Postup : 2019/2832(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0175/2019

Předložené texty :

B9-0175/2019

Rozpravy :

PV 27/11/2019 - 19
CRE 27/11/2019 - 19

Hlasování :

PV 28/11/2019 - 8.13
CRE 28/11/2019 - 8.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0084

<Date>{18/11/2019}18.11.2019</Date>
<NoDocSe>B9-0175/2019</NoDocSe>
PDF 150kWORD 48k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B9-0000/2019</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 136 odst. 5 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o probíhajících jednáních o nové dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými státy</Titre>

<DocRef>(2019/2832(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Tomas Tobé</Depute>

<Commission>{DEVE}za Výbor pro rozvoj</Commission>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

B9-0175/2019

Usnesení Evropského parlamentu o probíhajících jednáních o nové dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými státy

(2019/2832(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 („Dohoda z Cotonou“)[1], a zejména na její revidované znění z roku 2005 a roku 2010[2],

 s ohledem na doporučení Komise ze dne 12. prosince 2017 pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi skupiny afrických, karibských a tichomořských států[3],

 s ohledem na svá usnesení ze dne 4. října 2016 o budoucnosti vztahů AKT–EU po roce 2020[4] a ze dne 14. června 2018 o nadcházejících jednáních o nové dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými státy[5],

 s ohledem na otázku předloženou Radě a Komisi ve věci probíhajících jednání o nové dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými státy (O-000000/2019 – B9-0000/2019),

 s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

 s ohledem na návrh usnesení Výboru pro rozvoj,

A. vzhledem k tomu, že jednání o nové dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými státy (státy AKT) stále probíhají a pravděpodobně budou trvat déle, než se původně předpokládalo;

B. vzhledem k tomu, že síla a acquis Dohody z Cotonou jsou založeny na řadě jedinečných charakteristických rysů, které je třeba zachovat a posílit;

C. vzhledem k tomu, že vztahy mezi AKT a EU jsou velmi významné, a to především v tomto okamžiku, kdy je mnohostranný systém pod tlakem a začíná být zpochybňován; vzhledem k tomu, že s ohledem na počet států, které Dohoda z Cotonou spojuje, a na obsah a strukturu tohoto partnerství, je tato dohoda klíčovým prvkem našeho mnohostranného systému, a vzhledem k tomu, že v Organizaci spojených národů a na jiných globálních fórech by na toto partnerství měl být kladen větší důraz a měla by se zvýšit jeho viditelnost; vzhledem k tomu, že v roce 2015 přijalo mezinárodní společenství podstatné globální závazky, a to v rámci Agendy 2030, cílů udržitelného rozvoje, Pařížského dohody a programu z Addis Abeby, a vzhledem k tomu, že spolupráce mezi AKT a EU bude mít pro plnění těchto globální cílů zásadní význam;

D. vzhledem k tomu, že posílení parlamentního rozměru vztahů mezi EU a skupinou zemí AKT zvýšením účinnosti a reprezentativnosti by mělo být klíčovým prvkem nového partnerství AKT–EU;

E. vzhledem k tomu, že četnost a rozmanitost zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU umožnily v průběhu let soustavný dialog, čímž účinně přispívají k posílení parlamentní diplomacie; vzhledem k tomu, že stávající atmosféra na mezinárodních fórech by měla státy AKT a EU vybídnout k tomu, aby v parlamentním dialogu pokročily a zvýšily jeho účelnost;

1. vítá pokrok, kterého bylo dosud dosaženo v jednáních o strategických prioritách základu dohody a v práci na regionálních protokolech;

2. bere na vědomí, že pro vyjednání zbývajících částí dohody bude zapotřebí více času a že jednání nebyla uzavřena koncem října 2019, jak se původně předpokládalo;

3. s ohledem na skutečnost, že v únoru 2020 skončí platnost Dohody z Cotonou, vítá rozhodnutí Rady ministrů AKT–EU přenést na Výbor velvyslanců AKT–EU pravomoc k přijímání přechodných opatření do té doby, než vstoupí v platnost nové partnerství AKT–EU;

4. důrazně opět potvrzuje své stanovisko, které již vyjádřil ve svých dvou usneseních o období po skončení platnosti Dohody z Cotonou přijatých v říjnu 2016 a červnu 2018, a domnívá se, že některé ze zásadních prvků této dohody je třeba jasně zopakovat, aby mohly být ve zbývajících jednáních plně zohledněny;

5. připomíná, že je důležité posílit parlamentní rozměr budoucí dohody, což vyžaduje demokratickou odpovědnost na všech úrovních; zdůrazňuje, že institucionální rámec by měl zahrnovat Smíšené parlamentní shromáždění AKT–EU; považuje tento požadavek za nezbytnou podmínku k tomu, aby Evropský parlament budoucí dohodu schválil;

6. připomíná, že Smíšené parlamentní shromáždění AKT–EU sehrává zásadní úlohu, pokud jde o zajištění demokratického dohledu nad budoucí dohodou, a znovu vyzývá k posílení jeho poradní a kontrolní úlohy; je přesvědčen, že k zajištění silného partnerství jsou zapotřebí pravidelné schůzky na úrovni AKT–EU;

7. domnívá se, že Smíšené parlamentní shromáždění AKT–EU sehrává klíčovou roli v plnění cílů udržitelného rozvoje a při posuzování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; je přesvědčen, že toto shromáždění podporuje výměny názorů na globální otázky, jako jsou lidská práva, demokracie, řádná správa věcí veřejných, rovnost žen a mužů, mír a prosperita, jakož i na otázky klimatu, životního prostředí a biologické rozmanitosti;

8. opět připomíná, že se zavázal k mnohostrannému přístupu, a vyzývá ke koordinaci, zejména v rámci Smíšeného parlamentního shromáždění, aby na mezinárodních fórech bylo možné uplatňovat jednotný postoj AKT a EU; zdůrazňuje, že je nutné při přípravách mnohostranných jednání více spolupracovat s mezinárodními partnery i s organizacemi občanské společnosti;

9. domnívá se, že Smíšené parlamentní shromáždění by měl tvořit stejný počet zástupců EU i států AKT a že by se mělo scházet dvakrát ročně na plenárním zasedání, a to střídavě v Evropské unii a v některém ze států AKT;

10. zdůrazňuje, že parlamentní výbory regionálního partnerství se musí v každém regionu sejít jednou ročně a že by neměly být závislé na konání schůzí Rady ministrů regionálního partnerství; dále zdůrazňuje, že regionalizace partnerství EU–AKT na základě nové dohody, která má být podnětem k prohloubení regionální integrace mezi zeměmi AKT, by neměla probíhat tak, aby byla na úkor zastřešujících společných cílů dohody;

11. opakuje, že některé z jedinečných prvků Dohody z Cotonou, konkrétně dodržování lidských práv, demokracie, základní svobody, řádná správa věcí veřejných a zásady právního státu, je třeba zachovat a posílit;

12. zdůrazňuje, že nová dohoda by měla dále upevnit myšlenku partnerství za rovných podmínek a současně zohlednit zvláštnosti každé země a spolupráce mezi zeměmi AKT a EU jakožto jednotných a vzájemně se podporujících partnerů v mnohostranném systému;  poukazuje na to, že díky nové dohodě by mělo být tedy možné jít nad rámec pouhého vztahu dárce-příjemce;

13. znovu opakuje, že politický dialog je důležitý jednak pro ochranu našich společných hodnot a jednak jako nedílná součást partnerství, a žádá, aby byl využíván systematicky a současně i účinněji a aktivněji s cílem předcházet politickým krizím;

14. vyjadřuje politováním nad tím, že v některých zemích se zmenšuje prostor poskytovaný občanské společnosti, a opakuje, že budoucí dohoda by měla zajistit podstatnější úlohu občanské společnosti, včetně nevládních organizací, skupin věnujících se lidským právům a komunitárních skupin, diaspor, církví a náboženských sdružení a komunit, jakož i zástupců mladých lidí a zejména žen, s cílem chránit zájmy zdravotně postižených, sociálních hnutí a odborů, domorodého obyvatelstva a nadací a zastoupení zranitelných a marginalizovaných skupin obyvatelstva, které jsou diskriminovány, a opakuje, že je to třeba realizovat na základě politického dialogu a na všech úrovních;

15. vyzývá k tomu, aby zastřešujícími cíli spolupráce mezi AKT a EU bylo vymýcení chudoby a podpora udržitelného rozvoje v souladu se zásadou „nikdo nebude opomenut“; opakuje, že základem této dohody musí být boj proti vyloučení, diskriminaci a nerovnostem;

16. připomíná, že část budoucí smlouvy věnovaná lidským právům by měla výslovně zmiňovat boj proti jakékoli diskriminaci, včetně diskriminace na základě sexuální orientace či genderové identity nebo diskriminace dětí, migrujících osob, seniorů či zdravotně postižených;

17. zdůrazňuje význam rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen coby hnací síly rozvoje a vyzývá EU a země AKT, aby rovnost žen a mužů začlenily do dohody jakožto průřezové téma; podtrhuje, že je důležité, aby se strany zavázaly zasazovat se o sexuální a reprodukční zdraví a práva a o plné provádění akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji;

18. očekává, že EU bude při přidělování finanční pomoci věnovat náležitou pozornost politikám a problémům, kterým čelí její partnerské země, obzvláště s ohledem na skutečnost, že převážná část migrace probíhá mezi samotnými zeměmi AKT; znovu opakuje, že budoucí dohoda musí nabídnout pomoc hostitelským komunitám, na něž mají dopad velké vysídlené skupiny obyvatel, a komplexním způsobem dbajícím na práva řešit základní příčiny násilného vysídlování;

19. vítá skutečnost, že za hlavní účel budoucí dohody je považováno dosažení cílů udržitelného rozvoje, a opakuje svůj požadavek na vytvoření silných monitorovacích mechanismů, které zajistí, aby provádění dohody účinně přispívalo k plnění těchto cílů a podporovalo je; zdůrazňuje, že je třeba začleňovat průřezová témata, jako je udržitelnost životního prostředí, cíle v oblasti změny klimatu, rovnost žen a mužů a sociální spravedlnost, do všech politik, plánů a zásahů v budoucí dohodě;

20. připomíná klíčový cíl dohod o hospodářském partnerství, kterým je prosazování dlouhodobé rozvoje a regionální integrace; zdůrazňuje, že obchodní dohody by měly podporovat udržitelný rozvoj a lidská práva, a trvá na tom, aby byly nedílnou součástí budoucí dohody;

21. vyzývá k systematickému začleňování vymahatelných ustanovení o udržitelném rozvoji a lidských právech do všech v současnosti projednávaných a budoucích dohod o hospodářském partnerství a k důkladné analýze dopadu těchto dohod na místní ekonomiky a obchod mezi regiony v zájmu řešení otázek souvisejících s jejich prováděním, pokud jde o regionální integraci a industrializaci;

22. domnívá se, že provádění Agendy 2030 a plnění cílů udržitelného rozvoje vyžaduje značné zapojení místních orgánů a nevládních aktérů, aby se posílila demokratická odpovědnost; je toho názoru, že pro dosažení tohoto cíle má svůj význam mechanismus vzájemného monitorování  odpovědnosti a hodnocení pro země AKT, do nějž by byli zapojeni zástupci celostátních, regionálních a místních orgánů, občanské společnosti a komunit odborníků, jejichž úkolem by bylo vypracovat jednou ročně závěry a doporučení;

23. připomíná, že je nutné, aby budoucí dohoda obsahovala jasná ustanovení, která budou upravovat úlohu a odpovědnost soukromého sektoru; obzvláště zdůrazňuje, že je třeba, aby se podniky zapojené do rozvojových partnerství řídily zásadami sociální odpovědnosti podniků v celém průběhu projektů, a to včetně dodržování globálního paktu OSN, obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce, environmentálních norem a Úmluvy OSN proti korupci;

24. připomíná jednajícím stranám, aby do nové dohody začlenily ambiciózní ustanovení o boji proti nezákonným finančním tokům a daňovým únikům a o poskytování finanční a odborné pomoci rozvojovým zemím, aby se vyrovnaly se vznikajícími světovými standardy pro boj proti daňovým únikům, včetně automatické výměny informací, informací o skutečném vlastnictví společností a zveřejňování zpráv nadnárodních společností rozčleněných podle jednotlivých zemí s cílem zastavit erozi základu daně a přesouvání zisku, a to na základě modelů G20 a OECD;

25. připomíná, že podmínění přidělování pomoci spoluprací s EU v otázkách migrace není v souladu s dohodnutými zásadami účinnosti rozvoje;

26. připomíná, že podle čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie musí být Evropský parlament okamžitě a plně informován ve všech fázích vyjednávání, a opakuje, že je třeba se dohodnout na zdokonalených praktických ujednáních pro spolupráci a sdílení informací v rámci celého životního cyklu mezinárodních dohod;

27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Radě ministrů AKT, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi Africké unie, Panafrickému parlamentu a předsednictvu Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU.

 

 

 

[1] Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

[2] Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.

[4] Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 2.

[5] Přijaté texty, P8_TA(2018)0267.

Poslední aktualizace: 22. listopadu 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí