NÁVRH USNESENÍ o situaci v oblasti lidských práv a demokracie v Nikaragui
16.12.2019 - (2019/2978(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Javier Nart, Abir Al-Sahlani, Petras Auštrevičius, Malik Azmani, José Ramón Bauzá Díaz, Phil Bennion, Izaskun Bilbao Barandica, Gilles Boyer, Sylvie Brunet, Olivier Chastel, Katalin Cseh, Jérémy Decerle, Anna Júlia Donáth, Engin Eroglu, Klemen Grošelj, Christophe Grudler, Bernard Guetta, Antony Hook, Ivars Ijabs, Ondřej Kovařík, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Jan-Christoph Oetjen, Dragoş Pîslaru, Samira Rafaela, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Monica Semedo, Susana Solís Pérez, Ramona Strugariu, Irène Tolleret, Hilde Vautmans, Marie-Pierre Vedrenne, Chrysoula Zacharopoulou
za skupinu Renew
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0251/2019
B9-0254/2019
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v oblasti lidských práv a demokracie v Nikaragui
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Nikaragui, zejména na usnesení ze dne 18. prosince 2008[1], 26. listopadu 2009[2], 16. února 2017[3], 31. května 2018[4] a 14. března 2019[5],
– s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Střední Amerikou z roku 2012,
– s ohledem na strategický dokument EU a na víceletý orientační program EU pro Nikaraguu na období 2014–2020,
– s ohledem na závěry Rady o Nikaragui, zejména na závěry ze dne 14. října 2019, kterými se stanoví rámec pro cílené sankce,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vydaná jménem EU o situaci v Nikaragui, zejména na prohlášení ze dne 20. listopadu 2019,
– s ohledem na prohlášení mluvčího vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) Ruperta Colvilla ze dne 19. listopadu 2019,
– s ohledem na zprávu ze dne 19. listopadu 2019, kterou vypracovala skupina na vysoké úrovni Organizace amerických států (OAS) pro Nikaraguu,
– s ohledem na informační bulletiny vydávané zvláštním monitorovacím mechanismem pro Nikaraguu (MESENI), který vytvořila Meziamerická komise pro lidská práva (IACHR),
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR) ze dne 16. prosince 1966,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,
– s ohledem na obecné zásady EU ze dne 14. června 2004 týkající se ochránců lidských práv,
– s ohledem na nikaragujskou ústavu,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že obránci lidských práv a kritici lidskoprávní politiky nikaragujské vlády se stále častěji stávají terčem výhružek smrtí, zastrašování, internetových pomlouvačných kampaní, šikany, sledování, útoků a soudní perzekuce; vzhledem k tomu, že podle mezinárodních lidskoprávních organizací bylo více než 80 000 osob donuceno opustit Nikaraguu kvůli současné krizi a stupňujícímu se útisku;
B. vzhledem k tomu, že podle posledních údajů mechanismu MESENI v Nikaragui zemřelo 328 osob a stovky jich utrpěly zranění, více než 150 politických vězňů je stále svévolně zadržováno pouze za to, že uplatňovali svá práva, a 144 studentů bylo vyloučeno z vysokých škol za účast na demonstracích na podporu demokracie, větší svobody a dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že podle zpráv Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva muselo zemi opustit více než 100 novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že nikaragujská vláda zablokovala dovoz novinového papíru, takže několik redakcí bylo nuceno zavřít, mezi nimi i prestižní deník Nuevo Diario;
C. vzhledem k tomu, že nezávislé soudnictví, pluralitní politický systém, svoboda shromažďování a svoboda slova jsou základními právy a stěžejními pilíři demokracie a právního státu;
D. vzhledem k tomu, že dne 14. listopadu 2019 zahájilo mimo jiné osm příbuzných uvězněných politických oponentů v kostele sv. Michaela v Masayi protestní hladovku, jíž chtěli docílit propuštění 130 osob, které byly údajně zadrženy během protestů; vzhledem k tomu, že tito protestující byli v kostele obklíčeni policií, která rovněž zastavila přívod vody a elektřiny do budovy; vzhledem k tomu, že policie nepovolila nikomu přístup do kostela a bránila poskytnutí humanitární a lékařské pomoci;
E. vzhledem k tomu, že v noci 14. listopadu bylo zadrženo minimálně 13 příslušníků opozice poté, co lidem v policejním obklíčení dodali vodu, mezi nimi i nikaragujsko-belgická obránkyně lidských práv Amaya Eva Coppensová, která byla v souvislosti s protesty vězněna osm měsíců a dne 11. června 2019 propuštěna na základě zákona o amnestii;
F. vzhledem k tomu, že nikaragujský úřad veřejného žalobce vznesl proti těmto 13 příslušníkům opozice několik nespravedlivých obvinění, mimo jiné z únosu, nezákonného držení střelných zbraní a terorismu, což jasně dokládá absenci jakýchkoli procesních záruk a práva na spravedlivý proces; vzhledem k tomu, že kromě toho vazební podmínky v Nikaragui řádně nesplňují mezinárodní standardy; vzhledem k tomu, že členové nikaragujské opozice jasně informují o tom, že ve věznicích je používáno mučení a sexuální násilí;
G. vzhledem k tomu, že nikaragujská vláda stupňuje pronásledování rodin obětí demokratické, institucionální a politické krize a zastrašuje je sledováním, čímž se je snaží odradit od zapojení do veřejných a soukromých akcí na uctění památky jejich drahých a od požadování spravedlnosti;
H. vzhledem k tomu, že nikaragujská vláda tvrdě zakročuje proti lidem, kteří otevřeně hovoří o stavu lidských práv v Nikaragui a kteří se obrátili na oficiální představitele a mechanismy OSN;
I. vzhledem k tomu, že nikaragujská vláda ze země vykázala mezinárodní organizace, které usilovaly o pokojné urovnání konfliktu a národní smíření; vzhledem k tomu, že utlačování organizací občanské společnosti zintenzivnilo poté, co byly zbaveny svého právního postavení v zemi se slabým institucionálním rámcem, čímž byly oběti pronásledování potrestány dvakrát;
J. vzhledem k tomu, že při několika příležitostech byl vysoce postaveným úředníkům EU odepřen vstup do Nikaragui;
K. vzhledem k tomu, že nikaragujská vláda neprojevila zájem o obnovení jakékoli formy věrohodného a inkluzivního dialogu s nikaragujskou Občanskou aliancí, ani o plné plnění dohod z března 2019;
L. vzhledem k tomu, že rozvoj a upevňování demokracie a právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod musí tvořit nedílnou součást vnějších politik EU, včetně dohody o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky z roku 2012; vzhledem k tomu, že tato dohoda zahrnuje rovněž demokratickou doložku, která je jejím klíčovým prvkem; vzhledem k tomu, že za současné situace by měla být demokratická doložka aktivována a Nikaragua dočasně vyloučena z uplatňování dohody;
1. odsuzuje všechna represivní opatření nikaragujské vlády, zejména vraždy, plošné omezování svobody slova a shromažďování a práva demonstrovat, postavení nevládních organizací a organizací občanské společnosti mimo zákon, vyhoštění mezinárodních organizací, uzavírání sdělovacích prostředků a útoky na ně, omezování práva na informace či vylučování studentů z vysokých škol;
2. naléhá na nikaragujskou vládu, aby přestala systematicky utlačovat disent a upustila od praxe svévolného zatýkání, mučení a sexuálního násilí a přestala kriminalizovat, pronásledovat a napadat obránce lidských práv, politické oponenty, rodiny obětí a veškeré další oponenty; žádá, aby byly násilné činy rychle, nestranně, transparentně a důkladně vyšetřeny;
3. vyzývá k okamžitému propuštění svévolně zadržovaných osob, včetně Amayi Evy Coppensové, ke stažení všech obvinění a k dodržování základních právních záruk; naléhavě žádá, aby byly osoby zodpovědné za porušování lidských práv a oslabování demokracie a právního státu pohnány k odpovědnosti;
4. vítá rozhodnutí Rady přijmout rámec pro cílená sankční opatření vůči osobám, které nesou zodpovědnost za porušování lidských práv, zneužívání moci nebo utlačování občanské společnosti a demokratické opozice v Nikaragui; vyzývá členské státy, aby rychle schválily zvláštní sankční seznam osob a subjektů, který by měl zahrnovat prezidenta Ortegu, viceprezidentku Rosariu Murillovou, jejich syny Laureana Ortegu Murilla a Rafaela Ortegu Murilla a zástupce generálního ředitele nikaragujské státní policie Ramóna Antonia Avellána Medala, který velel operaci „Očista“;
5. odsuzuje nikaragujskou vládu za neochotu obnovit smysluplný vnitřní dialog; vyzývá orgány, aby znovu navázaly dialog s nikaragujskou Občanskou aliancí s cílem naleznout demokratické, udržitelné a pokojné řešení, které by umožnilo v plném rozsahu plnit dohody z března 2019; zdůrazňuje, že je třeba zaručit politické a občanské svobody pro všechny Nikaragujce, návrat osob z exilu, návrat a spolupráci s mezinárodními organizacemi a zavedení věrohodného volebního procesu a reformu nikaragujské ústřední volební komise, která by zajistila okamžité konání spravedlivých a transparentních voleb za přítomnosti mezinárodních pozorovatelů;
6. žádá místopředsedu Komise, vysokého představitele a delegaci ESVČ v Nikaragui, aby pečlivě monitorovaly aktuální vývoj v zemi a aby se i nadále zabývaly problémy v oblasti lidských práv mimo jiné v souvislosti se situací vězňů, studentů, demonstrantů, rodin obětí a novinářů;
7. vyzývá Evropský parlament, aby do Nikaragui co nejdříve vyslal delegaci k opětovnému monitorování situace, a naléhá na nikaragujskou vládu, aby jí nebránila ve vstupu do země a umožnila jí přístup ke všem zúčastněným stranám a zařízením;
8. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika, Středoamerickému parlamentu, Limské skupině a vládě a parlamentu Nikaragujské republiky.
- [1] Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 89.
- [2] Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 74
- [3] Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 189.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2018)0238.
- [5] Přijaté texty, P8_TA(2019)0219.