NÁVRH USNESENÍ o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům
14.4.2020 - (2020/2616(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Philippe Lamberts
za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0143/2020
B9-0147/2020
Usnesení Evropského parlamentu o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům
Evropský parlament,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že koronavirová krize, která v celosvětovém měřítku stála život více než sto tisíc osob, z nichž více než polovinu tvoří občané EU, a která si vyžádala mimořádné omezení hospodářské činnosti a života společnosti, představuje vnější a symetrický šok pro zdravotní systémy, společnost a hospodářství EU bezprecedentních rozměrů a vyžaduje reakci EU nebývalé velikosti, rozsahu a solidarity;
B. vzhledem k tomu, že důvěra lidí, kteří jsou pandemií postiženi, bude jednoznačně záviset na ochotě a schopnosti EU a jejích členských států pracovat společně na tom, aby se zajistilo, že zdravotní, společenské a hospodářské náklady této krize budou zmírněny v maximální možné míře a že je ponesou ti nejsilnější;
C. vzhledem k tomu, že reakce EU na pandemii COVID-19 se až doposud vyznačuje nedostatkem koordinace mezi členskými státy, pokud jde o opatření v oblasti veřejného zdraví, včetně omezení pohybu osob uvnitř států i přes hranice a omezení ostatních práv a právních předpisů;
D. vzhledem k tomu, že členské státy, které se potýkají s největším dopadem pandemie na veřejné zdraví a hospodářství, doposud neobdržely dostatečnou logistickou, materiální a finanční podporu od členských států, které ji mohou vzhledem ke své situaci poskytnout;
E. vzhledem k tomu, že by žádnému členskému státu neměla v jeho úsilí o řešení dopadů pandemie COVID-19 v oblasti veřejného zdraví a v sociální a hospodářské oblasti bránit hrozba neudržitelného dalšího zadlužení nebo přísné podmínky pro finanční pomoc, které by měl využívat výhradně v souvislosti s výdaji na řešení této krize;
F. vzhledem k tomu, že koronavirová krize na území EU v žádném případě neznamená, že by EU měla ignorovat své povinnosti vůči potřebným na svém území a za svými hranicemi;
G. vzhledem k tomu, že koronavirová krize odhalila zásadní nedostatek odolnosti EU a mezinárodního hospodářského systému, zejména v souvislosti dlouhými dodavatelskými řetězci a systémy včasných dodávek kriticky důležitého zdravotnického materiálu a dalšího základního zboží, což musí být napraveno, aby se dopady takovýchto krizí zmírnily;
H. vzhledem k tomu, že Zelená dohoda pro Evropu, která s ohledem na krizi rozhodně není žádným luxusem, by měla být základním kamenem masivních investic a transformačního programu, které by měly EU pomoci, aby se hospodářsky z této krize zotavila a vybudovala environmentální, sociální a hospodářskou odolnost, díky níž bude EU připravena na budoucnost;
Jednotná a rozhodná reakce na společnou krizi
1. vyjadřuje upřímnou spoluúčast všem nakaženými osobám, které bojují o svůj život, a jejich rodinám a přátelům; hluboce soucítí se všemi, kteří kvůli viru ztratili své blízké;
2. oceňuje desítky tisíc osob, zdravotnický personál a pracovníky v oblasti dalších základních služeb, organizace občanské společnosti a jednotlivé dobrovolníky, kteří věnují svůj čas a často riskují své vlastní zdraví, aby pomohli lidem postiženým pandemií COVID-19 v celé EU;
3. vyzdvihuje solidaritu, kterou projevily země a regiony; současně vyjadřuje hluboké politování nad nedostatkem solidarity ze strany některých členských států během této krize, zejména v souvislosti s členskými státy nejvíce postiženými současnou situací;
4. chválí kreativitu a rychlost, s níž některé soukromé společnosti na krizi reagovaly; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že se někteří pokusili chránit či prosazovat úzké soukromé zájmy na úkor boje proti epidemii COVID-19 a zneužít oprávněné obavy obyvatel;
5. konstatuje, že stejně jako předchozí krize i tato krize zdůraznila zásadní úlohu státu jakožto záruky veřejného zájmu našich společností, zejména jako pojistitele a investora, na kterého se mohou v krajní nouzi obrátit domácnosti i firmy;
6. zdůrazňuje, že v tuto kritickou chvíli očekávají všichni lidé žijící v Evropské unii ujištění a záruku toho, že vedoucí politici na všech úrovních rozhodování společně s orgány a institucemi EU budou jednat rozhodně a budou k sobě zcela solidární a učiní vše, co je nezbytné, aby se překonala společná hrozba, kterou koronavirus představuje pro naši společnost a hospodářství;
7. tvrdí, že nedostatky doprovázející naši kolektivní reakci na tuto krizi, a to nyní i v budoucnu, mohou nevratně poškodit soudržnost našich společností, sílu našich demokracií, samotnou existenci evropského projektu a naši společnou schopnost řešit environmentální výzvy, kterým budeme v dlouhodobém horizontu i nadále čelit;
8. připomíná, že samotným důvodem vzniku Evropské unie je zajištění dobrých životních podmínek jejích občanů, a proto důrazně trvá na tom, aby veškerá přijatá opatření upřednostňovala potřeby lidí, regionů a zemí nejvíce postižených zdravotnickými, sociálními a hospodářskými dopady koronavirové krize, aby se zajistilo, že nikdo nebude opomenut, a aby se nerovnosti prostřednictvím reakce na krizi snižovaly, a nikoliv zvyšovaly kvůli nedostatečným opatřením;
9. žádá orgány a instituce EU a členské státy, aby se ve svém uvažování nenechaly omezovat institucionálními limity, které si samy stanovily, a aby jednotně, odvážně a kreativně hledaly a zajišťovaly řešení lékařských, společenských a hospodářských otázek pro překonání koronavirové krize; v této souvislosti vítá opatření, která již byla přijata, jako je pozastavení Paktu o stabilitě a růstu Komisí nebo stimulační plán ECB spočívající v nouzovém pandemickém programu nákupu aktiv v objemu 750 miliard EUR;
10. trvá na tom, že jednotný trh, který rozhodně není překážkou, je možné a nutné využít k záchraně životů tím, že se usnadní pohyb základního zboží, služeb a pracovníků;
11. jednoznačně odmítá, abychom se v důsledku této krize jakýmkoli způsobem vzdávali těžce vydobytých společenských, hospodářských a environmentálních úspěchů Evropské unie a jejích členských států, a trvá na tom, že naopak musíme své úsilí zdvojnásobit, abychom tyto výdobytky dále posilovali;
12. odsuzuje jakékoli pokusy vlád uvnitř EU i mimo ni o to, aby prostřednictvím krizových opatření nebo propagandy využily koronavirové krize jako záminku k omezování nebo narušování základních práv a demokracie, přičemž sledují úzké domácí a globální politické zájmy prostřednictvím opatření, která nelze koronavirovou krizí odůvodnit a která jsou jejím dopadům nepřiměřená; naléhavě žádá Komisi a Radu, aby se proti takovémuto chování důrazně postavily;
13. požaduje, aby v rámci zotavování se z krize orgány EU v úzké spolupráci s členskými státy přijaly nezbytná opatření k včasnému odhalení a nápravě slabin, které se projevily v mechanismech EU týkajících se jednotné a účinné reakce na krize; zdůrazňuje, že se v této souvislosti nejedná pouze o připravenost, proces rozhodování a sdílení zdrojů a zátěže na úrovni EU, ale také, a to hlavně, o základní strukturální odolnost vůči velkým krizím postihujícím hospodářství a veřejné služby v EU;
14. trvá na tom, že hlavními body strategie pro oživení po krizi by měla být Zelená dohoda pro Evropu a evropská digitální strategie; zdůrazňuje, že posílený investiční program, který vytvoří novou fyzickou a digitální infrastrukturu a systémy s vysoce efektivním využitím zdrojů v oblasti produkce, distribuce a (znovu)využívání energie, potravin, zboží a služeb, zásadním způsobem zvýší odolnost EU pro případ zdravotnických, hospodářských a geopolitických krizí v budoucnu;
Ochrana obyvatel EU, zejména nejzranitelnějších osob, před dopady krize
15. zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby orgány EU koordinovaly zásadní informace, rozhodnutí a opatření členských států, jejichž cílem je ochrana osob, které jsou nejvíce ohroženy devastujícími sociálními a hospodářskými dopady koronavirové krize, a trvá na tom, že tato koordinace musí být v současnosti prioritou;
16. vítá solidární akce, jako je shromažďování a šíření informací a zdravotnických prostředků, do nichž se v posledních týdnech zapojila řada zemí a regionů; vyjadřuje však hluboké politování nad nedostatkem okamžitých a společných projevů solidarity ze strany členských států, zejména vůči Itálii, jejíž žádosti o dodávky zdravotnického materiálu zůstaly nevyslyšeny, a vůči Španělsku, které bylo rovněž hluboce stávající situací postiženo;
17. žádá, aby členské státy a orgány EU společně se sousedními státy jednaly koordinovaně, aby zajistily co nejvíce strategickou výrobu a distribuci zdravotnických dodávek, výměnu informací a odborných poznatků, hospodářskou podporu a pokračování volného pohybu zboží s cílem zajistit uspokojení základních potřeb;
18. zdůrazňuje, že EU musí poskytovat vládám členských států pomoc při sdílení osvědčených postupů a poskytování cílené podpory sociálně izolovaným skupinám a jednotlivcům, lidem trpícím určitými zdravotními problémy, lidem bez domova, starším osobám, vězňům a osobám, jako jsou Romové, které jsou marginalizovány nebo trpí diskriminací a čelí nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči; zdůrazňuje, že je především nutné zajistit nepřerušené poskytování osobní asistence a péče lidem se zdravotním postižením;
19. naléhavě žádá EU a členské státy, aby prováděly cílená opatření na ochranu osob bez domova a poskytovaly finanční pomoc nevládním organizacím a místním úřadům, které poskytují bezprostřední pomoc;
20. trvá na tom, že Komise a vlády členských států musí zajistit, aby informace týkající se zdraví a veřejné bezpečnosti byly poskytovány srozumitelnou a jednoduchou formou, a to včetně formátů dostupných a použitelných pro osoby se zdravotním postižením;
21. požaduje, aby orgány EU a členské státy uvolnily a účinně zpřístupnily veškeré možné prostředky pro finanční podporu pro stovky tisíc osob v celé EU, které v důsledku této krize přišly o své živobytí nebo jejichž příjmy byly výrazně omezeny;
22. trvá na tom, že orgány EU a členské státy musí zajistit, aby veřejná finanční podpora poskytovaná podnikům k překonání hospodářských dopadů koronavirové krize byla podmíněna tím, že budou finanční prostředky využity ve prospěch zaměstnanců a že firmy přijímající finanční pomoc nebudou po celou dobu, kdy jim bude tato pomoc poskytována, vyplácet dividendy ani nabízet zpětný odkup akcií;
23. naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, aby členské státy provedly stávající telekomunikační předpisy vyžadující, aby všechny osoby, které musí pracovat z domu, i děti a studenti, kteří potřebují studovat, a další osoby, které musí být v izolaci, měly k dispozici cenově dostupné a odpovídající širokopásmové internetové služby; trvá na tom, že přístup k digitálním službám potřebný k práci, vzdělávání, pro základní informace, základní potřeby a základní soukromé a veřejné služby, by měl být zajištěn všem, bez ohledu na jejich sociální nebo ekonomickou situaci;
24. všímá si nárůstu počtu kybernetických útoků na jednotlivce, organizace a kritickou infrastrukturu, o němž informoval Europol, a nových forem podvodného jednání namířeného vůči zranitelným osobám, jako jsou starší osoby, a nárůstu prodeje padělaných a nekvalitních zdravotnických a sanitárních prostředků, osobních ochranných prostředků a farmaceutických výrobků, k němuž došlo v důsledku nedostatku těchto produktů; žádá Komisi a členské státy, aby okamžitě zavedly preventivní opatření, a to i formou preventivních kampaní v sociálních médiích, která se zaměří především osoby ve zranitelné situaci;
25. zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byla široká veřejnost neustále a dobře informována o podvodech, především v době pandemie COVID-19; poukazuje na to, že je třeba zvýšit informovanost o podvodech;
26. zdůrazňuje, že politiky prováděné v rámci boje proti tomuto ohrožení veřejného zdraví, zejména požadavek, aby se lidé zdržovali doma, musí zohledňovat otázky spojené s genderem a ochranou dětí, přičemž je nutné se zaměřit na oblasti, v nichž má epidemie koronaviru neúměrně větší dopad na ženy a děti; domnívá se, že je důležité zajistit, aby byly nadále otevřené a dostupné služby pro oběti násilí a aby v této době nebyly přehlíženy hlášení o případech genderově motivovaného násilí a nebyly tyto případy brány na lehkou váhu; je přesvědčen, že by zvláštní opatření měla zahrnovat i posílení služeb krizových linek, organizování podpůrných sítí a veřejné informační kampaně, na něž by dohlížela Komise a které by informovaly oběti a svědky domácího násilí o jejich právech; připomíná specifickou situaci dětí z řad migrantů, zejména v hotspotech v Řecku, neboť tyto děti jsou s ohledem na své životní podmínky touto pandemií velmi ohroženy; žádá Komisi a členské státy, aby práva dětí a jejich zvláštní potřeby zohledňovaly při přijímání sociálních a hospodářských opatření a opatření pro období po skončení koronavirové krize;
27. žádá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na koncepci postupného, pragmatického, vědecky podloženého a koordinovaného celounijního rušení opatření týkajících se omezení fyzického kontaktu a dalších dočasných opatření, včetně opatření na hranicích mezi členskými státy; vyjadřuje politování nad jednostrannými kroky přijatými některými členskými státy v této věci, neboť v jejich důsledku hrozí, že budou oslabeny strategie jiných členských států;
28. žádá EU, aby přijala opatření k ochraně nejohroženějších osob, včetně uprchlíků a žadatelů o azyl, kteří uvízli v otřesných podmínkách na hranicích EU, v táborech, kde není možné omezit fyzický kontakt; tyto osoby by měly bez ohledu na jejich status z hlediska práva k pobytu být okamžitě přemístěny na bezpečná místa v členských státech, kde budou mít přístup ke zdravotní péči;
Mezinárodní solidarita, odpovědnost a lidská práva
29. vítá opatření, která EU přijala na podporu zemí západního Balkánu a Východního partnerství, na něž by měly navazovat dlouhodobé iniciativy; vyzývá zejména k tomu, aby měly země západního Balkánu přístup k unijnímu Fondu solidarity a aby byly vyňaty z dočasného systému povolování vývozu ochranného vybavení; trvá na tom, že tento systém by měl obecně zůstat dočasným a jeho platnost by se neměla prodlužovat;
30. vyzývá EU, aby rozšířila humanitární a rozvojovou pomoc, zejména s ohledem na financování zdravotnických potřeb a materiálu a nouzové potravinové pomoci, a aby umožnila africkým zemím přijmout opatření v daném místě na podporu podniků, aby zabránily jejich krachu; vyzývá k tomu, aby se u všech opatření v rámci humanitární pomoci přihlíželo k situaci s nákazou koronavirem, aby bylo zajištěno, že poskytování pomoci nepovede k dalšímu riziku ohrožujícímu nejzranitelnější skupiny obyvatel a že bude vytvořena minimální hygienická infrastruktura; vyzývá k tomu, aby se v rámci celosvětové reakce na pandemii přihlíželo zejména k potřebám žen, protože nesou největší břímě této krize a přitom jsou málokdy zastoupeny při jednáních o příslušných krizových opatřeních;
31. poukazuje na značnou zranitelnost obyvatel žijících v konfliktních zónách a na to, že je nutné zajistit společný postup, který by zabránil šíření viru; domnívá se, že EU by měla aktivně podporovat výzvu generálního tajemníka OSN k okamžitému ukončení vojenských akcí na celém světě a přesvědčit bojující strany, aby tuto výzvu vyslyšely, aby dodržovaly mezinárodní humanitární právo a nalezly trvalé politické řešení konfliktu; zastává názor, že v rámci této snahy je nutné vytvořit humanitární koridory a vyhlásit dočasné příměří, aby bylo možné zajistit dodávky pomoci a pomáhat lidem v táborech, kde se nacházejí osoby, které musely opustit svůj domov, a uprchlíci; v tomto kontextu připomíná základní humanitární zásady, mj. zásadu neutrality a nestrannosti;
32. podporuje výzvu 24 zvláštních zpravodajů OSN, aby se zajistilo, aby byla ochranná opatření proti koronaviru, která omezují lidská práva, přiměřená, nezbytná a nediskriminační a aby byla časově omezena, a vyzývá, aby EU vytvořila veřejný celosvětový mechanismus na ochranu lidských práv v době nákazy COVID-19, který by se používal ke sledování toho, jak jednotlivé země omezují nebo porušují lidská práva v souvislosti s touto nákazou;
33. vyzývá ke svolání zvláštního zasedání Rady OSN pro lidská práva, které by se zabývalo dopadem uvedené nákazy na lidská práva, a Evropskou unii k tomu, aby se zapojila do celosvětové kampaně za propuštění nerizikových pachatelů, zejména těch ohrožených, politických vězňů a obránců lidských práv, kteří se v současné době nacházejí ve vězení, aby došlo k omezení rizika přenosu nákazy v přeplněných věznicích;
34. se politováním konstatuje, že se některé vlády snaží o využití koronavirové krize k upevnění svého autoritářského režimu; odsuzuje zejména veškeré případy cenzury, zatýkání a zastrašování novinářů, příslušníků opozice, zdravotnických pracovníků a dalších osob za to, že kritizují reakci vlády; vyzývá EU a členské státy, aby se těmito otázkami zabývaly jak v rámci dvoustranných jednání, tak i při nejbližší příležitosti na mezinárodních fórech a aby vyvíjely tlak na propuštění těchto osob; vyzývá všechny státy využívající v boji s pandemií digitální sledovací techniku, aby tak činily pouze za striktního dodržování mezinárodních norem v oblasti lidských práv; naléhavě vyzývá všechny vlády, aby zajistily přístup ke zdravotní péči všem bez rozdílu;
35. vyzývá EU a členské státy, aby se řídily výzvou Světové banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF) k pozastavení veškerých splátek dluhu, které nejchudší země platí jiným vládám, a také výzvou afrických ministrů financí k pozastavení veškerých splátek úroků v roce 2020 a v případě nestabilních zemí všech splátek jistiny i úroků; domnívá se, že by měly být trvale zrušeny všechny splátky vnějšího dluhu (jistiny, úroků i poplatků), které mají být uhrazeny v roce 2020, a že poskytnutím nouzové finanční pomoci by neměl vzniknout dluh;
36. zdůrazňuje, že je nutné přehodnotit problematiku státního dluhu rozvojových zemí; poukazuje na to, že je důležité vytvořit na úrovni OSN mechanismus k restrukturalizaci veřejného dluhu a zajistit, aby měly země dostatek finančních prostředků k rozšíření svých opatření v oblasti veřejného zdraví; zdůrazňuje, že za stávajících okolností je nutné rozvolnit či dokonce dočasně zrušit podmínky poskytování finančních prostředků ze strany MMF; připomíná, že v rámci poskytování pomoci MMF a Světové banky z fondů pro strukturální změny se požadovaly škrty v poskytování veřejných služeb, mj. ve zdravotnictví, což vedlo ke zhoršení systému zdravotnictví a vzdělávacího systému v rozvojových zemích a k tomu, že jsou náchylnější k epidemiím;
37. zdůrazňuje, že k tomu, aby bylo možné vypracovat účinná zdravotnická opatření a vytvořit mechanismus boje proti nebezpečným onemocněním a vyměňovat si nejnovější poznatky o očkovacích látkách, musí EU plně spolupracovat s Mezinárodní zdravotnickou organizací (WHO) a dalšími mezinárodními orgány; trvá na tom, že do činnosti WHO je nutné zapojit Tchaj-wan;
38. znovu poukazuje na to, že EU má v rámci strategie mezi EU a Afrikou, jejímž cílem by mělo být přednostní zajištění základních lidských práv, zejména všeobecného přístupu k základním zdravotnickým službám, vodě a hygienickým zařízením, výjimečnou odpovědnost za prosazování práva na všeobecné zdravotní pojištění;
Pravidla mezinárodního obchodu
39. vítá rozhodnutí Komise zrušit veškeré dovozní clo na ochranné pomůcky, zdravotnické prostředky a jiné zdravotnické vybavení, které má přímou spojitost s koronavirovou krizí;
40. naléhavě vyzývá Komisi, aby vybídla členské státy k tomu, aby vydaly nucené nebo vládní licence, které by zrušily monopolní platnost patentů a umožnily jiným subjektům vyrábět a dodávat nezbytné farmaceutické produkty chráněné patenty, a aby usnadnily dovoz léků vyráběných v zahraničí na základě nucených licencí; vyzývá sekretariát Světové obchodní organizace (WTO), aby své členy upozornil na to, že mají zmírnit požadavek obsažený v novelizované Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) z roku 2003 týkající se toho, že nucené licence se mají používat „především“ v rámci místního trhu, aby bylo možné dovážet léky vyráběné na základě nucených licencí v jiných zemích, zejména v těch, které mají větší výrobní kapacity;
41. vyzývá Komisi, aby zrušila platnost unijního nařízení o ochraně dat získaných v rámci klinických hodnocení a nařízení o poskytování tržní exkluzivity, protože obě tato nařízení brání účinnému využívání nucených licencí, aby mohli případní výrobci generik využívat stávající klinické údaje na podporu rychlého vyřizování žádostí o registraci; domnívá se, že v obchodních dohodách EU je nutné se dočasně přestat řídit ustanoveními dohody TRIPS+ týkajícími se exkluzivity údajů;
42. vyzývá členské státy, aby podpořily výzvu kostarické vlády adresovanou WHO k vytvoření dobrovolné základny práv duševního vlastnictví souvisejících s koronavirem (včetně patentů, údajů získaných v rámci zákonem stanovených hodnocení, know-how, autorských práv a průmyslových vzorů);
Ochrana demokratické společnosti v EU
43. vítá prohlášení řady členských států, že nouzová opatření by měla být omezena na ta nezbytně nutná, měla by být přiměřená a z podstaty věci dočasná, měla by být pravidelně kontrolována, měla by dodržovat zásady právního státu a demokracie a základní práva a také povinnosti v rámci mezinárodního práva a neměla by omezovat svobodu projevu a svobodu tisku; s politováním konstatuje, že v prohlášení nejsou uvedeny žádné konkrétní případy;
44. odsuzuje maďarský zákon č. XII z roku 2020 o možnostech, jak zabránit rozšíření koronaviru, který vládě umožňuje vládnout na základě vládních nařízení (přičemž nemusí s maďarským parlamentem konzultovat, stačí, když jej pouze informuje) a ukládat za šíření informací, které vláda považuje za dezinformace, tvrdé postihy, a také další připravované právní předpisy; domnívá se, že tento zákon je v rozporu se smlouvami EU a jejími hodnotami, a žádá proto, aby Komise tento krok výslovně označila za útok na maďarskou demokracii a využila všech nástrojů, které má v rámci řešení takového případu k dispozici;
45. vyjadřuje znepokojení nad návrhem polského zákona o zvláštních pravidlech pro konání všeobecných voleb prezidenta Polské republiky v roce 2020; připomíná, že tento návrh představuje zásadní změnu volebních předpisů měsíc před volbami; domnívá se, že návrh není v souladu s judikaturou polského Ústavního soudu a kodexem osvědčených postupů ve volebních záležitostech, který vypracovala Benátská komise; zastává názor, že pokud se by se volby polského prezidenta pořádaly za současné situace v květnu, mohlo by to vést k podkopání zásady spravedlivých a svobodných voleb;
46. naléhavě vyzývá Komisi, aby intenzivněji sledovala nouzová opatření zavedená v členských státech a jejich uplatňování, aby bylo zajištěno dodržování základních hodnot EU, a trvá na tom, aby Komise a Rada postupovaly proti pokusům o zneužití koronavirové krize k omezení demokracie a umlčení kritiků autoritativních vlád tvrdě, mj. tím, že zahájí urychlené řízení pro porušení povinností, podá u Soudního dvora žádost o předběžné opatření, prozkoumá možnost přijetí rozpočtových opatření, uplatní postup EU k posílení právního státu, příp. přijme další opatření podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU); opakovaně vyzývá Radu, aby zajistila, aby se v rámci slyšení týkajícího se Maďarska a Polska v souladu s čl. 7 odst. 1 SEU jednalo také o novém vývoji situace v těchto zemích; požaduje, aby se Benátská komise vyjádřila k maďarskému zákonu č. XII z roku 2020 o možnostech, jak zabránit rozšíření koronaviru, a k polskému návrhu zákona o zvláštních pravidlech pro konání všeobecných voleb prezidenta Polské republiky v roce 2020;
47. je pevně přesvědčen o tom, že mají-li být vlády a Komise považovány za legitimní, musí být jejich činnost podrobována ze strany veřejnosti a parlamentu neustále přísné kontrole; zdůrazňuje proto, že parlamenty musejí nalézt možnost, jak dále fungovat a zároveň účinně plnit doporučení týkající se veřejného zdraví s ohledem na onemocnění COVID-19; domnívá se, že Parlament musí být příkladem toho, jak lze v době nouzové situace způsobené tímto onemocněním zachovat evropskou demokracii na základě práce pomocí digitálních nástrojů a hlasování v naléhavých případech;
48. vítá a podporuje prohlášení Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, pokud jde o zpracovávání těchto údajů; zdůrazňuje, že přestože mohou být anonymizované a agregované údaje, mj. údaje z mobilních telefonních sítí, užitečné při posuzování účinnosti opatření zajišťujících dodržování fyzické vzdálenosti, individualizované trasování založené na těchto údajích není zapotřebí, není k němu důvod a je ve srovnání s velmi schůdnými opatřeními k omezení míry infekce, jako je povinnost nosit masku v uzavřených veřejných prostorách a masivní rozšíření schopnosti testování antigenů a protilátek na základě celounijní koordinace, zbytečné; trvá dále na tom, že je naprosto nezbytné zaručit demokratický parlamentní dohled, zavést jasně definovanou lhůtu pro trvání nouzových opatření, v jejichž rámci se využívají osobní údaje, a zajistit ve chvíli, kdy dojde k omezení jejich účinnosti v boji proti koronavirové krizi, jejich vymazání;
49. s uspokojením bere na vědomí předložení celoevropského rámce pro trasování kontaktů nakažených osob pomocí chytrých telefonů s názvem „Celoevropské trasování úzkých kontaktů při zachování důvěrnosti osobních údajů“, který vypracovala skupina 130 vědecko-výzkumných pracovníků ze 17 různých ústavů; vítá tento rámec, který je příkladem záměrné ochrany osobních údajů, evropského způsobu používání techniky a řešení společenských problémů při zachování základních práv; poukazuje však na to, že konečné hodnocení tohoto rámce bude záviset na přesných technických specifikacích a že centrální servery, které se používají k výměně randomizovaných údajů o blízkosti nákazy, na jejichž základě mají být uživatelé informováni o tom, že byli v blízkosti osoby, u níž byla později v rámci testů zjištěna pozitivita na virus SARS-CoV-2, by neměly a nepotřebují znát stabilní identifikační znaky uživatelů nehledě na to, zda jsou pseudonymizovány; vyzývá vývojáře, aby tento rámec zdokonalili, tak aby odpovídal veškerým zásadám záměrné ochrany osobních údajů, jak se požaduje v obecném nařízení o ochraně osobních údajů;
50. zdůrazňuje, že do definice „zdravotnického prostředku“ podle směrnice Rady o zdravotnických prostředcích spadají všechny softwarové aplikace, které v rámci boje s koronavirovou pandemií zpracovávají osobní údaje a které provádějí jakékoli zpracování údajů o této infekci či jiných údajů za účelem prevence onemocnění, a že proto musejí splňovat požadavky stanovené v uvedené směrnici, mj. požadavky na prohlášení o shodě; vyzývá Komisi, aby v rámci svého legislativního návrhu na změnu nařízení o zdravotnických prostředcích z roku 2017, který bude platit od 26. května 2020, ujasnila status takové aplikace;
51. naléhavě vyzývá Komisi, aby se postavila agresivní ruské a čínské propagandě využívající pandemii onemocnění COVID-19 k tomu, aby podkopala EU a zasela nedůvěru místních obyvatel vůči Unii; domnívá se, že je naprosto nezbytné poskytovat účinné informace o finanční, odborné a lékařské pomoci ze strany EU;
Ochrana a využívání výhod jednotného trhu a měnové unie
52. žádá, aby nejvíce zasaženým členským státům, k nimž se v současnosti řadí Itálie či Španělsko, byla poskytnuta finanční pomoc, a nemusely tak v budoucnu nést břemeno dluhu způsobeného touto krizí samy, a aby tato pomoc nebyla podmíněna přijetím úsporných opatření;
53. konstatuje, že nedávný nástroje SURE (evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci) je krokem správným směrem, domnívá se však, že je příliš omezen co do objemu a využití finančních prostředků a – co je nejdůležitější – poskytuje příjemcům v konečném důsledku pouze omezenou podporu, neboť sestává z půjček, které se v dlouhodobějším horizontu stanou dluhovou a deficitní zátěží pro přijímající členské státy; dále jej znepokojuje, že stávající návrh Komise nestanovuje podmínky, pokud jde o nediskriminační přístup, částku poskytovanou národními systémy na podporu krátkodobých pracovních úvazků a zeměpisnou působnost, a naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby pozměnily navrhovaný předpis tak, aby zahrnoval i tyto prvky;
54. naléhavě žádá členské státy a orgány EU, aby na základě vzájemné spolupráce urychleně vytvořily společné unijní dluhopisové nástroje („koronavirové dluhopisy“), a pomohly tak vybrat nezbytné finanční prostředky pro potřeby okamžité zdravotní péče a následného hospodářského oživení a v reakci na symetrický šok zajistily společné sdílení břemene; zdůrazňuje, že návrh nástroje SURE ukazuje, že existují postupy a právní základ pro vytvoření zvláštního fondu EU, který by mohl vydávat tyto dluhopisy přispívající k řešení ekonomických důsledků pandemie COVID-19;
55. vyzývá Komisi, aby napomohla k co nejrychlejšímu vydání těchto koronavirových dluhopisů tím, že navrhne zvláštní fond („koronavirový fond EU“), jehož právní základ zajistí spolurozhodovací pravomoc pro Parlament a demokratickou odpovědnost na úrovni EU i členských států a který umožní vybrat na kapitálových trzích nejméně 1 bilion EUR vydáním dluhopisů, z jejichž výnosu budou poskytnuty finance členským státům, a to proporcionálně podle dopadu koronavirové pandemie, který bude stanoven na základě transparentních a společně dohodnutých ukazatelů; dále vyzývá k tomu, aby splacení těchto dluhopisů bylo zajištěno příspěvky členských států, které budou proporcionální k jejich podílu na HDP Unie; poukazuje na to, že tyto příspěvky by v ideálním případě měly mít podobu nových vlastních zdrojů EU; trvá na tom, že vyplacené prostředky musí být použity na pokrytí nákladů spojených s řešením otázek veřejného zdraví a sociálních a ekonomických důsledků koronavirové krize, a to v souladu s Pařížskou dohodou a závazky EU v oblasti klimatu;
56. zdůrazňuje, že Evropský mechanismus stability (ESM) by jakožto krátkodobé opatření měl ihned rozšířit preventivní úvěrové linky pro země, které se k nim snaží získat přístup, aby mohly řešit krátkodobé finanční potřeby a bezprostřední důsledky koronavirové krize; zdůrazňuje, že toto financování nesmí být podmíněno přijetím úsporných opatření;
57. naléhavě žádá členské státy, aby se urychleně dohodly na významné kapitálové injekci do Evropské investiční banky (EIB), a umožnily tak, aby svou značnou finanční kapacitou přispívala ke zmírnění ekonomických dopadů spojených s onemocněním COVID-19, včetně vytvoření nové úvěrové linky EIB, která by zajistila permanentní likviditu pro malé a střední podniky;
58. doporučuje, aby byla malým a středním podnikům poskytnuta pomoc i tím, že se změní pravidla pro zadávání veřejných zakázek, a to tak, aby byly v zadávacích řízeních upřednostňovány místní podniky;
59. je pevně přesvědčen, že solidaritu, včetně finanční podpory, je nutné uplatňovat také ve vztahu k našim sousedům, mj. k zemím západního Balkánu, které usilují o to, aby se mohly v budoucnu připojit k EU;
60. vítá investiční iniciativu pro reakci na koronavirus, kterou navrhla Komise, evropský strukturální a investiční balíček a revizi nařízení o společných ustanoveních jakožto důležité první kroky, ale trvá na tom, že orgány EU a členské státy musí jít ještě dále a urychleně najít a využít každý cent v rámci nepřiděleného rozpočtu EU a mobilizovat veškeré nevyužité prostředky v rozpočtu EU – ať už v rámci společné zemědělské politiky, Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci či Evropského sociálního fondu – k zajištění zdravotních, sociálních a ekonomických potřeb boje proti onemocnění COVID-19; je toho názoru, že je nutné věnovat zvláštní pozornost potřebám zemí, které měly ekonomické potíže již před vypuknutím nákazy COVID-19;
61. naléhavě žádá orgány EU, aby se co nejrychleji přiklonily k tomu, že umožní výrazné posílení programů a finančních prostředků vyčleněných v reakci EU na koronavirovou krizi; poznamenává, že na začátku roku zahrnoval rozpočet EU na rok 2020 rozpětí a nástroje pružnosti v hodnotě více než 4 miliardy EUR, které je nyní nutno urychleně mobilizovat; zdůrazňuje, že by neměly být opomíjeny žádné regiony EU; vítá proto návrhy opravného rozpočtu jedna a dvě, které jdou tímto směrem;
62. naléhavě žádá orgány EU, aby co nejdříve, nejpozději do letní přestávky, přijaly revizi víceletého finančního rámce (VFR) s cílem navýšit stropy, a umožnit tak významné posílení programů a finančních prostředků vyčleněných v reakci EU na koronavirovou krizi;
63. žádá orgány EU, aby se dohodly na víceletém finančním rámci v celkové výši 1 324 miliard EUR, a uznaly tak, že i vzhledem ke koronavirové krizi je třeba, aby se rozpočet EU vyznačoval větší odolností; dále žádá o to, aby vedle dohody o výše uvedené výši VFR byl přijat také balíček stimulačních opatření (zahrnutý do rozpočtu EU), který v krátkodobém až střednědobém horizontu pomůže řešit krizi v oblasti veřejného zdraví a v ekonomické a sociální oblasti a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu pomůže budovat odolnost a čelit environmentální krizi;
64. uznává, že je nezbytné rychle a bez a bez byrokratických překážek mobilizovat další finanční prostředky, které členským státům pomohou účinně bojovat proti onemocnění COVID-19 a jeho důsledkům, avšak zdůrazňuje, že po skončení krize bude třeba prošetřit případy možného zneužití těchto fondů a přijmout opatření v podobě sankcí; domnívá se proto, že přepracovaný VFR musí zahrnovat odpovídající zdroje pro Úřad evropského veřejného žalobce, aby mohl získat důvěru občanů, bojovat proti podvodům, zabavovat majetek, a stát se tak rozpočtově neutrálním ve střednědobém horizontu; žádá, aby rozpočet pro tento úřad byl financován prostřednictvím okruhu 7 (Evropská veřejná správa), obdobně jako v případě evropského inspektora ochrany údajů, Evropské služby pro vnější činnost nebo evropského veřejného ochránce práv, aby byla posílena jeho nezávislost;
65. trvá na tom, že EU musí ještě před začátkem léta zajistit větší viditelnost a předvídatelnost, pokud jde o rozpočet na příští rok, a jestliže nebude dosažena dohoda ohledně nezbytného navýšení objemu, musí urychleně přijmout plán pro nepředvídané události, aby na konci roku 2020 nedošlo k všeobecnému ukončování programů;
Jednotný trh
66. zdůrazňuje, že ačkoli dočasná opatření na hranicích mohou být v řadě konkrétních případů přijatelná, jsou-li zároveň vhodná, přiměřená a časově omezená, Komise musí zajistit, aby tato opatření nebyla v rozporu s právem na volný pohyb, zejména se zásadou nediskriminace;
67. trvá na tom, že přeshraniční cesty pracovníků v první linii, kteří pracují v odvětvích klíčových pro boj proti onemocnění COVID-19 a k nimž patří zejména zdravotníci a osoby pracující v oblasti péče o seniory, ale také pracovníci potravinářského odvětví, jako jsou sezónní zemědělští pracovníci, nesmějí být omezovány a je nutné zajistit zdravotní péče o ně; trvá dále na tom, že opatření na hranicích nesmí mít dopad na právo na azyl ani na právo na sloučení rodiny či rodinný život a nesmí vést k tomu, že lidem nebude umožněno cestovat za účelem návratu do své vlasti;
68. zdůrazňuje, že hranice musí zůstat otevřené pro účely obchodu, zejména pro dodávku potravin; upozorňuje na skutečnost, že potřeba přeshraničních sezónních pracovníků pro zemědělství se může ještě zvýšit, pokud se naplní četné předpovědi a dojde k druhé vlně epidemie COVID-19, která se bude časově krýt s dobou sklizně;
69. vyzývá EU a členské státy, aby zajistily rychlé provádění kontrol na hranicích, a nedocházelo tak ke zkažení čerstvých produktů;
70. je přesvědčen o tom, že je třeba pozastavit veškerý vývoz živých zvířat do zemí mimo EU a veškerou přepravu živých zvířat mezi členskými státy trvající déle než osm hodin, dokud se nedostane pod kontrolu situace na některých hranicích mezi členskými státy a na hranicích s třetími zeměmi, která se vyznačuje dlouhými frontami a odepíráním vjezdu;
Opatření v zájmu sociální, hospodářské a environmentální budoucnosti EU
71. je přesvědčen o tom, že koronavirová krize zesiluje jednoznačnou potřebu transformačních iniciativ, jako je dalekosáhlejší a smělejší Zelená dohoda pro Evropu, která zahrnuje důkladnou modernizaci sociálních a hospodářských orgánů EU; trvá na tom, že boj proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti není jen naprostou nezbytností z hlediska zachování schopnosti naší společnosti přežívat na naší planetě, nýbrž umožňuje rovněž právě takové rozsáhlé vytváření pracovních míst a hospodářský rozvoj, které ekonomika EU potřebuje k oživení po šoku způsobeném koronavirovou krizí;
72. naléhavě žádá Komisi, aby neprodleně začala pracovat na balíčku investic do ekologické obnovy pro celou EU, který půjde nad rámec stávajícího investičního plánu pro udržitelnou Evropu, pokud jde o ambice, působnost a rozsah, a bude financován z nových nástrojů a vlastních zdrojů, ale i prostřednictvím posílených kapacit rozpočtu EU, ESM a EIB, jež budou podporovány kapacitou nákupu aktiv Evropské centrální banky;
73. trvá na tom, že balíček investic do ekologické obnovy by měl být skutečně transformačním projektem, jehož cílem není jen splnit závazky EU v oblasti životního prostředí, které jsou nezbytné k zachování systému umožňujícího přežití lidstva, ale také přetransformovat celý náš sociálně-ekonomický systém tak, aby bylo možné řešit problém nedostatečné odolnosti veřejných služeb a zemědělského, hospodářského a finančního systému, který brání vytvoření udržitelných dobrých životních podmínek obyvatel EU;
74. zdůrazňuje, že koronavirová krize znovu jasně ukázala, že EU (a zejména eurozóna) postrádá nástroje správy ekonomických záležitostí, které by umožňovaly přemísťovat finanční prostředky v zájmu stabilizace ekonomiky tam, kde je jich zapotřebí; trvá na tom, že je proto zásadní, aby probíhající reformy správy hospodářské a měnové unie vzaly nezbytnost stabilizace v potaz (včetně reforem rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost a plánů týkajících se systému zajištění pro vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení);
75. uznává, že je třeba chránit a upravit veřejné služby tak, aby zajišťovaly základní potřeby obyvatel, ekologickou transformaci a provádění evropského pilíře sociálních práv; je přesvědčen, že je zásadní zajistit odolnost vůči budoucím krizím, aby byly v celé EU chráněny a garantovány veřejné služby týkající se zdraví, vzdělání, přístupu k čistému ovzduší a vodě, energetiky, veřejné dopravy a sociálního zabezpečení; je přesvědčen, že nadešel čas zavést evropskou zdravotní záruku a posílené kompetence v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU; zdůrazňuje, že diskuse o tom, co by mělo být v rámci veřejných služeb považováno za základní potřebu nebo co by mělo být chráněno jako součást společného majetku, by měla být zařazena mezi témata projednávaná v rámci Konventu o budoucnosti Evropy;
76. naléhavě žádá EU a její členské státy, aby vyzvaly Mezivládní vědecko-politickou platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, aby zahájila důkladný vědecký přezkum zaměřený na spojitost mezi pandemiemi COVID-19, prasečí chřipky, MERS a SARS, které jsou způsobeny patogeny přenesenými ze zvířat na člověka, a úbytkem biologické rozmanitosti, deforestací a jinými změnami ve využívání půdy, a mohla pak politické činitele informovat o strategiích v oblasti biologické rozmanitosti, které snižují riziko těchto zoonóz;
77. je rozhodnut zřídit zvláštní parlamentní výbor s nezbytným mandátem a pravomocemi, který vyvodí důsledky z této krize a z opatření, která byla v reakci na ni přijímána v celé EU, tak aby byly členské státy lépe připraveny čelit společně případným budoucím krizím stejného rozsahu, ať už je způsobí cokoli, a aby mohl Parlament vydat doporučení Komisi a Radě;
78. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.