NÁVRH USNESENÍ o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: jak předcházet střetu zájmů po opuštění zaměstnání ve veřejném sektoru
13.1.2020 - (2019/2950(RSP))
v souladu s čl. 136 odst. 5 jednacího řádu
Irene Tinagli
za Hospodářský a měnový výbor
B9-0047/2020
Usnesení Evropského parlamentu o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: jak předcházet střetu zájmů po opuštění zaměstnání ve veřejném sektoru
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 298 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na nařízení č. 31 (EHS), č. 11 (ESAE), kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (služební řád), a zejména na čl. 11 písm. a) a články 12, 16 a 17 tohoto nařízení[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2011 o udělení absolutoria za rok 2009: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur EU[2],
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 15/2012 nazvanou „Řešení střetu zájmů ve vybraných agenturách EU“[3],
– s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 29. června 2018 o mimopracovní činnosti a funkcích a o pracovní činnosti po skončení služebního poměru (C(2018)4048),
– s ohledem na tiskovou zprávu Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) ze dne 17. září 2019 o oznámení odstoupení Ádáma Farkase z místa výkonného ředitele tohoto orgánu s účinností od 31. ledna 2020[4],
– s ohledem na otázku týkající se jmenování výkonného ředitele orgánu EBA Ádáma Farkase generálním ředitelem Asociace finančních trhů v Evropě (AFME) položenou Komisi (O-000031/2019 – B9-0054/2019) a na odpovědi, které Komise dne 24. října 2019 poskytla[5],
– s ohledem na odpovědi, které poskytl ředitel orgánu EBA během slyšení, jež dne 4. listopadu 2019 uspořádal Hospodářský a měnový výbor,
– s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s názvem „Osvědčené postupy v rámci prevence střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru“ ze dne 23. srpna 2010[6],
– s ohledem na pracovní dokument organizace Transparency International č. 06/2010 s názvem „Regulace případů tzv. otáčivých dveří“[7],
– s ohledem na návrh doporučení evropské veřejné ochránkyně práv při vyšetřování stížnosti 775/2010/ANA na Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)[8],
– s ohledem na dopis evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 13. června 2017 o uplatňování článku 16 služebního řádu EU adresovaný řediteli Evropské agentury pro chemické látky[9];
– s ohledem na dopis evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 13. června 2017 o uplatňování článku 16 služebního řádu EU adresovaný řediteli Evropského orgánu pro bankovnictví[10];
– s ohledem na zprávu evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 28. února 2019 o zveřejňování informací o bývalých vedoucích pracovnících za účelem prosazování ročního zákazu lobbování a hájení zájmů určitých skupin: SI/2/2017/NF[11],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu, kterým se stanovují pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv)[12],
– s ohledem na dokument Politické směry pro příští Evropskou komisi na období 2019–2024[13],
– s ohledem na otázku s názvem „Orgány a instituce v hospodářské a měnové unii: prevence střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru“ (O-000048/2019 – B9-0001/2020) položenou Komisi,
– s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
– s ohledem na návrh usnesení Hospodářského a měnového výboru,
A. vzhledem k tomu, že v čl. 298 odst. 1 SFEU je stanoveno, že „při plnění svých úkolů se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu“;
B. vzhledem k tomu, že v čl. 68 odst. 1 nařízení (EU) č. 1093/2010[14] je stanoveno, že „na zaměstnance orgánu pro bankovnictví, včetně členů výkonné rady na plný úvazek a jejího předsedy, se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá společně orgány Unie pro uplatňování těchto řádů“;
C. vzhledem k tomu, že v článku 16 a 17 služebního řádu jsou uvedeny zásady platné pro odchod zaměstnanců z orgánů a institucí EU, včetně ustanovení týkajících se prevence střetu zájmů;
D. vzhledem k tomu, že výkonný ředitel Evropského orgánu pro bankovnictví přijal své jmenování generálním ředitelem Asociace finančních trhů platné od 1. února 2020 a ohlásil své odstoupení z místa výkonného ředitele uvedeného orgánu s účinností od 31. ledna 2020;
E. vzhledem k tomu, že správní rada Evropského orgánu pro bankovnictví a její dozorčí rada rozhodly o schválení výkonného ředitele tohoto orgánu v jeho nové funkci generálního ředitele Asociace finančních trhů; vzhledem k tomu, že dozorčí rada rozhodla v případě výkonného ředitele o poměrně mírných omezeních, která podle orgánu EBA řeší střet zájmů vyplývající z toho, že přijal novou funkci v Asociaci finančních trhů; vzhledem k tomu, že tato omezení se týkají činnosti vykonávané jak v rámci zaměstnání u orgánu EBA, tak i po odchodu z této pozice;
F. vzhledem k tomu, že ředitel orgánu EBA v rámci slyšení před Evropským parlamentem poukázal na obtížné prosazování omezení týkajících se činnosti po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru;
G. vzhledem k tomu, že vysocí vedoucí pracovníci, kteří opouštějí zaměstnání v dozorčích orgánech, v současné době nedostávají dočasný příspěvek;
H. vzhledem k tomu, že se opakovaně objevují obavy ze situace, kdy po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru nebo při přechodu z veřejného sektoru do sektoru soukromého (tzv. „efekt otáčivých dveří“) dochází ke střetu zájmů, a že se jimi zabývají mezinárodní orgány a orgány EU, zejména evropská veřejná ochránkyně práv a Evropský účetní dvůr, které je analyzují;
I. vzhledem k tomu, že tyto případy „otáčivých dveří“ umožňují zájmovým skupinám odměňovat pracovníky regulačních orgánů za jejich chování v minulosti, což nahrává možnosti nevhodných pobídek;
1. poukazuje na význam otevřené účinné a nezávislé správy orgánů a institucí EU jako celku, včetně orgánů, institucí a agentur hospodářské a měnové unie;
2. je znepokojen střetem zájmů, který vznikl v důsledku jmenování výkonného ředitele Evropského orgánu pro bankovnictví generálním ředitelem Asociace finančních trhů od 1. února 2020; konstatuje, že toto zaměstnání po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru, aniž by bylo stanoveno určité přechodné období, představuje riziko nejen z hlediska dobrého jména a nezávislosti uvedeného orgánu, ale také všech orgánů a institucí EU a evropského projektu jako celku;
3. připomíná, že neřešené případy střetu zájmů by mohly nejen ohrozit prosazování přísných etických norem v rámci celé evropské správy, ale také omezit právo na řádnou správu, což ohrožuje rovné podmínky nutné k řádnému fungování jednotného trhu;
4. vyzývá k účinnému a důslednému uplatňování služebního řádu, zejména jeho článku 16, aby nedocházelo ke střetu zájmů, zejména v případě úředníků na vyšších pozicích a nejen jich; zdůrazňuje, že pokud daná omezení nepostačují k ochraně legitimních zájmů orgánů a institucí EU, mohou podle článku 16 tyto orgány a instituce žádost bývalého úředníka o souhlas s přijetím určitého zaměstnání zamítnout; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že Asociaci finančních trhů lze považovat za „protistranu“, mohlo se v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. b) rozhodnutí Komise C(2018)4048 uvažovat v případě pana Farkase o zákazu přejít rovnou k zaměstnání u této asociace;
5. obává se, že často není možné vynucovat podmínky stanovené pro činnost po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru; vybízí proto orgány, instituce a agentury EU, aby zvážily celou škálu nástrojů, které jsou k dispozici podle článku 16 služebního řádu;
6. zpochybňuje rozhodnutí dozorčí rady Evropského orgánu pro bankovnictví a jeho správní rady umožnit panu Farkasovi, aby se ujal funkce generálního ředitele asociace AFME; vyzývá je, aby své rozhodnutí přezkoumaly;
7. konstatuje, že ačkoli zkušenosti v soukromém sektoru mohou být pro práci v orgánech a institucích EU přínosné, může systém „otáčivých dveří“ vzniknout rovněž v důsledku práce v soukromém sektoru před přijetím zaměstnání ve veřejné správě, kdy existuje přímá vazba mezi bývalým zaměstnavatelem a novou pozicí v orgánu nebo instituci, což může ohrozit integritu institucí EU a poškodit důvěru občanů v tyto instituce; zdůrazňuje proto, že je stále častěji nutné posuzovat, jak by mohly konflikty zájmů vznikat i z pracovních pozic zastávaných před nástupem do veřejné funkce nebo před jmenováním do funkce s regulační nebo výkonnou pravomocí, a doporučuje věnovat se této problematice i nadále;
8. zdůrazňuje, že situace, kdy dochází ke konfliktu zájmů po skončení pracovního poměru ve veřejném sektoru nebo z důvodu tzv. „otáčivých dveří“, jsou společným problémem u všech orgánů, institucí, úřadů a agentur v celé EU a jejích členských státech; vyzdvihuje proto, že je třeba vytvořit jednotný právní rámec, který by tyto otázky účinně řešil;
9. bere na vědomí práci vykonanou na mezinárodní úrovni (OECD) s cílem zajistit harmonizovaný rámec pro situace po skončení pracovního poměru ve veřejném sektoru; bere na vědomí práci, kterou na úrovni EU v tomto ohledu vykonal Evropský účetní dvůr a evropská veřejná ochránkyně práv; konstatuje, že včasné uplatnění těchto doporučení by mohlo v budoucnu zabránit podobným problémům;
10. zdůrazňuje, že ačkoli zkušenost se zaměstnáním v soukromém sektoru může být u zaměstnanců regulačních nebo dozorčích orgánů přínosná, měly by se orgány a instituce Unie řídit etickými principy veřejné služby, tak aby co nejlépe sloužily evropským občanům;
11. vyzývá Evropský účetní dvůr, aby provedl komplexní analýzu přístupu orgánů a agentur v rámci hospodářské a měnové unie k řešení situací, v nichž existuje potenciální střet zájmů; vyzývá Evropský účetní dvůr, aby stanovil osvědčené postupy;
12. vyzývá Komisi, aby posoudila stávající praxi v oblasti zaměstnávání po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru na úrovni EU a členských států, s cílem zavést důraznější opatření pro předcházení střetům zájmů, které vznikají v okamžiku, kdy vyšší úředníci orgánů EU opouštějí své pracovní místo, aby začali pracovat v soukromém sektoru, nebo kdy jsou osoby ze soukromého sektoru jmenovány na vedoucí pozice v orgánu EU, a aby zohlednila svá zjištění s ohledem na vypracování harmonizovaného právního rámce pro prevenci střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru;
13. připomíná závazek přijatý Komisí v rámci rozpravy na plenárním zasedání dne 24. října 2019, který se týká přezkumu právního rámce pro přijímání zaměstnání po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru; vyzývá Komisi, aby s cílem zajistit vysoké etické normy zavedla harmonizovaný právní rámec pro prevenci střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru; zdůrazňuje, že je třeba sladit postupy EU s mezinárodními normami; poukazuje na to, že stejné normy by měly být uplatňovány na úrovni EU i na úrovni členských států;
14. vyzývá Komisi, aby v rámci svého přezkumu rámce pro přijímání zaměstnání po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru vymezila specifické rizikové oblasti, které by mohly vyžadovat přísnější opatření, včetně širší možnosti blokovat změnu zaměstnání, a aby s cílem zajistit rovné zacházení v souladu s článkem 15 Listiny základních práv Evropské unie zvážila v případě vedoucích pracovníků možné prodloužení přechodného období po skončení funkce, které by mělo být úměrné danému případu; zdůrazňuje, že požadavek zveřejnění střetů zájmů před nástupem do funkce stanovený v článku 11 služebního řádu by měl být uplatňován tak, aby bylo zajištěno, že případný střet zájmů kandidáta bude možné odhalit s velkým předstihem před jeho nástupem do zaměstnání v orgánu EU; zdůrazňuje dále, že všechny orgány EU by měly zveřejnit svá interní pravidla pro řešení střetu zájmů na svých internetových stránkách a respektovat doporučení evropské veřejné ochránkyně práv z roku 2017 týkající se zveřejňování každoročních informací požadovaných podle čl. 16 odst. 4 služebního řádu;
15. vyzývá Komisi, aby tento přezkum rozšířila na případy střetu zájmů vzniklými před nástupem do veřejného sektoru a aby zvážila zpřísnění stávajících opatření, jako je povinný odprodej podílů v podnicích, které podléhají pravomoci orgánu, k němuž nově jmenovaný úředník patří, nebo které jsou s tímto orgánem ve styku, a aby zvážila nové druhy preventivních opatření, jako je povinné vyloučení při projednávání záležitostí týkajících se bývalého zaměstnavatele ze soukromého sektoru;
16. domnívá se, že zákaz změny zaměstnání v případě, že dotyčná osoba má v danou chvíli zaměstnání, a pokud je tento zákaz dostatečně cílený a odůvodněný, nepředstavuje porušení práva na zaměstnání;
17. poukazuje na to, že pokud bude zavedeno delší přechodné období po skončení funkce pro vyšší úředníky, kteří opouštějí některou z agentur, je možné zvážit také možnost přiznat jim odpovídající dočasný příspěvek; zdůrazňuje, že vyplácení takového dočasného příspěvku by mělo být ukončeno, pokud daná osoba během přechodného období po skončení funkce přijme nové zaměstnání;
18. vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je vhodné, aby se dotyčné agentury EU samy rozhodly prosazovat pravidla pro prevenci střetu zájmů, a jak lze zajistit jednotné uplatňování příslušných pravidel; domnívá se, že nejvhodnějším orgánem k přijímání rozhodnutí týkajících se střetu zájmů v případě zaměstnanců EU v budoucnu je nezávislý etický orgán, který navrhla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová;
19. navrhuje všem poslancům Evropského parlamentu a všem zástupcům Evropské komise a Rady Evropské unie, aby se po dobu dvou let zdrželi kontaktu se současným výkonným ředitelem Evropského orgánu pro bankovnictví, pokud se ujme své pozice generálního ředitele asociace AFME; vyzývá orgány odpovědné za poskytování trvalých průkazů („brown badges“) ke vstupu do prostor Parlamentu, aby důkladně zvážily případ pana Farkase a přihlédly k možnosti, že mu tento průkaz na stejnou dobu (tj. dva roky) nevydají, aby se zabránilo potenciálnímu střetu zájmů;
20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru a evropské veřejné ochránkyni práv.
- [1] Úř. věst. L 45, 14.6.1962, s. 1385.
- [2] Úř. věst. L 250, 27.9. 2011, s. 268.
- [3] https://www.eca.europa.eu/Lists/News/NEWS1210_11/NEWS1210_11_EN.PDF
- [4] https://eba.europa.eu/adam-farkas-steps-down-as-eba-executive-director
- [5] https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/O-9-2019-000031_CS.html
- [6] https://read.oecd-ilibrary.org/governance/post-public-employment_9789264056701-en#page7
- [7] https://www.transparency.org/whatwedo/publication/working_paper_06_2010_regulating_the_revolving_door
- [8] https://www.ombudsman.europa.eu/en/recommendation/en/11089
- [9] https://www.ombudsman.europa.eu/en/correspondence/en/80697
- [10] https://www.ombudsman.europa.eu/en/correspondence/en/80699
- [11]https://www.ombudsman.europa.eu/en/report/en/110521
- [12] Přijaté texty, P8_TA(2019)0080.
- [13] https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/political-guidelines-next-commission_cs.pdf
- [14] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).