Postup : 2020/2649(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0182/2020

Předložené texty :

B9-0182/2020

Rozpravy :

PV 17/06/2020 - 30
CRE 17/06/2020 - 30

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0169

<Date>{10/06/2020}10.6.2020</Date>
<NoDocSe>B9‑0182/2020</NoDocSe>
PDF 154kWORD 49k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech</Titre>

<DocRef>(2020/2649(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Elena Kountoura, Anne‑Sophie Pelletier, José Gusmão, Marisa Matias</Depute>

<Commission>{GUE/NGL}za skupinu GUE/NGL</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0166/2020

B9‑0182/2020

Usnesení Evropského parlamentu o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech

(2020/2649(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na čl. 6 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

 s ohledem na článek 195 SFEU,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2020 nazvané „Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech“ (COM(2020)0550),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2020 nazvané „Směrem k rozfázovanému a koordinovanému přístupu pro obnovu volného pohybu a zrušení kontrol na vnitřních hranicích – COVID-19“ (C(2020)3250),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2020 nazvané „Pokyny k postupné obnově dopravních služeb a konektivity – COVID-19“ (C(2020)3139),

 s ohledem na doporučení Komise ze dne 13. května 2020 o poukazech nabízených cestujícím jako alternativa k vrácení peněz za zrušené souborné cestovní a přepravní služby a v souvislosti s pandemií COVID-19,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2020 nazvané „Pokyny EU k postupnému obnovování služeb cestovního ruchu a ke zdravotním protokolům v ubytovacích a stravovacích zařízeních – COVID-19“ (COM(2020) 3251),

 s ohledem na sdělení Komise a Rady ze dne 15. dubna 2020 o společném evropském plánu pro zrušení opatření proti šíření onemocnění COVID-19,

 s ohledem na investiční iniciativu pro reakci na koronavirus (CRII) a investiční iniciativu pro reakci na koronavirus plus (CRII+), které přijal Parlament dne 26. března 2020, resp. dne 17. dubna 2020 a které členským státům zejména poskytují při využívání evropských strukturálních a investičních fondů větší míru flexibility,

 s ohledem na balíček ve výši 540 miliard EUR, který schválila Euroskupina na podporu členských států, společností a pracovníků v průběhu krize spojené s onemocněním COVID-19, a to prostřednictvím Evropského mechanismu stability (ESM), Evropské investiční banky (EIB) a nástroje pro dočasnou podporu ke zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE),

 s ohledem na dočasný rámec, který byl přijat dne 19. března 2020 a který má členským státům umožnit, aby mohly v době šíření onemocnění COVID-19 poskytovat ekonomice další podporu za využití maximální flexibility v rámci pravidel pro poskytování státní podpory,

 s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy[1],

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení“ (COM(2020)0442),

 s ohledem na předběžnou hodnotící zprávu Mezinárodní organizace práce (MOP) ze dne 18. března 2020 nazvanou „COVID-19 a svět práce: Dopady a reakce“,

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES[2],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, a zejména na článek 13 této směrnice o odpovědnosti za poskytování souborných služeb, článek 16 o povinnosti poskytnout pomoc a kapitolu V, která upravuje ochranu cestujících pro případ platební neschopnosti pořadatele nebo prodejce[3],

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že pandemie onemocnění COVID-19 způsobila nebývalou zdravotní krizi ve všech členských státech EU i po celém světě; vzhledem k tomu, že pandemie onemocnění COVID-19 měla rovněž obrovský dopad na zaměstnanost, mzdy a pracovní podmínky a na celé hospodářské systémy členských států EU;

B. vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu a cestování patří mezi odvětví, která byla nejvážněji postižena šířením onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že během prvního čtvrtletí roku 2020 byly postupně zastaveny všechny činnosti v oblasti cestovního ruchu v EU i ve světě; vzhledem k tomu, že oživení tohoto odvětví má zásadní význam pro hospodářství, zaměstnanost a sociální rozvoj zemí EU;

C. vzhledem k tomu, že mnoho členských států EU zavedlo opatření jako např. omezení volného pohybu a dočasné kontroly na vnitřních hranicích; vzhledem k tomu, že na vnějších hranicích EU byla uplatňována omezení cest, jež nejsou nezbytně nutné;

D. vzhledem k tomu, že šíření onemocnění COVID-19 má významný dopad na dopravu a konektivitu v EU; vzhledem k tomu, že opatření s cílem omezit šíření onemocnění vedla k dramatickému poklesu dopravní činnosti, zejména v oblasti přepravy cestujících;

E. vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu v EU zaměstnává přibližně 13 milionů lidí; vzhledem k tomu, že Světová rada pro cestovní ruch předpokládá, že v roce 2020 by odvětví cestování a cestovního ruchu mohly přijít o 75 milionů pracovních míst v celosvětovém měřítku a o 6,4 milionu pracovních míst v EU; vzhledem k tomu, že mnoho pracovníků má nejisté pracovněprávní vztahy a ztratilo zaměstnání nebo jim tato ztráta v brzké době hrozí; vzhledem k tomu, že cestovní ruch je silně závislý na sezónních a dočasných pracovnících, kteří jsou často zaměstnáváni nestandardními formami zaměstnání;

F. vzhledem k tomu, že členské státy by měly koordinovaně zrušit cestovní omezení a obnovit činnosti v oblasti cestovního ruchu a zavést harmonizované protokoly týkající se zdraví a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že jednostranná a roztříštěná opatření ze strany vnitrostátních vlád povedou pouze k nejasnostem a k narušení podmínek pro cestující a podniky; vzhledem k tomu, že ochrana zdraví pracovníků a zákazníků by měla být vždy nejvyšší prioritou; vzhledem k tomu, že všechny podniky musí dodržovat požadavky v oblasti zdraví, bezpečnosti a zamezení fyzickému kontaktu, aby mohly znovu zahájit činnost;

G. vzhledem k tomu, že cestovní ruch je složitým odvětvím zahrnujícím mnoho zúčastněných stran, v němž hraje klíčovou roli mobilita; vzhledem k tomu, že 90 % tohoto odvětví tvoří malé a střední podniky; vzhledem k tomu, že většina turistických společností čelí krizi likvidity; vzhledem k tomu, že krize nejvíce postihla malé a střední podniky; vzhledem k tomu, že osoby samostatně výdělečně činné, jako jsou turističtí průvodci, čelí hrozbě ekonomické likvidace;

H. vzhledem k tomu, že v případě řady členských států, evropských regionů a měst cestovní ruch zásadně přispívá k hospodářské a sociální struktuře; vzhledem k tomu, že cestovní ruch často poskytuje pracovní místa a příjem regionům bez alternativních zdrojů; vzhledem k tomu, že ostrovy, pobřežní a nejvzdálenější regiony pociťovaly hlavní tíhu hospodářského dopadu krize spojené s onemocněním COVID-19;

I. vzhledem k tomu, že neexistence nových rezervací a bezprecedentní žádosti počet žádostí o vrácení peněz za zrušené rezervace vedly k dramatickému problému ohledně likvidity v odvětví cestování a cestovního ruchu;

J. vzhledem k tomu, že byly oslabeny právní předpisy EU o právech cestujících a směrnice EU o souborných službách pro cesty s cílem chránit práva cestujících, zejména pokud jde o vrácení peněz zákazníkům, kteří z důvodu pandemie a z důvodu následného rušení letů nemohli cestovat, a dále v souvislosti s problémem týkajícím se likvidity odvětví cestování a cestovního ruchu a tendencí některých společností upřednostňovat snížené ceny pro zúčastněné subjekty před jinými povinnostmi v oblasti práv zákazníků;

K. vzhledem k tomu, že přijetím sdělení „Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech“ a balíčku opatření týkajících se cestovního ruchu a dopravy ze dne 13. května 2020 učinila Komise první krok ke koordinovanému oživení odvětví dopravy a cestovního ruchu;

L. vzhledem k tomu, že v rámci rozpočtu EU neexistuje žádná specializovaná položka na cestovní ruch a prostředky na realizaci akcí v této oblasti spadají do rozpočtu různých fondů, pilotních projektů a přípravných opatření;

M. vzhledem k tomu, že je třeba, aby se odvětví cestovního ruchu a dopravy v EU posunula k udržitelnějšímu, inovativnějšímu a odolnějšímu modelu;

1. uznává význam odvětví cestovního ruchu a dopravy pro hospodářství a zaměstnanost ve všech členských státech EU; trvá na tom, že ačkoli je rychlá krátkodobá podpora odvětví cestovního ruchu a dopravy nezbytná k zajištění jejich přežití a konkurenceschopnosti, měla by být v souladu se závazky EU v oblasti snižování emisí uhlíku a0áudržitelnosti a měla by se řídit prováděcími opatřeními, která cestujícím poskytnou důvěru v opětovné cesty do Evropy i po Evropě;

2. bere na vědomí sdělení Evropské komise „„Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech“ a balíček opatření týkajících se cestovního ruchu a dopravy ze dne 13. května 2020; vyzývá všechny členské státy, aby uplatňovaly koordinovaný přístup k odstranění cestovních omezení a k bezpečnému a postupnému obnovení dopravních spojení a činností v oblasti cestovního ruchu a současně zajistily ochranu veřejného zdraví, a zejména zdraví pracovníků a cestujících; zdůrazňuje potřebu účinných a jasných hygienických protokolů na úrovni EU s cílem zajistit důvěru mezi hostiteli a cestujícími;

3. potvrzuje, že reakce EU na krizi spojenou s onemocněním COVID-19 nesmí být využívána k podpoře ještě větší monopolní koncentrace v odvětví dopravy, zejména letecké;

4. zdůrazňuje, že členské státy EU by měly mít možnost zvrátit liberalizaci odvětví dopravy (železniční, silniční, jednotného evropské nebe, přístavů) s cílem chránit zájmy obyvatel, suverenitu státu a rozvoj;

5. naléhavě vyzývá Komisi, aby dále objasnila kritéria, která mají členské státy používat při rozhodování o obnovení činností v odvětví cestování a cestovního ruchu; zdůrazňuje, že současná situace neposkytuje zúčastněným subjektům a cestujícím jistotu při přípravě na letní turistickou sezónu;

6. zdůrazňuje, že prověřování je účinným prostředkem, jak omezit šíření viru a budovat důvěru v případech, kdy nelze zamezit fyzickému kontaktu (například v letadlech), za předpokladu, že jsou k dispozici rychlé, spolehlivé a cenově dostupné metody prověřování; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí a členskými státy pravidelně vyhodnocovala existenci testů, které tyto podmínky splňují, a aby případně prováděla koordinované zadávání veřejných zakázek s cílem zajistit co nejlepší podmínky a cenu; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly všechny dostupné nástroje financování s cílem zajistit možnost bezplatného testování občanů;

7. naléhavě vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby zajistily ochranu všech pracovních míst v odvětvích cestovního ruchu a dopravy tím, že podpoří důstojné a regulované pracovní podmínky založené na kolektivním vyjednávání a zlepší všeobecné příjmové podmínky pracovníků v těchto odvětvích; zdůrazňuje, že podpora zaměstnanosti se musí vztahovat na všechny pracovníky, včetně pracovníků s nestandardními formami zaměstnání, kteří jsou dosud do velké míry vyloučeni z krátkodobých ujednání nebo jiných forem systému náhrady mezd ze strany státu; zdůrazňuje, že investice by měly být věnovány na podporu kvalitních pracovních míst a finanční stability s cílem překonat hospodářské výkyvy;

8. zdůrazňuje, že současná zdravotní krize ukazuje význam investic do veřejné dopravy; vyjadřuje politování nad nedostatkem dodávek a nad přepravou cestujících za podmínek, které nechrání veřejné zdraví;

9. vyzývá k vytvoření systému záruk minimálního příjmu v členských státech, který by doplňoval univerzální a vysoce kvalitní veřejné služby, konkrétně služby v oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení, a který by poskytoval důstojné životní podmínky a účinnou záchrannou síť pro nejzranitelnější osoby, zejména v době krize, jako je současná krize spojená s onemocněním COVID-19, a to s cílem dosáhnout plného sociálního začlenění;

10. zdůrazňuje, že tisíce společností, zejména malých a středních podniků, bojují o přežití, přičemž mnohé z nich čelí hrozbě platební neschopnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly vývoj a posoudily možnost posílení mimořádné podpory v souvislosti s již oznámenými nástroji, a to přijetím veškerých vhodných opatření, která by neprodleně zabránila úpadku životaschopných podniků, zejména malých a středních podniků, včetně například záruk a levných půjček a ujednání o nesplacených dluzích, jako jsou daňové úlevy, odložení splátek bankovních úvěrů a řešení k pokrytí rizik, jimž čelí poskytovatelé služeb, až do obnovení turistických a dopravních toků;

11. konstatuje, že pokud nebude možné zabránit vlně úpadků v tomto odvětví, dostanou se přeživší velké společnosti do dominantního postavení, což povede k vyšším cenám pro spotřebitele a k nižším příjmům pro zbývající malé a střední podniky;

12. vyzývá k plné ochraně práv spotřebitelů a cestujících před nezákonnými praktikami některých společností; vyzývá členské státy, aby zajistily co nejpřísnější a nejrychlejší vymáhání práv spotřebitelů a cestujících, zejména v případech, kdy dotčené podniky využívají veřejných prostředků; vyzývá k vytvoření fondu záruk pro cestování s cílem zajistit účinnou ochranu práv cestujících;

13. vyzývá k tomu, aby plán obnovy EU výrazně podporoval odvětví cestovního ruchu a dopravy; vyzývá k vyčlenění významné části (nejméně 20 %) plánu obnovy , na oživení těchto odvětví; žádá, aby byl tento plán obnovy přísně v souladu se závazky EU v oblasti snižování emisí uhlíku a udržitelnosti; vyzývá k sociálně odpovědnému přístupu k ochraně pracovních míst a mezd;

14. zdůrazňuje význam cestovního ruchu pro některé země a zeměpisné oblasti EU, kde jsou služby související s cestovním ruchem často významné z hlediska zajištění zaměstnanosti a představují jeden z hlavních zdrojů příjmu pro místní obyvatelstvo; vyzývá Komisi, aby při obnovení volného pohybu a dopravních spojení mezi nejvzdálenějšími územími a ostrovy a pevninou EU navrhla individuálně uzpůsobená opatření; poukazuje na to, že pro tyto regiony jsou nanejvýš důležitá zvláštní propojení a další finanční a administrativní podpora;; zdůrazňuje, že je ve strategii a v iniciativách EU v oblasti cestovního ruchu důležité rozvíjet zaměření na pobřežní a mořské oblasti, včetně financování příležitostí a propagačních a komunikačních nástrojů, a také posílit fungování příslušných trhů zavedením politik uzpůsobených na míru ve spolupráci se zúčastněnými stranami a orgány cílových zemí;

15. naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla nový evropský program sociálního cestovního ruchu, který umožní zranitelným sociálním skupinám využívat vnitrostátní turistické poukazy v přidružených zařízeních na území jiných členských států, které svým občanům rovněž nabízejí program sociálního cestovního ruchu; konstatuje, že mnohé členské státy takové programy provádějí s velmi dobrými výsledky, a domnívá se, že by bylo velmi pozitivní, kdyby tyto systémy byly interoperabilní na úrovni EU;

16. opakuje svou výzvu, aby byla v příštím víceletém finančním rámci (VFR 2021–2027) vytvořena zvláštní rozpočtová položka pro udržitelný cestovní ruch, a poukazuje na to, že neexistuje konkrétní a cílený finanční nástroj, který by přispěl k posílení prosperity a růstu v tomto odvětví;

17. vyzývá Komisi, aby prostudovala proveditelnost a potenciální přínosy mechanismu krizového řízení pro odvětví cestovního ruchu EU s cílem přiměřeně a rychle reagovat nejen na současnou pandemii onemocnění COVID-19, ale také s cílem připravit se na budoucí výzvy, jako je změna klimatu, nadměrný cestovní ruch či bezpečnostní otázky, a podpořit pozici Evropy coby přední světové destinace; zdůrazňuje, že je důležité zahrnout řešení financování krátkodobých finančních nedostatků a rovněž zajistit aktivaci střednědobých a dlouhodobých rámců a strategií;

18. poukazuje na to, že prvořadým cílem musí být udržitelnost a odolnost cestovního ruchu v souladu se závazky přijatými EU v rámci Pařížské dohody o změně klimatu, a to s cílem zajistit vytváření kvalitních pracovních míst, udržitelný růst a větší příspěvek k sociální a regionální soudržnosti;

19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské radě a Komisi.

 

[1] Přijaté texty, P9_TA(2020)0124.

[2] Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64.

[3] Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1.

Poslední aktualizace: 17. června 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí