Návrh usnesení - B9-0100/2019Návrh usnesení
B9-0100/2019

NÁVRH USNESENÍ o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy

17.9.2019 - (2019/2819(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu

Michal Šimečka, Frédérique Ries, Ramona Strugariu, Katalin Cseh, Ondřej Kovařík, Vlad‑Marius Botoş, Izaskun Bilbao Barandica, Jan‑Christoph Oetjen, Christophe Grudler
za skupinu Obnova Evropy

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0097/2019

Postup : 2019/2819(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B9-0100/2019

B9‑0100/2019

Usnesení Evropského parlamentu o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy

2019/2819 (RSP)

Evropský parlament,

 s ohledem na všeobecné zásady lidských práv a základní zásady Evropské unie jako společenství založeného na společných hodnotách,

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 10. prosince 1948,

 s ohledem na rezoluci č. 1481 (2006) Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 26. ledna 2006 o nutnosti mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů,

 s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva[1],

 s ohledem na Pražskou deklaraci o svědomí Evropy a komunismu, která byla přijata dne 3. června 2008,

 s ohledem na své prohlášení ze dne 23. září 2008 o vyhlášení 23. srpna Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu,

 s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 2009 o svědomí Evropy a totalitě[2],

 s ohledem na společné prohlášení představitelů vlád zemí Evropské unie k připomenutí obětí komunismu ze dne 23. srpna 2018,

 s ohledem na řadu svých předchozích usnesení o demokracii a dodržování základních práv a svobod, včetně usnesení ze dne 12. května 2005 k šedesátému výročí konce druhé světové války v Evropě dne 8. května 1945[3], usnesení ze dne 23. října 2008 o připomenutí obětí Velkého hladomoru, což byl umělý hladomor na Ukrajině (1932-1933)[4] a usnesení ze dne 15. ledna 2009 o Srebrenici[5],

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že před 80 lety dne 23. srpna 1939 komunistický Sovětský svaz a nacistické Německo podepsaly smlouvu o neútočení, známou jako pakt Ribbentrop-Molotov, a tajné dodatky k ní, rozdělující Evropu a území nezávislých států do sfér zájmu mezi dva totalitní režimy, což vydláždilo cestu k vypuknutí druhé světové války;

B. vzhledem k tomu, že vzpomínky na tragickou minulost Evropy je zapotřebí uchovat v živé paměti, a uctít tak památku obětí, odsoudit viníky a položit základy k usmíření vycházející z pravdy a připomínání minulosti; vzhledem k tomu, že tento rok si připomínáme 80. výročí vypuknutí druhé světové války, která přinesla lidem utrpení do té doby nevídaných rozměrů a okupaci evropských zemí po řadu nadcházejících desetiletí;

C. vzhledem k tomu, že evropská integrace byla od samého počátku reakcí na utrpení, které přinesly dvě světové války a nacistická tyranie, jež vedla k holocaustu, jakož i na rozpínavost totalitních a nedemokratických komunistických režimů ve střední a východní Evropě, a byla rovněž způsobem, jak pomocí spolupráce a integrace překonat hluboké rozpory a nepřátelství v Evropě, jak ukončit válku a zajistit v Evropě demokracii;

D. vzhledem k tomu, že proces evropské integrace byl úspěšný a nyní dospěl k Evropské unii, která zahrnuje země střední a východní Evropy, v nichž od konce druhé světové války až do začátku 90. let 20. století existovaly komunistické režimy, a vzhledem k tomu, že dřívější přistoupení Řecka, Španělska a Portugalska pomohly v jižní Evropě zajistit demokracii;

E. vzhledem k tomu, že Evropská unie získala v prosinci 2012 Nobelovu cenu za to, že po více než 60 let přispívá k rozvoji míru a smíření, demokracie a lidských práv v Evropě;

F. vzhledem k tomu, že extremistické a xenofobní politické síly v Evropě se čím dál více uchylují k překrucování historických skutečností a používají symboliku a rétoriku, které připomínají nástroje totalitní propagandy, včetně rasismu, antisemitismu a nenávisti vůči sexuálním a dalším menšinám;

G. vzhledem k tomu, že historii evropské integrace jakožto protikladu k totalitnímu utlačování a destrukci sdílí všichni evropští občané a všechny členské státy, nehledě na jejich zeměpisnou polohu, a tato historie by měla sloužit jako základ pro solidaritu EU a sdílený smysl pro cíl;

1. vyjadřuje nejhlubší úctu a uznání všem obětem totalitních a nedemokratických režimů v Evropě a vzdává čest těm, kdo bojovali proti tyranii a utlačování;

2. potvrzuje svůj závazek budovat prosperující Evropu, která žije v míru a vychází z takových hodnot, jako jsou úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv;

3. zdůrazňuje důležitost udržovat vzpomínky na minulost neustále naživu, neboť ke smíření nejde dojít bez připomínání minulosti, potvrzuje svůj jednotný postoj proti jakékoli totalitní vládě nehledě na její ideologický původ;

4. připomíná, že poslední akt genocidy v Evropě proběhl teprve nedávno v Srebrenici v červenci 1995 a že k boji proti nedemokratickým, xenofobním, autoritářským nebo totalitním myšlenkám nebo sklonům je třeba neustálé ostražitosti;

5. podtrhuje, že je nutné podporovat zachování dokumentů a svědectví dokládajících pohnutou minulost Evropy, aby bylo možné prohloubit evropské povědomí o zločinech spáchaných totalitními a nedemokratickými režimy, jelikož bez připomínání minulosti nelze dosáhnout smíření;

6. vyzývá všechny členské státy EU, aby si 23. srpna připomínaly evropský den památky obětí totalitních režimů na evropské i vládní úrovni a aby do školních osnov a učebnic ve všech evropských školách doplnily dějiny a analýzu dopadů totalitních režimů, a zvyšovaly tak povědomí mladší generace o těchto záležitostech;

7. připomíná, že pakt Molotov-Ribbentrop a jeho tajné dodatky zůstávají symbolem toho, jak agresivní silová politika a logické sféry vlivu přinesly ničení a utlačování; zdůrazňuje, že evropský projekt mírové spolupráce a sdílené svrchovanosti je nejlepší zárukou proti návratu silové politiky a rozdělení evropského kontinentu, a vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto zásadu dodržovaly i ve vnějších politikách EU a v evropské politice sousedství;

8. odsuzuje projevy a propagaci totalitních ideologií, jakými jsou nacismus a stalinismus, v EU;

9. má obavy z nárůstu extremistických hnutí a xenofobního jazyka připomínající totalitní minulost Evropy, a to i v podobě nenávisti a diskriminace proti komunitě LGBTI, romské či jiné etnické a náboženské menšině a uprchlíkům, a vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti extremismu ve všech formách a zabránily rozšiřování nenávistného projevu na internetu;

10. prohlašuje, že evropskou integraci jako cestu k míru a usmíření si občané Evropy svobodně zvolili, a vyslovili se tak pro společnou budoucnost, a že Evropská unie nese zvláštní odpovědnost za podporu a zachování demokracie, dodržování lidských práv a zásad právního státu, a to nejen uvnitř Evropské unie, ale i mimo ni;

11. vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby i nadále usilovaly o prohloubení výuky evropské historie a aby zdůrazňovaly historický úspěch evropské integrace a výrazný kontrast mezi tragickou minulostí a mírovým a demokratických společenským řádem v dnešní Evropské unii;

12. vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o společné pochopení a výuku evropské integrace jakožto léku proti destrukci totalitními režimy, nacistického i stalinistického, upevňovaly společné chápání historie a identity mezi evropskými občany a překonaly jakékoli přetrvávající rozpory mezi staršími a novějšími členskými státy;

13. znovu opakuje, že stále podporuje posílenou mezinárodní spravedlnost, prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu a jiných specializovaných soudů; vyzývá Komisi, aby poskytovala účinnou podporu projektům historické paměti a připomínání minulosti v členských státech a činnostem v rámci Platformy evropské paměti a svědomí a také aby v rámci programu Evropa pro občany vyčlenila přiměřené finanční prostředky na podporu připomenutí a uctění památky obětí totalitních režimů;

14. zdůrazňuje, že všechny evropské země by se měly postavit tváří v tvář své tragické minulosti a historickému odkazu; poukazuje na to, že občané Ruska zůstávají tou největší obětí tehdejšího komunistického režimu a že dokud bude stalinistický režim očišťován nebo oslavován, demokratický vývoj nebude mít volný průchod;

15. zdůrazňuje, že tragická minulost Evropy by i nadále měla sloužit jako morální a politická inspirace pro čelení výzvám dnešního světa, včetně boje za spravedlivější svět, opatření proti změně klimatu, migrace a uprchlíků, a vytvářet tak otevřené a tolerantní společnosti a komunity zahrnujících etnické, náboženské a sexuální menšiny a zajistit, aby evropské hodnoty platily pro všechny;

16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládám a parlamentům kandidátských zemí, vládám a parlamentům zemí přidružených k Evropské unii a vládám a parlamentům členských zemí Rady Evropy.

 

Poslední aktualizace: 18. září 2019
Právní upozornění - Ochrana soukromí