Postup : 2019/2817(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0039/2019

Předložené texty :

B9-0039/2019

Rozpravy :

PV 18/09/2019 - 7
CRE 18/09/2019 - 7

Hlasování :

PV 18/09/2019 - 9.6
CRE 18/09/2019 - 9.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


<Date>{12/09/2019}12.9.2019</Date>
<NoDocSe>B9-0039/2019</NoDocSe>
PDF 137kWORD 50k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o vystoupení Spojeného království z EU</Titre>

<DocRef>(2019/2817(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Gunnar Beck</Depute>

<Commission>{ID}za skupinu ID</Commission>

</RepeatBlock-By>


B9-0039/2019

Usnesení Evropského parlamentu o vystoupení Spojeného království z EU

(2019/2817(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svobodné a demokratické rozhodnutí britských občanů ze dne 23. června 2016,

 s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie[1], a na své usnesení ze dne 3. října 2017 o stavu jednání se Spojeným královstvím[2],

 s ohledem na prohlášení Rady a Komise ze dne 18. září 2019 o vystoupení Spojeného království z EU,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že dne 23. června 2016 hlasovalo 51 % voličů Spojeného království (17,4 milionu lidí) pro vystoupení z Evropské unie, což je téměř stejný procentní podíl hlasů jako ten, kterým byla Ursula von der Leyen zvolena předsedkyní Evropské komise;

B. vzhledem k tomu, že finanční závazky Spojeného království vůči EU a naopak zanikají v souladu s mezinárodním právem na konci lhůty stanovené v článku 50, pokud není dohodnuto jinak;

C. vzhledem k tomu, že Spojené království je jedním z největších čistých přispěvatelů do rozpočtu EU a bylo jím každý rok svého členství (s výjimkou roku 1975);

D. vzhledem k tomu, že EU je celní unií se společným vnějším celním sazebníkem, a tudíž není zónou volného obchodu;

E. vzhledem k tomu, že EU je klub, jehož cílem je poskytovat výhody svým členským státům, které mají nicméně právo vystoupit, domnívají-li se, že břemeno členství je větší než jeho výhody;

F. vzhledem k tomu, že dosažení spořádaného vystoupení závisí nejen na postoji Spojeného království, ale rovněž na dobré vůli EU a aktérů vyjednávajících jejím jménem;

G. vzhledem k tomu, že parlamentní většina Spojeného království nepodpořila dohodu o vystoupení, kterou EU nabídla, a nepodařilo se tedy nalézt řešení, které by zabránilo možnému neřízenému vystoupení;

1. připomíná, že dodržování zásad demokracie a národní různorodosti patří k základním hodnotám zakotveným ve Smlouvách EU;

2. připomíná orgánům a institucím EU a členským státům, aby tyto zásady neopomíjely a aby respektovaly demokratické rozhodnutí britského lidu;

3. rozhodně prosazuje myšlenku umožnit a institucionalizovat mezivládní spolupráci mezi všemi evropskými státy – právě takovou spolupráci, která vedla k vytvoření EU;

4. bere na vědomí, že orgány a instituce EU prokazují, že mají dlouhodobý zájem na rozšíření rozsahu pravomocí EU nad rámec původní myšlenky „Evropy národů“, kterou představil Charles de Gaulle;

5. domnívá se, že klíčovou součástí pojetí „Evropy národů“ je zásada subsidiarity, která by nevyhnutelně představovala překážku všem všudypřítomným tendencím centralizace a nadměrné regulace; vyjadřuje politování nad tím, že Komise a Soudní dvůr Evropské unie zásadu subsidiarity ignorují, podkopávají a narušují; zdůrazňuje nezbytnost vzkřísit zásadu subsidiarity; žádá, aby některé pravomoci byly navráceny členským státům;

6. vítá živé demokratické tradice v některých členských státech, které jsou reakcí na nešťastný trend centralizace;

7. domnívá se, že výsledek referenda ve Spojeném království je legitimní rozhodnutí členského státu odvrátit se od myšlenky „stále užšího svazku“;

8. je přesvědčen, že odchod Spojeného království není prospěšný pouze pro samotné království, ale pro všechny členské státy, neboť z něho jasně vyplývá, že členství EU není neodvratné a že se jedná o demokratické rozhodnutí učiněné na vnitrostátní úrovni;

9. domnívá se, že veškerá nová ujednání mezi odcházejícím Spojeným královstvím a zbytkem Evropské unie by měla být reciproční, neboť jakákoli jiná řešení povedou k odporu a problémům do budoucna;

10. pochybuje o tom, že dohoda o vystoupení byla navržena tak, aby zajišťovala reciprocitu mezi EU a Spojeným královstvím; zdůrazňuje, že skutečnost, že Dolní sněmovna dohodu o vystoupení neratifikovala a že se nepodařilo získat parlamentní většinu, je jasným důkazem toho, že tato dohoda odpovídajícím způsobem neodráží zájmy Spojeného království;

11. respektuje proto deklarovaný záměr Borise Johnsona vystoupit v krajním případě z EU bez dohody;

12. zdůrazňuje, že téměř jakákoli vzájemně vyjednaná dohoda o vystoupení by byla pro občany, spotřebitele a podniky v EU výhodnější;

13. poukazuje na to, že skutečnost, že se nepodařilo vyjednat vzájemně přijatelnou dohodu o vystoupení, ohrožuje hospodářský blahobyt milionů lidí v EU; domnívá se proto, že osoby odpovědné za jednání o dohodě o vystoupení by měly být pohnány k odpovědnosti, pokud se nepodaří uzavřít vzájemně přijatelnou dohodu o vystoupení; vyzývá k okamžitému odstoupení Michela Barniera, který coby hlavní vyjednavač EU pro brexit způsobil svou nekompromisní a antagonistickou vyjednávací taktikou několik měsíců trvající škodlivou hospodářskou a politickou nejistotu;

14. je i nadále skeptický, pokud jde o výhody dalšího prodloužení;

15. zdůrazňuje, že výsledky referenda jasně prokázaly vůli britských občanů odpustit EU; domnívá se, že dokonce i varianta, že nebude dosaženo žádné dohody, a přechod na pravidla WTO, pokud jde o obchodní vztahy mezi EU a Spojeným královstvím, by byly lepší než ignorovat vůli lidu;

16. trvá na tom, aby se jednání o budoucí dohodě o nových formách přátelské spolupráce mezi EU a Spojeným království již dále neodkládalo, aby tato dohoda mohla vstoupit v platnost co nejdříve;

17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům a vládě Spojeného království.

 

 

[1]Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 24.

[2]Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 2.

Poslední aktualizace: 16. září 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí