Postup : 2019/2956(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0042/2020

Předložené texty :

B9-0042/2020

Rozpravy :

Hlasování :

PV 15/01/2020 - 10.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0005

<Date>{10/01/2020}10.1.2020</Date>
<NoDocSe>B9-0042/2020</NoDocSe>
PDF 201kWORD 57k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o Zelené dohodě pro Evropu</Titre>

<DocRef>(2019/2956(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Esther de Lange</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0040/2020

B9-0042/2020

Usnesení Evropského parlamentu o Zelené dohodě pro Evropu

(2019/2956(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

 s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na Kjótský protokol k této úmluvě,

 s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži (Pařížská dohoda),

 s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

 s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019,

 s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou[1],

 s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 ve španělském Madridu (COP25)[2],

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

1. rozhodně vítá návrh Zelené dohody pro Evropu, který předložila Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové;

2. zdůrazňuje, že Zelená dohoda pro Evropu musí být součástí nové strategie růstu, z níž budou mít prospěch evropští občané a podniky;

3. vítá zejména komplexní přístup a zapojení všech zúčastněných stran, jakož i nezbytný cíl, kterým je propojení politiky v oblasti životního prostředí a klimatu s konkurenceschopností ve všech odvětvích hospodářství a politikou, která staví člověka na první místo; zdůrazňuje význam soudržnosti mezi Zelenou dohodou pro Evropu a stávajícím politickým rámcem; považuje Zelenou dohodu za příležitost k hodnocení soudržnosti stávajících politik na úrovni EU;

4. připomíná, že všechna odvětví musí přispívat k dosažení uhlíkově neutrálního hospodářství a že všechny politiky by měly být podloženy důkazy a vědeckými poznatky;

5. vítá v tomto ohledu využívání důkladného posouzení dopadu;

6. podporuje zásadu klimatické neutrality a opakuje, že podle analýzy Komise z listopadu 2018 může správně pojaté provádění klimatické neutrality vytvářet další pracovní místa a růst;

7. zdůrazňuje, že globální výzvy spojené se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí vyžadují celosvětovou reakci; podtrhuje, že musíme být ambiciózní, ale musíme také mobilizovat jiné regiony ve světě, aby působily ve stejném směru;

Zvýšení ambic EU v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050

8. podporuje cíl dosáhnout uhlíkově neutrálního hospodářství do roku 2050;

9. zdůrazňuje, že ambice Zelené dohody musí vycházet z komplexního posouzení dopadu nezávislým výborem pro kontrolu regulace; zdůrazňuje, že toto posouzení dopadu musí vycházet z odvětvového přístupu a věnovat se jednotlivým regionům; domnívá se rovněž, že pro účely tohoto posouzení by měla být Komise povinna vypracovat také povinné posouzení návratnosti investic a při navrhování nových právních předpisů nebo revizi stávajícího právního rámce pro politiku v oblasti průmyslu, energetiky a výzkumu by měla přihlížet k možnému dopadu na ceny energie v jednotlivých regionech a odvětvích;

10. podporuje cíl EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 50 % oproti roku 1990, jak navrhla předsedkyně Komise; konstatuje, že tento cíl bude vycházet ze spolehlivého posouzení dopadu a bude obsahovat možnost stanovit vyšší cíl, pokud bude splněno několik podmínek, a to i v rámci mezinárodních jednání a po vyhodnocení jejich hospodářských důsledků, a s přihlédnutím k potřebě zachovat hospodářskou konkurenceschopnost a zapojit všechny občany; uznává, že již snížení emisí o 50 % je velmi ambiciózní, neboť i při striktním uplatňování stávajících právních předpisů a plné spolupráci Spojeného království v rámci klimatické politiky EU budeme schopni dosáhnout snížení pouze o 45 %;

11. zdůrazňuje, že je důležité zachovat konkurenceschopnost našeho průmyslu tak, aby stávající opatření k zamezení úniku uhlíku mohla být nahrazena pouze tehdy, pokud bude možné plně uplatnit pohraniční systém kompenzačních opatření slučitelný s pravidly WTO, aniž by došlo k výraznému narušení v jiných oblastech; je přesvědčen, že klimatická politika a průmyslová politika EU musí jít ruku v ruce, aby se zabránilo úniku uhlíku a investic a chránila se pracovní místa; vzhledem k tomu, že může být nutné přijmout opatření, která by zajistila rovné podmínky; vyjadřuje svou ochotu posoudit v takovém případě zavedení pohraničního mechanismu kompenzačních opatření v oblasti uhlíku, který by byl v souladu s pravidly WTO a mohl doplňovat stávající opatření k zamezení úniku uhlíku, a to na základě důkladného posouzení dopadu; zdůrazňuje, že takový mechanismus musí být zakotven v naší průmyslové strategii, aby podněcoval průmysl k výrobě čistých a konkurenceschopných výrobků a bránil úniku uhlíku, aniž by byly ohroženy obchodní příležitosti;

Dodávky čisté, dostupné a bezpečné energie

12. zdůrazňuje, že pro dosažení cílů Pařížské dohody jsou potřebná konkrétní opatření pro provádění a prosazování na úrovni států a na úrovni EU; domnívá se, že revize směrnice o energetické účinnosti a směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů energie před jejich provedením by zajistila právní jistotu investic;

13. podporuje cíl Komise zvýšit dodávky čisté, dostupné a bezpečné energie; poukazuje na význam přeshraničních propojení pro dosažení plně integrovaného trhu s energií a domnívá se, že evropská energetická infrastruktura se musí vyvíjet stejným směrem a stejně rychle s cílem plně podporovat tuto energetickou transformaci; považuje za důležité posílit využívání zemního plynu jako přechodného zdroje energie a zavedení vodíku do dopravy a průmyslu, aby bylo možné zvládnout rostoucí elektrifikaci ekonomiky; zdůrazňuje, že je nezbytný strategický přístup k energetickým klastrům EU s cílem využít nejúčinnější investice do solární energie, větrné energie a jiných udržitelných zdrojů energie;

14. zdůrazňuje, že je třeba zajistit rovnováhu, aby byla energetická unie nejen čistší, ale také cenově dostupná a bezpečnější pro evropské spotřebitele, občany a podniky; je toho názoru, že je nezbytné přiměřené financování ze strany EU, aby byli spotřebitelé schopni platit účty za elektřinu;

15. poukazuje na vysoký potenciál snižování emisí CO2 ve stavebnictví a vítá návrhy Komise, zejména návrh na odstraňování vnitrostátních regulačních překážek, které brání renovacím; vybízí k podpoře dřevěných konstrukcí a ekologických stavebních materiálů ve veřejných budovách;

16. podporuje myšlenku tržních opatření ve stavebnictví vycházejících z řádného posouzení dopadu; považuje za mimořádně důležité přihlížet náležitě u všech opatření k jejich dopadu na konkurenceschopnost evropských podniků a zabránit přemístění činností do jiných zemí v reakci na odlišné normy v oblasti životního prostředí;

17. poukazuje na to, že podle zásady subsidiarity zakotvené ve Smlouvě o EU rozhodují o skladbě zdrojů energie jednotlivých států samy členské státy; uznává úlohu, kterou může hrát jaderná energie jako nízkouhlíková technologie ve skladbě zdrojů energie jednotlivých států, pokud budou přijata dostatečná ustanovení pro splnění nejvyšších bezpečnostních norem a pro vyřazování z provozu a budou zohledněny přeshraniční otázky;

Aktivizace průmyslu pro čisté oběhové hospodářství

18. plně podporuje kapitolu týkající se průmyslu a závazek Komise předložit již v březnu 2020 průmyslovou strategii EU; souhlasí s Komisí, že energeticky náročná odvětví, například ocelářství či výroba chemických produktů a cementu, jsou pro evropskou ekonomiku nepostradatelná a dekarbonizace a modernizace těchto odvětví mají zásadní význam;

19. je přesvědčen, že přístup Komise k Zelené dohodě musí být uveden do souladu s ucelenou průmyslovou politikou s cílem posílit konkurenceschopnost Evropy a její vedoucí postavení na celosvětové úrovni; je toho názoru, že Evropská unie potřebuje proces reindustrializace, modernizace své průmyslové základny, posílení vnitřního trhu a vytvoření konkurenceschopného rámce pro průmysl, včetně silné strategie pro malé a střední podniky, na podporu opatření uvedených v Zelené dohodě;

20. zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat a revidovat pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek, aby se zajistily skutečně rovné podmínky pro podniky z EU, zejména pro podniky nabízející udržitelné produkty nebo služby, například v oblasti veřejné dopravy, které mohou čelit nekalé konkurenci ze strany podniků ze třetích zemí dostávajících státní podporu nebo jiné výhody narušující rovné podmínky, nebo pro podniky, které nemají rovný přístup k veřejným zakázkám ve třetích zemích;

21. považuje za nezbytné vytvořit vhodný evropský rámec, který podpoří prosazování ekologických obchodních modelů a bude řešit konkrétní problémy průmyslu a výzvy v oblasti podpory dekarbonizace hospodářství, jako jsou ceny elektřiny a plynu, dostupné technologie (kombinovaná výroba tepla a elektřiny, plyn, vodík, zachycování, využívání a ukládání CO2) a průmyslové postupy v oblasti emisí CO2;

22. vítá akční plán pro oběhové hospodářství a žádá Komisi, aby předložila komplexní rámec na podporu průmyslu v tomto ohledu;

23. domnívá se, že čisté oběhové hospodářství vyžaduje ucelenou průmyslovou politiku, a to i pro malé a střední podniky, aby bylo úspěšné; zdůrazňuje, že je třeba vytvářet hodnotu pro občany, životní prostředí a hospodářství; poukazuje na to, že strategie musí obsahovat digitální a ekologickou transformaci a posilovat konkurenceschopnost evropských podniků; je toho názoru, že zlepšování a zachování dovedností pracovníků EU bude představovat konkurenční výhodu pro průmysl EU;

24. podporuje důrazný signál na podporu průlomových technologií, včetně čisté oceli, a očekává vyčlenění značných finančních prostředků pro tyto technologie; podporuje silnou vazbu s digitálními technologiemi; zdůrazňuje, že podpora technologií a financování musí být úzce spojena s novou strategií pro malé a střední podniky a s legislativními iniciativami, které jsou v ní uvedeny, aby byl zajištěn rychlý přístup na trh;

Urychlení přechodu k udržitelné a inteligentní mobilitě

25. uznává, že odvětví dopravy je pro naše hospodářství klíčové a že snížení emisí v tomto odvětví představuje výzvu; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly všechny druhy dopravy považovány za stejně důležité;

26. domnívá se, že lodní doprava musí přispívat k ekologické transformaci a že EU by jí měla pomoci opustit používání těžkého topného oleje; zdůrazňuje rovněž, že EU by měla zintenzivnit své úsilí o uzavření mezinárodní dohody o lodní dopravě a prosazovat vyšší úroveň ambicí a měla by posoudit začlenění lodní dopravy v rámci EU do systému obchodování s emisemi;

27. vybízí Komisi, aby posílila a dříve zavedla ustanovení systému kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA) a aby podporovala přijetí dlouhodobého cíle, jímž je snížení emisí v odvětví letecké dopravy;

28. podporuje myšlenku tržních opatření v dopravě vycházejících z řádného posouzení dopadu; považuje za mimořádně důležité přihlížet náležitě u všech opatření k jejich dopadu na konkurenceschopnost evropských podniků a zabránit přemístění činností do jiných zemí v reakci na odlišné normy v oblasti životního prostředí;

29. vybízí k dekarbonizaci dopravní infrastruktury a systémů mobility díky využití nových technologií a digitalizaci; vyzývá Komisi, aby sledovala nově vznikající technologie a služby, jako je multimodální, elektrická, autonomní doprava, doprava v nízkých letových výškách a mobilita na vyžádání, jež jsou základem pro zmírňování emisí skleníkových plynů, a vyzývá k zavedení pobídek pro digitalizaci a plně autonomní vozidla, neboť přispějí k výraznému snížení emisí skleníkových plynů, CO2 i úmrtí a zranění;

30. uznává, že multimodální dopravu je třeba zlepšit, zejména pokud jde o multimodální nákladní dopravu zahrnující železniční a lodní dopravu, včetně pobřežní námořní plavby; vyzývá k přijetí legislativních opatření, která by uvolnila potenciál nákladní železniční dopravy na delší vzdálenosti, a žádá Komisi, aby posílila koridory pro železniční nákladní dopravu a zlepšila koordinaci, odpovědnost a flexibilitu kapacit v úzké souvislosti s rozvojem transevropské dopravní sítě (TEN-T);

31. zdůrazňuje, že jednotný evropský železniční prostor je nezbytným předpokladem pro přechod na jiný druh dopravy; naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2020 předložila strategii, po níž budou do konce roku 2021 následovat konkrétní legislativní návrhy, s cílem zabránit veškerým formám protekcionismu a fragmentaci vnitřního trhu, které narušují konkurenceschopnost EU;

32. naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala koordinovaný evropský rámec pravidel pro vnitrozemské vodní cesty; žádá Komisi, aby aktivně podporovala intermodalitu zahrnující vnitrozemské vodní cesty, zejména přeshraniční vytváření systémů vnitrostátních vodních cest, které je třeba zlepšit;

33. zdůrazňuje, že ačkoli existují dobré evropské iniciativy, jako jsou inteligentní dopravní systém (ITS), výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR), evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS), SafeSeaNet a říční informační služby (RIS), nová dopravní strategie EU se musí zabývat problémy roztříštěného zavádění systémů, zejména pokud jde o kooperativní inteligentní dopravní systémy (C-ITS) a SESAR, které brání interoperabilitě;

34. opakuje, že pouhé jednotné evropské nebe (SES) je schopno snížit emise z letecké dopravy o nejméně 10 % bez větších nákladů; vyzývá proto k vypracování jasného regulačního plánu pro letectví založeného na technologických řešeních, zohledňujícího infrastrukturu, požadavky na alternativní paliva a zaměřeného na dosažení efektivního provozu; požaduje soustavné a zvýšené financování EU pro SES, Clean Sky a SESAR a pro družicové navigační systémy EU;

35. vyzývá Komisi, aby do konce roku 2020 předložila strategii pro dokončení hlavní sítě TEN-T, včetně nezbytných digitálních zařízení, jako je ERTMS a technologie 5G do roku 2030, po níž by měly následovat legislativní návrhy, které zajistí řádné provádění strategie a závazků členských států;

36. vyzývá členské státy, aby se zavázaly k řádnému financování a zvýšily tempo zavádění inovativních strategií, dobíjecí infrastruktury a alternativních paliv a spolupracovaly na technických otázkách za účelem vytvoření uceleného systému; žádá Komisi, aby zvážila, jak lze zavést technická opatření pro výrobu velkého množství alternativních paliv po roce 2030 a distribuci alternativních paliv ve všech nových infrastrukturních projektech;

37. žádá Komisi, aby řešila současné technologické a finanční nedostatky syntetických paliv tím, že předloží možnosti, jak motivovat k jejich výrobě a přístupu na trh, jakož i další prostředky pro výzkum; zdůrazňuje, že je důležité prozkoumat možnosti minimálního procentního podílu syntetických paliv, který by se mohl časem zvýšit;

38. naléhavě žádá Komisi, aby přezkoumala směrnici o infrastruktuře pro alternativní paliva a nařízení TEN-T s cílem urychlit využívání vozidel a plavidel s nulovými a nízkými emisemi.

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“: vytvoření spravedlivého, zdravého potravinového systému šetrného k životnímu prostředí

39. vítá představení strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ v roce 2020 a důrazně trvá na tom, že je třeba zapojit zemědělce a rybáře do navrhování případných opatření; zdůrazňuje, že zemědělci EU budou hrát klíčovou úlohu při řešení výzev Zelené dohody pro Evropu; v tomto ohledu zdůrazňuje význam nové hospodářské podpory a řádného financování společné zemědělské politiky (SZP);

40. zdůrazňuje, že našim zemědělcům je třeba poskytnout základní rozpočet a veškeré nezbytné nástroje pro boj proti změně klimatu a přizpůsobení se této změně, zejména s cílem lépe reagovat na volatilitu a krize; zdůrazňuje rovněž, že je třeba umožnit jim organizovat se a investovat do přechodu na udržitelnější zemědělské systémy na základě dvojí výkonnosti, což bude mít jednak pozitivní dopad na životní prostředí, jednak se zvýší konkurenceschopnost zemědělství EU;

41. poukazuje na to, že strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ musí řešit otázku odpovědnosti zákazníka a skutečnost, že poptávka veřejnosti po udržitelnějších potravinách neodpovídá kapacitě potravinového řetězce zajišťovat zemědělcům udržitelné ceny a příjmy;

42. zdůrazňuje dále, že strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ musí řešit dopady právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže na udržitelnost potravinového řetězce, například pokud jde o tlak na výrobce a skutečnost, že se nezohledňuje důležitá úloha prvovýrobců, pokud jde o dodávání kvalitních potravin a zajišťování veřejných statků pro společnost, za což nejsou v současné době dostatečně odměňováni;

43. zdůrazňuje, že je důležité podporovat rozvoj a využívání nových inovativních technologií s cílem pomoci zemědělcům reagovat na výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí, a vyzývá Komisi, aby vyjasnila legislativní rámec EU pro nové šlechtitelské metody s cílem zajistit právní jistotu pro zemědělce a pěstitele osiva a zaručit, že tyto techniky budou schopny přispět k cílům Zelené dohody;

44. trvá na tom, že by mělo být vypracováno odpovídající posouzení dopadu, pokud jde o cíle v oblasti snižování pesticidů;

45. zdůrazňuje, že potraviny a krmiva dovážené do EU by měly splňovat normy EU v oblasti životního prostředí; podporuje závazek omezit plýtvání potravinami a bojovat proti podvodům v potravinářství a zdůrazňuje, že je důležité vytvořit právní rámec pro dovážené potravinářské výrobky s cílem zajistit, aby byly v souladu s evropskými normami v oblasti životního prostředí;

46. je přesvědčen, že musíme podporovat transparentnost pro spotřebitele prostřednictvím objektivních, nediskriminačních a nezavádějících označování udržitelným, ekonomicky účinným způsobem a s cílem podpořit přeshraniční obchod na vnitřním trhu, zejména rozvojem nových nástrojů, jako je technologie blockchain, a zavedením celoevropského přístupu, včetně označování země původu určitých potravin, aniž by došlo k tříštění vnitřního trhu nebo vznikly překážky pro přeshraniční spolupráci výrobců;

47. důrazně podporuje myšlenku vybízet k produkci a spotřebě evropských zemědělských produktů, které přispívají ke zdravému životnímu stylu, například tím, že členské státy budou vyzvány, aby využívaly cílenější sazby DPH, mimo jiné například pro ovoce a zeleninu; je znepokojen špatným fungováním potravinového řetězce, který neodměňuje zemědělce za poskytování kvalitních potravin a veřejných statků společnosti, přičemž potraviny se běžně v maloobchodě používají jako lákadlo;

Ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti

48. připomíná průřezový význam lesnictví a udržitelného obhospodařování lesů při poskytování udržitelných řešení výzev naší doby; zdůrazňuje, že udržitelné a aktivní obhospodařování lesů hraje klíčovou úlohu při dosahování cílů politiky EU v oblasti klimatu a energetiky, a mělo by proto být jedním z klíčových cílů strategie EU v oblasti lesnictví v rámci Zelené dohody pro Evropu; poukazuje na to, že lesnictví již nyní trvale absorbuje 10 % emisí CO2 v EU a představuje tak obrovský propad uhlíku;

49. rozhodně podporuje, aby Komise uznala, že lesy jsou pro zmírňování změny klimatu v Evropě klíčové, a aby Zelená dohoda zahrnovala pobídky pro udržitelné obhospodařování lesů; trvá na tom, že nepřiměřené škrty v druhém pilíři SZP jsou nepřijatelné a nepřispějí k zajištění této podpory; trvá na tom, že je třeba zvážit další finanční zdroje, které by podpořily udržitelné obhospodařování lesů a ekologizaci měst;

50. zdůrazňuje mnohostrannou úlohu lesů a způsob, jakým jejich hospodářský, sociální a environmentální rozměr přispívá ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a k rozvoji biohospodářství, čímž podporuje hospodářský růst a vytváření pracovních míst v celém hodnotovém řetězci; zdůrazňuje proto, že strategie EU v oblasti lesnictví po roce 2020 by se měla stát nedílnou a základní součástí Zelené dohody pro Evropu s cílem zajistit koordinaci a součinnosti jednotlivých politik v oblasti lesnictví; v této souvislosti připomíná, že cíle nové strategie EU v oblasti lesnictví by rovněž měly zahrnovat účinné zalesňování a ochranu a obnovu lesů v Evropě s cílem přispět ke zvýšení absorpce CO2 a snížení výskytu a rozsahu lesních požárů, jak je zdůrazněno ve sdělení Komise;

51. připomíná, že přínos lesů a odvětví založených na lesnictví zdaleka přesahuje biologickou rozmanitost a zmírňování změny klimatu; poukazuje na to, že lesy a lesnictví jsou přínosem pro místní a národní hospodářství a také pro celé unijní hospodářství, rozvoj venkova a rekreaci; zdůrazňuje proto, že strategie EU v oblasti lesnictví by neměla být podřízena strategii v oblasti biologické rozmanitosti, ale měla by být komplexní, silnou a nezávislou strategií;

52. připomíná, že v celosvětovém měřítku je v půdě obsaženo dvakrát více uhlíku než ve vzduchu; uznává potenciál travních porostů pohlcovat uhlík, pokud jsou zohledněny regionální podmínky; podporuje, aby se za účelem pohlcování uhlíku zlepšovala kvalita travních porostů prostřednictvím obhospodařování pastvin, pěstování vhodných pícnin, hnojení a zavlažování, obnovování znehodnocených travních porostů a biologické rozmanitosti travních porostů;

53. zdůrazňuje, že je potřeba zachovat biologickou rozmanitost a vítá závazek Komise předložit do března 2020 strategii v oblasti biologické rozmanitosti; vyzývá k lepšímu financování ochrany sítě Natura 2000 s cílem lépe se přizpůsobit důsledkům změny klimatu a zároveň chránit a zachovat rodinné zemědělské podniky; považuje za důležité, aby členské státy disponovaly větší flexibilitou při dosahování svých cílů v oblasti biologické rozmanitosti, včetně možnosti přizpůsobit své úsilí v této souvislosti s ohledem na osvědčené postupy a zkušenosti v jiných členských státech;

54. vítá zahájení iniciativy „NaturAfrica“ v oblasti biologické rozmanitosti; připomíná nedávná zjištění týkající se zhoršujícího se stavu světových lesů a zdůrazňuje jejich systémový význam s ohledem na klima, biologickou rozmanitost a skutečnost, že jsou domovem původního obyvatelstva; vyzývá Komisi, aby zavedla povinná pravidla pro udržitelné dodavatelské řetězce a podporovala udržitelné využívání půdy, zalesňování, certifikační systémy a alternativní zdroje příjmů pro místní komunity;

55. požaduje zavedení systematického a standardizovaného sledování volně žijících živočichů;

Životní prostředí bez toxických látek díky ambicióznímu cíli nulového znečištění

56. podporuje zavedení dalších právních předpisů s cílem zajistit lepší kvalitu ovzduší, trvá však na tom, že tyto právní předpisy by měly mít širší záběr a zaměřovat se například na zdroje znečištění v lodní dopravě, a nesoustřeďovat se pouze na symbolická opatření, jako jsou zákazy vozidel s dieselovým motorem ve městech;

57. podporuje zásadu „jedna látka – jedno hodnocení“ a opakuje, že jakýkoli zákaz chemických látek by měl být zaveden pouze tehdy, pokud jsou v praxi dostupné alternativy a pokud se sníží administrativní zátěž, a to zejména pro malé a střední podniky;

58. vyzývá Komisi, aby z hodnocení chronické toxicity chemických látek učinila závazný požadavek;

Financování Zelené dohody pro Evropu a zajištění spravedlivé transformace

59. zdůrazňuje, že Zelená dohoda pro Evropu jako nová strategie EU v oblasti růstu bude muset být podporována souběžně z rozpočtu EU, financováním ze strany EIB a dalších finančních institucí, jakož i z vnitrostátních rozpočtů a měla by disponovat prostředky nezbytnými k dosažení cílů této dohody; poukazuje proto na dodatečný finanční příspěvek, který je nezbytný na pokrytí významných investic, kterých je v této oblasti potřeba;

60. zdůrazňuje, že při realizaci Zelené dohody pro Evropu hraje zásadní úlohu víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027, přičemž oblast klimatu by měla být v politikách a nástrojích VFR na nadcházející období zohledněna významným způsobem; domnívá se, že Zelená dohoda pro Evropu je dalším odůvodněním postoje Parlamentu k výši financování příštího VFR, jak bylo zdůrazněno v přijaté průběžné zprávě o VFR a v následných usneseních; důrazně odmítá jakékoli pokusy o snížení úrovně financování příštího VFR, které by rovněž ohrozily provádění, věrohodnost a inkluzivní rozměr Zelené dohody pro Evropu; zdůrazňuje svůj dlouhodobý postoj, že nové iniciativy by měly být vždy financovány z nových prostředků, a nikoli na úkor jiných politik; domnívá se proto, že financování všech nových legislativních návrhů, které by vyplynuly ze Zelené dohody pro Evropu, by mělo být vypočítáno nad rámec předchozích návrhů Komise týkajících se VFR; znovu vyjadřuje podporu návrhům Komise na zavedení nových vlastních zdrojů, které odpovídají hlavním cílům EU včetně boje proti změně klimatu a ochrany životního prostředí;

61. vítá zásadu vytvoření mechanismu pro spravedlivou transformaci ve výši 100 miliard EUR a žádá, aby tomuto projektu byly přiděleny dostatečné finanční zdroje; je přesvědčen, že stabilní financování tohoto nástroje bude mít klíčový význam pro dosažení shody o příštím VFR a pro úspěšné provádění Zelené dohody pro Evropu; považuje za důležité zajistit odpovídající monitorovací rámec pro sledování využívání tohoto mechanismu členskými státy;

62. zdůrazňuje, že mechanismus pro spravedlivou transformaci musí být mnohem více než jen fond a musí zohledňovat potřeby společností, malých a středních podniků, regionů a jednotlivců; domnívá se, že důvěryhodný a stabilní Fond pro spravedlivou transformaci, který by se opíral o přípravné práce unijní platformy pro uhelné regiony procházející transformací, musí podporovat přechod na čistou energii, zejména ve všech uhelných regionech a regionech s vysokými emisemi CO2; domnívá se, že tento fond by se měl především zaměřovat na uhelné regiony a regiony s vysokými emisemi CO2 procházející transformací včetně regionů, kde se spaluje rašelina; domnívá se, že tempo transformace každého z těchto uhelných regionů, jakož i připravenost projektů by měly být klíčovými faktory pro schvalování projektů; zdůrazňuje, že je třeba, aby fond na základě nových rozpočtových prostředků disponoval dodatečnými rozpočtovými zdroji a aby pro něj v příštím VFR byla vytvořena samostatná rozpočtová položka, přičemž by neměl omezovat ani nahrazovat jiné unijní programy financování a musí být upřednostněn, pokud se objeví nové možnosti financování z rozpočtu;

63. podporuje cíl týkající se zahrnutí environmentálních aspektů do vnitrostátních rozpočtů; důrazně trvá na tom, že Pakt o stabilitě a růstu nesmí být oslaben, neboť nesmíme příštím generacím odkázat environmentální a finanční dluhy, které jsou neudržitelné;

64. zdůrazňuje, že Zelená dohoda pro Evropu by měla být v plné míře zohledněna v příštím VFR; trvá na tom, že v příštím rozpočtovém období je třeba podstatně navýšit financování rozvoje souvisejícího s klimatem, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována zabezpečení potravin, inteligentnímu a udržitelnému hospodářství, udržitelné energetice, lesnictví a biologické rozmanitosti a vodě a hygieně;

65. zdůrazňuje, že nezanedbatelnou část finančních prostředků nezbytných pro Zelenou dohodu pro Evropu budou muset zajistit rozpočty členských států; zdůrazňuje, že tyto finanční prostředky nelze podle fiskálních pravidel EU považovat za jednorázová opatření; vyjadřuje znepokojení nad tím, že pokud nebude existovat udržitelná fiskální politika a finanční prostředky členských států nebudou věrohodné, mohl by být budoucí model financování Zelené dohody pro Evropu ohrožen; proto žádá, aby se v rámci Paktu o stabilitě a růstu zacházelo s veřejnými „zelenými investicemi“ jako s každým jiným veřejným výdajem; zdůrazňuje, že bez ohledu na to, jaký model financování bude zvolen, nesmí ohrozit udržitelnost veřejných financí v EU a musí zachovat stávající úvěrový rating EIB na úrovni AAA; zdůrazňuje nicméně, že udržitelné investice v rámci Zelené dohody pro Evropu by měly být skutečné dodatečné a neměly by vést k vytlačování tržního financování; zdůrazňuje dále, že financování ze strany EIB by mělo být zaměřeno především na malé a střední podniky a společnosti se střední kapitalizací s cílem podnítit transformaci výrobních procesů směrem k ekologičtějšímu hospodářství;

66. domnívá se, že rozvoj Zelené dohody pro Evropu bude v nadcházejících desetiletích vyžadovat velké množství životaschopných projektů, které by umožnily dosáhnout cílů této dohody; domnívá se proto, že je třeba v rámci komplexního evropského rámce koncipovat vhodné pobídky, které by podnítily iniciativy soukromého sektoru; domnívá se, že jedním z řešení musí být slučování těchto projektů včetně přeshraničních a regionálních projektů; považuje za důležité nabídnout komplexní poradenskou službu, jako např. Evropské centrum pro investiční poradenství v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), s cílem pomoci soukromému sektoru úspěšně splnit regulační požadavky;

67. domnívá se, že je mimořádně důležité, aby přílišné zatěžování žadatelů dodatečnými administrativními postupy neomezovalo jakékoli finanční či nefinanční pobídky stanovené v rámci Zelené dohody pro Evropu; naopak zdůrazňuje, že hlavní zásadou provádění Zelené dohody pro Evropu musí být jednoduchá a rychlá dostupnost; domnívá se, že kapitálové požadavky musí být založeny na riziku a musí být koncipovány především tak, aby zachovaly stabilitu bankovního sektoru; proto nesouhlasí se zavedením jakéhokoli zeleného podpůrného faktoru;

68. vyzývá zejména EU, aby zintenzivnila financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích, zejména v nejméně rozvinutých zemích, malých ostrovních rozvojových státech a nestabilních zemích, a aby upřednostňovala investice do budování odolnosti, inovací, adaptačních a nízkouhlíkových technologií a infrastruktur šetrných ke klimatu; domnívá se, že je třeba vyvinout větší úsilí, pokud jde o sdílení poznatků, budování kapacit a transfer technologií do rozvojových zemí;

69. připomíná, že rozvojová pomoc je nezbytná, nestačí však k tomu, aby pomohla partnerským zemím dosáhnout jejich cílů v oblasti klimatu a podpořit jejich přechod k udržitelnějšímu hospodářskému modelu; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet inovativní metody financování a maximalizovat úlohu soukromých společností, finančních institucí a rozvojových bank při provádění opatření v oblasti klimatu a plnění cílů udržitelného rozvoje, zejména prostřednictvím vytváření vhodných pobídek a podpory partnerství veřejného a soukromého sektoru;

Mobilizace výzkumu a podpora inovací

70. zdůrazňuje, že rozvoj a inovace v oblasti výzkumu a technologií mají zásadní význam pro čistou transformaci společnosti; domnívá se, že v současném měnícím se světě se musí evropský průmysl – včetně malých a středních podniků – přizpůsobit a adaptovat se, aby i nadále zůstal v čele; zdůrazňuje, že je třeba posílit investice do výzkumu a inovací;

71. důrazně podporuje jasný závazek týkající se výzkumu a inovací obsažený v Zelené dohodě pro Evropu; připomíná, že je důležité zajistit ambiciózní rozpočet pro program Horizont Evropa, a vyzývá Radu a Komisi, aby se vyslovily ve prospěch postoje Parlamentu k navrhovanému financování tohoto programu; zdůrazňuje, že ostatní fondy EU by měly vyčlenit více rozpočtových prostředků na výzkum a inovace v oblasti čistých technologií;

72. zdůrazňuje, že současný návrh Komise se zaměřuje především na snížení emisí CO2; vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum včetně hraničního výzkumu a využívání inovativních technologií v souvislosti s rozvojem absorpčních kapacit CO2 a vývoj inovativních technologií s negativními emisemi, a to i včetně nejnovějšího vědeckého vývoje v oblasti zemědělství, které je odolné vůči změně klimatu;

73. zdůrazňuje, že je důležité umožnit využívání digitálních technologií, jako jsou umělá inteligence, technologie 5G a superpočítače, aby bylo možné lépe koncipovat politiky v oblasti klimatu a životního prostředí; domnívá se, že náležité investice do digitálního výzkumu a inovací budou mít zásadní význam pro zvýšení globální konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zároveň přispějí k dosažení cílů v oblasti klimatu; očekává, že Zelená dohoda pro Evropu stanoví komplexní ambiciózní strategii založenou na technologii a vědě pro dosažení uhlíkově neutrální Evropy nejpozději do roku 2050;

74. domnívá se, že Zelená dohoda je rovněž příležitostí k navázání vazeb mezi různými zúčastněnými odvětvími, což by mělo být pro všechna odvětví přínosem; v této souvislosti se domnívá, že biohospodářství nám umožňuje, aby z přínosů těžily i další odvětví, a doplňuje oběhové hospodářství; zdůrazňuje, že je třeba investovat do výzkumu a inovací s cílem nalézt nové způsoby, jak dosáhnout toho, aby se naše hospodářství stalo udržitelnějším a účinným, přičemž součástí řešení je i zemědělské odvětví;

Motto „neškodit“ – začleňování hlediska udržitelnosti do všech politik EU

75. vítá myšlenku snížit byrokratickou zátěž, která brání investicím do technologií šetrných k životnímu prostředí, a vyzývá odborníky ze všech odvětví, aby v této souvislosti přispěli k uplatňování zásady „jedna látka – jedno hodnocení“;

EU jako globální lídr

76. velmi vítá kapitolu nazvanou „EU jako globální lídr“, neboť je nezbytné, aby EU, ve které žije 6,8 % světové populace a jejíž podíl na emisích představuje 9 %, šla příkladem; zdůrazňuje nicméně, že nebezpečným spouštěcím mechanismům lze zabránit pouze tehdy, pokud i ostatní ekonomiky budou uplatňovat ambiciózní politiku v oblasti klimatu a zvýší své vnitrostátně stanovené příspěvky;

77. zdůrazňuje, že je třeba zajistit dodatečné externí dodávky energie z obnovitelných zdrojů a že energetická politika se musí stát ústředním aspektem zahraniční politiky EU a její politiky sousedství;

78. žádá, aby byl jmenován velvyslanec EU pro boj proti změně klimatu, který by byl jménem EU pověřen tím, aby spolupracoval se třetími zeměmi a hlavními světovými ekonomikami, získal jejich podporu pro dosažení nulových čistých emisí do roku 2050 a otevření cesty k ambicióznějším cílům; v této souvislosti se domnívá, že Evropský parlament by měl jít příkladem a stát se do roku 2050 klimaticky neutrálním;

79. vyzývá Komisi a Radu, aby připravily summit EU-Čína s cílem dosáhnout toho, aby se obě strany dohodly na společném sdíleném úsilí;

80. vítá závazek využívat obchodní politiku za účelem usnadnění provádění Pařížské dohody a dalších důležitých cílů v oblasti životního prostředí; zdůrazňuje, že politika v oblasti klimatu a obchodní a průmyslová politika by měly jít ruku v ruce; zdůrazňuje, že v rámci vytvoření rovných podmínek na celosvětové úrovni by všechna opatření vždy měla být v souladu s pravidly WTO, vycházet z důkladného posouzení dopadu a neměla by ohrožovat obchodní příležitosti;

81. připomíná, že změna klimatu oslabuje pokrok v oblasti rozvoje a snižování chudoby a může do roku 2030 uvrhnout miliony lidí do extrémní chudoby; trvá proto na provázání Zelené dohody a provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; konstatuje, že velcí producenti emisí CO2 včetně EU mají morální povinnost pomoci rozvojovým zemím přizpůsobit se změně klimatu a zabránit tomu, aby změna klimatu vedla k nedobrovolné migraci;

82. poukazuje na to, že ochrana klimatu a životního prostředí je celosvětovým úkolem s rozdílnou odpovědností; zdůrazňuje, že mezinárodní trhy s uhlíkem mohou přispět ke snížení nákladů a podnítit ambice dalších významných ekonomik; zdůrazňuje proto, že je mimořádně důležité stanovit závazný rámec pro mechanismy čistého rozvoje podle článku 6 Pařížské dohody, který by měl zahrnovat nezbytné záruky, které by zabránily dvojímu započítávání a zajistily vysokou kvalitu projektů;

83. domnívá se, že spolupráce EU s rozvojovými zeměmi by měla zahrnovat strategie v oblasti klimatu jako zásadní součást individuálního přístupu založeného na potřebách, měla by zajistit zapojení místních a regionálních zúčastněných stran, jakož i vlád, soukromého sektoru a občanské společnosti a měla by zajistit soulad s vnitrostátními plány a strategiemi partnerských zemí v oblasti klimatu;

84. vítá důraz na diplomatickou činnost v oblasti klimatu a trvá na tom, že aby bylo dosaženo výsledků, musí EU vystupovat jednotně, zajistit ucelenost a soudržnost v rámci všech svých politik a politického cyklu obecně v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje a využívat všechny své příslušné externí nástroje k tomu, aby podnítila kolektivní pokrok; kromě toho zdůrazňuje, že všechny vnější činnosti EU by měly být podrobeny „zelenému screeningu“;

85. zdůrazňuje, že komplexní strategie pro Afriku a budoucí dohoda o partnerství AKT-EU nabízejí jedinečnou příležitost, jak realizovat vnější aspekty Zelené dohody, přehodnotit partnerství EU s rozvojovými zeměmi z hlediska klimatu a životního prostředí a sladit politiky EU s jejími nejnovějšími mezinárodními závazky;

86. znovu zdůrazňuje, že je třeba opětovně sladit udržitelný rozvoj a dlouhodobý růst, a domnívá se, že každé partnerství s rozvojovými zeměmi by mělo řádně zohlednit sociální a ekonomický dopad opatření v oblasti klimatu, zejména pokud jde o vytváření pracovních míst a se zvláštním důrazem na potřeby malých a středních podniků;

87. zdůrazňuje, že EU by měla přijmout opatření odpovídající potřebám místního obyvatelstva s cílem zachovat hospodářský růst rozvojových zemí;

88. zdůrazňuje, že je třeba omezit vývoz odpadních zdrojů EU, posílit oběhové hospodářství na celosvětové úrovni a zavést zákaz používání plastových výrobků na jedno použití;

°

° °

89. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

 

 

[1] Přijaté texty, P8_TA(2019)0217.

[2] Přijaté texty, P9_TA(2019)0079.

Poslední aktualizace: 14. ledna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí