Postup : 2019/2800(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0042/2019

Předložené texty :

B9-0042/2019

Rozpravy :

Hlasování :

PV 19/09/2019 - 7.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0020

<Date>{16/09/2019}16.9.2019</Date>
<NoDocSe>B9-0042/2019</NoDocSe>
PDF 147kWORD 51k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B9-0051/2019</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 136 odst. 5 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o patentovatelnosti rostlin a v podstatě biologických procesů</Titre>

<DocRef>(2019/2800(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Martin Buschmann, Sandra Pereira, Nikolaj Villumsen, Konstantinos Arvanitis, Anja Hazekamp, Manuel Bompard, Pernando Barrena Arza, Anne-Sophie Pelletier, Leila Chaibi, Mick Wallace, Manon Aubry, Dimitrios Papadimoulis, Stelios Kouloglou</Depute>

<Commission>{GUE/NGL}za skupinu GUE/NGL</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0040/2019

B9-0042/2019

Usnesení Evropského parlamentu o patentovatelnosti rostlin a v podstatě biologických procesů

(2019/2800(RSP))

Evropský parlament,

  s ohledem na Evropskou patentovou úmluvu ze dne 5. října 1973, zejména na čl. 53 písm. b) této úmluvy,

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů[1], zejména na její článek 4, v němž se stanoví, že produkty získané v podstatě biologickými způsoby patentovatelné nejsou,

 s ohledem na čl. 2 odst. 2 a bod odůvodnění 33 směrnice 98/44/ES, v nichž se uvádí, že způsob pěstování rostlin nebo chovu zvířat je vymezen jako v podstatě biologický, je-li zcela založen na přírodním úkazu, jako je křížení a selekce,

 s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2012 o patentování v podstatě biologických způsobů šlechtění[2],

 s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o patentech a právech šlechtitelů rostlin[3],

 s ohledem na rozhodnutí velkého stížnostního senátu Evropského patentového úřadu (EPÚ) ze dne 25. března 2015 ve věci G2/12 (o rajčatech) a G2/13 (o brokolici),

 s ohledem na oznámení Komise C/2016/6997 ze dne 8. listopadu 2016 o určitých článcích směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES o právní ochraně biotechnologických vynálezů,

 s ohledem na rozhodnutí správní rady Evropské patentové organizace ze dne 29. června 2017, kterým se pozměňují články 27 a 28 prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/17),

 s ohledem na rozhodnutí technického stížnostního senátu EPÚ ze dne 5. prosince 2018 ve věci T 1063/18,

 s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení Komisi o patentovatelnosti rostlin a základních biologických procesů (O-000026/2019 – B9-0051/2019),

 s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že přístup k biologickému rostlinnému materiálu, který zahrnuje znaky rostlin, je naprosto nezbytný k získávání nových odrůd, aby bylo možno zaručit v celosvětovém měřítku dodávky potravin, čelit změně klimatu, předcházet monopolům v rámci odvětví šlechtění rostlin a živočichů a zároveň poskytnout více příležitostí zemědělcům;

B. vzhledem k tomu, že šlechtění rostlin je proces, který využívají zemědělci a zemědělské komunity již od počátků zemědělství; vzhledem k tomu, že odrůdy rostlin a plemena zvířat jsou spolu se šlechtitelskými metodami důležité pro genetickou rozmanitost;

C. vzhledem k tomu, že šlechtění rostlin v jejich přirozeném prostředí je kromě výskytu nových škůdců a nových epidemií chorob rostlin nezbytné zejména v rámci zmírňování dopadů klimatické změny na počasí a hydrometrii; vzhledem k tomu, že za tímto účelem je nutné, aby zemědělci a šlechtitelé osiv měli volný přístup ke šlechtitelskému materiálu;

D. vzhledem k tomu, že odrůdy rostlin a plemena zvířat a v podstatě biologické způsoby pěstování rostlin a chovu zvířat nejsou podle článku 4 směrnice 98/44/ES a čl. 53 písm. b) Evropské patentové úmluvy patentovatelné;

E. vzhledem k tomu, že v březnu 2015 velký stížnostní senát EPÚ ve věci G2/12 (o rajčatech) a ve věci G2/13 (o brokolici) rozhodl, že takové biologické produkty jsou patentovatelné a nejsou v rozporu s čl. 53 písm. b) Evropské patentové úmluvy, podle něhož nelze udělit patent produktům, které jsou výsledkem „v podstatě biologických procesů“;

 

F. vzhledem k tomu, že Komise v listopadu 2016 přijala sdělení o některých článcích směrnice 98/44/ES, pokud jde o patentovatelnost rostlin a zvířat získaných v podstatě biologickými procesy, a zaujala postoj, v souladu se záměrem normotvůrce EU, že takovéto rostliny a zvířata nejsou podle směrnice patentovatelné;

G. vzhledem k tomu, že v červnu 2017 přijala správní rada EPÚ rozhodnutí zakázat patenty na rostliny a zvířata pocházející z konvenčního šlechtění nebo vyrobené bez použití genetického inženýrství;

H. vzhledem k tomu, že v prosinci 2018 technický stížnostní senát EPÚ oznámil, že jedno z jeho posledních pravidel, které zakazuje udělování patentů na rostliny nebo zvířata výhradně získané v podstatě biologickými způsoby šlechtění, je v rozporu s články uvedenými v Evropské patentové úmluvě;

I. vzhledem k tomu, že EPÚ při mnoha příležitostech nerespektoval a oslabil zákazy stanovené v Evropské patentové úmluvě a směrnici 98/44/ES;

J. vzhledem k tomu, že v EU se v posledních letech podává stále větší počet patentových přihlášek na rostliny a zvířata, mezi nimiž se neustále zvyšuje počet patentů na rostliny pocházející z konvenčního šlechtění – nikoli z genetického inženýrství; vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni bylo podáno více než 1 600 takových přihlášek a bylo uděleno přibližně 220 patentů;

K. vzhledem k tomu, že nové rozhodnutí technického stížnostního senátu EPÚ pravděpodobně vedlo k oboustranně výhodné situaci pro velké nadnárodní společnosti, jako jsou Bayer-Monsanto, Syngenta a BASF, jejichž cílem je získat monopol v oblasti osiv a rostlin a nakonec převzít prostřednictvím patentových práv kontrolu nad základními zdroji na výrobu potravin;

L. vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné, aby EPÚ s ohledem na právně chaotickou situaci objasnil rozsah a výklad svých pravidel; vzhledem k tomu, že zákaz patentování rostlinných a živočišných druhů musí být zachován;

1. vyjadřuje znepokojení nad tím, že nedávné rozhodnutí technického stížnostního senátu EPÚ ve věci G3/19 mohlo vést k vyššímu počtu patentů udělených tímto úřadem, pokud jde o charakteristické znaky přítomné v nových odrůdách nebo charakteristiky rostlin, které se do nových odrůd zavádějí v podstatě biologickými postupy, jako je křížení a selekce;

2. zdůrazňuje, že rozhodnutí technického stížnostního senátu EPÚ z prosince 2018 ve věci G3/19 je v rozporu s předchozím rozhodnutím správní rady Evropské patentové organizace z června 2017, v němž se uvádí, že rostliny a zvířata výhradně získané v podstatě biologickými způsoby šlechtění nebude již možné patentovat;

3. vyzývá EPÚ, aby dodržoval Evropskou patentovou úmluvu, která je základem evropského patentového práva a jež vylučuje patentovatelnost rostlin a zvířat;

4. vyjadřuje svůj rozhodný nesouhlas s patentováním živých procesů, včetně rostlin a zvířat; zdůrazňuje, že patenty udělované EPÚ na rostliny a zvířata a v podstatě biologické procesy podporují koncentraci trhu, slouží k prosazování nespravedlivých monopolních práv a v konečném důsledku ohrožují zemědělskou biologickou rozmanitost ekosystémů a schopnost systémů produkce potravin přizpůsobit se výzvám vyplývajícím ze změny klimatu;

5. ostře kritizuje vnitřní rozhodovací postupy EPÚ a jeho řízení, která se uskutečňují bez demokratické a politické kontroly a bez jakýchkoli nezávislých kontrol nebo prostoru pro účast veřejnosti;

6. zdůrazňuje, že pravidla EPÚ týkající se patentů na produkty získané v podstatě biologickými způsoby šlechtění, jsou do značné míry založena na banálních technických charakteristikách a představují zneužití patentového práva, neboť se používají jako nástroje pro zpronevěru, které mění zemědělské zdroje potřebné pro každodenní produkci potravin na tzv. duševní vlastnictví jen několika velkých společností, což ohrožuje celosvětovou potravinovou bezpečnost a potravinovou nezávislost regionů;

7. naléhavě vyzývá EPÚ, aby objasnil svá pravidla v této záležitosti, protože v současnosti čeká na rozhodnutí EPÚ řada patentových přihlášek týkajících se produktů získaných v podstatě biologickými způsoby šlechtění; zdůrazňuje, že udělování patentů na produkty získané v podstatě biologickými způsoby zcela oslabuje zákazy stanovené v evropském patentním právu;

8. vyzývá velký stížnostní senát EPÚ, aby kladně odpověděl na obě právní otázky, které mu položil předseda Evropského patentního úřadu na základě čl. 112 odst. 1 písm. b) Evropské patentové úmluvy;

9. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že Unie bude garantovat přístup a možnost použití materiálu získaného v podstatě biologickými způsoby pro účely šlechtění rostlin a zvířat, tak aby nedošlo k případné interferenci s postupy členských států, pokud jde o zajištění rozsáhlé šlechtitelské výjimky a práv zemědělců;

10. vyzývá Komisi, aby v návaznosti na závěry svého sdělení o některých článcích směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES o právní ochraně biotechnologických vynálezů předložila velkému stížnostnímu senátu EPÚ ve věci G3/19 písemné prohlášení týkající se patentování rostlin získaných výhradně v podstatě biologickými způsoby šlechtění, s cílem zajistit, aby produkty, které jsou výsledkem přírodních procesů, nebyly patentovatelné[4];

11. vyzývá členské státy Evropské patentové organizace a všechny strany Evropské patentové úmluvy, aby přijaly rozhodná opatření s cílem zastavit udělování dalších patentů na rostliny a zvířata a posílit stávající zákazy;

12. vyzývá Komisi, aby v rámci debaty o harmonizaci mnohostranného patentového práva usilovala o zamezení patentovatelnosti v podstatě biologického způsobu šlechtění;

13. vyzývá Komisi, aby podala zprávu o vývoji a dopadech patentového práva v oblasti biotechnologie a genetického inženýrství, jak je požadováno v čl. 16 písm. c) směrnice 98/44/ES a jak Parlament požadoval ve svém usnesení ze dne 10. května 2012 o patentování v podstatě biologických způsobů šlechtění[5];

14. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, členským státům a Evropskému patentovému úřadu.

[1] Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 13.

[2] Úř. věst. C 261E, 10.9.2013, s. 31.

[3] Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 188.

[4]Úř. věst. C 411/03, 8.11.2016, s. 3.

[5]Úř. věst. C 261E, 10.9.2013, s. 31.

Poslední aktualizace: 18. září 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí