyby byla plně realizována, nestačí k dosažení nezbytného snížení emisí a že je zapotřebí dalších rozsáhlých akcí, jejichž cílem bude dosáhnout nulových čistých emisí v celé ekonomice; zdůrazňuje potřebu investic do bezuhlíkových a nízkouhlíkových technologií a paliv v těchto odvětvích; vyzývá Komisi, aby v těchto odvětvích uvedla do praxe zásadu „znečišťovatel platí“; připomíná, že podle odhadů se emise skleníkových plynů z mezinárodní lodní dopravy zvýší do roku 2050 o téměř 250 %; vítá skutečnost, že odvětví mezinárodní lodní dopravy si samo stanovilo absolutní cíl snížení emisí skleníkových plynů; se znepokojením konstatuje, že nedochází k žádnému pokroku, pokud jde o převedení tohoto cíle do krátkodobých a střednědobých opatření a dalších konkrétních kroků; poukazuje na to, že jednotlivé druhy dopravy nesou nestejný díl tohoto břemene; žádá, aby zvýšené příjmy byly využívány k podpoře druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí, např. autobusové či železniční dopravy;
33. podporuje aktivní a udržitelné obhospodařování lesů na vnitrostátní úrovni společně s konkrétními prostředky ke stimulaci efektivního a udržitelného biohospodářství v EU vzhledem k velkému potenciálu lesů přispět ke klimatickému úsilí Evropy (pohlcování a ukládání uhlíku a substituční účinky) a k dosažení cíle nulových emisí do roku 2050; poukazuje na nutnost přizpůsobit se změně klimatu a zastavit úbytek biologické rozmanitosti a zhoršování ekosystémových služeb v EU a nutnost vyvíjet politiky na základě fakt s cílem přispívat k provádění a financování opatření na provádění a financování opatření EU v oblasti zachování biologické rozmanitosti;
Výzkum a inovace
34. zdůrazňuje, že pro podporu vedoucí úlohy Evropské unie v boji proti změně klimatu jsou klíčové unijní a vnitrostátní výzkumné a inovační programy;
35. domnívá se, že otázka průmyslu by měla být vhodně začleňována do přípravy a provádění programů výzkumu a inovací;
36. poukazuje na zprávu Panelu na vysoké úrovni pro scénáře dekarbonizace[2] o úloze výzkumu a inovací při dosahování cílů Pařížské dohody a při získávání konkurenční výhody EU v úsilí o dekarbonizaci; bere na vědomí soubor tematických a průřezových doporučení tohoto panelu, zejména s ohledem na zaměření nového rámcového programu EU pro výzkum a inovace na období 2021–2027 – Horizont Evropa;
37. domnívá se, že v příštích dvou desetiletích bude nutné vyvinout značné úsilí v oblasti výzkumu a inovací, aby se nízkouhlíková a bezuhlíková řešení stala pro všechny dostupnými a byla sociálně a ekonomicky proveditelná a aby byla nalezena nová řešení pro dosažení ekonomiky s nulovými emisemi skleníkových plynů;
EU a globální činnost v oblasti klimatu
38. lituje, že mnoho ostatních významných ekonomik ještě stále nepracuje na strategiích pro rok 2050 a že v ostatních významných ekonomikách neprobíhají téměř žádné diskuse o zvýšení vnitrostátně stanovených příspěvků, aby byly v souladu s celosvětovým cílem podle Pařížské dohody; žádá proto Radu a Komisi, aby zintenzívnily diplomacii v oblasti klimatu a přijaly další vhodná opatření na podporu ostatních významných ekonomik, aby bylo možné dosáhnout dlouhodobých cílů Pařížské dohody.
39. zdůrazňuje význam silné diplomacie a vedoucího postavení EU v oblasti klimatu a energetiky s cílem posílit globální, mnohostrannou spolupráci a ambice v boji proti změně klimatu a v zájmu udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasazovaly o společné rámce a opatření v rámci různých platforem OSN;
40. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2018)0430.
- [2] Závěrečná zpráva Panelu na vysoké úrovni pro scénáře dekarbonizace, generální ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace, listopad 2018.