Postup : 2019/2891(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0166/2019

Předložené texty :

B9-0166/2019

Rozpravy :

Hlasování :

PV 14/11/2019 - 5.8
CRE 14/11/2019 - 5.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0058

<Date>{06/11/2019}6.11.2019</Date>
<NoDocSe>B9-0166/2019</NoDocSe>
PDF 172kWORD 49k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o kriminalizaci sexuální výchovy v Polsku </Titre>

<DocRef>(2019/2891(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Danuta Maria Hübner, Frances Fitzgerald</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Evelyn Regner, Robert Biedroń, Tudor Ciuhodaru, Maria Noichl, Birgit Sippel, Rovana Plumb, Lina Gálvez Muñoz, Sylwia Spurek, Włodzimierz Cimoszewicz, Vilija Blinkevičiūtė, Heléne Fritzon, Jackie Jones, Pina Picierno, Predrag Fred Matić, Maria Manuel Leitão Marques, Łukasz Kohut, Alessandra Moretti, Monika Beňová, Leszek Miller, Bogusław Liberadzki</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Irène Tolleret, María Soraya Rodríguez Ramos, Ramona Strugariu, Sophia in 't Veld, Jan-Christoph Oetjen, Sylvie Brunet, Fabienne Keller, Abir Al-Sahlani, Michal Šimečka, Antony Hook, Susana Solís Pérez, Naomi Long, Chrysoula Zacharopoulou, Nathalie Loiseau, Olivier Chastel, Samira Rafaela, Moritz Körner</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Terry Reintke, Monika Vana, Henrike Hahn, Rasmus Andresen, Katrin Langensiepen, Tilly Metz, Markéta Gregorová, Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja, Ernest Urtasun, Diana Riba i Giner, Alice Kuhnke, Gwendoline Delbos-Corfield, Pierrette Herzberger-Fofana, Heidi Hautala, Yannick Jadot, Kim Van Sparrentak, Marie Toussaint</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Silvia Modig, Marisa Matias, José Gusmão, Idoia Villanueva Ruiz, Helmut Scholz, Nikolaj Villumsen, Pernando Barrena Arza, Clare Daly, Mick Wallace, Malin Björk, Anne-Sophie Pelletier, Manuel Bompard, Manon Aubry, Dimitrios Papadimoulis</Depute>

<Commission>{GUE/NGL}za skupinu GUE/NGL</Commission>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

B9-0166/2019

Usnesení Evropského parlamentu o kriminalizaci sexuální výchovy v Polsku

(2019/2891(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

 s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů,

 s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (tzv. Istanbulská úmluva), která byla otevřena k podpisu dne 11. května 2011,

 s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání (tzv. Úmluva z Lanzarote) ze dne 25. října 2007,

 s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

 s ohledem na Úmluvu o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

 s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

 s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly výsledkem čtvrté světové konference o ženách dne 15. září 1995, a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking+5 (2005), Peking+15 (2010) a Peking+20 (2015),

 s ohledem na mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji konanou v roce 1994 v Káhiře a na její akční program,

 s ohledem na mezinárodní odborné pokyny pro sexuální výchovu vydané UNESCO v roce 2018,

 s ohledem na pracovní pokyny Populačního fondu OSN (UNFPA) pro komplexní sexuální výchovu z roku 2014,

 s ohledem na Normy pro sexuální výchovu v Evropě vypracované regionální kanceláří Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu a německým Spolkovým střediskem pro zdravotní výchovu,

 s ohledem na zprávu komisaře Rady Evropy pro lidská práva ze dne 4. prosince 2017 nazvanou „Sexuální a reprodukční zdraví žen a ženská práva v Evropě“,

 s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 20. června 2017 ve věci Bajev a další v. Rusko,

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii[1], kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV ze dne 22. prosince 2003 o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii[2],

 s ohledem na průzkum mezi lesbickými, homosexuálními, bisexuálními a transgender osobami v Evropské unii, který zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) v roce 2019,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Polsku, zejména na usnesení přijaté dne 15. listopadu 2017 o stavu právního státu a demokracie v Polsku[3],

 s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ze dne 10. července 2017 o pracovní cestě do Polska vykonané ve dnech 22. až 24. května 2017,

 s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ze dne 3. prosince 2018 o zjištěních delegace ad hoc vyslané ve dnech 19. až 21. září 2018 do Polska o stavu právního státu v Polsku,

 s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU[4],

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že dne 17. července 2019 byl Sejmu předložen požadavek občanské iniciativy Stop pedofilii na novelizaci článku 200b polského trestního zákoníku;

B. vzhledem k tomu, že Sejm po parlamentních volbách a obnovení svého zasedání dne 15. října 2019 projednal dotčený návrh zákona v prvním čtení a dne 16. října 2019 v hlasování nepodpořil podnět k jeho zamítnutí; vzhledem k tomu, že se očekává, že po ustavujícím zasedání dne 12. listopadu 2019 se nově zvolený Sejm vrátí k projednávání návrhu zákona;

C. vzhledem k tomu, že tento zákon má podle všeho změnit platné právní předpisy o prevenci a potírání pedofilie; vzhledem k tomu, že ztotožňování  propagace pedofilie s poskytováním komplexní sexuální výchovy mladým lidem je znepokojující, zavádějící a škodlivé;

D. vzhledem k tomu, že v ustanoveních uvedeného návrhu zákona se uvádí, že každý, kdo veřejně propaguje nebo schvaluje pohlavní styk nezletilých osob, bude čelit trestu odnětí svobody až v délce dvou let;

E. vzhledem k tomu, že výše uvedená ustanovení se mají uplatňovat i v případě propagace nebo schvalování pohlavního styku nebo jiných sexuálních aktivit nezletilých osob prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a mají se uplatňovat i na osoby vykonávající vzdělávací, zdravotnické nebo pečovatelské profese či opatrovníky nezletilých osob, kterým by hrozil až tříletý trest odnětí svobody; vzhledem k tomu, že byly předloženy návrhy na zvýšení trestní sazby na pět let;

F. vzhledem k tomu, že taková ustanovení by pod záminkou prevence pedofilie de facto kriminalizovala poskytování komplexní sexuální výchovy nezletilým osobám, což by se dotklo mimo jiné pedagogů, aktivistů, poskytovatelů zdravotní péče, psychologů, vydavatelů a novinářů, a dokonce rodičů nebo  opatrovníků;

G. vzhledem k tomu, že ústavní zásada proporcionality implicitně znamená, že zákonodárci nemají neomezené pravomoci k stanovování trestněprávních předpisů a že trestní právo by se mělo využívat jako krajní opatření v souladu se zásadou ultima ratio;  vzhledem k tomu, že dotčený zákon by byl s touto zásadou v rozporu;

H. vzhledem k tomu, že Polsko ratifikovalo Istanbulskou úmluvu, Úmluvu z Lanzarote, Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvu o právech dítěte a podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv je povinno zajistit přístup ke komplexní sexuální výchově a úplným informacím, včetně informací o nebezpečí pohlavního vykořisťování a zneužívání, a vyvracet genderové stereotypy ve společnosti;

I. vzhledem k tomu, že  sexuální a zdravotní výchova je v nějaké formě povinná již ve 20 členských státech; vzhledem k tomu, že některé členské státy, včetně Polska, se neřídí Normami WHO pro sexuální výchovu v Evropě;

J. vzhledem k tomu, že komplexní sexuální výchova je osnovami předepsaný proces výuky a učení o kognitivních, citových, tělesných a sociálních aspektech sexuality a má děti a mladé lidi vybavit vědomostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami, které jim umožní chránit jejich zdraví, duševní a tělesnou pohodu a důstojnost; vzhledem k tomu, že komplexní sexuální výchova by dětem a mladým lidem umožnila rozvíjet sociální a sexuální vztahy založené na úctě a uvědomovat si, jak jejich volby ovlivňují vlastní tělesný a duševní stav i stav ostatních osob; vzhledem k tomu, že děti a mladí lidé by tak rovněž pochopili a zajistili ochranu svých práv během celého života;

K. vzhledem k tomu, že zajišťování komplexní sexuální výchovy je jedním z hlavních nástrojů pro plnění závazků přijatých u příležitosti 25 výročí  konání první Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD25), k nimž konkrétně patří plné pokrytí potřeb spojených s plánováním rodiny, nulová úmrtnost matek v případech, kdy jí lze předejít, a vymýcení násilí páchaného na základě pohlaví a škodlivých praktik prováděných na ženách, dívkách a mladých lidech;

L. vzhledem k tomu, že podle Listiny, Evropské úmluvy o lidských právech a judikatury Evropského soudu pro lidská práva souvisí sexuální a reprodukční zdraví žen s řadou lidských práv, včetně práva na život a důstojnost, ochrany před nelidským a ponižujícím zacházením, práva na přístup ke zdravotní péči, práva na soukromí, práva na vzdělání a zákazu diskriminace, což je rovněž zohledněno v polské ústavě;

M. vzhledem k tomu, že dotčený návrh zákona lze chápat jako další pokus o omezení sexuálních a reprodukčních práv v Polsku v posledních letech;  vzhledem k tomu, že pokus o další omezení práva na potrat byl zmařen v roce 2018 v důsledku masového odporu polských občanů během tzv. černých protestů;

N. vzhledem k tomu, že podle Evropského soudu pro lidská práva musí orgány v citlivých otázkách, mezi které patří veřejná diskuse o sexuální výchově, při níž musí být v rovnováze názory rodičů, vzdělávací politiky a právo třetích stran na svobodu projevu, postupovat podle kritérií objektivity, pluralismu a vědecké správnosti a konec konců i užitečnosti konkrétního druhu informace pro mládež;

O. vzhledem k tomu, že mnoho dětí a dospívajících se o intimních vztazích poprvé dozvídá z pornografie, zejména z pornografie na internetu, a z rozporuplných informací od svých vrstevníků;  vzhledem k tomu, že sexuální výchova je v tomto kontextu o to důležitější, neboť má mladým lidem pomoci bezpečně používat internet a sociální média a chránit se před sexuálním zneužíváním na internetu a má jim poskytnout vodítka k pochopení sledovaného obsahu a rozpoznání informací založených na faktech i známek genderových stereotypů a sexismu;

P. vzhledem k tomu, že nezletilá mládež může kromě nedostatečné informovanosti narážet i na jiné překážky v přístupu k antikoncepci, například na restriktivní zákony a politiky týkající se poskytování antikoncepce; vzhledem k tomu, že i v případech, kdy dospívající přístup k antikoncepci mají, jim v jejím získání mohou bránit stigmata spojovaná s nemanželským sexem, případně s použitím antikoncepce, strach z vedlejších účinků, anebo nedostatek informací o správném použití antikoncepce; vzhledem k tomu, že podle polských zákonů jsou mladí lidé starší 15 let z právního hlediska způsobilí k pohlavnímu styku; vzhledem k tomu, že k získání lékařského předpisu na antikoncepci však stále musí mít souhlas zákonného zástupce;

Q. vzhledem k tomu, že sexuální násilí je široce rozšířené a má dopad zejména na nezletilou mládež a že je třeba jej vymýtit; vzhledem k tomu, že těhotenství dospívajících dívek je stále závažným sociálním problémem a může být jednou z příčin úmrtnosti matek a dětí; vzhledem k tomu, že komplexní sexuální výchova napomáhá k odbourávání genderových stereotypů a k předcházení násilí páchanému na základě pohlaví;

1. připomíná, že sexuální zdraví má klíčový význam pro celkové zdraví a dobrý duševní a tělesný stav jednotlivců, párů a rodin i pro společenský a hospodářský rozvoj společenství a států a že přístup k péči o zdraví, včetně zdraví sexuálního a reprodukčního, patří mezi lidská práva;

2. vyjadřuje hluboké znepokojení nad mimořádně vágními, obecnými a nepřiměřenými ustanoveními návrhu zmíněného zákona, který de facto usiluje o kriminalizaci sexuální výchovy nezletilých osob a na jehož základě by všem zúčastněným a především osobám zabývajícím se sexuální výchovou, včetně pedagogů, poskytovatelů zdravotní péče, autorů a vydavatelů, organizací občanské společnosti, novinářů a rodičů či opatrovníků, hrozil tříletý trest odnětí svobody za výuku  zaměřenou na lidskou sexualitu, zdraví a intimní vztahy; je i nadále znepokojen tím, že tento návrh zákona bude mít odrazující účinek na pedagogy a že jednou z překážek bránících sexuální výchově je chybějící podpora pedagogů;

3. důrazně připomíná, že přístup k uceleným a věkově přizpůsobeným informacím o sexu a sexualitě a k péči o sexuální a reprodukční zdraví, včetně sexuální výchovy, plánového rodičovství, metod antikoncepce a bezpečného a legálního přerušení těhotenství, je mimořádně důležitý pro vybudování kladného a ohleduplného postoje k sexualitě a sexuálním vztahům, jakož i pro bezpečné sexuální vztahy bez jakéhokoli nátlaku, diskriminace a násilí; vybízí všechny členské státy, aby ve školách zavedly komplexní, věkově přizpůsobenou výchovu týkající se sexuality a vztahů;

4. připomíná, že mají-li být splněny normy Světové zdravotnické organizace pro Evropu pro vzdělávání a ochranu mládeže, musí být sexuální výchova součástí učebních osnov; je přesvědčen o tom, že v rámci takové výchovy by se měla probírat témata, jako je sexuální orientace a genderová identita, projevy sexuality, vztahy a výslovný souhlas, a měly by se poskytovat informace o negativních dopadech či aspektech, jako jsou pohlavně přenosné infekce a virus HIV, neplánované těhotenství, sexuální násilí a škodlivé praktiky, například sexuální zneužívání na internetu a mrzačení ženských pohlavních orgánů;

5. připomíná, že vzdělání je nejen svébytným základním právem, ale i základním předpokladem k tomu, aby jedinci mohli uplatňovat další základní práva a svobody, která jsou zakotvena v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), v polské ústavě a v Listině; zdůrazňuje, že nedostatek informací o sexu a sexualitě a absence sexuální výchovy mladé lidi nechrání, ale spíše ohrožuje jejich bezpečnost a dobrý tělesný a duševní stav, neboť zvyšuje jejich zranitelnost a naopak oslabuje jejich schopnost rozpoznat sexuální vykořisťování, zneužívání a násilí, včetně domácího násilí a různých forem zneužívání přes internet, jako je kybernetické násilí, kyberšikana a pornografická pomsta; domnívá se, že komplexní sexuální výchova má pozitivní dopad i na výsledky úsilí o rovnost žen a mužů, neboť například mění škodlivé genderové normy a postoje k násilí páchanému na základě pohlaví, pomáhá předcházet násilí v partnerských vztazích a sexuálnímu nátlaku, přispívá k prolomení mlčení ohledně sexuálního násilí, vykořisťování či zneužívání a dodává mladým lidem odvahu vyhledat pomoc;

6. zdůrazňuje význam zdravotní a sexuální výchovy, zejména pro dívky a mladé lidi z komunity LGBTI, kteří nespravedlivé genderové normy pociťují obzvláště silně; podtrhuje, že taková výchova musí mladé lidi vést ke vztahům založeným na rovnosti pohlaví, souhlasu a vzájemné úctě, díky nimž lze předcházet genderovým stereotypům, homofobii, transfobii a násilí založenému na pohlaví a proti těmto jevům bojovat; poznamenává, že sexuální výchova nevede k zahájení sexuálního života v ranějším věku;

7. připomíná, že článek 23 směrnice 2011/93/EU vyzývá členské státy, a tedy i Polsko, aby ve spolupráci s příslušnými organizacemi občanské společnosti zavedly vhodná opatření ke zvýšení informovanosti o sexuálním zneužívání či vykořisťování a omezily nebezpečí, že by se oběťmi takového zneužívání či vykořisťování mohly stát děti;

8. konstatuje, že při zajišťování sexuální výchovy hraje důležitou roli občanská společnost; požaduje, aby pro příslušné organizace byly zajištěny přiměřené finanční prostředky prostřednictvím různých finančních nástrojů na úrovni EU, jako je víceletý finanční rámec na období 2021–2027, program Práva a hodnoty a další pilotní projekty EU, které by mohly být v této oblasti přínosné;

9. odsuzuje nejnovější vývoj situace v Polsku, které se vydalo cestou dezinformování, stigmatizace a zákazu sexuální výchovy, a obzvláště odsuzuje tvrdé, nevhodné a zmýlené argumenty uvedené v návrhu zákona; vyzývá polský parlament, aby navrhovaný zákon nepřijal a aby mladým lidem zajistil přístup ke komplexní sexuální výchově a osobám poskytujícím výchovu a informace v této oblasti skutečnou a objektivní podporu v jejich práci;

10. vyzývá Radu, aby se touto záležitostí i dalšími údajnými porušeními základních práv v Polsku zabývala v kontextu stávajících slyšení, která ohledně situace v Polsku pořádá v souladu s čl. 7 odst. 1 SEU;

11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě, prezidentovi, vládě a parlamentu Polska a vládám a parlamentům členských států.

 

 

 

[1] Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.

[2] Úř. věst L 13, 20.1.2004, s. 44.

[3] Úř. věst C 356, 4.10.2018, s. 44.

[4] Přijaté texty, P8_TA(2019)0111.

Poslední aktualizace: 11. listopadu 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí