<Date>{02/03/2020}2.3.2020</Date>
<NoDocSe>B9‑01222020</NoDocSe>
PDF 148kWORD 47k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B9‑0008/2020</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 136 odst. 5 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o revizi hlavních směrů pro transevropské energetické infrastruktury</Titre>

<DocRef>(2020/2549(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Cristian‑Silviu Buşoi</Depute>

<Commission>{ITRE}za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku</Commission>

</RepeatBlock-By>


B9‑0122/2020

Usnesení Evropského parlamentu o revizi hlavních směrů pro transevropské energetické infrastruktury

(2020/2549(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009[1],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010[2],

 s ohledem na postoj Parlamentu v prvním čtení přijatý dne 17. dubna 2019, který se týkal revize nařízení (EU) č. 1316/2013,  kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy[3], a výzvu Parlamentu, aby byla zahájena revize nařízení č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, a to s ohledem na stávající cíle Evropské unie týkající se klimatu a energetiky,

 s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie[4],

 s ohledem na usnesení ze dne 4. října 2017 o Konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2017 v německém Bonnu (COP23)[5],

 s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018) 0773 final),

 s ohledem na usnesení ze dne 25. října 2018 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2018 v polských Katovicích (COP24))[6],

 s ohledem na legislativní balíček „Čistá energie pro všechny Evropany“,

 s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 v Madridu (COP25)[7],

 s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019, které podporují cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU,

 s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze[8],

 s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640 final),

 s ohledem na úvěrová kritéria Evropské investiční banky v oblasti energetiky,

 s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu[9],

 s ohledem na článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

 s ohledem na otázku položenou Komisi ohledně přepracování pokynů týkajících se transevropské energetické infrastruktury (O-000012/2020 – B9-0008/2020),

 s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

 s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

A. vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 347/2013 o hlavních směrech pro transevropské energetické sítě („nařízení TEN-E“) stanoví pravidla pro včasný rozvoj a interoperabilitu sítí TEN-E, aby se dosáhlo cílů politiky Unie v oblasti energetiky;

B. vzhledem k tomu, že nařízení TEN-E určuje prioritní koridory a prioritní tematické oblasti transevropské energetické infrastruktury a poskytuje pokyny pro výběr projektů společného zájmu; vzhledem k tomu, že nařízení TEN-E stanoví, že projekty společného zájmu mohou získat finanční podporu z Nástroje pro propojení Evropy a využívat zjednodušených povolovacích postupů a zvláštní regulace, která jim umožní přístup k mechanismům a pobídkám přeshraničního přidělování nákladů, a že mohou mít přínos ze zvýšené transparentnosti;

C. vzhledem k tomu, že první seznam projektů společného zájmu, který byl vytvořen v roce 2013 nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013, obsahoval 248 projektů společného zájmu, druhý seznam, který byl vytvořen nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/89, obsahoval 195 projektů společného zájmu, a třetí seznam, který byl vytvořen nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2018/540, obsahoval 173 projektů společného zájmu; vzhledem k tomu, že dne 31. října 2019 Komise schválila čtvrtý seznam projektů společného zájmu, který obsahoval 151 projektů společného zájmu;

D. vzhledem k tomu, že jak bylo zohledněno v postoji Parlamentu v prvním čtení ze dne 17. dubna 2019k návrhu nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy na období let 2021–2027, dosáhli spolunormotvůrci prozatímní dohody o tom, že by Komise měla posoudit účinnost a politickou soudržnost nařízení TEN-E, a to mimo jiné s ohledem na cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu stanovené do roku 2030, na dlouhodobý závazek EU k dekarbonizaci a na zásadu „energetická účinnost v první řadě“;

vzhledem k tomu, že by toto hodnocení mělo být předáno Parlamentu a Radě do 31. prosince 2020;

E. vzhledem k tomu, že nařízení TEN-E bylo schváleno před přijetím Pařížské dohody, která obsahuje závazek ke splnění cíle, kterým je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C nad těmito hodnotami;

F. vzhledem k tomu, že v oblasti energetické politiky došlo od přijetí nařízení TEN-E v roce 2013 k několika výrazným změnám;

G. vzhledem k tomu, že energetika plní ústřední úlohu při přechodu na hospodářství s nulovými emisemi skleníkových plynů, a vzhledem k tomu, že je tudíž nezbytné nadále usilovat dekarbonizaci energetického systému, aby mohla Unie nejpozději do roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí, a současně podporovat přechod i v jiných odvětvích a vyrovnat se s rostoucí poptávkou po elektřině;

H.  vzhledem k tomu, že pro dosažení svých cílů v oblasti klimatu a energetiky a podpory inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu potřebuje Unie moderní a vysoce výkonnou energetickou infrastrukturu, která obstojí i v budoucnu, bude nákladově účelná a dokáže zabezpečit energetické dodávky, včetně diverzifikace tras, zdrojů a dodavatelů;

I.  vzhledem k tomu, že nařízení TEN-E určuje priority transevropské energetické infrastruktury, které by měly být provedeny za účelem dosažení politických cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu, a stanoví projekty společného zájmu potřebné k dosažení těchto priorit;

J. vzhledem k tomu, že prioritní koridory, prioritní oblasti a kritéria způsobilosti by měly odrážet vývoj energetického systému a být vždy v souladu s politickými prioritami Unie, zejména pokud jde o dlouhodobou dekarbonizaci;

K.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby byly odpovídající politiky týkající se zavádění infrastruktury a politiky v oblasti energetické účinnosti prováděny doplňujícím způsobem, aby k plnění cílů Unie přispívaly nákladově co nejefektivnějším způsobem;

L.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 14. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu[10] vyzval „k přezkumu hlavních směrů v rámci transevropské energetické sítě TEN-E před přijetím nového seznamu projektů společného zájmu“;

1.  vítá, že ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu bylo oznámeno, že v roce 2020 proběhne revize hlavních směrů TEN-E;

2. žádá Komisi, aby nejpozději do konce roku 2020 předložila návrh na revizi hlavních směrů TEN-E, která zohlední především cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu stanovené pro rok 2030, dlouhodobý závazek Unie k dekarbonizaci a zásadu „energetická účinnost v první řadě“

3. žádá Komisi, aby do konce roku 2020 předložila návrh přechodných pokynů ohledně výdajů v rámci Nástroje pro propojení Evropy a výběru projektů na pátý seznam projektů společného zájmu s cílem zajistit, aby byly tyto výdaje i výběr projektů v souladu se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody;

4. domnívá se, že kritéria pro přiznání statusu projektu společného zájmu stanovená v hlavních směrech TEN-E musí být v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu, včetně cíle klimatické neutrality stanoveného pro rok 2050, jak uvádí závěry Evropské rady z prosince 2019, a se všemi pěti rozměry energetické unie, včetně cíle cenové dostupnosti;

°

° °

5. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, jakož i vládám a parlamentům členských států.

 

[1] Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.

[2] Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.

[3] Přijaté texty, P8_TA(2019)0420.

[4] Úř. věst. L 282, 19.10. 2016, s. 1.

[5] Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 70.

[6] Přijaté texty, P8_TA(2018)0430.

[7] Přijaté texty, P9_TA(2019)0079.

[8] Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.

[9] Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

[10] Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

Poslední aktualizace: 6. března 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí