Návrh usnesení - B9-0234/2019Návrh usnesení
B9-0234/2019
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim, včetně zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí

11.12.2019 - (2019/2933(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu

Maria Walsh, Roberta Metsola
za skupinu PPE
Delara Burkhardt, Birgit Sippel, Claude Moraes, Sylwia Spurek, Łukasz Kohut, Robert Biedroń, Sylvie Guillaume, Raphaël Glucksmann
za skupinu S&D
Sophia in ’t Veld, Moritz Körner, Maite Pagazaurtundúa, Anna Júlia Donáth, Michal Šimečka, Abir Al‑Sahlani, Olivier Chastel, Hilde Vautmans, Frédérique Ries, Irène Tolleret, Naomi Long, Liesje Schreinemacher, Jan‑Christoph Oetjen, Fabienne Keller, Ramona Strugariu
za skupinu Renew
Terry Reintke, Kira Marie Peter‑Hansen, Henrike Hahn, Katrin Langensiepen, Diana Riba i Giner, Gwendoline Delbos‑Corfield, Petra De Sutter, Saskia Bricmont, Alexandra Geese, Francisco Guerreiro, Kim Van Sparrentak, Marie Toussaint, Tineke Strik, Erik Marquardt, Monika Vana, Rasmus Andresen, Alice Kuhnke
za skupinu Verts/ALE
Malin Björk, Manon Aubry, Younous Omarjee, Manuel Bompard, Pernando Barrena Arza, Martin Buschmann, Leila Chaibi, Stelios Kouloglou, Dimitrios Papadimoulis, Idoia Villanueva Ruiz, Konstantinos Arvanitis, Niyazi Kizilyürek, Petros Kokkalis
za skupinu GUE/NGL


Postup : 2019/2933(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B9-0234/2019
Předložené texty :
B9-0234/2019
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B9-0234/2019

Usnesení Evropského parlamentu o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim, včetně zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí

(2019/2933(RSP))

Evropský parlament,

– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv, zejména na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, které přijalo Valné shromáždění OSN dne 16. prosince 1966 v New Yorku,

– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a příslušnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“),

– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

– s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii,

– s ohledem na článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na Obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami, které přijala Rada v roce 2013,

– s ohledem na zásady z Yogyakarty (o uplatňování mezinárodního práva v oblasti lidských práv ve vztahu k sexuální orientaci a pohlavní identitě) přijaté v listopadu 2006 a na deset doplňujících zásad YP+10 (Doplňující zásady a povinnosti států, pokud jde o uplatňování mezinárodního práva v oblasti lidských práv ve vztahu k sexuální orientaci, pohlavní identitě, vyjádření pohlavní identity a pohlavním znakům) přijatých dne 10. listopadu 2017,

– s ohledem na doporučení CM/Rec(2010)5 Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 31. března 2010, které se týká prostředků k boji proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu[1],

– s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity[2],

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2019 o budoucnosti seznamu opatření týkajících se osob LGBTI (2019–2024)[3],

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2017[4],

– s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte[5],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU[6],

– s ohledem  na své usnesení ze dne 14. listopadu 2019 o kriminalizaci sexuální výchovy v Polsku[7],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o rovnosti žen a mužů v odvětví sdělovacích prostředků v EU[8],

– s ohledem na výsledky průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) z roku 2012 mezi osobami LGBT v EU („EU LGBT Survey“),

– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je jedním ze základních práv zakotvených ve Smlouvách a v Listině a že by mělo být plně dodržováno;

B. vzhledem k tomu, že na základě mezinárodního práva a smluv EU přijaly všechny členské státy závazky a povinnost respektovat, zaručovat, chránit a dodržovat základní práva;

C. vzhledem k tomu, že výzkum, ankety a zprávy ukazují[9], že veřejná diskriminace osob LGBTI a nenávistné projevy vůči této komunitě v EU zesilují; vzhledem k tomu, že v EU jsou na osobách LGBTI stále častěji páchány trestné činy z nenávisti; vzhledem k tomu, že takové útoky porušují základní práva osob LGBTI a že veřejné orgány příliš často reagují neadekvátně;

D. vzhledem k tomu, že útoky na základní práva osob LGBTI představují vážnou hrozbu pro dodržování základních práv v EU, neboť jsou často doprovázeny útoky na práva žen a práva menšin;

E. vzhledem k tomu, že nenávistné projevy, které na adresu osob LGBTI zaznívají od představitelů veřejné moci, mají dalekosáhlé dopady, protože legitimizují pronásledování, násilí a diskriminaci osob LGBTI v celé společnosti a vytvářejí k tomu podmínky;

F. vzhledem k tomu, že bezpečnost komunity LGBTI je nedělitelně spjata s bezpečností všech obyvatel Evropy a že její oslabování značí úpadek všech základních práv; vzhledem k tomu, že xenofobní projevy rovněž přispívají ke snižování bezpečnosti a udržitelnosti prostředí, v nichž působí organizace a fyzické osoby obhajující práva osob LGBTI;

G. vzhledem k tomu, že v EU panuje silný odpor vůči genderové rovnosti, který je nadto přímo namířen a doléhá na osoby LGBTI a obecně i na ženy; vzhledem k tomu, že tyto reakce jsou přiživovány populismem a krajně pravicovým extremismem;

H. vzhledem k tomu, že v celé Evropě jsou stále stigmatizováni lidé kvůli jejich skutečné nebo vnímané sexuální orientaci, genderové identitě nebo pohlavním znakům;

I. vzhledem k vážným nedostatkům v systematickém monitorování a dokumentaci nenávisti a násilí vůči osobám LGBTI a ve shromažďování příslušných údajů;

J. vzhledem k tomu, že příliš mnoho nenávistně motivovaných trestných činů na komunitě LGBTI zůstává neohlášeno; vzhledem k tomu, že jejich ohlášení bývá spjato s rizikem odhalení sexuální orientace, genderové identity, pohlavních znaků a vyjádření genderové příslušnosti a obavami z něj;

K. vzhledem k tomu, že drtivá většina členských států přijala právní opatření k boji proti diskriminaci a násilí; vzhledem k tomu, že se však stále dostatečně neuplatňují, takže osobám LGBTI i nadále hrozí, že se stanou terčem trestných činů z nenávisti, nenávistné rétoriky a diskriminace, zejména ve zdravotnictví, vzdělávacím systému, zaměstnání a bydlení;

L. vzhledem k tomu, že mnoho útoků ze strany veřejných orgánů na osoby LGBTI bývá zacíleno na vzdělávací instituce a školy; vzhledem k tomu, že to poškozuje zejména mladé lidi z komunity LGBTI;

M. vzhledem k tomu, že sexuální orientace a genderová identita spadají pod právo jednotlivce na soukromí, které je zaručeno mezinárodními, evropskými a vnitrostátními právními předpisy v oblasti lidských práv, a vzhledem k tomu, že rovnost a nediskriminaci by měly prosazovat orgány veřejné moci[10];

N. vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky, nevládní organizace a soukromé osoby by měly mít zaručeny svobodu projevu;

O. vzhledem k tomu, že osoby LGBTI se setkávají s různými formami diskriminace a násilí, jak to dokládají např. nedávné útoky na komunitní centra LGBTI v několika členských státech, homofobní prohlášení a nenávistné projevy na adresu osob LGBTI, zejména v souvislosti s volbami, a právní nástroje, které lze použít k omezení sdělovacích prostředků, vzdělávání a přístupu k jiným formám obsahu způsobem, který nepřiměřeně omezuje svobodu projevu v souvislosti s problematikou LGBTI;

P. vzhledem k tomu, že od začátku roku 2019 bylo v Polsku zaznamenáno 80 případů, kdy vojvodství, okresy nebo obce vydaly rezoluce, v nichž se distancují od tzv. „ideologie LGBTI“, nebo přijaly „Regionální charty práv rodiny“ či stěžejní ustanovení těchto chart, která diskriminují rodiče samoživitele a rodiny LGBTI; vzhledem k tomu, že tyto rezoluce vyzývají místní zastupitelské orgány, aby nepodnikaly žádné kroky, které by podpořily toleranci vůči osobám LGBTI, a aby neposkytovaly finanční pomoc nevládním organizacím, které prosazují rovná práva, pořádají vzdělávací kurzy zaměřené na potírání diskriminace či jakýmkoli jiným způsobem podporují osoby LGBTI; vzhledem k tomu, že tyto rezoluce je třeba vidět v širším kontextu útoků na polskou komunitu LGBTI, což obnáší množící se nenávistné projevy veřejných a volených činitelů a veřejných sdělovacích prostředků a napadání a zákazy tzv. pochodů hrdosti a osvětových programů a akcí, jako je např. duhový pátek;

Q. vzhledem k tomu, že podle průzkumu agentury FRA[11] mezi osobami LGBT se 32 % respondentů cítí diskriminováno v oblastech mimo zaměstnání, např. ve vzdělávání; vzhledem k tomu, že u dětí LGBTI je vyšší riziko sebevražd než u ostatních vrstevníků; vzhledem k tomu, že inkluzivní vzdělávání je klíčem k vytvoření bezpečného prostředí ve školách, v němž mohou prospívat všechny děti, včetně dětí náležících k menšinám, jako jsou děti LGBTI nebo děti z LGBTI rodin; vzhledem k tomu, že obětmi útoků na práva osob LGBTI jsou hlavně děti a mladí lidé žijící na venkově a v menších městech, kteří jsou ve značné míře vystaveni násilí a často čelí odmítnutí a nejistotě, a proto potřebují zvláštní podporu a pomoc od státu a místních správních institucí nebo nevládních organizací;

R. vzhledem k tomu, že kvůli absenci antidiskriminačního zákona v mnoha členských státech hrozí nejvíce marginalizovaným skupinám diskriminace a násilí; vzhledem k tomu, že tuto mezeru by zacelila horizontální směrnice o nediskriminaci, která však již před 11 lety uvízla v Radě; vzhledem k tomu, že v EU a mnoha členských státech existuje legislativní mezera, pokud jde o ochranu před trestnými činy, které jsou páchány ze zaujatosti kvůli sexuální orientaci nebo genderové identitě oběti; 

S. vzhledem k tomu, že lidé mohou čelit mnohonásobné a průnikové diskriminaci; vzhledem k tomu, že politiky zaměřené na jeden důvod diskriminace by si měly všímat situace určitých skupin, které se mohou stát obětmi mnohonásobné diskriminace z důvodu mimo jiné věku, rasy, vyznání, sexuální orientace, genderu nebo zdravotního postižení;

T. vzhledem k tomu, že na celém světě čelí osoby LGBTI diskriminaci a násilí;

1. připomíná, že práva LGBTI jsou základními právy, a že tedy orgány EU a členské státy jsou povinny je prosazovat a chránit v souladu se Smlouvami a Chartou i mezinárodním právem;

2. je hluboce znepokojen rostoucím počtem útoků na komunitu LGBTI v EU ze strany států, státních zaměstnanců, správních orgánů na celostátní, regionální i místní úrovni a politiků;

3. důrazně odsuzuje diskriminaci a porušování základních práv osob LGBTI ze strany veřejných orgánů, včetně nenávistných projevů veřejných orgánů a zvolených představitelů během voleb, a nedávná vyhlášení zón v Polsku bez tzv. „ideologie LGBT“; vyzývá Komisi, aby tyto veřejné akty diskriminace rázně odsoudila;

4. vyjadřuje politování nad skutečností, že osoby LGBTI čelí už od školních let šikaně a obtěžování, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření k ukončení diskriminace těchto osob, která může vést k jejich šikaně, zneužívání nebo izolaci, zejména ve vzdělávacích institucích; důrazně odsuzuje skutečnost, že veřejné orgány v některých členských státech brání školám plnit svou úlohu při prosazování základních práv a ochraně osob LGBTI, a připomíná, že školy by neměly být pouze bezpečnými místy, ale rovněž prostředím posilujícím a chránícím základní práva všech dětí; zdůrazňuje význam zdravotní a sexuální výchovy, zejména pro dívky a mladé lidi z komunity LGBTI, na něž mají nespravedlivé genderové normy obzvláště velký dopad; podtrhuje, že taková výchova musí mladé lidi vést ke vztahům založeným na rovnosti pohlaví, souhlasu a vzájemné úctě, díky nimž lze předcházet genderovým stereotypům, nenávisti vůči osobám LGBTI a násilí založenému na pohlaví a proti těmto jevům bojovat;

5. připomíná, že nenávist vůči osobám LGBTI na sportovních akcích je nadále běžným jevem a že chybí opatření k jejímu potírání; vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost tomu, jak homofobie ve sportu ovlivňuje mladé lidi z komunity LGBTI, s cílem zlepšit jejich začlenění a zvýšit povědomí o této problematice;

6. vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření k zajištění svobody pohybu všech rodin, včetně LGBTI rodin, v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU z června 2018 ve věci Coman [12];

7. je znepokojen nárůstem rasismu a xenofobie; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily výměnu osvědčených postupů a posílily svou spolupráci v boji proti rasismu, xenofobii, homofobii, transfobii a dalším formám nesnášenlivosti a aby do ní plně zapojily občanskou společnost za přispění příslušných aktérů, například agentury FRA;

8. odsuzuje trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy motivované rasismem, xenofobií, náboženskou nesnášenlivostí nebo předsudky proti zdravotnímu postižení, sexuální orientaci, pohlavní identitě a pohlavním znakům určité osoby nebo její příslušnosti k menšině, které jsou v EU každodenní skutečností; vyjadřuje politování nad zvyšujícím se počtem nenávistných projevů některých veřejných orgánů, politických stran a sdělovacích prostředků; vyzývá EU, aby šla příkladem a postavila se proti nenávistným projevům ve svých orgánech a institucích; je znepokojen rostoucím množstvím projevů nenávisti na internetu a doporučuje členským státům zavést jednoduché postupy, které by veřejnosti umožnily hlásit nenávistný obsah on-line;

9. vyjadřuje znepokojení nad tím, že oběti často neoznamují trestné činy páchané z nenávisti kvůli nedostatečným zárukám a kvůli tomu, že orgány trestné činy z nenávisti v členských státech řádně nevyšetřují a neusvědčují; vyzývá členské státy, aby vytvořily a šířily nástroje a mechanismy pro ohlašování trestných činů z nenávisti a nenávistných projevů a aby zajistily, aby byl každý případ údajného trestného činu z nenávisti nebo nenávistného projevu účinně vyšetřen, stíhán a odsouzen;

10. vyzývá Komisi, aby podporovala programy odborné přípravy určené donucovacím a soudním orgánům a příslušným agenturám EU s cílem předcházet diskriminačním praktikám a trestným činům z nenávisti a zajistit jejich stíhání;

11. uznává, že plný rozsah nerovného postavení v EU není stále uznán, protože neexistují srovnatelné a rozčleněné údaje o rovnosti shromážděné členskými státy; domnívá se, že shromažďování těchto údajů členskými státy je zásadní pro formulaci smysluplných politik týkajících se provádění právních předpisů EU o rovném postavení; vyzývá Komisi a Radu, aby uznaly nezbytnost spolehlivých a srovnatelných údajů o rovnosti rozlišených podle důvodů diskriminace, které umožní její měření, a poskytnou tak podklady pro tvorbu politik; vyzývá oba orgány, aby vymezily konzistentní zásady shromažďování údajů o dodržování rovnosti, a to na základě sebeurčení, norem EU v oblasti ochrany údajů a konzultací s příslušnými komunitami;

12. odsuzuje veškerou diskriminaci či násilí na základě sexuální orientace, genderové identity nebo pohlavních znaků; vyzývá Komisi, aby představila program, který zajistí stejná práva a příležitosti pro všechny občany a který bude respektovat pravomoci členských států, a aby monitorovala řádné provedení a uplatňování právních předpisů EU týkajících se práv osob LGBTI; v této souvislosti vítá seznam opatření, který připravila Komise na podporu rovnosti osob LGBTI, včetně její komunikační kampaně, jejímž cílem je bojovat proti stereotypům a zlepšit společenské přijetí osob LGBTI; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti, které se zabývají právy osob LGBTI; konstatuje, že terénní výzkumy agentury FRA ukazují, že veřejní činitelé vnímají právo a politiku EU jako hlavní faktory podporující vnitrostátní úsilí o prosazení rovnosti osob LGBTI;

13. připomíná judikaturu ESLP týkající se práv osob LGBTI; vyzývá Komisi a členské státy, aby sdílely osvědčené postupy týkající se ochrany základních práv, a nabádá členské státy k tomu, aby osoby LGBTI plně informovaly o jejich právech;

14. připomíná své výzvy k vytvoření komplexního, trvalého a objektivního nástroje EU pro demokracii, právní stát a základní práva, jehož součástí by byla ochrana práv osob LGBTI; zdůrazňuje, že takový nástroj je dnes více zapotřebí než kdykoli dříve; připomíná, že je nezbytné nestranně a pravidelně hodnotit stav právního státu, demokracie a základních práv ve všech členských státech, a vyzývá Komisi, aby případy porušování základních práv monitorovala v rámci svého oznámeného cyklu přezkumu právního státu;

15. vyzývá Komsi a Radu, aby využily všech nástrojů a postupů, které mají k dispozici, k zajištění plného a řádného uplatňování zásad a hodnot zakotvených ve Smlouvě, například řízení o porušení Smlouvy, rozpočtové procesy, mechanismus právního státu a postup podle článku 7, včetně probíhajících postupů;

16. vyzývá Komisi, aby monitorovala využívání veškerých zdrojů financování EU, včetně strukturálních a investičních fondů EU, a aby v rámci pravidelných dialogů s celostátními, regionálními a místními orgány připomínala zúčastněným stranám jejich závazek k nediskriminaci a také to, že tyto prostředky nesmí být za žádných okolností využity k diskriminačním účelům; vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření k řešení případů jasného a přímého porušování předpisů proti diskriminaci, zejména zákazu navádění k diskriminaci podle směrnice 2000/78/ES, např. případů, kdy místní zastupitelstva přijímají předpisy, které napadají práva osob LGBTI;

17. připomíná svou výzvu Komisi, aby přijala strategii EU pro osoby LGBTI, která zohlední předchozí požadavky Parlamentu, zaručí kontinuitu a důsledně naváže na práci předchozí Komise a představí seznam opatření na podporu rovnosti osob LGBTI;

18. vyzývá Komisi, aby se přednostně zabývala tím, jak účinně zajistit spravedlivou a silnou právní ochranu všech občanů před veškerými důvody diskriminace uvedenými v článku 19 SFEU; vyzývá Radu, aby okamžitě odblokovala a uzavřela jednání o horizontální směrnici o nediskriminaci, a vítá nové závazky, které Komise v této oblasti přijala;

19. vyzývá Komisi, aby nadále spolupracovala s členskými státy na zlepšení průběhu vyšetřování trestných činů z nenávisti, jako jsou trestné činy motivované nenávistí vůči osobám LGBTI, a aby poskytovala podporu obětem; konstatuje, že některé členské státy při uplatňování rámcového rozhodnutí EU o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva rozšířily ochranu poskytovanou obětem diskriminace založené na jiných důvodech, např. na sexuální orientaci, genderové identitě nebo pohlavních znacích, a podporuje takové rozšíření; připomíná svou výzvu Komisi, aby platné rámcové rozhodnutí přepracovala na základě posouzení dopadu tak, aby zahrnovalo i podněcování k nenávisti na základě genderu, sexuální orientace, genderové identity a pohlavních znaků;

20. vyzývá Výbor regionů, aby jakožto zástupce místních a regionálních orgánů EU zvážil, zda v rámci svých pravomocí přijme opatření v reakci na vyhlašování zón bez tzv. „ideologie LGBTI“ v Polsku;

21. podporuje práci EU na poli obrany a prosazování lidských práv v rámci její vnější činnosti, včetně práv osob LGBTI;  požaduje, aby v akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii na příštích pět let, který má být brzy přijat, byly zachovány pevné závazky a zaměření, pokud jde o otázky osob LGBTI, stejně jako v akčním plánu na období 2015–2019;

22. vyzývá všechny členské státy, aby dostály své povinnosti chránit na celostátní a místní úrovni základní práva a svobody všech občanů EU bez výjimky, včetně osob LGBTI; vyzývá členské státy, aby přijaly pozitivní opatření na zvýšení společenského přijetí komunity LGBTI;

23. vyzývá Polsko, aby důrazně odsoudilo diskriminaci osob LGBTI, i pokud vychází od místních orgánů, a aby v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy i povinnostmi vyplývajícími z práva EU a z mezinárodního práva zrušila rezoluce napadající práva osob LGBTI, včetně ustanovení proti „ideologii LGBTI“;

24. vyzývá všechny členské státy, aby monitorovaly nenávistné projevy, které zazní z úst zástupců veřejných orgánů a volených úředních osob nebo běhen místních, regionálních a celostátních voleb, a aby vůči nim přijaly přísná a konkrétní opatření a sankce;

25. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal vládám a parlamentům členských států zmíněných v tomto usnesení, Radě, Komisi a Výboru regionů.

 

Poslední aktualizace: 13. prosince 2019
Právní upozornění - Ochrana soukromí