Postup : 2020/2507(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0049/2020

Předložené texty :

B9-0049/2020

Rozpravy :

Hlasování :

PV 16/01/2020 - 6.3
CRE 16/01/2020 - 6.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0013

<Date>{13/01/2020}13.1.2020</Date>
<NoDocSe>B9-0049/2020</NoDocSe>
PDF 158kWORD 48k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o situaci ve Venezuele po pokusu o ilegální zvolení nového předsedy a předsednictva Národního shromáždění (parlamentní převrat)</Titre>

<DocRef>(2020/2507(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Anna Fotyga, Hermann Tertsch, Jadwiga Wiśniewska, Karol Karski, Joanna Kopcińska, Ryszard Czarnecki, Bogdan Rzońca, Angel Dzhambazki, Andrey Slabakov, Charlie Weimers, Adam Bielan, Evžen Tošenovský, Veronika Vrecionová, Alexandr Vondra, Carlo Fidanza, Raffaele Fitto, Ruža Tomašić, Assita Kanko</Depute>

<Commission>{ECR}za skupinu ECR</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0048/2020

B9-0049/2020

Usnesení Evropského parlamentu o situaci ve Venezuele po pokusu o ilegální zvolení nového předsedy a předsednictva Národního shromáždění (parlamentní převrat)

(2020/2507(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci ve Venezuele, konkrétně na usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci ve Venezuele[1], ze dne 18. prosince 2014 o pronásledování demokratické opozice ve Venezuele[2], ze dne 12. března 2015 o situaci ve Venezuele[3], ze dne 8. června 2016 o situaci ve Venezuele[4], ze dne 27. dubna 2017 o situaci ve Venezuele[5], ze dne 8. února 2018 o situaci ve Venezuele[6], ze dne 3. května 2018 o volbách ve Venezuele[7], ze dne 5. července 2018 o migrační krizi a humanitární situaci ve Venezuele a na jejích pozemních hranicích s Kolumbií a Brazílií[8], ze dne 25. října 2018 o situaci ve Venezuele[9], ze dne 31. ledna 2019 o situaci ve Venezuele[10], ve kterém byl Guaidó uznán prozatímním prezidentem Venezuely, ze dne 28. března 2019 o mimořádné situaci ve Venezuele[11] a ze dne 18. července 2019 o situaci ve Venezuele[12],

 s ohledem na prohlášení Mezinárodní kontaktní skupiny pro Venezuelu ze dne 9. ledna 2020, v němž tato skupina podporuje Juana Guaidóa jako předsedu Národního shromáždění a považuje zvolení Luise Parry za protiprávní a nedemokratické,

 s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost ze dne 5. ledna 2020, v němž se uvádí, že události provázející volby v neděli 5. ledna byly poznamenány závažnými nesrovnalostmi a jednáním namířeným proti demokratickému a ústavnímu fungování Národního shromáždění, což tomuto shromáždění coby legitimnímu demokratickému orgánu ve Venezuele zabránilo v plnění mandátu, který obdrželo od venezuelského lidu,

 s ohledem na prohlášení generálního tajemníka Organizace amerických států o situaci ve Venezuele ze dne 5. ledna 2020,

 s ohledem na prohlášení nově jmenovaného místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella ze dne 21. prosince 2019,

 s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1893 ze dne 11. listopadu 2019, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2017/2074 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele[13], jež v souvislosti se stávající politickou, hospodářskou, sociální a humanitární krizí ve Venezuele a přetrvávajícími činnostmi narušujícími demokracii, právní stát a dodržování lidských práv prodlužuje sankce proti Venezuele o jeden rok,

 s ohledem na výše uvedené rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1893 ze dne 11. listopadu 2019, kterým se do rozhodnutí (SZBP) 2017/2074 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele vkládá nové ustanovení, jež činí Radu a vysokého představitele, místopředsedu Komise „odpovědnými za zpracovávání“ osobních údajů, zejména v souvislosti se seznamem fyzických osob odpovědných za nedodržování a závažné porušování lidských práv nebo za represi proti občanské společnosti a demokratické opozici ve Venezuele, dále se seznamem fyzických osob, které jsou odpovědné za činy, politiky nebo činnosti, které jinak oslabují demokracii nebo právní stát ve Venezuele, v souvislosti s fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány, které jsou odpovědné za nedodržování nebo závažné porušování lidských práv nebo represi proti občanské společnosti a demokratické opozici ve Venezuele, a v souvislosti s fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či organizacemi, jejichž jednání, politiky nebo činnosti jinak ohrožují demokracii nebo právní stát ve Venezuele[14],

 s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 27. září 2019, na základě kterého připojuje EU na seznam sankcí sedm členů venezuelských bezpečnostních a zpravodajských složek, kteří se podíleli na mučení a dalších formách závažného porušování lidských práv,

 s ohledem na zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva o Venezuele ze dne 4. července 2019 a na ústní aktualizaci této zprávy, kterou pronesla na 42. zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě dne 9. září 2019,

 s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. června 2019, v němž EU vyzdvihuje své hluboké znepokojení nad zhoršující se politickou a humanitární situací ve Venezuele,

 s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 4. dubna 2019 o rozhodnutí neuznaného Národního shromáždění odebrat Juanu Guaidóovi poslaneckou imunitu,

 s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Venezuele ze dne 10. ledna 2019, 26. ledna 2019, 24. února 2019 a 28. března 2019,

 s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 2. března 2019, ve kterém EU tvrdí, že jakékoli opatření, jež by mohlo ohrozit svobodu nebo osobní bezpečnost Juana Guaidóa, by vedlo k eskalaci napětí a vyvolalo by rozhodné odsouzení mezinárodního společenství,

 s ohledem na ratifikaci Římského statutu Venezuelou, k níž došlo dne 7. června 2000,

 s ohledem na ústavu Bolívarovské republiky Venezuela,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že násilí páchané vládou Nicoláse Madura, policií, národní gardou a armádou ve snaze zabránit opětovnému zvolení Juana Guaidóa předsedou Národního shromáždění Venezuely, jež bylo plánováno na 5. ledna, znemožnilo Madurovým protivníkům vstoupit do budovy Národního shromáždění a zúčastnit se zasedání; vzhledem k tomu, že ozbrojené síly a jiné bezpečnostní složky zablokovaly přístup k budově a bránily ve vstupu do budovy sdělovacím prostředkům, což představuje další kapitolu v eskalaci konfrontace a násilí, jež v posledních letech postupně nabírá na rychlosti; vzhledem k tomu, že Madurova vláda oslabuje autoritu legitimního a demokratického Národního shromáždění i jeho schopnost vykonávat účinně a neomezeně svou úlohu a mandát, který mu svěřili venezuelští občané;

B. vzhledem k tomu, že těmto událostem předcházela zastrašující kampaň a tzv. „operace Alacrán“, jež spočívala ve znepokojujícím nákupu hlasů venezuelskou vládou za částky od 500 000 do 1 milionu USD;

C. vzhledem k tomu, že perzekuce a politické pronásledování odpůrců Madurova režimu pokračuje a že 22 poslanců, včetně předsedy Národního shromáždění, bylo zbaveno poslanecké imunity, několik z nich bylo zatčeno, zatímco jiní byli nuceni opustit zemi nebo se stát uprchlíky na diplomatických zastoupeních;

D. vzhledem k tomu, že podle údajů venezuelské organizace Foro Penal politická represe zesiluje, přičemž v současnosti je zadržováno 399 politických vězňů, mezi nimiž nejméně osm evropských občanů, a od roku 2014 se jedná o více než 15 000 politických vězňů[15];

E. vzhledem k tomu, že neustálé používání tvrdého nátlaku a síly, které je ještě podporováno odhodláním nelegitimního prezidenta Nicoláse Madura si i nadále přisvojovat moc, svědčí o jasném úmyslu potlačit jakýkoliv náznak legality;

F. vzhledem k tomu, že režim prezidenta Madura se při svém neúspěšném pokusu o jmenování nového předsedy odvolával na články 7, 8 a 11 vnitřního a jednacího řádu Národního shromáždění a na článek 221 ústavy Bolívarovské republiky Venezuela;

G. vzhledem k tomu, že ačkoli se faktická vláda Venezuely snažila zabránit transparentnímu a pokojnému volebnímu procesu, získali poslanci mimo Národní shromáždění přístup do budovy a oficiálně znovu zvolili předsedou Juana Guaidóa;

H. vzhledem k tomu, že 100 ze 167 poslanců, kteří se shromáždili na mimořádném zasedání v sídle deníku El Nacional, splnilo nakonec požadavky stanovené ústavou Bolívarovské republiky Venezuela a zvolilo předsednictvo Národního shromáždění a Juana Guaidóa  předsedou Národního shromáždění, který v souladu s ústavou složil přísahu;

I. vzhledem k tomu, že k těmto událostem dochází v již zničené Venezuele, kde se v důsledku stupňujícího se násilí a závažného porušování lidských práv faktickou vládou Nicoláse Madura dále zhoršuje současná politická, hospodářská, institucionální, sociální a humanitární krize, která donutila více než 5 milionů Venezuelanů opustit svou zemi a kterou doprovází rostoucí nedostatek léků a potravin a hyperinflace;

J. vzhledem k tomu, že zprostředkovaný dialog, který dne 16. května 2018 navázali faktický prezident Nicolás Maduro a opoziční síly pod vedením Juana Guaidóa a který byl zprostředkován Norskem, nepřinesl východisko z krize, která se naopak prohloubila; vzhledem k tomu, že dne 8. července 2019 byl na Barbadosu obnoven dialog, ačkoliv faktická vláda nesplnila požadavky nezbytné k zahájení dialogu;

1. odsuzuje represivní kroky faktické vlády Nicoláse Madura, které mají opět odstranit veškeré stopy protiprávnosti; dále odsuzuje svévolné a nepřetržité používání nátlaku a síly a skutečnost, že byl ve funkci potvrzen nelegitimní prezident zvolený podvodem;

2. opakuje, že je hluboce znepokojen eskalací násilí a vážností mimořádné situace ve Venezuele, kdy jsou vážně ohroženy životy občanů;

3. zdůrazňuje, že režim Nicoláse Madura se stal nejméně stabilní a nejvýznamnější hrozbou pro bezpečnost a stabilitu subkontinentu, neboť ohrožuje integritu a stabilitu sousedních zemí;

4. připomíná, že místní orgány zatkly Venezuelany, kteří byli obviněni z toho, že je venezuelský režim vyslal, aby vyvolali masovou mobilizaci a zapojili se do ní s cílem podpořit destabilizaci a porušování lidských práv v těchto regionech;

5. prohlašuje, že obrana integrity, přesnosti a transparentnosti volebních procesů má zásadní význam, zejména poté, co došlo k několika případům údajné nebo zřejmé manipulace, nejrůznějším nesrovnalostem a podvodům v různých volbách v latinskoamerických demokraciích; vyjadřuje politování nad tím, že zmanipulované volby vyvolávají protesty a střety, v jejichž důsledku umírají nevinní lidé, a vyjadřuje svou solidaritu s venezuelským lidem;

6. trvá na tom, že je třeba přijmout opatření proti spojenectví mezi Venezuelou a Íránem, jehož charakter nejhorším způsobem ilustruje skutečnost, že Hizballáh Venezuelu zneužívá jako platformu pro své činnosti a strategickou rozpínavost v celé Latinské Americe, a to prostřednictvím řady nezákonných činností, včetně praní peněz;

7. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Rusko podporuje Madurův režim ve Venezuele, a zejména nad vysíláním odborníků a vojenských a technických poradců;

8. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že kubánské policejní jednotky a vojenské zpravodajství jsou klíčovým prvkem, který umožňuje, aby nezákonný Madurův režim zůstal u moci, a mají tak ve Venezuele nepřijatelný zahraniční politický a vojenský vliv;

9. vyzývá Radu, aby s ohledem na řadu neúspěšných strategií proti represivnímu venezuelskému režimu, které svědčí o tom, že je zcela nemožné zahájit ve Venezuele skutečný demokratizační proces, přijala nejpřísnější možná opatření a zvýšila politický tlak a současně prosazovala sankce a omezující opatření;

10. vyzývá Radu, aby vůči tomuto nelegitimnímu režimu zavedla omezující opatření, tj. sankce vůči všem, kdo jsou zapojeni do represivních složek, a přistoupila k zabavení zahraničního majetku ve vlastnictví nelegitimních státních orgánů a osob odpovědných za porušování lidských práv a potlačování demokratické opozice, a aby zároveň vždy zajišťovala bezpečnost obecné populace;

11. žádá, aby orgány Evropské unie omezily pohyb těchto osob a jejich nejbližších rodinných příslušníků tím, že zmrazí jejich majetek a pozastaví platnost jejich víz;

12. odmítá rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1893 ze dne 11. listopadu 2019 obsahující nové ustanovení, které pozměňuje rozhodnutí 2017/2074 a vkládá do něj novou arbitrární pravomoc pro místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se zpracování údajů v souvislosti se seznamem fyzických osob odpovědných za nedodržování a závažné porušování lidských práv nebo za represi proti občanské společnosti a demokratické opozici ve Venezuele i v souvislosti s akcemi, politikami nebo činnostmi fyzických či právnických osob, které jsou odpovědné za nedodržování a závažné porušování lidských práv, oslabování právního státu a represi proti občanské společnosti i proti demokratické opozici ve Venezuele, v souladu s přílohami I a II rozhodnutí (SZBP) 2017/2074;

13. naléhavě žádá Evropskou unii, aby se připojila k iniciativě smluvních stran Mezinárodního trestního soudu, jejímž cílem je vyšetřit zločiny proti lidskosti spáchané faktickou vládou Nicoláse Madura a pohnat tak k odpovědnosti osoby odpovědné za spáchání těchto činů;

14. podporuje iniciativu zaměřenou na ustavení vyšetřovací komise ve spolupráci s Radou OSN pro lidská práva, která určí individuální odpovědnost za systematické porušování lidských práv ve Venezuele;

15. naléhavě žádá faktickou vládu Venezuely, aby neprodleně začala dodržovat doporučení uvedená ve zprávě vysokého komisaře OSN pro lidská práva o situaci v oblasti lidských práv ve Venezuele;

16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, legitimnímu prozatímnímu prezidentovi republiky a Národnímu shromáždění Bolívarovské republiky Venezuela, vnitrostátním parlamentům a vládám Limské skupiny, Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika a generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států.

 

[1] Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 145.

[2] Úř. věst. C 294, 12.8.2016, s. 21.

[3] Úř. věst. C, 30.8.2016, s. 190.

[4] Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 101.

[5] Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s.137.

[6] Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 61.

[7] Přijaté texty, P8_TA(2018)0199.

[8] Přijaté texty, P8_TA(2018)0313.

[9] Přijaté texty, P8_TA(2018)0436.

[10] Přijaté texty, P8_TA(2019)0061.

[11] Přijaté texty, P8_TA(2019)0327.

[12] Přijaté texty, P9_TA(2019)0007.

[13] Úř. věst. L 291, 12.11.2019, s. 42.

[14] Úř. věst. L 291, 12.11.2019, s. 42

[15] www.foropenal.com je občanské sdružení, které poskytuje bezplatnou právní pomoc svévolně zadržovaným osobám.

Poslední aktualizace: 15. ledna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí