Návrh usnesení - B9-0172/2019Návrh usnesení
B9-0172/2019
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003

7.11.2019 - (D063846/02  – 2019/2860(RSP))

předložený v souladu s čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Odpovědný poslanec: Tilly Metz
Günther Sidl, Anja Hazekamp, Eleonora Evi, Sirpa Pietikäinen

Postup : 2019/2860(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B9-0172/2019
Předložené texty :
B9-0172/2019
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B9-0172/2019

Usnesení Evropského parlamentu o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003

(D063846/02 – 20192860(RSP))

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D063846/02),

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech[1], a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

– s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 16. září 2019 a nevedlo k vydání stanoviska, a na hlasování odvolacího výboru ze dne 11. října 2019, kdy opět nebylo vydáno stanovisko,

– s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[2],

– s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 27. února 2019, které bylo zveřejněno dne 5. dubna 2019[3],

– s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO)[4],

– s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A. vzhledem k tomu, že dne 16. prosince 2011 podala společnost Syngenta Crop Protection AG („žadatel“) v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Německa jménem společnosti Syngenta Crop Protection AG žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 („kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací“) a určité podkombinace, které z ní sestávají nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují kukuřici s kombinovanou genetickou modifikací nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B. vzhledem k tomu, že kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací je odvozena z křížení šesti genetických modifikací kukuřice, je odolná vůči herbicidům obsahujícím glufosinát a glyfosát a produkuje pět insekticidních bílkovin (proteiny „Bt“ nebo „Cry“): Cry1Ab, Vip3Aa20, mCry3A, Cry1F a eCry3.1Ab, které jsou toxické pro určité larvy z řádu Lepidoptera nebo Coleoptera[5];

C. vzhledem k tomu, že již bylo schváleno 22 podkombinací kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací; vzhledem k tomu, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise se vztahuje na zbývajících 34 podkombinací[6];

D. vzhledem k tomu, že dne 27. února 2019 přijal úřad EFSA k dotyčné žádosti kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 5. dubna 2019[7];

E. vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

Připomínky členských států a další body

F. vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek[8]; vzhledem k tomu, že tyto kritické připomínky se týkají mimo jiné i skutečnosti, že v případě kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací nebyly provedeny žádné studie toxicity rostlin, ani nebyly provedeny zvláštní testy možných kombinovaných účinků všech transgenů obsažených v kukuřici s kombinovanou genetickou modifikací, že nejistota ohledně účinků toxinů Cry na savce a člověka přetrvává, že srovnávací posouzení neposkytuje žádný důkaz o bezpečnosti, že plán monitorování nezajistí, že jsou shromažďovány příslušné informace, ani že jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES[9] a že nebyla zkoumána možnost interakce reziduí herbicidů a jejich metabolitů, ani nebyly měřeny jejich hladiny;

G. vzhledem k tomu, že nezávislá studie[10] zjistila mimo jiné, že toxikologické posouzení provedené úřadem EFSA je nepřijatelné, neboť bezpečnost plodiny pro dovoz nebyla prokázána, proto nelze říci, že posouzení splňuje požadavky na posouzení rizik pro imunitní systém a že ani posouzení rizik pro životní prostředí není přesvědčivé;

H. vzhledem k tomu, že z 34 podkombinací posuzovaných úřadem EFSA žadatel předložil pouze studie týkající se tří z nich[11]; žadatel neposkytl údaje pro zbývajících 31 podkombinací;

Nedostatečné posuzování reziduí herbicidů, metabolitů a koktejlových efektů

I. vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům[12]; vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám glufosinátu a glyfosátu a v důsledku toho může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí;

J. vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se rakovinou) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku pravděpodobně karcinogenní pro člověka;

K. vzhledem k tomu, že podle úřadu EFSA chybí toxikologické údaje umožňující provedení posouzení rizika, které pro spotřebitele představuje několik produktů rozkladu glyfosátu v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných plodin odolných vůči glyfosátu[13];

L. vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci 1B, a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009[14]; vzhledem k tomu, že platnost povolení glufosinátu pro použití v Unii skončila dne 31. července 2018[15];

M. vzhledem k tomu, že posuzování reziduí herbicidů a jejich produktů rozkladu zjištěných u geneticky modifikovaných rostlin se považuje za nespadající do působnosti komise pro geneticky modifikované organismy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, a proto se neprovádí jako součást postupu povolování GMO; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (matabolitů)[16];

N. vzhledem k tomu, že v důsledku zvláštních zemědělských postupů při pěstování geneticky modifikovaných rostlin odolných vůči herbicidům existují specifické vzorce podávání žádostí, expozice, výskytu konkrétních metabolitů a vzniku kombinovaných účinků, které vyžadují zvláštní pozornost; vzhledem k tomu, že tyto proměnné nebyly úřadem EFSA zváženy;

O. vzhledem k tomu, že proto nelze dospět k závěru, že spotřeba kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací nebo jejích podkombinací je pro zdraví lidí a zvířat bezpečná;

Nedostatek maximálních limitů reziduí a související kontroly

P. vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) č. 396/2005 Evropského parlamentu a Rady[17], jehož cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele, by měly být stanoveny specifické maximální limity reziduí pro potraviny a krmiva vyrobené ve třetích zemích, pokud používání pesticidů vede k tomu, že množství reziduí se liší od reziduí vyplývajících ze zemědělské praxe v Unii; vzhledem k tomu, že toto je i případ dovážených geneticky modifikovaných plodin odolných vůči herbicidům, a to z důvodu zvýšeného objemu herbicidů používaných pro geneticky nemodifikované plodiny;

Q. vzhledem k tomu, že podle přezkumu stávajících maximálních limitů reziduí pro glyfosát, který EFSA provedl v roce 2018, však dostupné údaje nebyly dostatečné k tomu, aby byly získány hodnoty maximálních limitů reziduí a hodnoty posouzení rizik pro glyfosát, pokud jde o geneticky modifikovanou kukuřici se změnou EPSPS[18]; vzhledem k tomu, že u kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací je změna EPSPS přítomná[19];

R. vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) č. 396/2005 by měla být rezidua aktivních látek, které nejsou povoleny pro použití v Unii, jako je glufosinát, u dovážených plodin pro potravinářské a krmné účely důkladně kontrolována a monitorována[20];

S. vzhledem k tomu, že podle posledního koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie (pro roky 2020, 2021 a 2022) nejsou členské státy povinny měřit u kukuřice (geneticky modifikované či jiné) rezidua glufosinátu (nebo glyfosátu)[21]; vzhledem k tomu, že nelze vyloučit, že kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací, její podkombinace nebo produkty z ní získané pro potraviny a krmiva překročí maximální limity reziduí, které by měly být zavedeny a monitorovány s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele;

Bt proteiny

T. vzhledem k tomu, že několik studií poukazuje na to, že byly pozorovány nežádoucí účinky, které mohou ovlivnit imunitní systém po expozici Bt proteinům a že některé Bt proteiny mohou mít adjuvanční vlastnosti[22], což znamená, že mohou posilovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

U. vzhledem k tomu, že člen vědecké komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy zaujal v rámci procesu posuzování podobné, ale přesto odlišné kukuřice s kombinovanou genetickou modifikací a jejími podkombinacemi menšinové stanovisko, které konstatuje, že ačkoli nebyly při žádném použití, kdy byly exprimovány Bt proteiny, zjištěny nežádoucí účinky na imunitní systém, tyto účinky „nemohly být pozorovány v toxikologických studiích [...], které jsou v současné době doporučeny a prováděny pro posouzení bezpečnosti geneticky modifikovaných rostlin v úřadu EFSA, protože neobsahují vhodné zkoušky pro tento účel“[23];

V. vzhledem k tomu, že podle nedávné studie se rychlý nárůst ošetřování semen neonikotinoidy ve Spojených státech amerických shoduje se zvýšeným pěstováním geneticky modifikované Bt-kukuřice[24]; vzhledem k tomu, že Unie zakázala venkovní použití tří neonikotinoidů, včetně potahování osiv, kvůli jejich dopadu na včely a další opylovače[25];

W. vzhledem k tomu, že se má za to, že posouzení potenciální interakce reziduí herbicidů a jejich metabolitů s Bt proteiny nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro GMO a neprovádí se proto jako součást posouzení rizik;

Nedemokratické rozhodování

X. vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 16. září 2019, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států; vzhledem k tomu, že odvolací výbor hlasoval dne 11. října 2019 a opět nebylo vydáno žádné stanovisko;

Y. vzhledem k tomu, že Komise označuje skutečnost, že rozhodnutí o povolení GMO jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jako problematickou;[26]; vzhledem k tomu, že předseda Komise tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou[27];

Z. vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že bez ohledu na uznání vlastních nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států a na námitky Parlamentu, Komise i nadále schvaluje geneticky modifikované organismy;

AA. vzhledem k tomu, že  pro to, aby Komise měla možnost GMO nepovolit, pokud se kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států v odvolacím výboru, není zapotřebí žádné změny právních předpisů;[28];

1. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002[29], spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3. vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí vzala zpět;

4. připomíná svůj závazek pokročit v práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011; vyzývá Radu, aby co nejdříve pokročila v práci na tomtéž návrhu Komise;

5. vyzývá Komisi, aby v mezidobí přestala v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011 povolovat GMO, pokud členské státy v odvolacím výboru nevydají žádné stanovisko, ať již pro účely pěstování, nebo použití jako potraviny nebo krmiva;

6. vyzývá Komisi, aby neschvalovala geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům, dokud nebudou případ od případu komplexně prošetřena zdravotní rizika spojená s rezidui, což vyžaduje plné posouzení reziduí po postřiku geneticky modifikovaných plodin doplňkovými herbicidy, jejich metabolitů a veškerých kombinovaných účinků;

7. vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům bez ohledu na to, zda je daná geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu do Unie jako potravina a krmivo;

8. vyzývá Komisi, aby pro účely použití jako potraviny nebo krmiva nepovolila dovoz žádné rostliny, jež byla geneticky modifikována k odolnosti vůči herbicidu, který není povolen pro použití v Unii;

9. vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné podkombinace kombinovaných genetických modifikací, pokud nebudou důkladně posouzeny úřadem EFSA na základě úplných údajů předložených žadatelem;

10. domnívá se konkrétně, že schválení odrůd, u nichž nebyly poskytnuty žádné údaje o bezpečnosti, které ještě nebyly ani testovány nebo které ještě vůbec nebyly vytvořeny, je v rozporu se zásadami obecného potravinového práva stanovenými v nařízení (ES) č. 178/2002;

11. vyzývá úřad EFSA, aby dále rozvíjel a systematicky používal metody, které umožňují zjistit nezamýšlené účinky kombinovaných genetických modifikací, a to i pokud jde o adjuvanční vlastnosti Bt toxinů;

12. naléhavě žádá Komisi, aby povinnosti Unie vyplývající z mezinárodních dohod, jako je Pařížská dohoda o změně klimatu, Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, považovala za „související právní předpisy Unie“ nebo „oprávněné faktory“ ve smyslu nařízení (ES) č. 1829/2003 a dala jim váhu, kterou si zaslouží, a také aby vysvětlila, jak byly zohledněny v procesu rozhodování;

13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, a také vládám a parlamentům členských států.

Poslední aktualizace: 11. listopadu 2019
Právní upozornění - Ochrana soukromí