Postup : 2019/2945(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0246/2019

Předložené texty :

B9-0246/2019

Rozpravy :

PV 18/12/2019 - 19
CRE 18/12/2019 - 19

Hlasování :

PV 19/12/2019 - 6.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0110

<Date>{16/12/2019}16.12.2019</Date>
<NoDocSe>B9-0246/2019</NoDocSe>
PDF 155kWORD 48k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o situaci Ujgurů v Číně („China Cables“)</Titre>

<DocRef>(2019/2945(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Kati Piri, Evelyne Gebhardt, Isabel Santos, Raphaël Glucksmann</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0246/2019

B9-0246/2019

Usnesení Evropského parlamentu o situaci Ujgurů v Číně („China Cables“)

(2019/2945(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Číně, zvláště na usnesení ze dne 18. dubna 2019 o Číně, zejména o situaci náboženských a etnických menšin[1], ze dne 4. října 2018 o masovém svévolném zadržování Ujgurů a Kazachů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang[2], ze dne 12. září 2018 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Čínou[3] a ze dne 15. prosince 2016 o případech tibetské buddhistické akademie ve městě Larung Gar a Ilhama Tohtiho[4],

 s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů o udělení Sacharovovy ceny za rok 2019 Ilhamu Tohtimu, ujgurskému ekonomovi, který bojuje za práva ujgurské menšiny v Číně,

 s ohledem na společné prohlášení z 21. summitu mezi EU a Čínou konaného dne 9. dubna 2019,

 s ohledem na 37. kolo rozhovorů mezi EU a Čínou o lidských právech, které se konalo ve dnech 1.–2. dubna 2019 v Bruselu,

 s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. března 2019 s názvem „EU-Čína – strategický výhled“ (JOIN(2019)0005),

 s ohledem na ústní prohlášení EU k bodu 4, která zazněla na 39. zasedání Rady OSN pro lidská práva dne 18. září 2018, a na prohlášení Spojeného království, Německa, Francie, Finska a Kanady, v nichž se vyjadřuje znepokojení ohledně svévolného zadržování Ujgurů v „převýchovných“ táborech v Sin-ťiangu,

 s ohledem na společné prohlášení o porušování lidských práv a zneužívání v Sin-ťiangu, které dne 29. října 2019 předložil Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace stálý zástupce Spojeného království v OSN jménem 23 států včetně 14 členských států EU,

 s ohledem na článek 36 Ústavy Čínské lidové republiky, který zaručuje všem občanům právo na svobodu náboženského vyznání, a na článek 4 této ústavy, který chrání práva národnostních menšin;

 s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966, který Čína podepsala v roce 1998, ale nikdy neratifikovala,

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

 s ohledem na závěrečné připomínky v hodnocení Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace týkající se Číny,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že těžištěm dlouhodobého partnerství mezi EU a Čínou by mělo zůstat prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu, a to v souladu se závazkem EU hájit tyto hodnoty v rámci vnější činnosti a v souladu se zájmem řídit se jimi v rámci vlastního rozvoje a mezinárodní spolupráce, který vyjádřila Čína;

B. vzhledem k tomu, že situace v provincii Sin-ťiang, kde žije více než 10 milionů ujgurských muslimů a etnických Kazachů, se za posledních několik let rapidně zhoršila, neboť čínské orgány přiřadily absolutní kontrole nad touto provincií nejvyšší prioritu, a to jak kvůli nestabilitě a bezpečnostním hrozbám, jež údajně Ujgurové v Sin-ťiangu představují, tak kvůli strategickému místu Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v rámci iniciativy Pás a cesta;

C. vzhledem k tomu, že existují spolehlivé informace, podle nichž se Ujgurové a další primárně muslimské národnostní menšiny v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang stali obětmi svévolného zadržování, mučení, nehorázných omezení náboženských praktik a kultur, jakož i digitálního systému dohledu, který je natolik všudypřítomný, že monitoruje každý aspekt běžného života – prostřednictvím kamer na rozpoznávání obličeje, zařízení na sledování mobilních telefonů, sběru vzorků DNA a výrazné a rušivé přítomnosti příslušníků policie;

D. vzhledem k tomu, že čínské orgány zahájily v roce 2014 svou nejnovější „razantní kampaň proti násilnému extrémismu“, kdy záminka rozsáhlých mezinárodně propojených teroristických hrozeb byla použita k odůvodnění všudypřítomného omezování a závažného porušování lidských práv namířeného proti různým národnostním menšinám v Sin-ťiangu;

E. vzhledem k tomu, že existují důvěryhodné zprávy o tom, že ve střediscích pro takzvanou „politickou převýchovu“ jsou nebo byly zadržovány nejméně statisíce, ale možná i více než milion osob, což v současné době představuje největší masové uvěznění příslušníků národnostní menšiny na světě; vzhledem k tomu, že se objevují zprávy o malých dětech, které jsou posílány do státních sirotčinců i tehdy, pokud je v internačních táborech zadržován pouze jeden z jejich rodičů;

F. vzhledem k tomu, že zveřejnění zjištění o „China Cables“ vedlo k odhalení bezprecedentního důkazu o tom, že základ represivních opatření proti Ujgurům, Kazakům a dalším byl připraven v řadě projevů, které prezident Si Ťin-pching soukromě pronesl před úředníky během návštěvy v Sin-ťiangu v dubnu 2014;

G. vzhledem k tomu, že v důsledku zadržování a pronásledování Ujgurů a dalších muslimských menšin v Sin-ťiangu byly mnohé osoby z obavy před odplatou ze strany úřadů donuceny přestat komunikovat se svou rodinou a přáteli žijícími v zahraničí včetně Evropy;

H. vzhledem k tomu, že nařízení o náboženských záležitostech, která vstoupila v platnost v únoru 2018, omezují činnost náboženských skupin a nutí je, aby jednaly více v souladu s politikou strany; vzhledem k tomu, že nová pravidla ohrožují osoby spojené s náboženskými společenstvími, která nemají v zemi právní status; vzhledem k tomu, že náboženské komunity čelí v Číně rostoucím represím;

I. vzhledem k tomu, že Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace v srpnu 2018 zkritizoval vládu Čínské lidové republiky za zneužívání moci v Sin-ťiangu, včetně zřizování táborů pro svévolné masové zadržování; vzhledem k tomu, že Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v září 2018 při svém vůbec prvním vystoupení v této funkci konstatovala, že existují „hluboce znepokojivé případy údajného rozsáhlého svévolného zadržování Ujgurů a dalších muslimských komunit v takzvaných převýchovných táborech v celém Sin-ťiangu“;

J. vzhledem k tomu, že se internační tábory v Sin-ťiangu rychle rozšířily, poté co byl v srpnu 2016 jmenován guvernérem této oblasti Čchen Kuan-kuo;

K. vzhledem k tomu, že čínské menšinové komunity žijící v EU jsou terčem šikany a perzekuce ze strany čínských orgánů nebo jejich zástupců;

L. vzhledem k tomu, že Čína v posledních několika desetiletích učinila pokrok při uplatňování ekonomických a sociálních práv tím, že 700 milionů lidí vyvedla z bídy, avšak zásadně selhává v otázce zaručení základních mezinárodních standardů lidských práv a základních svobod;

M. vzhledem k tomu, že dne 4. prosince 2019 přijal americký Kongres zákon o lidských právech Ujgurů (Human Rights Policy Act), který federální vládě USA ukládá, aby přijala okamžitá opatření na ochranu lidských práv a sankcionovala opatření čínských orgánů v provincii Sin-ťiang a aby zároveň zajistila ochranu Ujgurů pobývajících v USA před obtěžováním a pronásledováním ze strany Číny;

N. vzhledem k tomu, že EU ve svém strategickém rámci pro lidská práva a demokracii přislíbila, že zvýší své úsilí o prosazování lidských práv, demokracie a právního státu ve všech aspektech své vnější činnosti a učiní lidská práva ústředním bodem svých vztahů se všemi třetími zeměmi včetně strategických partnerů;

1. důrazně odsuzuje vyslání tisíců Ujgurů a etnických Kazachů do politických „převýchovných táborů“ na základě analýzy dat získaných pomocí systému „policejní kontroly na základě predikce“, mimo jiné i z důvodu předchozí cesty do zahraničí nebo proto, že jsou tyto osoby považovány za příliš nábožensky založené; zdůrazňuje, že podle mezinárodního práva je nepřijatelná vazba jakéhokoli typu, je-li používána v rozporu se základními předpisy mezinárodního práva, jakož i pronásledování konkrétních osob nebo skupin na základě jejich etnické, kulturní nebo náboženské příslušnosti a veškeré jiné nehumánní akty způsobující velké utrpení nebo závažnou újmu, jsou-li páchány v rámci rozsáhlého nebo systematického útoku na civilní obyvatelstvo;

2. vyzývá čínské orgány, aby bezodkladně a bezpodmínečně propustily ujgurského vědce Ilhama Tohtiho a aby mezitím zajistily, že bude mít pravidelný a neomezený přístup ke své rodině a k obhájcům, které si zvolí, a že nebude vystaven mučení nebo jinému špatnému zacházení; vyzývá k urychlenému, efektivnímu a nestrannému prošetření údajného mučení Ilhama Tohtiho a požaduje, aby byly odpovědné osoby postaveny před soud;

3. vyzývá čínské orgány v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, aby poskytly informace o tom, kde se zadržované osoby nacházejí a jaký je jejich zdravotní stav, a aby je bezodkladně propustily, pokud neexistují důkazy o skutečné trestné činnosti; vyzývá čínské orgány, aby okamžitě ukončily praxi svévolného zadržování členů ujgurské a kazašské menšiny a Tibeťanů bez obvinění, soudu či usvědčení ze spáchání trestného činu, aby uzavřely všechny tábory a zajišťovací zařízení a neprodleně a bezpodmínečně propustily zadržované osoby; opětovně vyzývá čínské orgány, aby byl novinářům a mezinárodním pozorovatelům, včetně vysoké komisařky OSN pro lidská práva a držitelů mandátu zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva, umožněn svobodný, smysluplný a ničím neomezený přístup do provincie Sin-ťiang;

4. vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami o tom, že Ujguři jsou pronásledováni čínskými orgány i v zahraničí a jsou nuceni k tomu, aby udávali jiné Ujgury, vrátili se do Sin-ťiangu nebo o situaci v této oblasti mlčeli, v některých případech tím, že jsou zadržováni jejich rodinní příslušníci; vyzývá Komisi a všechny členské státy EU, aby tyto zprávy urychleně prošetřily s cílem zajistit ochranu členů diaspory z oblasti Sin-ťiang a aby urychlily vyřizování žádostí o azyl od Ujgurů a dalších turkických muslimů; vítá rozhodnutí Německa a Švédska pozastavit navracení všech etnických Ujgurů, Kazachů či jiných turkických muslimů do Číny kvůli riziku jejich svévolného zadržování, mučení či jiného špatného zacházení;

5. se znepokojením konstatuje, že skutečnost, že „dlouhodobá stabilita“ v Sin-ťiangu má klíčový význam pro úspěch iniciativy Pás a cesta, způsobila zintenzivnění dlouholetých strategií kontroly a jejich další rozvoj v důsledku různých technologických inovací a rychlého nárůstu výdajů na domácí bezpečnost a používání protiteroristických opatření k trestnímu stíhání disentu a disidentů prostřednictvím uplatnění široké definice terorismu; je znepokojen tím, že čínský stát usiluje o „komplexní dohled“ nad provincií Sin-ťiang, čehož chce dosáhnout instalací systému elektronického sledování Skynet v hlavních městských oblastech, montáží zařízení pro sledování pomocí GPS do všech motorových vozidel, používáním scannerů pro rozpoznávání tváří na kontrolních stanovištích, nádražích a čerpacích stanicích a shromažďováním krevních vzorků, které provádí sin-ťiangská policie s cílem dále rozšiřovat čínskou databázi DNA; vyjadřuje dále znepokojení nad tím, že Čína tyto technologie vyváží do autoritářských států po celém světě;

6. vyjadřuje hluboké znepokojení nad informacemi o tom, že v dodavatelských řetězcích společností EU působících v Sin-ťiangu je zřejmě využívána nucená práce vězňů z internačních táborů a že tyto společnosti spolupracují s čínskými institucemi, které se podílejí na masovém sledování nebo zadržování příslušníků ujgurské menšiny; vyzývá subjekty ze soukromého sektoru, aby posoudili své působení v Sin-ťiangu a aby ukončily obchodní vztahy, pokud jsou založeny na napomáhání přímému či nepřímému porušování lidských práv;

7. naléhavě vyzývá čínské orgány, aby neprodleně a bezpodmínečně propustily všechny obránce lidských práv, aktivisty, právníky, novináře a signatáře petic, kteří jsou zadržováni za svou činnost na poli lidských práv, a aby ukončily zásahy namířené proti nim, k nimž dochází v podobě zadržování ve vazbě, soudní šikany a zastrašování; zdůrazňuje dále, že čínské orgány musí zajistit, aby všichni, kdo jsou zadržováni na neznámém místě, byli ihned kontaktováni se svými rodinnými příslušníky a právníky, a že podmínky všech osob ve vazbě musí splňovat normy stanovené v „Souboru zásad pro ochranu všech zadržovaných či vězněných osob“, který byl přijat rezolucí Valného shromáždění OSN 43/173 ze dne 9. prosince 1988, včetně přístupu ke zdravotní péči;

8. naléhavě vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem přimět čínskou vládu k uzavření táborů a k ukončení všech případů porušování lidských práv v Sin-ťiangu; vyzývá EU a členské státy, aby tuto informaci opakovaly čínské vládě při každé příležitosti a na nejvyšší úrovni; vyjadřuje politování nad přístupem a nástroji, které EU dosud uplatnila a jež nevedly k citelnému pokroku, pokud jde o stav lidských práv v Číně, který se za poslední desetiletí jen dále zhoršil; naléhavě vyzývá novou Komisi, aby vytvářela a prováděla holistickou strategii EU s cílem zajistit skutečný pokrok v oblasti lidských práv v Číně;

9. zdůrazňuje, že ve svém společném prohlášení vydaném po 21. summitu EU a Číny obě strany opakovaly, že všechna lidská práva jsou univerzální, nedělitelná, vzájemně provázaná a na sobě závislá;

10. vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby spolupracovaly na zavedení vhodných mechanismů kontroly exportu, které by zabránily Číně v přístupu k technologiím používaným k porušování základních práv;

11. opakovaně poukazuje na to, že je důležité, aby EU vždy, kdy probíhá politický dialog a dialog o lidských právech s čínskými orgány, nadále poukazovala na porušování lidských práv v Číně, zejména v případě menšin v Tibetu a v provincii Sin-ťiang – jejichž základní práva a svobody čínské orgány dlouhodobě omezují –, a to v souladu se snahou Evropské unie hovořit ve vztahu k této zemi silným, jasným a jednotným hlasem; opakuje, že v rámci probíhajícího reformního procesu a širších globálních aktivit se Čína zapojuje do mezinárodního systému na ochranu lidských práv a připojila se k mnoha mezinárodním úmluvám v oblasti lidských práv; vyzývá proto k zavedení dialogu s Čínou s cílem ji pobízet, aby těmto závazkům dostála; zdůrazňuje mimoto, že je zvláště zapotřebí, aby čínské orgány pokračovaly ve vnitrostátních reformách, které jsou nutné k ratifikaci Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966, jejž Čína podepsala v roce 1998;

12. vybízí k využívání celé řady nástrojů včetně cílených sankcí, pokud by se jevily jako vhodné a účinné, proti čínským činitelům odpovědným za přípravu a uplatňování masového zadržování Ujgurů a dalších turkických muslimů v Sin-ťiangu a za organizaci tvrdého potlačování náboženské svobody, svobody pohybu a dalších základních práv v regionu;

13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládě a parlamentu Čínské lidové republiky.

[1] Přijaté texty, P8_TA(2019)0422.

[2] Přijaté texty, P8_TA(2018)0377.

[3] Přijaté texty, P8_TA(2018)0343.

[4] Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 108.

Poslední aktualizace: 18. prosince 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí