NÁVRH USNESENÍ o důsledcích úpadku skupiny společností Thomas Cook Group
21.10.2019 - (2019/2854 (RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
José Ramón Bauzá Díaz, Dinesh Dhamija, Bill Newton Dunn, Caroline Nagtegaal, Izaskun Bilbao Barandica, Liesje Schreinemacher, Dita Charanzová, Dominique Riquet, Valter Flego, Ilhan Kyuchyuk, Vlad‑Marius Botoş, Iskra Mihaylova, Atidzhe Alieva‑Veli
za skupinu Obnova Evropy
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0118/2019
B9‑0118/2019
Usnesení Evropského parlamentu o důsledcích úpadku skupiny společností Thomas Cook Group
Evropský parlament,
– s ohledem na prohlášení Komise ze dne 21. října 2019 o důsledcích úpadku skupiny společností Thomas Cook Group,
– s ohledem na článek 195 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2010 s názvem „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352),
– s ohledem na své usnesení ze dne 29. října 2015 o nových výzvách a strategiích na podporu cestovního ruchu v Evropě[1],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, zejména pak její článek 13 o odpovědnosti za poskytování souborných služeb, článek 16 o povinnosti poskytnout pomoc a kapitolu V, která upravuje ochranu cestujících pro případ platební neschopnosti pořadatele nebo obchodníka[2],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o náhradách pro cestující v případě úpadku letecké společnosti[4],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. března 2013 sˆ názvem „Ochrana cestujících v případě úpadku leteckého dopravce“ (COM(2013)0129)), v němž Komise uvedla opatření pro zdokonalení ochrany cestujících v případě úpadku leteckého dopravce, včetně lepšího prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004,
– s ohledem na nařízení (EC) č. 1008/2008 Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění), zejména na jeho článek 8 o platnosti provozní licence a článek 9 o pozastavení a zrušení provozní licence[5],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (dále jen „nařízení o EFG“’)[6],
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že cestovní agentury provozují svoji činnost v rychle se měnícím a stále více konkurenčním v rámci trhu EU a na jejím vnějším trhu a musejí se přizpůsobovat novému chování spotřebitelů a novým obchodním modelům (např. nárůst online služeb pro rezervaci zájezdů a s nimi souvisejících tzv. atraktivních balíčků);
B. vzhledem k tomu, že zánik skupiny společností Thomas Cook Group byl způsoben více faktory, přičemž jedním z nich bylo, že společnost nezměnila svůj obchodní model a neinovovala své postupy tak, aby mohla konkurovat na poli digitální ekonomiky;
C. vzhledem k tomu, že kvůli krachu cestovní kanceláře Thomas Cook Group, která provozovala hotely, letoviska a letecké společnosti v 16 zemích a obsloužila 19 milionů osob ročně, zůstalo v září 2019 celkem 600 000 rekreantů v zahraničí a vlády a pojišťovny tak byly nuceny koordinovat rozsáhlou záchrannou akci;
D. vzhledem k tomu, že s finanční situací skupiny společností Thomas Cook Group byly orgány členských států dobře seznámeny;
E. vzhledem k tomu, že likvidace skupiny společností Thomas Cook Group celosvětově ohrozila existenci 22 000 pracovních míst, z toho 9 000 ve Velké Británii, 2 500 ve Španělsku a více než 1 000 v Řecku; vzhledem k tomu, že ačkoli je budoucnost těchto pracovních míst stále nejasná, je pravděpodobné že tato likvidace bude mít četné dopady nejen na odvětví cestovního ruchu, ale také na odvětví dopravy a na hospodářství EU obecně;
F. vzhledem k tomu, že jen v tomto roce řada leteckých společností (např. Air Berlin, Alitalia, Aigle Azur a Adria Airways) vyhlásila platební neschopnost, což mělo vážné dopady pro podniky, cestovní ruch a spotřebitele;
G. vzhledem k tomu, že úřad pro civilní letectví Spojeného království udělil skupině společností Thomas Cook Group v dubnu 2019 provozní licenci na dalších dvanáct měsíců;
H. vzhledem k tomu, že mnoha spotřebitelům nebylo jasné, jaké mají nároky na náhrady a na které části jejich rezervací se vztahují pravidla jejich pojištění;
I. vzhledem k tomu, že Evropa je přední turistickou destinací na světě, jejíž podíl na trhu v roce 2018 činil 50,8 %; vzhledem k tomu, že cestovní ruch vytváří (přímo a nepřímo) více než 10,3 % z celkového HDP EU-28 (očekává se, že do roku 2027 dosáhne 11,2 % HDP), přičemž odvětví cestovního ruchu EU zaměstnává přibližně 12,3 milionů osob;
J. vzhledem k tomu, že cestovní ruch zůstává jednou z hlavních hnacích sil pro vytváření pracovních míst v EU i na celém světě a přispívá k zaměstnanosti a hospodářskému rozvoji všech členských států a zejména jižních členských států EU, které byly nejvíce zasaženy finanční a hospodářskou krizí;
K. vzhledem k tomu, že v odvětví cestovního ruchu existuje silná poptávka po zvýšené koordinaci na úrovni EU a po jasnější politice EU v oblasti cestovního ruchu s řádnou rozpočtovou podporou; vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti cestovního ruchu by měla zohlednit, že různá odvětví hrající v cestovním ruchu klíčovou úlohu (např. doprava či ubytování) jsou v jednotlivých oblastech EU regulována;
L. vzhledem k tomu, že pomoc Unie pracovníkům, kteří byli propuštěni, by měla být dynamická a měla by být poskytována co nejrychleji a co nejúčinněji;
M. vzhledem k tomu, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) byl zřízen s cílem nabídnout další podporu zaměstnancům trpícím důsledky významné změny ve struktuře světového obchodu a pokračující světové finanční a hospodářské krize;
1. zdůrazňuje, že činnosti skupiny společností Thomas Cook Group zahrnovaly nejrůznější oblasti (např. ubytování, dopravu a volnočasové aktivity) a měly dopad na několik různých typů spotřebitelů a podniků, a proto krach skupiny spadá do působnosti různých právních předpisů EU a členských států;
2. oceňuje značné úsilí, které bylo v souladu s právními předpisy EU vyvinuto během operací spojených s repatriací; vyjadřuje politování nad negativními dopady úpadku skupiny společností Thomas Cook Group pro tisíce turistů, kterým byly jejich rezervace automaticky zrušeny, přičemž řada těchto poškozených uvízla v dané destinaci a nebyla jim nabídnuta možnost náhradního zpátečního letu, což svědčí o obrovské právní nejistotě v tomto odvětví a poukazuje na nedostatek ochrany pro spotřebitele;
3. vyzývá Radu, aby schválila obecný přístup k revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 s cílem vypracovat komplexní rámec pro práva cestujících, který by se zabýval otázkami, mezi něž patří seznam mimořádných okolností, mezní lhůty pro náhradu škod v případě zpoždění nebo zrušení cesty či náhrada škod v případě zmeškaných navazujících letů; vyjadřuje politování nad tím, že se Radě nepodařilo dospět k dohodě od února 2014;
4. domnívá se, že náhlému krachu skupiny společností Thomas Cook Group bylo možné předejít a že likvidace podniků měla proběhnout spořádaně; naléhavě žádá Komisi, aby posoudila příčiny likvidace skupiny společností Thomas Cook Group a vzala přitom v úvahu, že nepříznivá změna finanční situace skupiny byla již známa, aby bylo možné určit, zda mohla být přijata preventivní opatření, která by zabránila náhlému krachu skupiny;
5. vyjadřuje výhrady ohledně rozhodnutí udělit provozní licenci skupině společností Thomas Cook navzdory její finanční situaci; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že orgány členských států vydávajících licence budou lépe prosazovat uplatňování článku 9 nařízení (ES) č. 1008/2008 Evropského parlamentu a Rady, který se týká pozastavení a zrušení provozní licence, kdykoli se objeví zřetelné náznaky finančních problémů či úpadku; domnívá se navíc, že členské státy by měly udělit dočasnou provozní licenci některé letecké společnosti, aby bylo možné pokračovat v repatriaci cestujících i po úpadku; vyzývá EU, aby v budoucí revizi nařízení posílila závazek členských států, pokud jde o hodnocení finanční výkonnosti leteckých dopravců při udělování provozní licence;
6. zdůrazňuje, že řízení krachu cestovní agentury dosahující velikosti skupiny společností Thomas Cook Group nekončí repatriací zákazníků a náhradami škod a plateb, a že v dlouhodobém horizontu se naopak očekávají závažnější důsledky, pokud jde o dopravní spojení, cestovní ruch a zaměstnanost;
7. vyjadřuje své politování nad tím, že pro rekreanty, kteří využili souborné služby „all-inclusive“, bylo snazší získat informace a pomoc než pro spotřebitele, kteří si zarezervovali let a ubytování zvlášť;
8. vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby vytvořily jasné a transparentní vnitrostátní systémy záruk; konstatuje však, že ačkoli mnoho členských států již takový systém zavedlo, zůstává často nejasné, jestli se tento systém vztahuje i na rezervace;
9. domnívá se, že rozsah krachu skupiny společností Thomas Cook Group měl vážné negativní dopady na odvětví cestovního ruchu v EU – tedy v přední světové turistické destinaci – a zejména na členské státy, které do velké míry spoléhají na cestovní ruch a byly na skupině společností Thomas Cook Group závislé (zejména oblasti jako např. Baleárské ostrovy, Kanárské ostrovy, Rhodos a Kréta); zdůrazňuje, že poskytovatelé služeb cestovního ruchu v těchto regionech, jejichž hospodářství je založené na cestovním ruchu, zejména hotely, měly ještě před krachem skupiny společností Thomas Cook Group naplánované poskytování služeb v souvislosti s uskutečněnými rezervacemi pro příští turistickou sezónu, a proto uznává potřebu podpory ze strany členských států, aby bylo možné vypořádat se s negativním dopadem této skutečnosti na mnoho podniků;
10. znovu vyzývá Komisi k nalezení mechanismu efektivní koordinace a spolupráce mezi členskými státy, regionálními a místními orgány a finančními institucemi v odvětví cestovního ruchu a ke schválení zvláštní rozpočtové položky pro cestovní ruch v rozpočtu EU, zejména v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem na období 2021–2027, aby se na podporu politik EU v oblasti cestovního ruchu vyčlenily zvláštní prostředky;
11. domnívá se, že vazby mezi cestovním ruchem a dopravou jsou zřejmé a že tato odvětví jsou úzce propojena; zdůrazňuje, že doprava je nedílnou součástí cestovního ruchu a ten se rozvíjí, jsou-li zavedeny lepší dopravní systémy; žádá proto, aby portfolio příslušného komisaře zahrnovalo pravomoci související s dopravou, mobilitou a cestovním ruchem, a vyzývá nového předsedu Komise, aby přijal potřebné kroky k dosažení tohoto cíle;
12. důrazně vyzývá členské státy zasažené likvidací skupiny společností Thomas Cook Group, aby okamžitě zavedly opatření pro propuštěné zaměstnance, mezi něž patří např. podpora, poradenství, integrace, odborná příprava, rekvalifikace a odborné vzdělávání, podpora při zakládání podniků a příspěvky na zakládání nových podniků způsobilých pro finanční podporu z EGF;
13. naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby zvážily opatření státní podpory, která mohou zmírnit nepříznivý hospodářský dopad na podniky, města, regiony a destinace a závažné důsledky pro zaměstnanost, a to coby prostředek poslední volby;
14. vyzývá Komisi, aby posoudila, jak stávající právní předpisy EU a příslušné právní předpisy členských států reagují na tuto rozsáhlou záchrannou akci; konstatuje, že krize způsobená úpadkem skupiny společností Thomas Cook Group není izolovanou událostí a v budoucnu k ní může opět dojít; vyzývá proto Komisi, aby vyhodnotila, zda je proveditelné přijmout zvláštní opatření a/nebo akce s cílem předejít takovým situacím v zájmu většího posílení ochrany spotřebitelů a práv cestujících;
15. vyzývá Komisi, aby provedla přezkum stávajících právních předpisů EU týkajících se úpadku leteckých společností, ochrany spotřebitele, souborných cestovních služeb a práv cestujících s ohledem na nedávný krach skupiny společností Thomas Cook Group, a to v zájmu posouzení toho, zda jsou zapotřebí zlepšení a upřesnění právních předpisů a další opatření nezbytná k tomu, aby se v budoucnosti zamezilo obdobným situacím;
16. vyzývá Komisi, aby vytrvala ve svém úsilí o vytvoření skutečného jednotného digitálního trhu a poskytla společnostem v EU kromě odborné přípravy a podpory ducha digitálního podnikání také podporu potřebnou pro zvládnutí přechodu k digitální ekonomice a novým obchodním modelům za pomoci příslušných programů financování a systémů pro přístup k financování;
17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.