Postup : 2020/2649(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0177/2020

Předložené texty :

B9-0177/2020

Rozpravy :

PV 17/06/2020 - 30
CRE 17/06/2020 - 30

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0169

<Date>{10/06/2020}10.6.2020</Date>
<NoDocSe>B9‑0177/2020</NoDocSe>
PDF 180kWORD 52k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o dopravě a cestovním ruchu</Titre>

<DocRef>(2020/2649(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Anna Deparnay‑Grunenberg, Tilly Metz</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0166/2020

B9‑0177/2020

Usnesení Evropského parlamentu o dopravě a cestovním ruchu

(2020/2649(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že cestovní ruch je průřezovou hospodářskou činností s širokým dopadem na mnoho různých odvětví, udržitelný rozvoj, zaměstnanost, sociální rozvoj a udržitelné hospodářství;

B. vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu zaměstnává 22,6 milionu lidí, což odpovídá 11,2 % celkové zaměstnanosti v EU, v roce 2019 přispělo k HDP EU podílem 9,5 %, pomáhá vyvažovat  regionální nerovnosti a má často pozitivní dopad na regionální rozvoj;

C. vzhledem k tomu, že cestovní ruch sestává ze složitého hodnotového řetězce zahrnujícího mnoho zúčastněných stran s přímou vazbou na činnosti v oblasti přepravy cestujících;

D. vzhledem k tomu, že cestovní ruch, a zejména nadměrný cestovní ruch, má rovněž negativní dopad na změnu klimatu, podle odhadů se podílí na 8 % emisí CO2 a má negativní dopady na životní prostředí a hospodářství, jako je zvýšené znečištění, ztráta biologické rozmanitosti, přetížení, náklady na údržbu infrastruktury a rostoucí ceny, jak dokládá studie výboru TRAN s názvem „Nadměrný cestovní ruch: dopad a možné politické reakce“[1];

E. vzhledem k tomu, že odvětví dopravy a cestovního ruchu byla nejzávažněji ze všech hlavních hospodářských odvětví nepříznivě ovlivněna pandemií onemocnění COVID-19;

F. vzhledem k tomu, že přijetím sdělení  „Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech“ a balíčku opatření týkajících se cestovního ruchu a dopravy ze dne 13. května 2020 učinila Komise první nezbytný krok na podporu zotavení našich cenných ekosystémů dopravy a cestovního ruchu z následků pandemie onemocnění COVID-19 a zdůraznila potřebu využít zotavení moudře za účelem rozvoje odolnější udržitelnosti v daném odvětví;

G. vzhledem k tomu, že od doby, kdy Komise přijala sdělení „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ v červnu 2010, které stanoví novou strategii a akční plán pro cestovní ruch EU, včetně potřeby jejího provedení, uplynulo velmi mnoho času;

H. vzhledem k tomu, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost v roce 2009 byly EU svěřeny podpůrné pravomoci, jejichž cílem je koordinovat a doplňovat opatření v této oblasti vůči členským státům[2];

Plány oživení evropského cestovního ruchu a dopravy v návaznosti na vypuknutí pandemie onemocnění COVID-19

1. domnívá se, že rychlá krátkodobá podpora odvětví dopravy a cestovního ruchu je nezbytná k zajištění jejich přežití, přičemž pro dlouhodobý rozvoj tohoto odvětví jsou zásadní opatření, která turistům dodají odvahu znovu cestovat do Evropy a po Evropě a zajistí zotavení, které důrazně začlení udržitelnost jako požadavek pro všechny činnosti v oblasti dopravy a cestovního ruchu; zdůrazňuje, že současná krize rovněž představuje historickou příležitost modernizovat cestovní ruch v EU a zvýšit jeho udržitelnost, přičemž výchozím bodem je považovat jej za náležitý průmyslový ekosystém s potřebou zjednodušit iniciativy v oblasti udržitelnosti, environmentální normy, volby dopravy, udržitelné investiční cíle, potřeby technologických inovací a udržitelné ukazatele výkonnosti, které by měly zohlednit lepší ekologické a sociální normy, jako je kvalita vytvořených pracovních míst a kvalita života pro místní obyvatele;

2. vítá sdělení nazvané „Směrem k rozfázovanému a koordinovanému přístupu pro obnovu volného pohybu a zrušení kontrol na vnitřních hranicích – COVID-19“, které přijala Komise v rámci balíčku návrh postupného a koordinovaného přístupu, jehož cílem je návrat k neomezenému volnému pohybu osob; vyzývá EU, aby podpořila „opětovné oživení cestovního ruchu“ s doporučením zdůraznit „udržitelný cestovní ruch“, a aby poskytla věrohodnou certifikaci podnikům a destinacím, které jsou průkopníky ekologického, sociálně odpovědného a ekonomicky zdravého odvětví cestování a cestovního ruchu;

3. připomíná význam zásady nediskriminace při postupném odstraňování vnitrostátních a přeshraničních omezení, jakož i vzájemného uznávání dohodnutých opatření na úrovni EU, a zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité zabránit dvoustranným dohodám mezi jednotlivými členskými státy (tzv. turistické koridory) s cílem zajistit integritu jednotného trhu a svobodu pohybu; zdůrazňuje, že provádění opatření k omezování úniků, stejně jako jejich uvolňování, nesmí v žádném případě vést ke snížení vysoké úrovně bezpečnostních norem EU a musí zohledňovat vědecké poradenství, které rovněž znovu buduje důvěru a usnadňuje bezpečné otevření odvětví cestovního ruchu po utlumujících opatřeních; naléhavě vyzývá Komisi, aby zabránila provádění všech druhů diskriminačních a neepidemiologických opatření ze strany členských států, která oslabují integritu schengenského prostoru;

4. žádá, aby byla v celé Unii stanovena jednotná hodnotící kritéria, a považuje za nezbytné prosazovat normy EU, které certifikují a rozlišují území představující bezpečné a udržitelné nabídky pro návštěvníky, u nichž se prokáže, že splňují epidemiologické i environmentálně udržitelné podmínky;

5. vítá sdělení Komise nazvané „Pokyny k postupné obnově dopravních služeb a konektivity – COVID-19“, jakož i pokyny vycházející z rámce zásad a společného souboru nástrojů, které pomohou obnovit bezpečné a udržitelné dopravní služby všeho druhu v celé EU přijetím koordinovaných, nediskriminačních a přiměřených opatření;

6. vyzývá Komisi a členské státy, aby se dohodly na dočasných, přiměřených a nediskriminačních opatřeních, která budou jednoznačně spojena s onemocněním COVID-19, ale nebudou mít charakter karanténních omezení, a to na základě vědeckých poznatků a důkladného posouzení rizik v souladu s mezinárodními normami stanovenými věrohodnými zdroji, jako je Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC);

7. vítá sdělení Komise nazvané Pokyny EU k postupnému obnovování služeb cestovního ruchu a ke zdravotním protokolům v ubytovacích a stravovacích zařízeních – COVID-19“ a naléhavě vyzývá členské státy, aby sdílely tyto pokyny s příslušnými orgány na regionální a místní úrovni; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby při provádění těchto opatření finančně podporovaly odvětví cestování a cestovního ruchu, a to v plné spolupráci s odvětvím cestování a cestovního ruchu, a zejména při respektování cílů Zelené dohody pro Evropu;

8. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s veřejnými orgány členských států, zúčastněnými stranami v oblasti cestovního ruchu a mezinárodními organizacemi zvážila vytvoření systému EU pro certifikaci bezpečnosti pro zařízení v oblasti cestování a cestovního ruchu a jejich provozovatele, a to s cílem usnadnit provádění zvláštních požadavků založených na pokynech EU a posílit důvěru a bezpečnost cestujících, kteří navštěvují naše členské státy;

9. vyzývá Komisi, aby trvala na dobrovolné povaze poukazů vydaných v souvislosti s onemocněním COVID-19 a na tom, že je třeba, aby společnosti byly povinny poskytnout cestujícím a návštěvníkům finanční náhradu v souladu s právními předpisy EU, aby se zabránilo dalšímu neprofesionálnímu provádění,  které povede k rozdílnému zacházení se spotřebiteli a k narušení hospodářské soutěže na trhu dopravy a cestovního ruchu; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby využila veškeré dostupné prostředky k zajištění řádného prosazování a jednotného uplatňování práva EU a aby podporovala používání harmonizovaných pravidel týkajících se dobrovolných poukazů;

10. vyzývá Komisi, veřejné orgány členských států a zúčastněné strany, aby spolupracovaly na vypracování vhodných a společných plánů připravenosti na potenciální druhou vlnu nákazy onemocněním COVID-19, které se budou zabývat opatřeními v oblasti prevence a kontroly nákazy v odvětví cestování a cestovního ruchu;

11. vyzývá Komisi, aby zahájila zvláštní komunikační kampaň EU v oblasti cestování a cestovního ruchu, jejímž cílem bude podpora cestování v rámci EU, obnovení důvěry občanů v cestování a cestovní ruch během pandemie onemocnění COVID-19, vzdělávání turistů ohledně zavedených zdravotních a bezpečnostních opatření a zajištění důsledného provedení kritérií udržitelnosti, která zajistí rozvoj udržitelného, odpovědného a přístupného cestovního ruchu EU, stejně jako vytvoření „místního cestovního ruchu“;

Posílená solidarita a koordinace v odvětví cestovního ruchu EU

12. zdůrazňuje, že je důležité přejít ke skutečné evropské politice v oblasti cestovního ruchu, která významně přispěje k posílení udržitelnosti Unie v tomto odvětví, podpoří spolupráci mezi členskými státy a vytvoří možnosti pro další udržitelné investice a inovace na podporu ekologické transformace odvětví a pro vytváření a podporu místních a spravedlivých pracovních míst;

13. vítá návrh Komise uspořádat evropský summit v oblasti cestovního ruchu, do něhož budou zapojeny orgány EU, průmysl, regiony, města a zúčastněné strany a jehož cílem bude uvažovat o evropském cestovním ruchu zítřka, a podporuje vypracování plánu do roku 2050 směřujícího k udržitelnému, inovativnímu a odolnému evropskému ekosystému cestovního ruchu („Evropská agenda pro cestovní ruch do roku 2050“) se zvláštním ohledem na podporu biologické rozmanitosti a ochranu krajiny;

14. vítá iniciativu Komise, která umožňuje flexibilitu v rámci pravidel pro státní podporu; trvá však na potřebě sociálních a ekologických norem a také jasných a odvětvově specifických pokynech v odvětví dopravy a cestovního ruchu s cílem umožnit účinnou koordinaci mezi všemi členskými státy a zajistit, aby vnitrostátní systémy náhrad byly využívány jednotně a byly zavedeny po omezenou dobu, včas a přiměřeně, s cílem řešit ztráty způsobené vypuknutím pandemie onemocnění COVID-19, aniž by byla nepřiměřeně narušena hospodářská soutěž;

15. vítá návrh plánu obnovy EU, který Komise předložila dne 27. května 2020 a který zahrnuje posílení dlouhodobého rozpočtu EU (VFR 2021–2027) a nový nástroj pro obnovu ve výši 750 miliard EUR, který by měl být podmíněn dodržováním ekologických a sociálních norem;

16. Vvyzývá Komisi, aby v rámci balíčku opatření týkajících se oživení věnovala náležitou pozornost odvětví cestovního ruchu a vydala pokyny k zajištění rychlého a spravedlivého přístupu k financování v rámci probíhajících a nadcházejících programů;

17. opakuje svou výzvu, aby byla v příštím víceletém finančním rámci (VFR 2021–2027) vytvořena zvláštní rozpočtová položka pro udržitelný cestovní ruch, a poukazuje na to, že neexistuje konkrétní a cílený finanční nástroj, který by přispěl k posílení prosperity a růstu a k boji proti změně klimatu v tomto odvětví;

18. vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejrychleji podpořily podniky, zejména malé a střední podniky, aby jim pomohly řešit jejich problémy s likviditou, zachovat pracovní místa a služby a snížit dopad cestovního ruchu na životní prostředí; vítá v tomto ohledu novou iniciativu Komise SURE, jejímž cílem je pokrýt náklady na vnitrostátní systémy krátkodobé práce, což podnikům umožní chránit pracovní místa a udržovat hotovostní rezervy;

19. žádá, aby byla zavedena evropská horizontální strategie pro oživení malých a středních podniků, která by je podpořila v oblasti nákladů na přístup k financování a podporou investic do strategických hodnotových řetězců v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu; připomíná, že je třeba provést nezbytné úpravy s cílem splnit nová opatření v oblasti zdraví a bezpečnosti, poskytnout významné investice k zajištění bezpečnosti spotřebitelů a dodržování opatření pro zamezení fyzickému kontaktu a dalších relevantních preventivních opatření;

20. zdůrazňuje význam posílené spolupráce mezi EU, vnitrostátními, regionálními a místními orgány a všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem řešit průřezové otázky spojené s cestovním ruchem; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vypracovala strategii EU pro udržitelný cestovní ruch, která bude obsahovat jasný akční plán s krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými cíli, včetně cílů OSN v oblasti udržitelnosti, s návrhem, aby členské státy stanovily jasné strategické a operační cíle zaměřené na výsledky, které upřednostňují udržitelnost životního prostředí a kvalitu života a dobrých životních podmínek v místních komunitách;

21. vyzývá Komisi, aby vydala pokyny založené na osvědčených postupech v odvětví cestovního ruchu pro případ pandemické i ekologické krize, zajistila řádnou finanční podporu a usnadnila rozvoj a koordinaci vhodných on-line platforem, v nichž si mohou zúčastněné strany vyměňovat osvědčené postupy a sdílet informace;

Směrem k udržitelnému odvětví cestovního ruchu v EU, které obstojí i v budoucnu:

22. zdůrazňuje, že odvětví cestovního ruchu je do velké míry závislé na odvětví dopravy, a že by proto zlepšení dostupnosti a propojení především za účelem udržitelné dopravy a zároveň zachování nejvyšší úrovně bezpečnosti ve všech odvětvích dopravy (včetně pěší a cyklistické) rozhodně mělo významný dopad na posílení odvětví cestovního ruchu EU;; v této souvislosti zdůrazňuje, že v souvislosti s rokem 2021, který je Evropským rokem železnic, a potřebou snížit emise z dopravy, by Komise měla podporovat noční vlaky jako udržitelný alternativní způsob cestování;

23. trvá na tom, že odvětví cestovního ruchu musí hrát svou úlohu při snižování spotřeby fosilních paliv a plnění cílů Zelené dohody pro Evropu, nebo ještě lépe usilovat o snížení emisí skleníkových plynů o 65 % nejpozději do roku 2030 a o to, že se do roku 2040 stane klimaticky neutrálním;

24. zdůrazňuje, že je třeba podporovat udržitelné způsoby cestování, jako je poskytnutí větší podpory cestovní infrastruktuře pro cyklistiku a noční vlaky; zdůrazňuje hospodářské a environmentální přínosy, které mohou mít udržitelné druhy dopravy, jako je cyklistika, pro cestovní ruch, a vyzývá Komisi, aby podporovala infrastrukturu cyklistiky a investovala do ní s cílem usnadnit tento cestovní ruch; konstatuje, že „nízkonákladové“ letecké cestování, které umožňují nižší sociální a environmentální normy, může podpořit krátkodobý cestovní ruch, který zvyšuje uhlíkovou stopu cestovního ruchu;

25. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby všechny členské státy měly síť rozvinuté, moderní, bezpečné a udržitelné infrastruktury, s cílem usnadnit cestování po celé EU a více zpřístupnit okrajové členské státy pro evropský a mezinárodní cestovní ruch; vyzývá proto Komisi, aby podporovala obnovení opuštěných nebo nevyužitých regionálních přeshraničních železničních spojení [3], aby pokračovala v provádění kontrol účelnosti stávající sítě infrastruktury a aby navrhla okamžitá dodatečná opatření pro nejméně vyspělé a vzdálené oblasti, které mají často nejméně rozvinuté sítě a vyžadují zvláštní pozornost; poukazuje na to, že i když příhraniční regiony v celé EU tvoří 40 % území EU a třetinu jejích obyvatel[4], potýkají se s dvojitě složitou situací způsobenou tím, že jsou často venkovské povahy a nacházejí se na periferii, i když mohou být pro turisty nejatraktivnější; vyzývá členské státy, aby zajistily, že bude zavedeno vhodné plánování za účelem dokončení celé hlavní sítě TEN-T do roku 2030, resp. do roku 2050 s uvedením harmonogramu a dostupnosti rozpočtových prostředků a toho, zda jsou zapotřebí změny, aby se zajistilo dodržování zásady „neškodit“, se zvláštním zaměřením na přeshraniční úseky, zejména v členských státech, které v těchto oblastech nepokročily; zdůrazňuje, že tato kontrola účelnosti musí rovněž posoudit, zda tyto projekty dodržují zásadu „neškodit“, kterou Komise učinila jako jádrem svého balíčku týkajícího se obnovy [5], a pokud ne, měly by být navrženy odpovídající změny;

26. vyzývá Komisi, aby zachovala monitorovací rámec, včetně průběžných cílů a strategie „využívej je, nebo o ně přijdeš“ pro posuzování pokroku dosaženého členskými státy, který by sledoval systematický a jednotný přístup s pevně stanovenými lhůtami pro členské státy za účelem poskytování zpětné vazby o dokončených segmentech, a aby přijala vhodná opatření v rámci revize nařízení o síti TEN-T s cílem posílit dlouhodobé plánování údržby ze strany členských států;

27. vyzývá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost a potenciální přínosy mechanismu krizového řízení pro odvětví cestovního ruchu EU s cílem přiměřeně a rychle reagovat na budoucí nebezpečné virové nákazy a pandemie; zdůrazňuje, že je důležité zahrnout řešení financování krátkodobých finančních nedostatků a rovněž zajistit aktivaci střednědobých a dlouhodobých rámců a strategií;

28. připomíná, že je důležité dále rozvíjet kapacitu na podporu a doplnění opatření členských států v dobách krize s cílem chránit pracovníky, pomoci podnikům a zajistit, že jsou dodržována práva cestujících a že středobodem opatření je bezpečnost cestujících; dále zdůrazňuje, že je třeba úzce spolupracovat se všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem řešit všechny zvláštnosti a aspekty příslušných odvětví dopravy a cestovního ruchu;

29. poukazuje na význam společného přístupu EU k ochraně a zlepšování komunikační strategie vůči občanům, který rovněž zdůrazňuje ekologické zájmy a udržitelné alternativy; dále zdůrazňuje koordinační úlohu EU v odvětví cestovního ruchu, kterou je třeba zlepšit přijetím opatření s přidanou hodnotou EU a dalším usnadněním výměny osvědčených postupů mezi členskými státy; vyzývá ke snížení administrativní a daňové zátěže, k podpoře zakládání podniků a k podpoře přístupnosti pro každého, včetně osob se zdravotním postižením, podpoře přeshraničního prodeje a poskytování služeb;

30. domnívá se, že vznik nových technologií a další digitalizace by významně zvýšil přitažlivost odvětví cestování a cestovního ruchu a že uživatelsky vstřícné platformy a nové obchodní modely by zvýšily potenciál udržitelnosti odvětví; domnívá se proto, že je nanejvýš důležité pravidelné vzdělávání a rekvalifikace stávající pracovní síly v tomto odvětví, se zvláštním zaměřením na udržitelnost, digitální dovednosti a inovativní technologie;

31. zdůrazňuje, že je důležité podporovat udržitelný cestovní ruch a přispívat k vytváření pracovních míst, ochraně a obnově přírodních ekosystémů, růstu a konkurenceschopnosti, a to na základě nových obchodních modelů, které se zabývají nadměrným cestovním ruchem a jeho ničivým dopadem; vyzývá Komisi, aby usnadnila přístup k finančním prostředkům EU zúčastněným stranám v oblasti cestovního ruchu, které se podílejí na rozvoji inovativních, inteligentních a udržitelných produktů a služeb cestovního ruchu vysoké kvality, a aby dále přispívala k dostupnosti pro všechny (včetně osob se zdravotním postižením), udržitelnosti, zrušení sezónnosti a zeměpisné rozptýlenosti toků cestovního ruchu; je přesvědčen, že musí být poskytována podpora a koordinace na úrovni Unie s cílem zlepšit správu cestovního ruchu na celostátní, regionální a místní úrovni, mimo jiné zavedením certifikace udržitelnosti cestovního ruchu[6]; domnívá se rovněž, že finanční toky by měly být zastaveny v odvětvích, která poškozují cestovní ruch a která uplatňují neudržitelné postupy, jako jsou obří výletní lodě, nebo ohrožují vysoce citlivé oblasti životního prostředí;

32. Poukazuje na to, že pokud jde o označení udržitelného cestovního ruchu, je nezbytné podporovat iniciativy na místní úrovni, jako jsou kampaně na podporu označování kvality a udržitelnosti, jakož i dostupnost a podporu podniků při získávání certifikace; vyzývá Komisi, aby tyto kampaně podporovala; vyzývá rovněž orgány EU, aby vyžadovaly uzavírání smluv s certifikovanými podniky cestovního ruchu v oblasti zadávání veřejných zakázek a financování projektů v EU;

33. zdůrazňuje význam cestovního ruchu pro některé země a zeměpisné oblasti EU, které jsou často nejvíce postiženy změnou klimatu, ale kde jsou také služby související s cestovním ruchem často zásadní z hlediska zajištění zaměstnanosti a představují jeden z hlavních zdrojů příjmu pro místní obyvatelstvo;; vyzývá Komisi, aby při obnovení volného pohybu a dopravních spojení mezi nejvzdálenějšími územími a ostrovy a pevninou EU navrhla individuálně uzpůsobená opatření; poukazuje na to, že pro tyto regiony jsou nanejvýš důležitá zvláštní propojení a další finanční a administrativní podpora; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet pobřežní a námořní zaměření ve strategii a iniciativách EU v oblasti cestovního ruchu, včetně financování příležitostí a propagačních a komunikačních nástrojů, jakož i posílení fungování příslušných trhů zavedením politik uzpůsobených na míru ve spolupráci se zúčastněnými stranami a orgány cílových zemí;

34. připomíná, že kulturní cestovní ruch tvoří 40 % veškerého evropského cestovního ruchu, a vyzývá proto Komisi, aby v příštím pracovním plánu pro kulturu navrhla členským státům jasné, strategické a operativní a na udržitelnost a výsledky zaměřené cíle a aby zlepšila stávající strategický rámec pro kulturu; zdůrazňuje, že investice do kulturních památek by měly být vnímány a považovány za zdroj ke zlepšení oběhového hospodářství založený na přírodním a kulturním dědictví a součinnostech s místními řemeslnými podniky, zemědělstvím apod., aniž by bylo zapomínáno na jejich vlastní hodnotu jako součást našeho kulturního dědictví, které je třeba chránit, zejména před změnou klimatu a nadměrným cestovním ruchem;

35. zdůrazňuje přínosy venkovského a zemědělsko-ekologického cestovního ruchu i řízeného cestovního ruchu v chráněných oblastech a vyzývá Komisi, aby dále propagovala a podporovala iniciativy, které by vygenerovaly další zdroje příjmů pro venkovské oblasti a pracovní příležitosti, předcházely vylidňování a zvýšily sociální přínosy; zdůrazňuje úlohu, kterou může sehrát Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), zejména program LEADER, při podpoře místních a venkovských iniciativ v oblasti cestovního ruchu, a žádá, aby byl tento program náležitě financován na programové období 2021-2027;

36. poukazuje na význam zdravotního cestovního ruchu, který zahrnuje zdravotní péči, kvalitu a cestovní ruch; vyzývá Komisi, aby ve vhodných případech podporovala evropskou prevenci v oblasti zdraví, balneologii, udržitelný a horský lékařský cestovní ruch; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí další investice do zlepšení infrastruktury v oblasti udržitelného cestovního ruchu a že je důležité více zviditelnit evropská řešení pro lázeňský a zdravotní cestovní ruch; vyzývá Komisi, aby stanovila opatření úrp další vědecky podložené možnosti financování, neboť lékařská turistika může pomoci snížit náklady na zdravotní péči prostřednictvím preventivních opatření a snížit spotřebu léčiv a dále by zlepšila udržitelnost a kvalitu práce;

37. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedkyni Komise, předsedovi Evropské rady a úřadujícímu předsednictví Rady.

 

[1] https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2018/629184/IPOL_STU(2018)629184_EN.pdf

[2] Čl. 195 odst. 1 SFEU – „Unie doplňuje opatření členských států v odvětví cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podniků Unie v tomto odvětví“.

[3] zpráva GŘ REGIO „Komplexní analýza stávajících přeshraničních železničních dopravních spojení a chybějících spojení na vnitřních hranicích EU“

(zdroj: https://ec.europa.eu/regional_policy/cs/newsroom/news/2018/06/06-06-2018-report-comprehensive-analysis-of-the-existing-cross-border-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders)

[5] https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/communication-europe-moment-repair-prepare-next-generation.pdf

Poslední aktualizace: 17. června 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí