NÁVRH USNESENÍ o turecké vojenské operaci v severovýchodní Sýrii a jejích důsledcích
21.10.2019 - (2019/2886 (RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Anna Fotyga, Adam Bielan, Zdzisław Krasnodębski, Assita Kanko, Witold Jan Waszczykowski, Ryszard Czarnecki, Jadwiga Wiśniewska, Ruža Tomašić
za skupinu ECR
B9‑0133/2019
Usnesení Evropského parlamentu o turecké vojenské operaci v severovýchodní Sýrii a jejích důsledcích
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Sýrii,
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2019 o zprávě Komise o Turecku za rok 2018[1],
– s ohledem na strategii EU pro Sýrii, kterou přijala Rada dne 3. dubna 2017,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Sýrii,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Dá'iš,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 14. října 2019 o severovýchodní Sýrii,
– s ohledem na prohlášení generálního tajemníka NATO ze dne 14. října 2019,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. října 2019 vydané jménem EU o posledním vývoji v severovýchodní Sýrii,
– s ohledem na komuniké Ligy arabských států ze dne 12. října 2019 o vojenské operaci Turecka v severovýchodní Sýrii,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na Ženevskou úmluvu z roku 1949 a na její dodatkové protokoly,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,
– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989 a na její opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů z roku 2000,
– s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,
– s ohledem na Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení,
– s ohledem na Úmluvu OSN o zákazu použití, skladování, výroby a přepravy protipěchotních nášlapných min a o jejich zničení z roku 1997,
– s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy ze dne 9. prosince 1948,
– s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k oznámení vlády Spojených států amerických (USA) ze dne 6. října 2019 o stažení amerických ozbrojených sil ze syrských oblastí na hranicích s Tureckem s cílem umožnit dlouho plánovanou operaci tureckých vojenských sil; vzhledem k tomu, že náklady na zapojení USA do dění v Sýrii přesáhly 50 miliard USD, což výrazně převyšuje evropskou podporu; vzhledem k tomu, že většina z 1 000 amerických jednotek rozmístěných v Sýrii se nachází na severovýchodě země;
B. vzhledem k tomu, že po dřívějších vojenských operacích „Štít Eufratu“ a „Olivová ratolest“ turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dne 9. října oznámil zahájení „operace Pramen míru“ prováděné tureckou armádou a spřízněnými syrskými povstaleckými frakcemi, a to údajně s cílem „zabránit vzniku teroristického koridoru“ přes tureckou jižní hranici a „přinést do oblasti mír“; vzhledem k tomu, že údajně existují obavy v souvislosti se syrskými povstaleckými frakcemi, které zahrnují i extremistické skupiny, zatímco turecký zásah probíhá bez mandátu OSN;
C. vzhledem k tomu, že Turecko již dlouho vyhrožovalo zahájením operace na území ovládaném jednotkami Syrských demokratických sil (SDF) s cílem vytvořit 32 km širokou „bezpečnou zónu“, která by se rozkládala v délce 480 km podél syrské strany hranice s Tureckem, a s cílem zatlačit členy Lidových obranných jednotek (YPG), které Turecko považuje za prodlouženou ruku Kurdské strany pracujících (PKK), což je teroristická organizace postavená mimo zákon v Turecku, EU i USA; vzhledem k tomu, že PKK v uplynulých dvou letech spáchala stovky útoků a nepřátelských aktů proti Turecku;
D. vzhledem k tomu, že zatímco SDF byly odhodlány bránit své území za každou cenu, Tureckem vedené jednotky dokázaly ovládnout řídce obydlené, převážně arabské oblasti mezi městy Tal Abjad a Ras al-Ajn; vzhledem k tomu, že útoky tureckého letectva a dělostřelectva zasáhly mnohem větší oblast, včetně převážně kurdských měst a vesnic na západě a východě;
E. vzhledem k tomu, že dne 13. října rozhodli představitelé USA o zahájení stahování všech amerických jednotek na severu Sýrie, aby SDF mohly uzavřít dohodu se syrským režimem a syrská armáda tak mohla vstoupit do oblasti, rozmístit se podél syrsko-turecké hranice a odrazit turecký útok;
F. vzhledem k tomu, že podle zpráv byla dohoda mezi USA a Tureckem porušena několik hodin po svém uzavření pokračujícím ostřelováním města Ras al-Ajnu, které se od stažení amerických jednotek z oblasti potýkalo s těžkými násilnostmi;
G. vzhledem k tomu, že dne 18. října bylo oznámeno, že inspektoři OSN pro chemické zbraně ohlásili, že budou shromažďovat informace o údajném použití bílého fosforu tureckými jednotkami proti civilistům, a to včetně dětí; vzhledem k tomu, že Turecko tato tvrzení odmítá;
H. vzhledem k tomu, že ve snaze o odvrácení turecké ofenzivy v Sýrii se vojska USA a Turecka v srpnu 2019 dohodla na zavedení bezpečnostního mechanismu na syrské straně hranice, a že tato oblast měla být zbavena bojovníků YPG;
I. vzhledem k tomu, že Turecko doufá ve znovuusídlení 2 milionů z 3,6 milionu syrských uprchlíků, které přijalo v uplynulých osmi letech, „v bezpečné zóně“ vzniklé díky stávající vojenské operaci; vzhledem k tomu, že Turecko syrským uprchlíkům na svém území poskytlo odpovídající péči a bezpečné útočiště;
J. vzhledem k tomu, že přes 160 000 lidí uprchlo z oblastí, na něž cílí nedávné turecké vojenské operace, a vzhledem k tomu, že k útěku může být donuceno přes 500 000 osob; vzhledem k tomu, že většina vysídlených civilistů pochází z měst Ras al-Ajn a Tal Abjad, které byly prvními cíli turecké intervence;
K. vzhledem k objevujícím se zprávám o tom, že při krvavém útoku na severovýchodě Sýrie byli popraveni kurdští vězni a zabit nespočet neozbrojených civilistů, včetně Hevrin Chalafové, generální tajemnice strany Budoucí Sýrie, a také novinářů a členů SDF; vzhledem k tomu, že úmrtí a oběti zaznamenala i turecká strana;
L. vzhledem k tomu, že Turecko patří mezi přední poskytovatele vojsk, vybavení a zpravodajských služeb pro NATO; vzhledem k tomu, že členství v NATO vyžaduje dodržování všech mezinárodních právních předpisů a smluv a dodržování povinností stanovených v článku 2 Severoatlantické smlouvy;
M. vzhledem k tomu, že některé členské státy EU se v reakci na turecký zásah v severovýchodní Sýrii rozhodly pozastavit vývoz zbraní do Turecka;
N. vzhledem k tomu, že od Kongresu USA se očekávalo přijetí rozsáhlého balíčku sankcí vůči Turecku, včetně přerušení vojenské podpory, a to nad rámec sankcí již uvalených vládou USA, včetně těch, které cílí na turecké představitele a na odstoupení vlády USA od vojenské spolupráce poté, co Turecko získalo systémy protiletadlové obrany S-400 ruské výroby;
O. vzhledem k tomu, že Turecko má legitimní právo bojovat proti terorismu a zajistit bezpečnost svých hranic za současného respektování územní celistvosti svých sousedních zemí; vzhledem k tomu, že má zároveň odpovědnost za zajištění toho, že jeho činnosti jsou v souladu s mezinárodními právem a mezinárodními závazky země;
P. vzhledem k tomu, že mezinárodní koalice v čele s USA, která zahrnuje i regionální partnery, mimo jiné Kurdy, přinesla pád takzvaného Islámského státu a uvěznění tisíců jeho bojovníků, včetně žen a dětí, na severovýchodě Sýrie; vzhledem k tomu, že Turecko je i nadále angažovaným členem celosvětové koalice proti Dá'iš (Islámskému státu);
Q. vzhledem k tomu, že kromě vojenské akce v Iráku a Sýrii je celosvětová koalice proti Dá'iš odhodlaná bojovat i proti financování Islámského státu a jeho hospodářské infrastruktuře a zabránit tak proudění zahraničních teroristických bojovníků přes hranice, čímž se podpoří stabilizace a obnova klíčových veřejných služeb v oblastech osvobozených od Islámského státu, a také bojovat s propagandou této organizace;
R. vzhledem k tomu, že zhruba 68 000 osob napojených na Islámský stát je údajně zadržováno v táboře al-Hol na severovýchodě Sýrie, z čehož 94 % tvoří ženy a děti a 11 000 z těchto osob je cizími státními příslušníky; vzhledem k tomu, že přes 12 000 mužů podezřelých z členství v organizaci Islámský stát je zadržováno v sedmi věznicích provozovaných SDF, z čehož nejméně 4 000 jsou cizí státní příslušníci;
S. vzhledem k tomu, že řadě bojovníků Islámského státu se podařilo z těchto věznic uprchnout, stejně jako stovkám žen a dětí z táborů, v nichž byly zadržovány, jelikož kurdští dozorci byli nuceni opustit své posty a uprchnout před tureckými útoky; vzhledem k tomu, že útěk bojovníků, žen a dětí Islámského státu představuje závažnou bezpečnostní hrozbu pro region, Evropu i celý svět; vzhledem k riziku, že nedávné útěky mohou Islámský stát povzbudit a vést k jeho oživení v regionu;
T. vzhledem k tomu, že cílem ruského zapojení v Sýrii je udržet Asadův režim u moci a přitom využívat mocenského vakua, které vzniklo od počátku občanské války a vedlo k čím dál agresivnější ruské úloze v regionu;
U. vzhledem k tomu, že pro tento konflikt neexistuje žádné vojenské řešení a nelze uzavřít žádnou smysluplnou ani úspěšnou mírovou dohodu umožňující, aby syrský prezident Bašár al-Asad zůstal u moci;
V. vzhledem k tomu, že mučení a masové zatýkání a rozsáhlé ničení obydlených oblastí v Sýrii se od počátku konfliktu významně vystupňovaly a velké množství Syřanů je vysídlováno a nuceno stěhovat se daleko od tolik potřebné humanitární pomoci;
W. vzhledem k tomu, že Římský statut Mezinárodního trestního soudu, který podepsaly a ratifikovaly všechny členské státy, uvádí, že nejzávažnější zločiny, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek, k nimž patří zejména genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, nesmí zůstat nepotrestány;
X. vzhledem k tomu, že podle mezinárodních humanitárních a lidskoprávních právních předpisů je zakázáno zaměřovat se na osoby nebo skupiny na základě jejich náboženské nebo etnické identity a útočit na civilisty, kteří se neúčastní bojů, a na osoby poskytující humanitární pomoc těm, kdo uvízli v oblastech konfliktu; vzhledem k tomu, že takové útoky mohou představovat válečné zločiny a zločiny proti lidskosti;
1. vítá dočasné přerušení operací tureckých ozbrojených sil a apeluje na všechny strany nedávných násilností v Sýrii, aby dostály svým závazkům a zdržely se agrese; vyzývá Turecko, aby jednalo zdrženlivě a zajistilo, že jeho „operace Pramen míru“ na severovýchodě Sýrie bude uvážlivá a přiměřená a bude respektovat územní celistvost Sýrie;
2. apeluje na všechny strany nedávných násilností, aby zahájily mezinárodní vyjednávání s cílem dosáhnout trvalého řešení situace podél severovýchodní syrské hranice; požaduje, aby i nadále byla zajištěna autonomie kurdské oblasti v rámci Sýrie;
3. odsuzuje popravy a vraždění nevinných civilistů všemi stranami; vyjadřuje účast všem civilistům a novinářům zasaženým konfliktem a zdůrazňuje, že všechny strany musí zaručit jejich bezpečnost;
4. zdůrazňuje své uznání vyjádřené kurdským bojovníkům, kteří bojovali ve válce proti Islámskému státu a utrpěli na své straně mnoho obětí a zraněných, a má za to, že je nutné zaručit autonomii kurdské oblasti v rámci Sýrie;
5. zdůrazňuje, že konflikt v Sýrii je naléhavě nutné ukončit; hluboce lituje neúspěchu opakovaných regionálních a mezinárodních pokusů ukončit válku v Sýrii a vyzývá k obnově intenzivní celosvětové spolupráce s cílem nalézt udržitelné mírové řešení konfliktu; je i nadále přesvědčen, že Sýrie musí zůstat jednotná a svrchovaná a musí být zaručena její územní celistvost a nezávislost;
6. zdůrazňuje, že jsou naléhavě zapotřebí informace o nedávných zprávách ohledně použití bílého fosforu na severovýchodě Sýrie; bezvýhradně podporuje úsilí Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) shromáždit o této záležitosti informace; v případě prokázání důrazně odsuzuje použití chemických zbraní;
7. bezvýhradně odsuzuje útoky na americké jednotky a vyzývá všechny strany, aby zajistily jejich bezpečí; vyjadřuje politování nad rozhodnutím USA stáhnout svá vojska ze severovýchodní Sýrie a zároveň podotýká, že členské státy v této oblasti žádné síly nerozmístily;
8. zdůrazňuje, že transatlantické společenství by mělo zůstat jednotné v boji s Islámským státem a nemělo by ohrozit to, čeho bylo v boji proti této barbarské islamistické teroristické skupině dosaženo;
9. domnívá se, že existuje riziko, že kroky Turecka by mohly region ještě více destabilizovat, eskalovat napětí a způsobit další lidské utrpení, včetně ohrožení životů nevinných civilistů a ohrožení a oslabení mezinárodního úsilí v boji proti Islámskému státu;
10. vyjadřuje silné znepokojení nad možností, že by bojovníci Islámského státu byli osvobozeni nebo uprchli z věznic, v nichž jsou zadržování, a to včetně útěku žen a dětí Islámského státu z táborů, protože to představuje závažnou bezpečnostní hrozbu pro region, Evropu i celý svět;
11. poukazuje na rozhodnutí některých členských států pozastavit vývoz zbraní do Turecka;
12. chápe, že miliony uprchlíků, kterým je v současné době poskytováno útočiště v Turecku, bude nakonec nutné repatriovat, avšak připomíná Turecku, že usazení převážně arabských uprchlíků v kurdských oblastech „bezpečné zóny“ může přinést závažné změny etnické skladby dané oblasti a přinést dlouhodobé napětí a důsledky;
13. odsuzuje hrozby tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že „otevře brány a pošle 3,6 milionu uprchlíků“ do Evropy;
14. vyjadřuje politování nad tím, že navzdory oznámením o dobrovolném návrat vysídlených Syřanů do jejich původních domovů nebo jiných míst podle jejich volby k tomuto návratu nedošlo v souladu s mezinárodním právem a v součinnosti s příslušnými agenturami OSN;
15. zdůrazňuje, že na posílení institucí ovládaných Asadovým režimem nebo na refinancování nákladů jiných subjektů, které tento zločinecký režim podporují, nesmí proudit žádné evropské finanční prostředky;
16. odsuzuje Rusko za to, že vetovalo řadu rezolucí Rady bezpečnosti OSN usilujících o ukončení konfliktu v Sýrii a podporuje Asadův režim; odsuzuje v této souvislosti přímé zapojení Ruska v Sýrii, a to mimo jiné prostřednictvím leteckých útoků a také dodávek zbraní (včetně raket) Asadovu režimu;
17. konstatuje, že Rusko bez odporu Turecka, provádí politiku, která má za cíl vymanit Turecko ze Severoatlantické aliance a oslabit jeho vztahy s EU; zdůrazňuje, že je nutné, aby Turecko zůstalo součástí NATO;
18. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Turecko jakožto spojenec NATO zakoupilo ruské protiraketové systémy, čímž porušilo pravidla NATO; podporuje v tomto ohledu rozhodnutí vlády USA vyloučit Ankaru z programu F-35;
19. vyjadřuje znepokojení nad tím, že Rusko a Írán budou dále zneužívat krize a využívat dopadu této nestability na regionální energetický trh, což těmto dvěma zemím umožní rychle zvýšit svůj tržní podíl a manipulovat výrobními prostředky s cílem prohloubit vliv na regionálních a celosvětových energetických trzích;
20. požaduje větší sankce na obchod a ropu pocházející ze Sýrie, která je prodávána prostřednictvím sil ovládaných Ruskem či Íránem a za podpory Asadova režimu;
21. vyjadřuje silné znepokojení nad pokusy Íránu zřídit pozemní koridor vedoucí od Teheránu skrz Bagdád a Damašek do Bejrútu na pobřeží Středozemního moře s cílem vytvořit pevninský most, který by propojil Írán s jeho spojenci z řad Hizballáhu v Libanonu a představoval by reálnou a závažnou bezpečnostní hrozbu pro Izrael;
22. varuje, že nestabilita v Sýrii povede k nárůstu mezinárodního pašování a krádeží kulturního dědictví, které by mohly být použity k financování teroristické činnosti v regionu;
23. varuje, že Sýrie, Kurdové, Rusko a Írán vedou rozsáhlou propagandu za účelem přesvědčení západních společností o svém pohledu a na podporu svých zájmů;
24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi NATO, vládě a Velkému národnímu shromáždění Turecka, vládě a zákonodárnému sboru Iráku, regionální vládě Kurdistánu a vládě a parlamentu Ruské federace.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2019)0200.