Postup : 2019/2870(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0069/2020

Předložené texty :

B9-0069/2020

Rozpravy :

Hlasování :

PV 30/01/2020 - 5.10
CRE 30/01/2020 - 5.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


<Date>{22/01/2020}22.1.2020</Date>
<NoDocSe>B9-0069/2020</NoDocSe>
PDF 145kWORD 45k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o rozdílu v odměňování žen a mužů</Titre>

<DocRef>(2019/2870(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Jadwiga Wiśniewska, Elżbieta Rafalska</Depute>

<Commission>{ECR}za skupinu ECR</Commission>

</RepeatBlock-By>


B9-0069/2020

Usnesení Evropského parlamentu o rozdílu v odměňování žen a mužů

(2019/2870(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 3 a článek 5 Smlouvy o Evropské unii,

 s ohledem na články 8, 151, 153 a 157 a Protokol 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

 s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

 s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na její cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíle 1, 5, 8 a 10, a související cíle a ukazatele,

 s ohledem na výroční zprávu Komise o rovnosti žen a mužů v EU za rok 2019,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 13. června 2019 o odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů: klíčové politiky a opatření,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 22. listopadu 2019 o ekonomikách založených na genderové rovnosti v EU: cesta vpřed,

 s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí[1],

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů je i nadále prioritou pro všechny členské státy;

B. vzhledem k tomu, že primární odpovědnost za zajišťování sociálního pokroku a hospodářského růstu, například prostřednictvím vnitrostátních strukturálních reforem a zdravých fiskálních politik, mají členské státy; vzhledem k tomu, že odpovědnost jednotlivých členských států v tomto ohledu nemohou nahradit evropské iniciativy, ani by o to neměly usilovat.

C. vzhledem k tomu, že politiky genderové rovnosti jsou zásadními faktory inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a předpokladem pro podporu prosperity, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, jakož i inkluzivnosti a sociální soudržnosti.

D. vzhledem k tomu, že v rámci EU jsou příjmy žen nepoměrně nižší než příjmy mužů; vzhledem k tomu, že podle údajů Eurostatu je průměrná hrubá hodinová odměna žen nižší než v případě mužů a rozdíl v odměňování žen a mužů činí v EU stále přibližně 16 %, přičemž tato hodnota se snižuje jen velmi pomalu a v některých členských státech se dokonce zvyšuje; dále vzhledem k tomu, že rovněž z ukazatele rozdílu v celkových příjmech mezi muži a ženami vyplývá, že rozdíl mezi muži a ženami je v EU-28 přibližně 40 %;

E. vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů je definován jako rozdíl mezi průměrným hrubým hodinovým výdělkem žen a mužů, vyjádřený jako procento průměrného hrubého výdělku mužů za hodinu; vzhledem k tomu, že rozdíl mezi hrubým měsíčním výdělkem mužů a žen je mezi zaměstnanci ve věku 15–24 let (7 %) pětkrát nižší než mezi zaměstnanci ve věku 65 let a více (38 %); vzhledem k tomu, že se chudoba soustřeďuje především v rodinách, kde jsou ženy jedinými výdělečně činnými osobami – v roce 2017 bylo v EU ohroženo chudobou 35 % matek samoživitelek oproti 28 % otců samoživitelů[2];

F. vzhledem k tomu, že více jak polovina žen v produktivním věku se zdravotním postižením je ekonomicky neaktivní; vzhledem k tomu, že ve všech členských státech je míra silné materiální deprivace u žen se zdravotním postižením vyšší než u žen bez zdravotního postižení;

G. vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování mužů a žen jsou výsledkem celé řady genderových nerovností na pracovním trhu, včetně genderové segregace ve vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnávání, profesní segregace, genderové nevyváženosti v řídících a rozhodovacích pozicích a častějších zkrácených pracovních úvazků žen;

H. vzhledem k tomu, že v roce 2018 v EU pracovalo na částečný úvazek 30,8 % zaměstnaných žen ve věku od 20 do 64 let oproti 8 % mužů;

I. vzhledem k tomu, že ženy uváděly péči o děti nebo zdravotně postižené osoby jako důvod pro částečný úvazek častěji než muži (29 % žen ve srovnání s 9 % mužů); vzhledem k tomu, že péče o děti, starší osoby, nemocné nebo zdravotně postižené rodinné příslušníky a nezpůsobilé dospělé osoby vyžaduje velké osobní nasazení a je jen zřídka finančně odměněna nebo společensky oceněna, avšak má obrovský společenský význam, přispívá k sociální péči a může být měřena pomocí hospodářských ukazatelů, jako je HDP;

J. vzhledem k tomu, že ačkoli ženy představují téměř 60 % absolventů vysokých škol v EU, v přírodních vědách, technologii, inženýrství a matematice (STEM) a v profesích v digitální oblasti jsou i nadále nepřiměřeně málo zastoupeny; vzhledem k tomu, že tato situace vede k tomu, že nerovnosti v povoláních nabývají nových forem, a že navzdory investicím do vzdělávání dosud platí, že ve srovnání s mladými muži hrozí mladým ženám riziko, že budou hospodářsky neaktivní, dvakrát častěji;

K. vzhledem k tomu, že EU má prostředky k tomu, aby členským státům pomohla při výměně osvědčených postupů s cílem podpořit ty členské státy, které to potřebují, především v oblasti rovnosti a rozdílů v odměňování mužů a žen;

1. žádá členské státy, aby posílily své úsilí o snížení rozdílů v odměňování žen a mužů tím, že budou vymáhat dodržování zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci na vnitrostátní úrovni, včetně opatření ke zvýšení transparentnosti v oblasti platů;

2. žádá Komisi a členské státy, aby prováděly politiky na podporu zaměstnanosti žen a jejich finanční nezávislosti, zejména politik, které prosazují integraci žen z marginalizovaných skupin na pracovní trh;

3. žádá členské státy, aby přijaly účinná opatření k podpoře rovnosti v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti s cílem řešit segmentaci trhu investicemi do formálního, informálního a neformálního vzdělávání žen a jejich celoživotního učení a odborné přípravy, aby se zajistil přístup žen k vysoce kvalitním pracovním místům a příležitostem a jejich rekvalifikace a zvyšování kvalifikace s ohledem na budoucí potřeby pracovního trhu; žádá především, aby byly dívky již od raného věku více podporovány, pokud jde o podnikání, obory STEM, digitální vzdělávání a finanční gramotnost s cílem bojovat proti stávajícím vzdělávacím stereotypům a zajistit, aby do rozvíjejících se a dobře placených oborů častěji vstupovaly ženy;

4. žádá členské státy, aby přijaly opatření a účinně provedly stávající opatření EU s cílem usnadnit sladění pracovního a rodinného života, například zlepšením nabídky dosažitelných, kvalitních a cenově dostupných pečovatelských služeb;

5. žádá Komisi a členské státy, aby přijaly integrovaný přístup ve všech oblastech činností zaměřený na odstranění rozdílů v odměňování mužů a žen a podporu jejich rovnosti, včetně podpory synergií strategií v oblasti zaměstnanosti a dalších hospodářských a sociálních politik, jak jsou politiky v oblasti mládeže, vzdělávání, daní, rodinných dávek, sociální ochrany a zdravotní péče, a to v souladu se svými příslušnými pravomocemi;

6. žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly dialog příslušných zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, podniků, vnitrostátních subjektů pro rovnost a organizací působících v této oblasti;

7. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

[1] Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

[2] Výpočet Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), statistiky EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC).

Poslední aktualizace: 27. ledna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí