<Date>{22/01/2020}22.1.2020</Date>
<NoDocSe>B9-0071/2020</NoDocSe>
PDF 153kWORD 47k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 111 odst. 3 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 4. října 2019, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a kterým se uvedené nařízení opravuje</Titre>

<DocRef>(C(2019)07227 – 2019/2843(DEA))</DocRef>


<Depute>Anna Zalewska</Depute>

<Commission>{ECR}za skupinu ECR</Commission>


B9-0071/2020

Usnesení Evropského parlamentu o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 4. října 2019, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a kterým se uvedené nařízení opravuje

(C(2019)07227 – 2019/2843(DEA))

Evropský parlament,

 s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 4. října 2019, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a kterým se uvedené nařízení opravuje (C(2019)07227),

 s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006[1], a zejména na čl. 37 odst. 5, čl. 53 odst. 1 a čl. 53a odst. 1 uvedeného nařízení,

 s ohledem na zásadu proporcionality zakotvenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii a na Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie;

 s ohledem na čl. 111 odst. 3 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že oxid titaničitý (TiO2) je oxid titania, který se hojně vyskytuje v přirozeném prostředí v několika krystalických strukturách, mimo jiné ve formě rutilu, brookitu a anatasu;

B. vzhledem k tomu, že TiO2 je inertní, teplotně stabilní, nehořlavá a nerozpustná sloučenina, která není v globálně harmonizovaném systému klasifikace a označování chemických látek OSN klasifikována jako nebezpečná;

C. vzhledem k tomu, že TiO2 je díky své schopnosti rozptylovat světlo a pohlcovat ultrafialové záření po více než století široce využíván jako barvivo a že s touto látkou se obchoduje na trhu, jehož hodnota podle odhadů překročí v roce 2025 částku 25 miliard EUR;

D. vzhledem k tomu, že TiO2 se běžně používá v celé řadě oblastí, mimo jiné v kosmetice, léčivých přípravcích, keramice, obalech, stavebních materiálech, autosoučástkách a elektrických a elektronických zařízeních;

E. vzhledem k tomu, že při 14. přizpůsobení nařízení (ES) č. 1272/2008 (dále jen „nařízení CLP“) technickému pokroku navrhla Komise harmonizovanou klasifikaci TiO2 jako 2. kategorii karcinogenů pro práškové směsi, a to navzdory podpůrným důkazům o nedostatečném hodnocení spolehlivosti údajů na stupnici Klimisch, silnému odporu mnoha členských států opírajícímu se o vědecké poznatky a negativním dopadům, k nimž tento krok jako precedent pro klasifikaci dalších sypkých sloučenin může potenciálně vést;

F. vzhledem k tomu, že čl. 37 odst. 5 nařízení CLP stanoví, že pokud Komise zjistí, že je „vhodné“ harmonizovat klasifikaci a označení dotyčné látky, přijme bez zbytečného prodlení akty v přenesené pravomoci o začlenění dané látky do tabulky 3.1 části 3 přílohy VI společně s uvedením příslušné klasifikace a prvků označení; vzhledem k tomu, že nařízení CLP z tohoto důvodu nestanoví pro Komisi povinnost přistoupit k harmonizované klasifikaci, a naopak uvádí, že by Komise měla rovněž posoudit alternativní řešení;

G. vzhledem k tomu, že protokol č. 2 mimo jiné stanoví, že návrhy legislativních aktů „přihlížejí k nutnosti postupovat tak, aby každá zátěž, finanční nebo správní, příslušející Unii, vnitrostátním vládám, regionálním nebo místním orgánům, hospodářským subjektům a občanům byla co nejmenší a přiměřená cíli, jehož má být dosaženo“;

H. vzhledem k tomu, že Výbor pro posuzování rizik (RAC) založený na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006[2] (dále jen „nařízení REACH“) odmítl zařadit TiO2 do kategorie karcinogenity 1A a 1B s ohledem na skutečnost, že nepříznivé účinky této látky na krysí plíce, dojde-li k jejich přehlcení, nejsou její charakteristickou vlastností, ale že souvisí s jejím sypkým skupenstvím, čímž vzniká po dlouhodobém vdechování extrémně vysoké koncentrace (250 mg/m3) v délce přesahující 18 měsíců riziko s ohledem na nízkou rozpustnost této látky v plicích;

I. vzhledem k tomu, že tento závěr se z velké části opírá o studii provedenou na krysách[3]; vzhledem k tomu, že autoři této studie a výbor RAC založený na základě nařízení REACH uvedli, že „neexistuje žádný přesvědčivý vědecký důkaz, který by zpochybňoval význam plicního adenokarcinomu pozorovaného u krys pro člověka“; vzhledem k tomu, že někteří věhlasní přispěvatelé, například německá Asociace pro pojištění v případě pracovního úrazu, v průběhu konzultací v souvislosti s přizpůsobováním právních předpisů technickému pokroku uvedli, že „neexistuje žádný důkaz, který prokazoval souvislost mezi manipulací s oxidem titaničitým na pracovišti a onemocněním rakovinou plic“[4]; vzhledem k tomu, že normy pro přípustnou expozici TiO2 na pracovišti by bylo možné zavést v podobě harmonizovaných limitních hodnot expozice na pracovišti (OEL) v rámci právních předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jak navrhly mnohé členské státy a další zainteresované strany;

J. vzhledem k tomu, že v důsledku uvedené klasifikace karcinogenity může dojít k setrvačnému efektu, pokud jde o produkty obsahující TiO2 v pevném nebo tekutém skupenství, které mohou být negativně označeny za potenciálně nebezpečné, ačkoli prošly přísnými bezpečnostními zkouškami; vzhledem k tomu, že by to mohlo spotřebitele uvést v omyl a vést k nejistotě v podnikatelském prostředí;

K. vzhledem k tomu, že klasifikace karcinogenity neodpovídá převažujícímu inovačnímu prostředí v mnoha vědeckých oborech a mohla by vést k ukončení využívání TiO2 u environmentálních aplikací určených k čištění ovzduší a vody, ochlazování atmosféry a snižování koncentrace toxických a škodlivých látek[5][6][7];

L. vzhledem k tomu, že by tímto mohla být negativně ovlivněna recyklace a opětovné využití v rámci oběhového hospodářství, neboť by na základě této klasifikace vznikly nové povinnosti ohledně zpracování a odstraňování odpadů obsahujících nejméně 1 % TiO2 (tj. plasty, tapety, zbytky barev, porcelán a nábytek) z toho důvodu, že by nyní byly takové postupy klasifikovány jako nebezpečné, a to i tehdy, pokud by neobnášely žádné potenciální ohrožení lidského zdraví; vzhledem k tomu, že v současnosti nejsou k dispozici žádná komerčně životaschopná alternativní řešení, která by zajistila vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a zároveň zachovala účinnost a funkčnost TiO2;

M. vzhledem k tomu, že TiO2 je nyní vyhodnocován v souladu s nařízením REACH a že tento postup povede ke komplexnějšímu a podrobnějšímu posouzení;

1. vyslovuje námitku proti nařízení Komise v přenesené pravomoci;

2. domnívá se, že nařízení Komise v přenesené pravomoci nemělo být přijato na základě nařízení CLP vzhledem k tomu, že se vztahuje na látky, které jsou nebezpečné kvůli svým individuálním vlastnostem, a že nyní stále probíhá komplexnější a podrobnější posuzování TiO2 na základě nařízení REACH;

3. domnívá se, že nařízení Komise v přenesené pravomoci sahá za hranici toho, co je nezbytné a přiměřené pro řešení možných zdravotních rizik vyplývajících z expozice sypkému TiO2 na pracovišti a rizik, v souvislosti s nimiž je tato látka v jiných skupenstvích negativně označována jako nebezpečná;

4. vyzývá Komisi, aby stáhla uvedené nařízení v přenesené pravomoci a zvážila jiné možnosti, například harmonizované limitní hodnoty expozice TiO2 na pracovišti v rámci právních předpisů týkajících se ochrany zdraví při práci;

5. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi a aby ji informoval o tom, že nařízení v přenesené pravomoci nemůže vstoupit v platnost;

6. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, jakož i vládám a parlamentům členských států.

 

[1] Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

[3] K.P. Lee, H.J. Trochimowicz, C.F. Reinhardt, Pulmonary response of rats exposed to titanium dioxide (TiO2) by inhalation for two years, Toxicology and Applied Pharmacology 79 (1985), s. 179–182.

[5] R. Zouzelka, J. Rathousky, Photocatalytic abatement of NOx pollutants in the air using commercial functional coating with porous morphology, J. Heyrovsky Institute of Physical Chemistry, University of Chemistry and Technology Prague, Applied Catalysis B: Environmental 217 (2017), s. 466–476.

[6] W.R. Siah, N.A. Roslan, H.O. Lintang, M. Shamsuddin, L. Yuliati, Photocatalytic Removal of 2,4-D Herbicide on Lanthanum Oxide-Modified Titanium Dioxide, Advanced Materials Research, 1112 (2015), s. 168–171.

[7] N.S. Alim, H.O. Lintang, L. Yuliati, Photocatalytic removal of phenol over titanium dioxide-reduced graphene oxide photocatalyst, IOP Conference Series: Materials Science and Engineering 107 (2016), 012001.

Poslední aktualizace: 27. ledna 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí