Postup : 2019/2828(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0105/2019

Předložené texty :

B9-0105/2019

Rozpravy :

Hlasování :

PV 10/10/2019 - 8.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0029

<Date>{01/10/2019}1.10.2019</Date>
<NoDocSe>B9-0105/2019</NoDocSe>
PDF 198kWORD 60k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003</Titre>

<DocRef>(D062417/04 – 2019/2828(RSP))</DocRef>


<Commission>{ENVI}Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin</Commission>

Odpovědní poslanci: <Depute>Tilly Metz

Günther Sidl, Anja Hazekamp, Eleonora Evi, Sirpa Pietikäinen</Depute>


B9-0105/2019

Usnesení Evropského parlamentu o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003

(D062417/04 – 2019/2828(RSP))

 

Evropský parlament,

 s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 1507 × A2704-12 A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D062417/04),

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech[1], a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení,

 s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 11. června 2019, kdy nebylo vydáno stanovisko, a na hlasování odvolacího výboru ze dne 12. července 2019, kdy opět nebylo vydáno stanovisko,

 s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[2],

 s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 29. listopadu 2018, které bylo zveřejněno dne 14. ledna 2019[3],

 s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO)[4],

 s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

 s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že rozhodnutím Komise 2008/730/ES[5] se povoluje uvedení na trh potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (dále jen „sója A2704-12“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že oblast působnosti uvedeného povolení se rovněž vztahuje na uvedení jiných produktů než potravin a krmiv, které obsahují sóju A2704-12 nebo z ní sestávají, na trh pro stejná použití jako jiná sója, s výjimkou pěstování;

B. vzhledem k tomu, že dne 29. srpna 2017 podal držitel povolení Bayer CropScience AG Komisi v souladu s články 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003 žádost o obnovení tohoto povolení (dále jen „žádost o obnovení“);

C. vzhledem k tomu, že dne 29. listopadu 2018 přijal úřad EFSA k dotyčné žádosti o obnovení kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 14. ledna 2019[6]

D. vzhledem k tomu, že sója A2704-12 byla vyvinuta tak, aby vykazovala toleranci vůči herbicidům na bázi glufosinátu amonného; vzhledem k tomu, že tolerance k těmto herbicidům je dosažena expresí proteinu PAT (fosfinotricinacetyltransferázu)[7];

Doplňkové herbicidy

E. vzhledem k tomu, že řada studií prokázala, že geneticky modifikované plodiny tolerantní k herbicidům vedou k vyššímu používání těchto herbicidů[8]; vzhledem k tomu, že v důsledku toho je třeba očekávat, že plodiny sóji A2704-12 budou vystaveny jak vyšším, tak i opakovaným dávkám glofosinátu, což může vést k vyššímu množství reziduí ve sklizni;

F. vzhledem k tomu, že v rámci posledního koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie (pro roky 2020, 2021 a 2022)[9] nejsou členské státy povinny měřit u dovážené sóji rezidua glufosinátu; vzhledem k tomu, že nelze vyloučit, že sója A2704-12 nebo produkty z ní vyrobené pro použití v potravinách a krmivech překročí maximální limity reziduí (MLR) Unie, které byly zavedeny s cílem zajistit vysokou míru ochrany spotřebitelů;

G. vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci (kategorie 1B Evropské agentury pro chemické látky), a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009[10]; vzhledem k tomu, že platnost povolení glufosinátu pro použití v Unii skončila dne 31. července 2018[11];

H. vzhledem k tomu, že v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (matabolitů)[12];

I. vzhledem k tomu, že se má za to, že posouzení reziduí herbicidů a jejich metabolitů v geneticky modifikovaných rostlinách nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy;

Připomínky členských států

J. vzhledem k tomu, že v průběhu tříměsíčního období konzultací předložily členské státy úřadu EFSA velké množství kritických připomínek[13]; vzhledem k tomu, že největší kritika zaznívá v souvislosti s tím, že rizika vyplývající z používání sóji A2704-12 v potravinách a krmivu nelze řádně posoudit, a to vzhledem k nedostatečnému počtu a rozsahu studií prováděných v terénu, obecnému nedostatku údajů o reziduích glufosinátu a absenci studií chronické nebo subchronické toxicity; vzhledem k tomu, že některé členské státy uvádí, že plán environmentálního monitorování není v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES[14] a příslušnými pokyny, ani s pokyny úřadu EFSA pro environmentální monitorování po uvedení na trh (2011); vzhledem k tomu, že některé členské státy vyjadřují obavy ohledně dopadu pěstování sóji A2704-12 na biologickou rozmanitost a veřejné zdraví v zemích, které tuto sóju produkují a vyvážejí;

K. vzhledem k tomu, že nezávislá studie ve svém závěru uvádí, že posouzení rizik, které provedl úřad EFSA, není v současné podobě[15] přijatelné vzhledem k tomu, že neurčuje chybějící poznatky a nejisté informace a nehodnotí řádně celkovou bezpečnost ani případnou toxicitu sóji A2704-12; vzhledem k tomu, že se ve studii uvádí, že úřad EFSA nezohlednil změny, které v průběhu deseti let od původního povolení sóji A2704-12 nastaly, pokud jde o agronomické podmínky, za nichž je sója odolná vůči herbicidům pěstována, např. zvyšující se počet problémů s plevelem odolným vůči herbicidům vyžadujícím čím vyšší množství herbicidů;

Dodržování mezinárodních závazků Unie

L. vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při přípravě svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost; vzhledem k tomu, že tyto opodstatněné faktory by měly zahrnovat závazky Unie vyplývající z cílů udržitelného rozvoje OSN, Pařížské dohody o změně klimatu a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti;

M. vzhledem k tomu, že nedávná zpráva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny zjistila, že nebezpečné pesticidy mají katastrofické dopady na zdraví a mohou vést k porušování lidských práv zemědělců a pracovníků v zemědělství, komunit žijících v blízkosti zemědělské půdy, původních obyvatel a těhotných žen a dětí, a to zejména v rozvojových zemích[16]; vzhledem k tomu, že cílem cíle udržitelného rozvoje č. 3.9 je do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a nemocí z nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší, vody a půdy a z kontaminace[17];

N. vzhledem k tomu, že odlesňování je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že emise z využívání půdy a změny ve využívání půdy, zejména v důsledku odlesňování, jsou po spalování fosilních paliv druhou největší příčinou změny klimatu[18]; vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda a celosvětový strategický plán pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020, včetně aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti přijatých v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti, podporují udržitelné lesní hospodářství a úsilí o ochranu a obnovu[19];

O. vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje č. 15 zahrnuje cíl zastavit do roku 2020 odlesňování[20]; vzhledem k tomu, že lesy hrají multifunkční úlohu, která podporuje dosažení většiny cílů udržitelného rozvoje[21];

P. vzhledem k tomu, že produkce sóji je klíčovou hnací silou odlesňování v Amazonii, v oblasti Cerrado a Gran Chaco v Jižní Americe; vzhledem k tomu, že 97 % a 100 % sóji vypěstované v Brazílii a Argentině je geneticky modifikovaná sója[22]; vzhledem k tomu, že sója A2704–12 je povolena mimo jiné v Brazílii a Argentině[23];

Q. vzhledem k tomu, že Evropská unie je druhým největším dovozcem sóji na světě a že většina sóji dovážené do Unie je určena ke krmení zvířat; vzhledem k tomu, že analýza provedená Komisí zjistila, že sója má historicky největší podíl Unie na celosvětovém odlesňování a souvisejících emisích, což představuje téměř poloviční podíl na odlesňování u všech dovozů do Unie[24];

R. vzhledem k tomu, že devět geneticky modifikovaných druhů sójových bobů povolených pro pěstování v Brazílii je již povoleno pro dovoz jako potraviny a krmiva do Unie; vzhledem k tomu, že povolení k dovozu potravin a krmiv do Unie pro tři geneticky modifikované druhy sójových bobů povolených pro pěstování v Brazílii, včetně sóji A2704–12, dosud nebylo schváleno[25];

S. vzhledem k tomu, že nedávný průzkum v celounijním měřítku shledal, že téměř 90 % respondentů se domnívá, že je zapotřebí nových právních předpisů, aby se zajistilo, že výrobky prodávané v Unii nepřispívají k celosvětovému odlesňování[26];

Nedemokratický postup

T. vzhledem k tomu, že hlasování ve Stálém výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeném v čl. 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které se konalo dne 11. června 2019, a odvolacím výboru, které se konalo dne 12. července 2019, nepřineslo žádné stanovisko, což znamená, že schválení není podpořeno kvalifikovanou většinou členských států;

U. vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou[27];

V. vzhledem k tomu, že Parlament přijal ve svém osmém volebním období usnesení o námitkách proti uvádění GMO na trh pro potraviny a krmiva (33 usnesení) a o pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států ve prospěch povolení těchto GMO; vzhledem k tomu, že bez ohledu na vlastní uznání demokratických nedostatků, nedostatečnou podporu ze strany členských států a na námitky Parlamentu, Komise i nadále schvaluje geneticky modifikované organismy, i když nemá právní povinnost tak činit;

1. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 1829/2003;

2. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002[28], spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3. vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;

4. připomíná svůj závazek pokročit v práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č 182/2011; vyzývá Radu, aby co nejdříve pokročila v práci na tomto návrhu Komise;

5. vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;

6. vyzývá Komisi, aby návrhy na povolení geneticky modifikovaných organismů stáhla, pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nevydá žádné stanovisko, ať už pro účely pěstování nebo použití jako potraviny nebo krmivo;

7. vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné geneticky modifikované rostliny tolerantní k herbicidům, aniž by bylo provedeno plné posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy, metabolity a z nich vyrobenými komerčními přípravky, jak jsou používány v zemích, kde se tyto rostliny pěstují;

8. vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům bez ohledu na to, zda je daná geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu jako potravina a krmivo;

9. vyzývá Komisi, aby pro účely použití jako potraviny nebo krmiva nepovolila dovoz žádné geneticky modifikované rostliny, u níž byla vybudována tolerance vůči herbicidu, který není povolen pro použití v Unii, v tomto případě glufosinátu;

10. připomíná, že cílů udržitelného rozvoje může být dosaženo pouze tehdy, pokud se dodavatelské řetězce stanou udržitelnými a mezi politikami vznikne synergické působení[29];

11. opakuje svůj názor na skutečnost, že vysoká závislost Unie na dovozu krmiv pro zvířata ve formě sójových bobů způsobuje odlesňování ve třetích zemích[30];

12. vyzývá Komisi, aby nepovolila dovoz geneticky modifikovaných sójových bobů, pokud nelze prokázat, že jejich pěstování nepřispívá k odlesňování;

13. naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala veškerá svá stávající povolení pro geneticky modifikovanou sóju s ohledem na mezinárodní závazky Unie, a to i v rámci Pařížské dohody, Úmluvy o biologické rozmanitosti a cílů udržitelného rozvoje;

14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

 

[1] Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

[2] Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[3] Vědecké stanovisko k posouzení geneticky modifikované sóji A2704-12 pro obnovení povolení podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-RX-009), EFSA Journal 2019;17(1):5523, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2019.5523 

[4] Ve svém osmém volebním období přijal Evropský parlament 36 usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů.

[5] Rozhodnutí Komise 2008/730/ES ze dne 8. září 2008 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 247, 16.9.2008, s. 50).

[6] EFSA Journal 2019; 17(1):5523.

[7] Stanovisko vědecké komise pro geneticky modifikované organismy (GMO) k žádosti společnosti Bayer CropScience (ref. č.: EFSA-GMO-DE-2011-99) pro uvedení na trh sóji s tolerancí vůči glufosinátu A2704-12 pro použití v potravinách a krmivech, dovoz a zpracování v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003, EFSA Journal (2007)524, s. 1; https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2007.524

[8] Viz např. Bonny S, Genetically Modified Herbicide-Tolerant Crops, Weeds, and Herbicides: Overview and Impact, Environmental Management, leden 2016;57(1):31-48, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26296738 a Charles M Benbrook, Impacts of genetically engineered crops on pesticide use in the U.S. – the first sixteen years, Environmental Sciences Europe; svazek 24, číslo článku: 24 (2012), https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/2190-4715-24-24.

[9] Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/533 ze dne 28. března 2019 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2020, 2021 a 2022 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (Úř. věst. L 88, 29.3.2019, s. 28).

[10] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

[12] Např. podle úřadu EFSA je tak tomu  v případě, kdy doplňkovým herbicidem je glyfosát: Přezkum úřadu EFSA týkající se stávajících maximálních limitů reziduí pro glyfosát v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 396/2005, 2018, s. 12.https://www.efsa.europa.eu/fr/efsajournal/pub/5263

[14] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).

[15] Vyjádření organizace Testbiotech k posouzení geneticky modifikované sóji A2704-12 za účelem obnovení povolení https://www.testbiotech.org/en/content/testbiotech-comment-soybean-a2704-12-renewal

[18] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 23. července 2019 nazvané „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (COM(2019)0352), s. 1.

[19] Tamtéž, s. 2.

[22] Mezinárodní služba pro nabývání zemědělsko-biotechnologických aplikací (2017) „Globální stav uvádění na trh biotechnologických / geneticky modifikovaných plodin v roce 2017“ ISAAA Brief č. 53, s. 16 a s. 21. http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/53/download/isaaa-brief-53-2017.pdf

[24] Technická zpráva Evropské komise za období 2013–063 s názvem „Dopad spotřeby EU na odlesňování: Komplexní analýza dopadu spotřeby EU na odlesňování“, s. 23–24,http://ec.europa.eu/environment/forests/pdf/1.%20Report%20analysis%20of%20impact.pdf: V letech 1990 až 2008 Unie dovážela plodiny a produkty živočišné výroby představující 90 000 km² odlesňování. Z toho rostlinné produkty představovaly 74 000 km² (82 %), přičemž největší podíl měly olejniny (52 000 km²). Sójové boby a sójové pokrutiny představovaly 82 % této hodnoty (42 600 km²), což odpovídá 47 % celkového dovozu Unie spjatého s odlesňováním.

[25] Tyto údaje jsou získány z databáze pro schvalování geneticky modifikovaných potravin Mezinárodní služby pro nabývání zemědělsko-biotechnologických aplikací (International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (https://www.isaaa.org/gmapprovaldatabase/approvedeventsin/default.asp?CountryID=BR&Country=Brazil)) a z registru EU pro geneticky modifikované potraviny a krmiva (https://ec.europa.eu/food/plant/gmo/eu_register_en) – oba byly zpřístupněny v září 2019.

[27] Viz například jeho úvodní projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsažený v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo jeho projev o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).

[28] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

[29] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. září 2018 o transparentním a odpovědném řízení přírodních zdrojů v rozvojových zemích: případ lesů (přijaté texty, P8_TA (2018) 0333), bod 67.

[30] Tamtéž.

Poslední aktualizace: 4. října 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí