Postup : 2019/2803(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0233/2019

Předložené texty :

B9-0233/2019

Rozpravy :

PV 17/12/2019 - 15
CRE 17/12/2019 - 15

Hlasování :

PV 18/12/2019 - 13.9
CRE 18/12/2019 - 13.9

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0104

<Date>{10/12/2019}10.12.2019</Date>
<NoDocSe>B9-0233/2019</NoDocSe>
PDF 200kWORD 54k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o iniciativě EU týkající se opylovačů</Titre>

<DocRef>(2019/2803(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Mairead McGuinness, István Ujhelyi, Frédérique Ries, Martin Häusling, Luisa Regimenti, Pietro Fiocchi, Kateřina Konečná</Depute>

<Commission>{ENVI}za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin</Commission>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

B9-0233/2019

Usnesení Evropského parlamentu o iniciativě EU týkající se opylovačů

(2019/2803(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2018 o iniciativě EU týkající se opylovačů (COM(2018)0395),

 s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2016 o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období[1],

 s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství[2],

 s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů[3],

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

 s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A. vzhledem k tomu, že v reakci na výzvu Parlamentu a Rady, aby se zabývala snižujícím se počtem opylovačů, zahájila Komise dne 1. června 2018 iniciativu EU týkající se opylovačů;

B. vzhledem k tomu, že důvodům úbytku opylovačů se věnovala už celá řada vědeckých prací, vzhledem k tomu, že jejich závěry nejsou v praxi důsledně uplatňovány;

C. vzhledem k tomu, že volně žijící opylovači plní při opylování plodin nepostradatelnou úlohu; vzhledem k tomu, že svým dílem k tomu přispívají i medonosné včely;

D. vzhledem k tomu, že opylování, které zajišťuje včela medonosná, je pouze doplňkem, nikoli náhradou opylování mnoha nejrůznějšími druhy hmyzu[4], včetně solitárních druhů včel, motýlů, pestřenkovitých a brouků;

E. vzhledem k tomu, že Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v reakci na prohlubující se krizi v oblasti biologické rozmanitosti vydal dne 11. října 2019 naléhavou výzvu k zajištění rozsáhlejší ochrany druhů; vzhledem k tomu, že s cílem zajistit plošné zlepšení situace do roku 2050 vyzval tento svaz vlády na celém světě k zastavení úbytku druhů, k tomu, aby do roku 2030 zabránily jejich vymírání způsobenému člověkem, a ke zlepšení stavu ochrany ohrožených druhů;

F. vzhledem k tomu, že opylovači zajišťují v rámci ekosystému velmi důležité přímé a nepřímé služby, jako je opylování, ochrana proti škůdcům, udržování kvality půdy a vody a udržování krajinného rázu;

G. vzhledem k tomu, že je třeba stále usilovat o uznání významu opylovačů z hlediska zemědělské produktivity;

H. vzhledem k tomu, že jen v Unii závisí na opylování ze strany živočichů alespoň částečně 78 % druhů planě rostoucích rostlin[5];

I. vzhledem k tomu, že o jiných hmyzích opylovačích než včelách a motýlech neexistuje dostatek údajů a informací;

J. vzhledem k tomu, že mezi opylovače patří hmyz, jako např. včely, pestřenkovití, denní a noční motýli, brouci, vosy a třásnokřídlí, a savci, jako jsou netopýři a ptáci;

K. vzhledem k tomu, že zdraví opylovači jsou pro zemědělskou činnost v Unii nepostradatelní, neboť 84 % druhů plodin[6] a 76 % evropské produkce potravin závisí na opylování hmyzem; vzhledem k tomu, že na opylovačích přímo závisí roční zemědělská produkce EU v hodnotě až 15 miliard EUR[7];

L. vzhledem k tomu, že opylovači představují jeden z nejdůležitějších ukazatelů zdravého životního prostředí; vzhledem k tomu, že přestože nejsou statistické údaje a informace o tendencích v celé Evropě vždy úplné, poukazují na znepokojivý pokles populací opylovačů;

M. vzhledem k tomu, že ochrana motýlů a travních porostů, které jsou jejich polopřírodním stanovištěm, je nedostatečná, což je dobrým příkladem situace divokých včel, pestřenkovitých, můr a dalších opylovačů;

N. vzhledem k tomu, že směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích)[8] chrání pouze 56 druhů opylovačů a že u 67 % z nich je hodnocení negativní;

O. vzhledem k tomu, že Parlament inicioval několik pilotních projektů a přípravných akcí, které se dále zabývají poklesem počtu opylovačů a hledají konkrétní řešení, jež by omezila dopad tohoto znepokojivého poklesu jejich populací[9],

P. vzhledem k tomu, že mají-li být opylovači náležitě chráněni a obnovováni, bude se muset výrazně snížit používání pesticidů, které mají negativní vliv na opylovače a jejich potravu;

Q. vzhledem k tomu, že byly prokázány nepříznivé ekologické účinky používání některých pesticidů, včetně vysokého rizika pro domácí i divoké včely, které jsou nepostradatelné pro opylování většiny plodin na celém světě;

R. vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh[10] musejí profesionální uživatelé pesticidů uchovávat záznamy o používání pesticidů po dobu nejméně tří let, a to s uvedením názvu výrobku na ochranu rostlin, doby aplikace a použité dávky a informací o oblasti a rostlinách, kde byl použit;

S. vzhledem k tomu, že v dubnu 2018 Unie vydala úplný zákaz venkovního používání imidaklopridu, klothianidinu a thiamethoxamu, které jsou známy jako neonikotinoidy;

T. vzhledem k tomu, že několik členských států oznámilo, že ze zákazu používání těchto neonikotinoidů na svém území udělí mimořádné výjimky; vzhledem k tomu, že oznámení členských států týkající se těchto mimořádných povolení by měla být kvalitní a měla by být zveřejňována; vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dospěl k závěru, že v případě asi jedné třetiny výrobků, pro něž bylo vydáno mimořádné povolení, bylo možné nalézt alternativní přípravek; vzhledem k tomu, že tento úřad by mohl hrát určitou úlohu při posuzování mimořádných povolení[11];

U. vzhledem k tomu, že se ukázalo, že používání glyfosátu je škodlivé pro bakterie včel medonosných, což přispívá ke snižování počtu opylovačů a ke ztrátě jejich přírodních stanovišť;

V. vzhledem k tomu, že členské státy nepodpořily plně pokyny Evropského úřadu pro bezpečnost potravin týkající se posuzování rizik výrobků na ochranu rostlin u včel (pokyny EFSA týkající se včel z roku 2013), které byly schváleny v roce 2013 a představují nejaktuálnější vědeckou metodiku v oblasti hodnocení rizik spojených s používáním pesticidů na druhy Apis mellifera, Bombus spp. a solitární druhy včel; vzhledem k tomu, že stávající situace neumožňuje řádné uplatňování kritérií pro povolování těchto výrobků uvedených v nařízení (ES) č. 1107/2009, a brání tudíž zajištění lepší ochrany těchto druhů;

W. vzhledem k tomu, že nehledě na dopad insekticidů na opylovače ničí širokospektré herbicidy, používané v masovém měřítku například jako preemergentní herbicidy nebo jako vysoušedla, zdroje potravy opylovačů mimo hlavní období květu plodin a přispívají tím k rapidnímu omezování jejich populací;

X. vzhledem k tomu, že ani při řádném uplatňování pokynů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin týkajících se včel z roku 2013 nebude v rámci režimu povolování pesticidů zajištěna ochrana denních a nočních motýlů a pestřenkovitých;

Y. vzhledem k tomu, že k regulaci půdní eroze a obecně ke zlepšení biologické rozmanitosti mohou přispět propojená přírodní stanoviště opylovačů, jako jsou ochranné pásy, živé ploty a zatravněné vodní cesty, jež jsou potenciálně prospěšná z hlediska zlepšování kvality potravy, která je k dispozici jak pro včely domácí, tak i pro divoké opylovače;

Z. vzhledem k tomu, že dochází k výrazné fragmentaci biotopů celé řady opylovačů a že v důsledku nevhodné správy jejich biotopů a změny klimatu jsou stále více ohroženy specializované druhy;

AA. vzhledem k tomu, že pro zdravou populaci přírodních opylovačů je nezbytný výskyt ploch pokrytých původními květinami, jejich zachování a obnova, a to i v městských oblastech;

AB. vzhledem k tomu, že volně žijící opylovači a včelaři v Evropě poskytují opylovací služby téměř zcela zdarma; vzhledem k tomu, že to je v příkrém kontrastu s ostatními částmi světa, kde jsou náklady na opylování srovnatelné s jinými zemědělskými vstupy, jako je např. osivo, hnojiva a pesticidy;

AC. vzhledem k tomu, že opylovači přinášejí sociální a kulturní prospěch prostřednictvím léčivých prostředků, výrobků, umění a tradic;

AD. vzhledem k tomu, že toto převážně bezplatné opylování doplňuje opylování volně žijícími opylovači a je možné pouze proto, že hlavním zdrojem příjmů včelařů je prodej medu a dalších včelích produktů; vzhledem k tomu, že dovoz padělaného medu ohrožuje hospodářský základ včelařství v EU;

AE. vzhledem k tomu, že zemědělsko-environmentální opatření nebyla v EU provedena v takovém rozsahu, aby kompenzovala ztrátu přírodních stanovišť opylovačů a sníženou kvalitu jejich biotopů; vzhledem k tomu, že ekologizace nedokázala zajistit významné zlepšení;

AF. vzhledem k tomu, že v postoji Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova byl vznesen požadavek na zavedení ukazatele dopadu na opylovače, a sice v kontextu návrhu nařízení o strategických plánech SZP (COM(2018)0392);

AG. vzhledem k tomu, že zavedení ukazatele týkajícího se opylovačů může přispět k optimálním rozhodovacím postupům, účinnějšímu vynakládání veřejných prostředků, větší odpovědnosti a lepšímu porozumění dopadům jednotlivých opatření a právních předpisů;

AH. vzhledem k tomu, že nadměrné hnojení plodin vede k omezenému výskytu kvetoucích rostlin, jež představují možný základ potravy pro opylovače;

AI. vzhledem k tomu, že emise dusičnanů způsobují eutrofizaci a růst bujně rostoucích travin, které vytěsňují byliny a květiny na travním porostu, zakrývají holou půdu, již mnozí opylovači využívají jako stanoviště ke hnízdění, a způsobují zastínění nízkých poloh, čímž se vytváří chladné mikroklima nevhodné pro mnoho původních druhů;

Obecné poznámky

1. uznává přínos iniciativy EU týkající se opylovačů, která spočívá v tom, že stanovuje strategické cíle a řadu naléhavých opatření na ochranu opylovačů, která by EU a její členské státy měly přijmout; vítá práci v souvislosti s ochranou přírodních stanovišť opylovačů, která již byla odvedena na místní úrovni;

2. domnívá se však, že tato iniciativa dostatečně neřeší mnohé příčiny úbytku opylovačů, k nimž patří změny ve využívání půdy, ztráta přírodních stanovišť a jejich propojenosti, intenzivní zemědělské postupy, používání přípravků na ochranu rostlin, znečištění životního prostředí, vliv patogenů a parazitů, jako je roztoč Varroa destructor, změna klimatu a pronikání invazních nepůvodních druhů[12]; domnívá se, že je nanejvýš nutné zajistit provádění „Priority II: Boj proti příčinám úbytku opylovačů“;

3. má za to, že opylovači jsou základní složkou biologické rozmanitosti a jsou nezbytní pro rozmnožování většiny druhů rostlin; uznává, že úbytek populace opylovačů má vliv na kvalitu a kvantitu zemědělských výnosů a na hospodářské výnosy zemědělců;

4. poukazuje na význam opylovačů pro zemědělství i hrozbu pro produkci potravin, kterou představuje současný úbytek opylovačů, a rovněž na potřebu přijmout urgentní kroky na ochranu a obnovu opylovačů a jejich služeb, které by tuto situaci změnily;

5. zdůrazňuje, že je důležité přijmout ucelený přístup a zhodnotit dopad stávajících politických opatření s cílem účinně řešit pokles počtu opylovačů v Unii; zdůrazňuje dále, že s cílem chránit opylovače obecně, ať již domestikované nebo volně žijící, je třeba uplatňovat zásadu obezřetnosti;

6. zdůrazňuje, že je třeba chránit druhovou rozmanitost opylovačů v Evropě i na celém světě, včetně přibližně 2 000 druhů divokých včel a dalšího hmyzu, mj. much, brouků a nočních a denních motýlů;

7. upozorňuje na to, že je důležité podporovat opatření, která přispívají k biologické rozmanitosti jak ve venkovských, tak i městských oblastech, protože zdraví a přežití opylovačů závisí na druhově bohatých přírodních stanovištích, která poskytují dostatečné množství rozmanité a stále dostupné potravy, jako je nektar a pyl, a zajišťují stanoviště pro hnízdění, páření a přezimování;

8. naléhavě vyzývá Komisi, aby zařadila iniciativu EU týkající se opylovačů a její výsledky do rozvoje strategie EU pro biologickou rozmanitost na období po roce 2020 a aby cíle této iniciativy transformovala do plnohodnotného akčního programu pro opylovače s vyčleněním dostatečných zdrojů na tento účel;

Biologická rozmanitost a zemědělské postupy

9. zdůrazňuje, že zvýšení biologické rozmanitosti a tím i podpora výskytu a kvality stanovišť opylovačů na zemědělské půdě se musí stát klíčovým cílem při rozvoji budoucí společné zemědělské politiky (SZP), která musí zejména podporovat ochranu zemědělských oblastí s vysokou přírodní hodnotou, vytvoření vyčleněných přírodních oblastí, omezování pesticidů a používání minerálních hnojiv a vytvářet pobídky pro polykultury a střídání plodin;

10. konstatuje, že snížení závislosti na pesticidech je klíčovým cílem směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů[13]; zdůrazňuje, že ve všech národních akčních plánech členských států přijatých v rámci této směrnice by měl být stanoven plán na snížení používání pesticidů s jasnými cíli, mezníky a časovým harmonogramem a že omezení pesticidů by se mělo stát „společným ukazatelem“, s jehož pomocí bude sledován dosažený úspěch; vyjadřuje přesvědčení, že do nadcházejícího přezkumu směrnice 2009/128/ES by měly být zařazeny celounijní povinné cíle na snížení používání pesticidů;

11 vyzývá Komisi, aby přezkoumala revidované národní akční plány přijaté v rámci směrnice 2009/128/ES a přijala veškerá možná opatření s cílem zajistit, aby se členské státy patřičně zavázaly, že budou dodržovat cíle týkající se snížení používání pesticidů a že zajistí jejich nezbytné sledování;

12. vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím celostátních a regionálních poradenských systémů zajistily poskytování vysoce kvalitního poradenství zemědělcům, pokud jde o způsoby podpory a ochrany biologické rozmanitosti a opylovačů;

13. znovu opakuje, že opylování má pro zemědělskou výrobu zásadní význam, a že by proto podpora z prvního pilíře SZP neměla vést k omezení nebo výpadku služeb opylovačů; vyzývá Komisi, aby schválila pouze takové strategické plány, v nichž by byl tento faktor řádně řešen zavedením příslušných podmínek a ekologických systémů podle prvního pilíře;

14. zdůrazňuje, že mnoho vnitrostátních programů pro rozvoj venkova již zahrnuje opatření na podporu biologické rozmanitosti a pomoc opylovačům; podotýká, že k tomu, aby tyto programy a opatření pokračovaly a byly dále rozšiřovány, je primárně nezbytné poskytnout dostatečné finanční prostředky na druhý pilíř SZP; zdůrazňuje, že je přitom nezbytné zohlednit rozmanitost regionů a přírodních stanovišť a rovněž druhovou rozmanitost opylovačů, což vyžaduje celostátní a regionální přístup;

15. žádá Komisi a členské státy, aby v rámci SZP přijaly výzvu Parlamentu k vytvoření ukazatele pro opylovače;

16. zdůrazňuje, že v roce 2017[14] vzrostl prodej insekticidů ve srovnání s rokem 2016 v 18 zemích EU; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že v kategorii ostatních insekticidů[15] došlo v 9 ze 13 zemí, pro něž byly tyto rozčleněné údaje k dispozici, v roce 2017 k nárůstu prodeje ve srovnání s rokem 2016 a že iniciativa týkající se opylovačů nepovažuje tento trend za významný,

17. zdůrazňuje, že jako cíl ve strategických plánech členských států v rámci SZP by měla být stanovena také opatření v oblasti biologické rozmanitosti a snížení používání pesticidů a že omezení pesticidů a zvýšení biologické rozmanitosti by se mělo stát „společným ukazatelem“, s jehož pomocí bude monitorován dosažený úspěch;

18. zdůrazňuje, že připravovaný ukazatel na měření rozmanitosti a hojnosti opylovačů umožní zhodnotit účinnost SZP v této oblasti;

19. zdůrazňuje, že podle směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů musejí být za účelem ochrany opylovačů používány místo pesticidů především nechemické metody regulace škůdců;

20. vyzývá Komisi, aby v případě, že členský stát vydá na základě článku 53 nařízení (ES) č.1107/2009 mimořádné povolení přípravku na ochranu rostlin na bázi neonikotinoidů, soustavně žádala úřad EFSA o stanovisko;

21. vyzývá Komisi, aby účinně prováděla a prosazovala ustanovení nařízení (ES) č. 1107/2019 s cílem zajistit, aby oznámení o mimořádném povolování pesticidů dodržovala určité minimální normy, přičemž by členské státy měly být povinny poskytovat úplné a podrobné vysvětlení a oznámení by měla být zveřejňována; vítá úlohu, kterou hraje úřad EFSA při přezkoumávání těchto výjimek;

22. zdůrazňuje, že by profesionální uživatelé přípravků na ochranu rostlin měli po dobu alespoň tří let vést podrobné záznamy o oblasti, době aplikace a použité dávce těchto přípravků; konstatuje, že by příslušné zaznamenané informace měly být na žádost poskytovány příslušnému orgánu, aby tak mohl sledovat dodržování pravidel podmíněnosti a výkonnost SZP, pokud jde o omezování používání pesticidů v celé EU;

23. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvyšovaly povědomí o této problematice a podporovaly finanční příležitosti v této oblasti; poukazuje na to, že k přijetí dodatečných opatření na celostátní, regionální a místní úrovni povedou společné nástroje a modely pro rozvoj strategií a plánů týkajících se opylovačů, jež by byly založeny na stávajících osvědčených postupech;

24. vyzývá Komisi a členské státy, aby naléhavě zajistily přijetí všech pokynů úřadu EFSA týkajících se včel z roku 2013, včetně požadavků týkajících se chronické toxicity a toxicity pro larvy i pro jiné druhy, než jsou včely medonosné;

25. vyzývá Komisi, aby požádala úřad EFSA o pokyny týkající se pesticidů, v nichž by byly stanoveny zkoušky předcházející jejich schválení, které by zajišťovaly ochranu denních a nočních motýlů a pestřenkovitých;

26. zdůrazňuje, že výskyt přírodních stanovišť opylovačů zvyšuje produktivitu půdy;

27. vyzývá Komisi, aby zavedla omezení týkající se cíle SZP, jímž je zvyšování produktivity, aby regulovala intenzivní zemědělské postupy a podporovala používání ekologizačních opatření, která kvalitativně a kvantitativně zlepšují přírodní stanoviště a krmné plochy pro opylovače a pomáhají v boji proti homogenizaci evropské krajiny;

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly využívání pastvin a pasteveckých stanovišť, včetně zalesněných pastvin a dalších zemědělsko-lesnických systémů, které jsou zásadním předpokladem vytváření podkladu pro hnízdění, rozmnožování a přezimování opylovačů, a to v součinnosti s komunitami v oblasti pastvin s vysokou přírodní hodnotou, které se omezují na pastvu a tradiční formy extenzivního hospodaření;

29. zdůrazňuje v tomto ohledu, že s obnovou přírodních stanovišť opylovačů může pomoci střídání plodin, používání silných odrůd a mechanické odstraňování plevele či biologická ochrana proti škůdcům, zatímco velká pole s monokulturami přispívají k úbytku opylovačů;

30. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly zelenou infrastrukturu, která obnovuje mozaiku přírodních stanovišť a funkční propojení biotopů opylovačů ve venkovské a městské krajině;

31. vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem chránit zdroje potravy pro opylovače a činitele biokontroly a jejich přírodní stanoviště a zároveň zajistit lepší regulaci eroze ve venkovských, příměstských a městských oblastech, podpořily zachování udržovaných živých plotů i koncepci ochranných pásů, včetně zatravněných či kvetoucích pásem podél vodních toků a trvale kvetoucích oblastí, což jsou opatření na podporu biologické rozmanitosti;

32. vyzývá členské státy, aby podpořily včasné zařazení druhů, které představují riziko pro opylovače, na seznam EU, aby rychle reagovaly s cílem kontrolovat a odstraňovat takové druhy, a aby v případě, že bude zjištěno, jakým způsobem dochází k jejich rozšiřování, zvýšily ostražitost a přijaly restriktivní opatření;

33. vyzývá Komisi, aby navrhla opatření, která by pomohla čelit hrozbám pro opylovače, které mohou vznikat v důsledku opouštění zemědělské půdy;

34. zdůrazňuje, že je třeba zavést účinná opatření v oblasti biologické bezpečnosti pro rostliny zasazené v květináči a půdě ještě předtím, než jsou přesunuty na značné vzdálenosti, a vybízí veřejné orgány odpovědné za řízení zelených ploch, aby využívaly místní rostliny, a tím maximalizovaly přínosy pro místní opylovače a minimalizovaly šíření invazních nepůvodních druhů;

35. vyzývá Komisi, aby u rostlin v květináčích, které jsou šetrné k opylovačům, na nichž je uvedeno místo jejich původu a jež jsou umístěny v udržitelné nádobě, nepoužívají rašelinu a neobsahují insekticidy, používala ekoznačku EU;

36. vyzývá Komisi a členské státy, aby odvětví včelařství podpořily tím, že zpřísní dovozní kontroly s cílem zabránit dovozu padělaného medu a přijmou pro medové směsi povinné označování původu medu (se jménem každé země);

37. vyzývá k podpoře a rozvoji přírodních stanovišť opylovačů v městských oblastech;

Výzkum, vzdělávání a dohled

38. poukazuje, zejména v souvislosti se včelami medonosnými (Apis mellifera), na význam zkoumání příčin zkracování délky života matek, které je znepokojivým jevem;

39. zdůrazňuje, že se výzkum prováděný v rámci této iniciativy nezabývá režimy založenými na výsledcích vycházejících z monitorování, které by mohly být užitečné tím, že by částečně pokrývaly potřeby v oblasti monitorování a poskytovaly zemědělcům příslušné pobídky; zdůrazňuje, že tyto systémy mohou být řízeny a rozšířeny v rámci různých finančních nástrojů a oblastí politiky EU, včetně SZP;

40. vyzývá Komisi a členské státy, aby navýšily financování základního a aplikovaného výzkumu opylovačů, vývoje léčby nových nemocí, léků proti parazitům a virům, které je napadají, a aby investovaly do prohloubení a rozšíření taxonomických odborných znalostí, mimo jiné prostřednictvím rámcového programu EU pro výzkum a inovace; požaduje, aby byl kladen větší důraz na výzkum v terénu a na jiné opylovače, než jsou včely medonosné a motýli;

41. vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly systematické a standardizované sledování volně žijících opylovačů v reálných podmínkách a hlavních hrozeb, jimž čelí, s cílem změřit rozsah jejich úbytku a jeho příčin a umožnit plné hodnocení účinnosti příslušných unijních a vnitrostátních politických opatření;

42. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že finanční potřeby pro monitorování volně žijících opylovačů budou zahrnuty do strategických plánů SZP s cílem zajistit spolehlivé údaje pro vytvoření ukazatele SZP pro opylovače v souladu se závazkem v rámci iniciativy EU týkající se opylovačů;

43. považuje za vhodné podporovat ekologické inovace[16] v zemědělství, uzavírání dohod o partnerství s akademickými kruhy a spolupráci s výzkumnými pracovníky v různých oblastech na podporu rozvoje pesticidů představujících nízké riziko, které jsou pro opylovače neškodné;

44. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vědecké iniciativy občanů zaměřené na zaznamenávání a sledování opylovačů a odbornou přípravu včelařů, s cílem prosazovat nerušivý dohled Unie nad včelami prostřednictvím rozvoje ukazatelů životaschopnosti včelstev;

°

° °

45. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

[1] Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 2.

[2] Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 38.

[3] Přijaté texty, P8_TA(2019)0023.

[4] Garibaldi, L. A. et al, Wild Pollinators Enhance Fruit Set of Crops Regardless of Honey Bee Abundance, 2013.

[5] Potts, S. et al., Status and Trends of European Pollinators. Hlavní zjištění projektu STEP, nakladatelství Pensoft, Sofie, 72 s.

[6] Potts, S. et al., Status and Trends of European Pollinators. Hlavní zjištění projektu STEP, nakladatelství Pensoft, Sofie, 72 s.

[7] Gallai, N., et al., Economic Valuation of the Vulnerability of World Agriculture Confronted with Pollinator Decline, Ecological Economics, 68:3, s. 810–821.

[8] Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

[9] zejména systém monitorování a ukazatele týkající se opylovačů v EU, monitorování dopadu používání pesticidů na životní prostředí prostřednictvím včel medonosných, měření biologické rozmanitosti pomocí červeného seznamu, který vydal Mezinárodní svaz ochrany přírody a vypracování souboru nástrojů pro zemědělce týkajícího se postupů jednotné ochrany proti škůdcům v Evropské unii;

[10] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

[12] Potts, S.G., et al., (2016), Hodnotící zpráva Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby týkající se opylovačů, opylování a produkce potravin, sekretariát Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, Bonn, Německo. 552 s.

[13] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

[14] Pro kategorii insekticidů a látek zabíjejících roztoče existují údaje Eurostatu a pro různé kategorie insekticidů (pyrethroidy, chlorované uhlovodíky, organofosfáty, karbamáty a oximokarbamáty a další insekticidy) existují další údaje; dostupné na http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do.

[15] Také včetně neonikotinoidů.

[16] definované Komisí jako inovace, která v důsledku nižšího dopadu našeho způsobu produkce na životní prostředí vede k významnému pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje, posiluje odolnost přírody vůči environmentálním hrozbám nebo přináší účinnější a odpovědnější využívání přírodních zdrojů.

Poslední aktualizace: 13. prosince 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí