NÁVRH USNESENÍ o postupném obnovení služeb cestovního ruchu v EU
10.6.2020 - (2020/2649(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Marian‑Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Barbara Thaler, Elissavet Vozemberg‑Vrionidi
za skupinu PPE
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0166/2020
B9‑0166/2020
Usnesení Evropského parlamentu o postupném obnovení služeb cestovního ruchu v EU
Evropský parlament,
– s ohledem na čl. 6 písm. d) a hlavu XXII článek 195 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na pokyny Komise ohledně toho, jak bezpečně obnovit cestování a znovu oživit evropský cestovní ruch v roce 2020 a v dalších letech,
– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 27. října 2015 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (09173/3/2015 – C8-0281/2015 – 2013/0246(COD))[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 29. října 2015 o nových výzvách a strategiích na podporu cestovního ruchu v Evropě[2],
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu EU je tvořeno 2,3 miliony podniků, zejména malých a středních podniků, které podle odhadů zaměstnávají 12,3 milionu lidí;
B. vzhledem k tomu, že odvětví cestování a cestovního ruchu představuje 3,9 % HDP EU a 5,1 % celkové pracovní síly (což odpovídá zhruba 11,9 milionu pracovních míst) a při zohlednění jeho úzkých vazeb na jiná hospodářská odvětví se údaje tohoto odvětví výrazně zvyšují, a to na 10,3 % HDP a 11,7 % celkové zaměstnanosti (což odpovídá 27,3 milionu pracovníků);
C. vzhledem k tomu, že omezení související s pandemií koronaviru zdecimovala odvětví cestovního ruchu, které je významným hráčem v rámci hospodářství EU; vzhledem k tomu, že příjmy se podle očekávání sníží o 50 % v případě hotelů a restaurací, o 70 % v případě poskytovatelů souborných služeb cestovního ruchu a cestovních kanceláří a o 90 % v případě lodních a leteckých společností; vzhledem k tomu, že Evropa představuje polovinu celosvětového počtu zahraničních turistů a že situace je obzvláště obtížná pro evropské země, které jsou závislé na cestovním ruchu; vzhledem k tomu, že v EU je ohroženo nejméně 6,4 milionu pracovních míst;
D. vzhledem k tomu, že přísná omezení pohybu a cestování v důsledku pandemie koronaviru vedla ke snížení počtu zahraničních turistů o 60 až 80 %, což vedlo ke ztrátě příjmů z vývozu ve výši 840 miliard až 1,1 bilionu EUR; vzhledem k tomu, že léto je klíčovým obdobím cestovního ruchu v Evropě;
1. vítá sdělení Komise ze dne 13. května 2020 nazvané „Pokyny EU k postupnému obnovování služeb cestovního ruchu a ke zdravotním protokolům v ubytovacích a stravovacích zařízeních – COVID-19“ (COM(2020)3251);
2. naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila hygienické označení EU, které zaručí nejvyšší hygienické a bezpečnostní standardy v zařízeních cestovního ruchu v EU s cílem posílit důvěru turistů a oživení tohoto odvětví;
3. zdůrazňuje, že je třeba vypracovat konkrétnější a podrobnější akční plán pro monitorování a hodnocení navrhované strategie postupného vymanění se z krize spojené s onemocněním COVID-19;
4. naléhavě žádá, aby veškerá opatření byla založena na spolehlivých a jednotných údajích a jejich výměně a na závazku členských států; zdůrazňuje, že každé opatření musí zohledňovat dohodnuté, objektivní a nediskriminační zásady a kritéria, jejichž cílem je neomezená svoboda pohybu a řádné fungování jednotného trhu;
5. žádá, aby byl na úrovni EU zaveden mechanismus pro stanovení prahové hodnoty v oblasti bezpečnosti a ochrany, pokud jde o zrušení nebo zavedení cestovních omezení, a aby byla vypracována odpovídající úroveň monitorování a akční plán pro jakýkoli negativní vývoj v oblasti epidemiologické situace;
6. žádá, aby byl na úrovni EU zaveden mechanismus, který by definoval míru dostatečně nízké úrovně rizika přenosu nákazy, a aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této míry v celé EU;
7. zdůrazňuje, že cestovní omezení a hraniční kontroly by měly být zrušeny pro regiony, oblasti a členské státy, jejichž epidemiologická situace se zlepšuje a které jsou si v tomto ohledu dostatečně podobné, jakmile budou stanovena společná kritéria pro jejich posouzení; zdůrazňuje, že zlepšení epidemiologické situace je klíčem k obnovení bezpečného cestování a dopravy a k opětovnému zprovoznění služeb cestovního ruchu;
8. domnívá se, že ačkoli jsou obecné zásady obnovy konektivity a ochrany cestujících a pracovníků v dopravě vítány, je naléhavě třeba, aby byly stanoveny a přijímány normy a podrobné protokoly týkající se společných hygienických opatření ve všech druzích dopravy; domnívá se, že každý podnikatel v dopravě by měl uplatňovat jednotná opatření harmonizovaným způsobem, aby byla zajištěna předvídatelnost a srozumitelnost; domnívá se, že technické operační protokoly by se měly stát předpokladem bezpečného cestování;
9. vítá společný dokument Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) s názvem „Protokol bezpečnosti letectví v souvislosti s onemocněním COVID-19: Provozní pokyny pro řízení cestujících v letecké dopravě a pracovníků v oblasti letectví v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19“ a naléhavě vyzývá k jeho rychlému provedení;
10. podporuje, aby byla prosazována a zachována nejvyšší úroveň bezpečnosti a ochrany s využitím interoperabilních digitálních technologií (např. prostřednictvím aplikací na podporu mobilního sledování, specializovaných informačních internetových stránek Komise nebo využívání center pro digitální inovace) s cílem pomoci odvětví cestování a cestovního ruchu a turistům; zdůrazňuje, že by měl být vytvořen systém včasného varování, který turisty účinně varuje před veškerými potenciálními zdravotními hrozbami v jejich destinaci, a to s cílem zajistit, aby byly protokoly karantény a evakuace okamžité a účinné;
11. trvá na tom, že opětovné oživení odvětví cestovního ruchu musí být provedeno na základě opatření, která posílí konkurenceschopnost tohoto odvětví a která se zaměří na zajištění likvidity a podmínek preferenčního financování pro podniky a osoby samostatně výdělečně činné, a to bez ohledu na jejich obrat; trvá na tom, aby byla poskytnuta podpora zaměstnancům v odvětví cestovního ruchu, kteří ztratili zaměstnání; požaduje proto, aby Komise navrhla plán pro dosažení významného snížení administrativní zátěže postihující malé a střední podniky v odvětví cestovního ruchu a dopravy, a opakuje svou výzvu Komisi, aby navrhla komplexní strategii pro odvětví cestovního ruchu, včetně odvětví kultury, která by byla v příštím víceletém finančním rámci (VFR) podpořena zvláštní rozpočtovou položkou;
12. zdůrazňuje skutečnost, že malé a rodinné podniky, zejména podniky zaměřené na agroturistiku a malí poskytovatelé pohostinství, budou čelit větším obtížím při dodržování nových bezpečnostních norem ve srovnání s velkými podniky a infrastrukturami v oblasti cestovního ruchu; zdůrazňuje proto, že těmto podnikům musí být věnována zvláštní pozornost a podpora; zdůrazňuje, že podniky tohoto druhu jsou obzvláště rozšířeny na ostrovech, které jsou závislé na cestovním ruchu a čelí dvojí izolovanosti, a že musí rovněž získat individuálně uzpůsobenou podporu, která jim pomůže s obnovou;
13. vítá doporučení Komise (EU) 2020/648 ze dne 13. května 2020 o poukazech nabízených cestujícím jako alternativa k vrácení peněz za zrušené souborné cestovní a přepravní služby a v souvislosti s pandemií COVID-19[3], které poskytuje flexibilitu a podporu pro provozovatele (a to i ve formě státní podpory a systémů záruk) a vhodnou ochranu spotřebitelů; zdůrazňuje, že je klíčové zajistit důvěru spotřebitelů, a že bez důvěry si potenciální turisté předem nezakoupí žádné služby v oblasti cestování a cestovního ruchu; zdůrazňuje, že turisté musí mít záruku, že budou v případě zrušení svých cest v důsledku pandemie odškodněni; zdůrazňuje, že turisté by měli být vybízeni k tomu, aby uzavřeli cestovní pojištění;
14. navrhuje, aby se přitažlivost poukazů zvýšila tím, že se z nich vytvoří vlastní směnky, což by vybízelo k jejich používání v létě 2020; navrhuje, aby poukazy, které již byly vydány, mohly turistům poskytnout další prvky, jako jsou slevy, možnost jejich úhrady formou souborných cestovních služeb nebo možnost přenesení poukazu na další osobu;
15. znovu žádá Komisi, aby navrhla silnější, právně podložené řešení pro vydávání poukazů;
16. vyzývá Komisi, aby zahájila komunikační kampaň, mimo jiné prostřednictvím celounijní informační aplikace, která bude poskytovat informace o všech opatřeních přijatých k zajištění bezpečnosti cestujících, aby lidé měli větší povědomí o cestování v EU a cítili se v tomto ohledu sebevědoměji;
17. domnívá se, že plán obnovy EU musí zahrnovat možnost poskytnout další finanční podporu odvětví cestovního ruchu na základě podílu, kterým odvětví cestování a cestovního ruchu přispívá k HDP členského státu, a že flexibilita členských států ohledně podpory odvětví cestovního ruchu podle pravidel státní podpory musí být zachována do konce roku 2021; zdůrazňuje, že v rámci koordinované reakce by zemím, které jsou obzvláště závislé na odvětví cestovního ruchu, mělo být poskytnuto zvláštní zacházení, a že by měla být zvážena zvláštní opatření pro nejvzdálenější regiony a ostrovní regiony; domnívá se, že v plánu obnovy EU by měly být rovněž náležitě řešeny extrémně odlehlé regiony, v nichž má cestovní ruch velký význam;
18. vítá návrh Komise na plán obnovy EU a revidovaný VFR na období 2021–2027; který uznává cestovní ruch jako důležitou a strategickou hospodářskou činnost a jako odvětví, které bylo obzvláště vážně postiženo krizí spojenou s onemocněním COVID-19; zdůrazňuje skutečnost, že nový nástroj pro obnovu s názvem „EU nové generace“ poukazuje na to, že cestovní ruch by mohl ve druhém čtvrtletí roku 2020 zažít pokles obratu o více než 70 %, zatímco základní investiční potřeby v oblasti cestovního ruchu, které představují 161 miliard EUR, se mezi různými ekosystémy řadí na první místo;
19. vyjadřuje politování nad tím, že v příštím VFR chybí odpovídající rozpočtová položka pro cestovní ruch a že neexistuje krátkodobý, přímý a cílený nástroj finanční pomoci, který by řešil problémy s likviditou, s nimiž se potýkají mikropodniky a malé a střední podniky; zdůrazňuje, že v současné době neexistuje žádné vyhrazené krytí pro cestovní ruch a že pro podniky bude těžké pochopit, jaké možnosti financování mají k dispozici a jak k nim získat přístup;
20. zdůrazňuje, že konektivita je pro nejvzdálenější regiony klíčovou potřebou vzhledem k jejich strukturální, sociální a hospodářské situaci; zdůrazňuje, že článek 349 SFEU uznává, že existuje zvláštní potřeba chránit tyto regiony vzhledem k jejich odlehlosti, ostrovní povaze, malé velikosti, obtížné topografii, klimatu a hospodářské závislosti na několika produktech; zdůrazňuje, že článek 355 SFEU uznává potřebu chránit ostrovní regiony, které kvůli své zeměpisné situaci vyžadují zvláštní pozornost, zejména ty ostrovy, které se potýkají s dvojí izolovaností; zdůrazňuje, že již existuje požadavek na návštěvu těchto míst, a vyzývá EU, aby zajistila, že pro turisty bude logisticky možné se do těchto míst dostat;
21. trvá na tom, že v rámci strategie obnovy musí Komise věnovat zvláštní pozornost významu kultury pro evropský cestovní ruch, neboť 68 % Evropanů uvádí, že přítomnost kulturního dědictví má vliv na výběr jejich prázdninové destinace[4]; zdůrazňuje skutečnost, že EU je klíčovou destinací kulturního cestovního ruchu, a to především kvůli jejímu neporovnatelnému kulturnímu dědictví, včetně muzeí, divadel, historických památek, festivalů a kulturních tras;
22. vyzývá v této souvislosti k navýšení podpory pro kulturní odvětví, aby všichni Evropané, zejména mladí lidé, měli možnost zažít seznámit se s jinými evropskými kulturami a evropskými dějinami; vyzývá k navýšení rozpočtu na program Discover EU, což je program, který by mohl výrazně podpořit cestovní ruch mladých lidí;
23. zdůrazňuje specifické potřeby kulturních institucí, které jsou příjemci veřejné podpory během tohoto období oživení, neboť musí zajistit bezpečnost návštěvníků a zachovat svůj hospodářský model;
24. zdůrazňuje, že v cestovním ruchu hraje významnou úlohu sport, přičemž připomíná důležité místo sportovních akcí a aktivit, které mají za cíl zatraktivnit evropské regiony pro turisty; zdůrazňuje příležitosti vyplývající z cestování sportovců a diváků na sportovní akce, které mohou přilákat turisty i do nejodlehlejších oblastí; zdůrazňuje význam evropské gastronomie, gastronomických tras a odvětví hotelnictví a různých gastronomických provozů pro odvětví cestovního ruchu a pro hospodářství jako celek; zdůrazňuje, že výše uvedené je proto třeba začlenit do celkové strategie v oblasti cestovního ruchu;
25. žádá Komisi, aby navrhla dlouhodobou strategii, která by přesahovala rámec opatření reagujících na pandemii COVID-19 a jejímž cílem bude vybudovat základ odolného odvětví cestovního ruchu v EU; zdůrazňuje, že tato strategie se musí přizpůsobit nové realitě, až bude pandemie překonána, a musí se vypořádat s dlouhodobými ničivými účinky; zdůrazňuje, že tato strategie musí zahrnovat plán digitalizace odvětví a režimy obnovy turistických oblastí; zdůrazňuje, že strategie musí podporovat ekologickou transformaci odvětví přizpůsobením postupů a obnovením infrastruktury a zařízení;
26. trvá na tom, aby byla v koordinaci s Parlamentem a členskými státy přijata náležitá strategie pro udržitelný cestovní ruch, která bude zahrnovat opatření, jež mají být uplatňována a dodržována všemi členskými státy, odvětvími a turisty;
27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2015)0366.
- [2] Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 71.
- [3] Úř. věst. L 151, 14.5.2020, s. 10.
- [4] Zvláštní průzkum Eurobarometr 466 – Zpráva o kulturním dědictví, 12/2017