Návrh usnesení - B9-0098/2019Návrh usnesení
B9-0098/2019

NÁVRH USNESENÍ k 80. výročí začátku druhé světové války a významu evropské paměti pro budoucnost Evropy

17.9.2019 - (2019/2819(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu

Ryszard Antoni Legutko, Anna Fotyga, Tomasz Piotr Poręba, Dace Melbārde, Witold Jan Waszczykowski, Ryszard Czarnecki, Jadwiga Wiśniewska, Bogdan Rzońca, Anna Zalewska, Jacek Saryusz‑Wolski, Grzegorz Tobiszowski, Joanna Kopcińska, Elżbieta Rafalska, Joachim Stanisław Brudziński, Beata Szydło, Beata Mazurek, Andżelika Anna Możdżanowska, Beata Kempa, Patryk Jaki
za skupinu ECR

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0097/2019

Postup : 2019/2819(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B9-0098/2019

B9‑0098/2019

Usnesení Evropského parlamentu k 80. výročí začátku druhé světové války a významu evropské paměti pro budoucnost Evropy

(2019/2819(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na rezoluci 260 (III)A Valného shromáždění OSN o genocidě ze dne 9. prosince 1948,

 s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2005 k šedesátému výročí konce druhé světové války v Evropě dne 8. května 1945[1],

 s ohledem na rezoluci č. 1481 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 25. ledna 2006 o nutnosti mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů,

 s ohledem na usnesení a prohlášení o zločinech totalitních komunistických režimů přijatá řadou vnitrostátních parlamentů,

 s ohledem na své prohlášení ze dne 23. září 2008 o vyhlášení 23. srpna Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu[2],

 s ohledem na Pražskou deklaraci o svědomí Evropy a komunismu, která byla přijata dne 3. června 2008,

 s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 2009 o svědomí Evropy a totalitě[3],

 s ohledem na společné prohlášení představitelů vlád členských států EU ze dne 23. srpna 2018 k připomenutí obětí komunismu,

 s ohledem na zprávu Rady ze dne 22. prosince 2010 o povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě (COM(2010)0783),

 s ohledem na závěry Rady z 9. a 10. června 2011 o povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě,

 s ohledem na Varšavskou deklaraci, která byla přijata u příležitosti evropského dne památky obětí totalitních režimů dne 23. srpna 2011,

 s ohledem na společné prohlášení Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska a Rumunska u příležitosti 80 let od podpisu paktu Ribbentrop-Molotov,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že před 80 lety dne 23. srpna 1939 podepsaly Sovětský svaz a nacistické Německo smlouvu o neútočení známou jako pakt Ribbentrop-Molotov a její tajné protokoly, jimiž byly Evropa a území nezávislých států rozděleny mezi dva totalitní režimy a rozčleněny do jejich sfér zájmu, což připravilo půdu pro vypuknutí druhé světové války;

B. vzhledem k tomu, že si letos připomínáme 80. výročí začátku druhé světové války, která přinesla lidské utrpení dosud nevídaných rozměrů a odsoudila polovinu Evropy k desetiletím utrpení a okupace;

C. vzhledem k tomu, že v přímém důsledku paktu Ribbentrop-Molotov a následné německo-sovětské smlouvy o hranicích a přátelství ze dne 28. září 1939 byla Polská republika napadena nejprve Hitlerem a o dva týdny později Stalinem, což zemi zbavilo nezávislosti a stalo se nebývalou tragédii pro polský národ, a komunistický Sovětský svaz zahájil 30. listopadu 1939 agresivní válku proti Finsku a v červnu 1940 obsadil a anektoval části Rumunska, přičemž tato území nebyla nikdy navrácena, a anektoval nezávislé republiky Litva, Lotyšsko a Estonsko;

D. vzhledem k tomu, že pakt Ribbentrop-Molotov přímo porušil řadu mezinárodních norem, smluv a dohod, včetně Pařížské smlouvy (Kellogg-Briandův pakt) z roku 1928, sovětsko-polského paktu o neútočení z roku 1932, německo-polského paktu o neútočení z roku 1934, a odsoudil mezinárodní mír nastolený Versailleskou smlouvou k nezdaru; vzhledem k tomu, že důsledky tohoto paktu mezi dvěma nejbrutálnějšími diktátory moderní historie poukazují na význam historických událostí pro soudobou politiku;

E. vzhledem k tomu, že smířlivý přístup Západu k totalitním režimům znamenal, že rozhodnutí byla přijímána bez konzultací se státy střední a východní Evropy, jako tomu bylo v případě dohod z Locarna a Mnichova, které ukázaly bezmoc Západu tváří v tvář těmto režimům; vzhledem k tomu, že toto připravilo půdu pro pakt Ribbentrop-Molotov, který následně vedl k vypuknutí druhé světové války;

F. vzhledem k tomu, že nacistické Německo a Sovětský svaz spolupracovaly na politické, hospodářské i vojenské úrovni se společným cílem dobýt Evropu a rozdělit ji do sfér vlivu podle paktu Ribbentrop-Molotov;

G. vzhledem k tomu, že po porážce nacistického režimu a skončení druhé světové války mohly některé evropské země zahájit obnovu a proces usmíření, zatímco jiné evropské státy zůstaly v přímém důsledku Jaltské konference půl století pod sovětskou okupací a komunistickým diktátem a nadále byly zbaveny svobody, svrchovanosti, důstojnosti, lidských práv a sociálně-ekonomického rozvoje;

H. vzhledem k tomu, že zločiny nacistického režimu byly sice posouzeny a potrestány v norimberském procesu, ale existuje i nadále naléhavá potřeba zvyšovat povědomí a vyvozovat morální a právní důsledky zločinů komunistických diktatur; vzhledem k tomu, že zločiny nacistického Německa a Sovětského svazu páchané v nebývalém rozsahu proti milionům lidských bytostí, které mnoho lidí zotročily a odpíraly jim jejich základní a nezcizitelná práva, splňují kvalifikaci válečných zločinů a zločinů proti lidskosti;

I. vzhledem k tomu, že Evropa nesmí zapomínat na svoji vlastní historii; vzhledem k tomu, že komplexní pochopení evropské historie je zapotřebí usnadnit a že je klíčové pro zabránění vzestupu totalitních režimů;

J. vzhledem k tomu, že v některých členských státech je komunistická a nacistická ideologie zakázána zákonem;

K. vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství se musí totalitarismu společně postavit;

L. vzhledem k tomu, že pro evropské země, které trpěly pod sovětskou okupací a komunistickým diktátem představovalo rozšíření NATO po roce 1999 a EU od roku 2004 návrat do rodiny západních demokratických států, kam patří;

M. vzhledem k tomu, že evropská historie 20. století je popisována a zobrazována ze západního úhlu pohledu, a proto je o některých historických událostech a souvisejících zkušenostech obyvatel východní Evropy nedostatečně informováno;

N. vzhledem k tomu, že nevědomost a nevědomá předpojatost v historické paměti Evropanů mohou vytvořit prostor pro krajně pravicový i krajně levicový extremismus; vzhledem k tomu, že je zapotřebí se účinněji postavit proti falšování historie;

O. vzhledem k tomu, že památka obětí totalitních režimů a uznání společného evropského dědictví zločinů páchaných komunistickými, nacistickými a dalšími diktátorskými režimy a povědomí o nich jsou zásadní pro jednotnost Evropy a jejích obyvatel a pro budování Evropy odolné vůči moderním vnějším hrozbám;

P. vzhledem k tomu, že je rovněž maximálně důležité oslavovat svědectví a neochvějný postoj mnoha lidí, kteří se útlaku postavili, jako byl rytmistr Witold Pilecki, který aktivně bojoval proti oběma totalitním režimům, dobrovolně vstoupil do nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz a nakonec ho popravili Sověti v roce 1948;

Q. vzhledem k tomu, že v historickém usnesení o situaci v Estonsku, Lotyšsku a Litvě[4] přijatém dne 13. ledna 1983 v reakci na „baltskou výzvu“ 45 občanů těchto zemí Evropský parlament odsoudil skutečnost, že tyto dříve nezávislé a neutrální státy byly v roce 1940 okupovány Sovětským svazem po podpisu paktu Ribbentrop-Molotov a osvobozeny až o mnoho let později;

R. vzhledem k tomu, že před 30 lety dne 23. srpna 1989 uplynulo 50 let od uzavření paktu Ribbentrop-Molotov a že oběti totalitních režimů si tuto událost připomněly během tzv. Baltského řetězu, což byla nebývalá demonstrace dvou milionů Litevců, Lotyšů a Estonců, kteří spojili své ruce do živého řetězu od Vilniusu přes Rigu až po Tallinn;

S. vzhledem k tomu, že i přesto, že Sjezd lidových poslanců SSSR dne 24. prosince 1989 odsoudil podpis paktu Ribbentrop-Molotov a také další dohody s nacistickým Německem, v srpnu roku 2019 ruské orgány odmítly odpovědnost za tento pakt a jeho důsledky a v současné době prosazují názor, že skutečnými iniciátory druhé světové války jsou Polsko, baltské státy a Západ;

T. vzhledem k tomu, že ruská vláda aktuálně nejen, že neodsuzuje podpis paktu Ribbentrop-Molotov, ale aktivně jej obhajuje jako prostředek obrany národa před agresory, a vlastně tak přepisuje historii a obhajuje pachatele přidružených zločinů;

U. vzhledem k tomu, že běžným jevem ruské oficiální rétoriky se stalo odmítání odpovědnosti a svalování viny za násilnosti na západní státy, čímž vytváří spolehlivou propagandistickou základnu, na niž se může spoléhat při obhajobě nedodržování mezinárodního práva a pokračující agresi vůči zemím Východního partnerství;

1. zdůrazňuje, že druhá světová válka, tedy nejničivější válka v evropské historii, byla způsobena neblaze proslulou německo-sovětskou smlouvou o neútočení ze dne 23. srpna 1939, známou též jako pakt Ribbentrop-Molotov, a jejími tajnými protokoly, které umožnily, že si dva totalitní režimy, které měly společný cíl podrobení světa, mohly rozdělit Evropu na dvě oblasti vlivu;

2. připomíná, že nacistické a komunistické režimy páchaly masové vraždění, genocidu a deportace a způsobily ztráty na životech a svobodě nebývalého rozsahu, a připomíná odporný zločin holocaustu spáchaný nacistickým režimem;

3. vyjadřuje politování nad tím, že genocidy, jako byl holocaust, masivní zločiny proti lidskosti a rozsáhlé porušování lidských práv, například masivní deportace z baltských států, Polska i dalších zemí, hromadné popravy, například katyňský masakr polských důstojníků a důstojníků lotyšské armády v Litene, vznik a fungování koncentračních táborů a gulagů, uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině, odpírání základních práv svobody projevu, slova, pohybu a mnoho dalších zločinů spáchaných za doby totalitního komunismu, nebyly ani řádně vyšetřeny, ani mezinárodně posouzeny;

4. vyjadřuje svůj hluboký respekt vůči všem obětem těchto totalitních režimů a vyzývá všechny orgány a subjekty EU, aby vyvinuly maximální úsilí k zajištění památky hrůzných totalitních zločinů proti lidskosti a systematických závažných porušování lidských práv a jejich předložení spravedlnosti, a také aby zajistily, že se takové zločiny nikdy nebudou opakovat a že bolest obětí a nespravedlnost vůči nim nikdy neupadnou v zapomnění;

5. má za to, že připomínání děsivých událostí minulosti nám dává znalosti a sílu postavit se těm, kdo by chtěli tyto ideologie oživit nebo kdo se snaží zprostit tyto ideologické skupiny jejich zločinů a viny; domnívá se, že památka obětí nás nutí prosazovat historickou spravedlnost dalším výzkumem a zvyšováním povědomí veřejnosti o totalitním odkazu na evropském kontinentu;

6. vyzývá vlády všech evropských zemí, aby poskytly morální i materiální podporu probíhajícím historickým vyšetřováním totalitních režimů, protože pouze koordinovanou činností můžeme účinněji bojovat proti dezinformačním kampaním a pokusům o manipulaci s historickými fakty;

7. co nejsilněji odsuzuje skutky agrese, zločiny proti lidskosti a masové porušování lidských práv páchané totalitními nacistickými a komunistickými režimy;

8. vyjadřuje znepokojení nad nárůstem krajně pravicových i krajně levicových hnutí v členských státech EU;

9. připomíná všem členským státům, aby si připomínaly 23. srpen jako Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu, a to jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, a také aby zvyšovaly povědomí mladších generací o těchto záležitostech prostřednictvím začleňování historie a analýzy dopadů totalitních režimů do školních osnov a učebnic ve všech školách v EU;

10. dále požaduje, aby 25. květen (výročí popravy hrdiny z Auschwitzu, rytmistra Witolda Pileckého) byl stanoven mezinárodním dnem hrdinů boje proti totalitarismu jako projev respektu a úcty k těm, kdo bojem proti tyranii prokázali své hrdinství a lásku k lidstvu, což také budoucím generacím ukáže jasný příklad správného postoje tváří v tvář hrozbě totalitního zotročení;

11. vyzývá Komisi, aby účinně podporovala projekty historické paměti a památky v členských státech a činnosti Platformy evropské paměti a svědomí a aby přidělila odpovídající finanční prostředky v rámci programu „Evropa pro občany“ na podporu připomínání a památky obětí totalitarismu; zdůrazňuje, že budoucí generace by měly mít přístup k faktickým vzdělávacím materiálům, které podtrhují strašné důsledky pasivity tváří v tvář závažnému porušování mezinárodního práva a mezinárodních norem;

12. poukazuje na to, že i když se země východní a střední Evropy vrátily do evropské rodiny svobodných demokratických států díky svému vstupu do EU a NATO, nebude projekt evropského míru a integrace dokončen, dokud všechny evropské státy, které si zvolily cestu evropských reforem, jako Ukrajina, Moldavsko a Gruzie, nestanou plnohodnotnými členy EU; teprve tehdy bude Evropa úplná, svobodná, jednotná a v míru;

13. je hluboce znepokojen snahami současného vedení Ruska překrucovat historická fakta a přikrášlovat zločiny páchané sovětským totalitním režimem a považuje je za nebezpečnou složku informační války vedené proti demokratické Evropě, jejímž cílem je Evropu rozdělit; vyzývá proto Komisi, aby proti těmto snahám rozhodně zakročila;

14. poukazuje na pokračující používání symbolů sovětského režimu ve veřejném prostoru a ke komerčním účelům a připomíná, že řada evropských zemí používání nacistických i komunistických symbolů zakázala;

15. zdůrazňuje, že zločiny spáchané totalitním komunistickým režimem v SSSR nelze omlouvat nebo zmírňovat jeho podílem na porážce nacistického režimu; zdůrazňuje, že je zároveň nepřijatelné, aby Ruská federace přijímala právní předpisy trestající kohokoliv, kdo se pokusí analyzovat události druhé světové války z nového úhlu pohledu;

16. konstatuje, že existence památek a památníků na veřejných prostranstvích (parky, náměstí, ulice atd.) v některých členských státech, které oslavují sovětskou armádu, jež tyto země okupovala, vytváří podmínky pro překrucování historických faktů o příčinách, průběhu a důsledcích druhé světové války;

17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, ruské Dumě a parlamentům zemí Východního partnerství.

 

Poslední aktualizace: 18. září 2019
Právní upozornění - Ochrana soukromí