Návrh usnesení - B9-0196/2020/REV1Návrh usnesení
B9-0196/2020/REV1
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ o protestech proti rasismu v návaznosti na smrt George Floyda

16.6.2020 - (2020/2685(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu

Michael Gahler, Isabel Wiseler‑Lima, Roberta Metsola, Sandra Kalniete, Esteban González Pons
za skupinu PPE
Evin Incir, Birgit Sippel, Tonino Picula, Kati Piri, Simona Bonafè, Javier Moreno Sánchez, Iratxe García Pérez, Juan Fernando López Aguilar, Sylvie Guillaume
za skupinu S&D
Sophia in 't Veld, Hilde Vautmans, Samira Rafaela, Nicolae Ştefănuță
za skupinu Renew
Alice Kuhnke
za skupinu Verts/ALE
Martin Schirdewan, Clare Daly, Younous Omarjee, Pernando Barrena Arza, Konstantinos Arvanitis, Malin Björk, Marisa Matias, José Gusmão, Sira Rego, Cornelia Ernst, Miguel Urbán Crespo
za skupinu GUE/NGL


Postup : 2020/2685(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B9-0196/2020
Předložené texty :
B9-0196/2020
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B9-0196/2020

Usnesení Evropského parlamentu o protestech proti rasismu v návaznosti na smrt George Floyda

(2020/2685(RSP))

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na druhou odrážku a čtvrtou až sedmou odrážku preambule a na čl. 2, čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec a článek 6 této smlouvy,

– s ohledem na články 10 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zvláště na její články 2, 3, 4, 5 a 21,

– s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ[1],

– s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva[2],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV[3],

– s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) o základních právech za rok 2020, na druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii (EU-MIDIS II), které agentura FRA zveřejnila v prosinci 2017, na průzkumy „Being black in the EU“ (Být černochem v EU) zveřejněné dne 23. listopadu 2018 a dne 15. listopadu 2019 a na zprávu agentury FRA o zkušenostech s rasovou diskriminací a rasistickým násilím mezi lidmi afrického původu v EU,

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2017[4],

– s ohledem na svá předchozí usnesení o rasismu a projevech nenávisti proti menšinám ve světě,

– s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o základních právech lidí afrického původu v Evropě[5],

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2019 o právu na pokojný protest a přiměřeném použití síly[6],

– s ohledem na zřízení skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, k němuž došlo v červnu 2016,

– s ohledem na obecná politická doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI),

– s ohledem na tiskovou videokonferenci s místopředsedou Komise, vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která se konala dne 2. června 2020 v návaznosti na smrt George Floyda,

– s ohledem na výměnu názorů o případu George Floyda, která proběhla dne 5. června 2020 v podvýboru pro lidská práva,

– s ohledem na publikaci agentury FRA ze dne 5. prosince 2018 s názvem „Preventing unlawful profiling today and in the future: a guide“ (Předcházení nezákonnému profilování dnes a v budoucnu: průvodce),

– s ohledem na protokol č. 12 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zakazující diskriminaci,

– s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 19. září 2001 k evropskému kodexu policejní etiky,

– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR) z roku 1966,

– s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace a obecná doporučení Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace (CERD),

– s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové ze dne 28. května 2020 odsuzující zabití George Floyda,

– s ohledem na prohlášení nezávislých odborníků pro zvláštní postupy Rady bezpečnosti OSN pro lidská práva o protestech proti systémovému rasismu ve Spojených státech ze dne 5. června 2020,

– s ohledem na deklaraci a akční program z Durbanu z roku 2002 a následné kroky a na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro soudobé formy rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související nesnášenlivosti o boji proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související nesnášenlivosti,

– s ohledem na mezinárodní desetiletí pro osoby afrického původu,

– s ohledem na ústavu Spojených států,

– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že George Floyd, 46letý neozbrojený Afroameričan, byl dne 25. května 2020 v Minneapolisu ve státě Minnesota zatčen, protože údajně použil padělanou bankovku, a byl zabit poté, co mu bílý policista 8 minut a 46 sekund klečel na krku; vzhledem k tomu, že George Floyd opakoval, že nemůže dýchat;

B. vzhledem k tomu, že smrt George Floyda, další z příkladů použití nepřiměřené síly a zabíjení ze strany příslušníků policie, vyvolala masivní demonstrace a protesty proti rasismu a policejní brutalitě v celých Spojených státech a na celém světě;

C. vzhledem k tomu, že po masových protestech bylo původní obvinění policisty Dereka Chauvina z vraždy třetího stupně bez úmyslu zabít změněno na obvinění z trestných činů vraždy druhého stupně a zabití, za něž hrozí souhrnný trest odnětí svobody v maximální délce 35 let; vzhledem k tomu, že další tři policisté, kteří se účastnili zatýkání George Floyda, byli propuštěni z práce a jsou obviněni z napomáhání;

D. vzhledem k tomu, že protestům v návaznosti na smrt George Floyda předchází dlouhá historie protestů proti policejní brutalitě a rasismu ve Spojených státech; vzhledem k tomu, že ve Spojených státech představuje černošské obyvatelstvo a osoby s jinou barvou pleti 13 % celkového obyvatelstva, ale mezi uvězněnými osobami činí jejich podíl až 40 %; vzhledem k tomu, že počet černošských obyvatel, kteří zemřou ve Spojených státech ve vyšetřovací vazbě, je šestkrát vyšší než u občanů bílé barvy pleti, zatímco u obyvatel hispánského původu je třikrát vyšší[7], stejně jako používání nepřiměřené nebo smrtící síly, které neúměrně postihuje osoby s jinou barvou pleti;

E. vzhledem k tomu, že během těchto protestů došlo k několika násilným střetům, a to i v Minneapolisu;

F. vzhledem k tomu, že prezident Trump vyslal Národní gardu;

G. vzhledem k tomu, že reakce a vyhrocená rétorika používaná americkým prezidentem, včetně jeho hrozeb, že pokud protesty neustanou, nasadí proti nim armádu, pouze vedla k posílení protestů;

H. vzhledem k tomu, že reportér CNN Omar Jimenez a jeho kolegové byli během informování o protestu v Minneapolisu zatčeni a později propuštěni poté, co bylo potvrzeno, že se jedná o pracovníky sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že velkému počtu novinářů bylo bráněno ve svobodném informování o demonstracích, přestože byli viditelně označeni jako novináři, desítky z nich byly napadeny příslušníky policejních sil a někteří byli vážně zraněni;

I. vzhledem k tomu, že se EU zavázala dodržovat svobodu projevu a informací, jakož i svobodu shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie musí být všechna omezení základních práv v souladu se zásadami zákonnosti, nezbytnosti a proporcionality;

J. vzhledem k tomu, že po smrti George Floyda a protestech ve Spojených státech vyšly v evropských městech i dalších městech po celém světě do ulic tisíce lidí na podporu amerických protestů a na protest proti rasismu spolu s hnutím „Black Lives Matter“; vzhledem k tomu, že hnutí „Black Lives Matter“ není nové;

K. vzhledem k tomu, že v některých členských státech EU tyto protesty posílily hnutí proti rasismu namířenému proti černošskému obyvatelstvu a osobám s jinou barvou pleti a vedly také k připomínání koloniální minulosti Evropy a její úlohy při transatlantickém obchodování s otroky; vzhledem k tomu, že tyto nespravedlnosti a zločiny proti lidskosti je třeba uznat na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni a je třeba je řešit na úrovni institucí i v rámci vzdělávání;

L. vzhledem k tomu, že mezinárodní demokratické společenství rozhodně zavrhlo nadměrné používání síly, odsoudilo veškeré násilí a rasismus a vyzvalo k tomu, aby tyto incidenty byly řešeny rychle, účinně a v plném souladu s právním státem a lidskými právy;

M. vzhledem k tomu, že demokracie, právní stát a základní práva jsou klíčovými zásadami zakotvenými v právních předpisech EU; vzhledem k tomu, že tyto sdílené zásady a hodnoty by nás měly sjednocovat v boji proti všem formám nespravedlnosti, rasismu a diskriminace;

N. vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je součástí základních práv, která jsou zakotvena ve Smlouvách a v Listině základních práv, a mělo by být plně dodržováno;

O. vzhledem k tomu, že podle čl. 21 odst. 1. Listiny základních práv je zakázána jakákoli diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických znaků, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politického nebo jiného názoru, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

P. vzhledem k tomu, že motto EU „Jednotná v rozmanitosti“ zahrnuje nejen státní příslušnost, ale také všechny výše uvedené důvody;

Q. vzhledem k tomu, že rasismus je znepokojivým celosvětovým problémem, a vzhledem k tomu, že rasistické a xenofobní postoje přetrvávají na celém světě;

R. vzhledem k tomu, že podle agentury FRA jsou rasová diskriminace i obtěžování běžnými jevy v celé Evropské unii[8]; vzhledem k tomu, že rasové a etnické menšiny jsou vystaveny obtěžování, násilí a nenávistným projevům, a to jak na internetu, tak mimo něj; vzhledem k tomu, že rasové a etnické menšiny čelí v EU diskriminaci ve všech oblastech, včetně bydlení, zdravotní péče, zaměstnání a vzdělávání;

S. vzhledem k tomu, že výzkum agentury FRA uvádí, že v Evropě je rasismus a diskriminace na základě etnického nebo přistěhovaleckého původu nejčastěji namířen proti Romům a osobám se severoafrickým nebo subsaharským původem[9];

T. vzhledem k tomu, že rasistické a xenofobní postoje zastávají i některé osoby formující veřejné mínění a politici v celé EU, což vytváří společenské klima poskytující živnou půdu pro rasismus, diskriminaci a trestné činy z nenávisti; vzhledem k tomu, že tyto nálady jsou dále rozněcovány populistickými a extremistickými hnutími, která se snaží rozdělit naši společnost; vzhledem k tomu, že tyto činy jsou v rozporu se společnými evropskými hodnotami, k jejichž dodržování se všechny členské státy zavázaly;

U. vzhledem k tomu, že činnost policie a donucovacích orgánů má za cíl chránit bezpečnost osob v EU a bránit je proti trestným činům, terorismu a nelegálním činnostem nebo akcím a prosazovat právo – někdy i ve složitých podmínkách;

V. vzhledem k tomu, že i v EU existuje rasismus, diskriminace a používání nepřiměřené a smrtící síly ze strany policie; vzhledem k tomu, že v několika členských státech jsou donucovací orgány kritizovány za používání nepřiměřené síly; vzhledem k tomu, že pokud je určitá osoba konfrontována policií nebo jinými státními činiteli, pak použití fyzické síly, které nebylo zcela nezbytné kvůli chování této osoby, snižuje lidskou důstojnost a představuje v zásadě porušení práva stanoveného v článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech[10]; vzhledem k tomu, že neúměrné používání síly je třeba rozhodně odsoudit;

W. vzhledem k tomu, že agentura FRA uvedla, že černošské obyvatelstvo a osoby s jinou barvou pleti zažívají v EU profilování na základě rasového původu a diskriminační profilování; vzhledem k tomu, že čtvrtina všech osob afrického původu dotazovaných agenturou FRA byla v pěti letech předcházejících průzkumu zastavena policií a 41 % z nich uvedlo, že se jednalo o profilování na základě rasového původu[11];

X. vzhledem k tomu, že většina (63 %) obětí rasistických fyzických útoků ze strany policie případ neohlásila buď proto, že se domnívala, že by se jeho nahlášením nic nezměnilo (34 %), nebo proto, že policii nedůvěřují nebo se jí bojí (28 %)[12]; vzhledem k tomu, že obětem policejního násilí je třeba zajistit ochranu a přístup ke spravedlnosti;

Y. vzhledem k tomu, že podle zjištění výroční zprávy o trestných činech z nenávisti, kterou vypracoval Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), je černošské obyvatelstvo a osoby s jinou barvou pleti často terčem rasistických útoků, přesto však v mnoha zemích chybí právní pomoc a finanční podpora, která by byla poskytována obětem zotavujícím se z násilných útoků;

Z. vzhledem k tomu, že orgány EU musí podniknout konkrétní kroky k řešení strukturálního rasismu, diskriminace a nedostatečného zastoupení rasových a etnických menšin ve svých strukturách;

AA. vzhledem k tomu, že boj proti rasismu a diskriminaci v naší společnosti je třeba zintenzivnit a že se jedná o sdílenou odpovědnost; vzhledem k tomu, že Evropská unie by se měla nad strukturálním rasismem a diskriminací, jimž čelí mnohé menšinové skupiny, naléhavě zamyslet a zavázat se k jejich řešení;

1. prohlašuje, že „Black Lives Matter“ („na černošských životech záleží“);

2. důrazně odsuzuje hrůznou smrt George Floyda v USA a podobné případy zabíjení kdekoli na světě; vyjadřuje soustrast jeho příbuzným a přátelům i příbuzným a přátelům dalších obětí; naléhá na příslušné orgány, aby tento a podobné případy důkladně vyšetřily a zodpovědné osoby postavily před soud;

3. důrazně odsuzuje veškeré formy rasismu, nenávistných projevů a násilí a stejně tak veškeré fyzické i verbální útoky namířené na osoby určitého rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry a státní příslušnosti, a to ve veřejné i soukromé sféře; opakuje, že v naší společnosti není místo pro rasismus ani diskriminaci; žádá Komisi, Evropskou radu a Radu, aby zaujaly pevné a rozhodné stanovisko vůči rasismu, násilí a nespravedlnosti v Evropě;

4. vyzývá vládu a orgány Spojených států, aby ve své zemi přijaly rozhodná opatření k řešení strukturálního rasismu a nerovností, které se odrážejí v policejní brutalitě; odsuzuje policejní zásahy proti pokojným americkým demonstrantům a novinářům a vyjadřuje hluboké politování nad hrozbou amerického prezidenta, že nasadí americkou armádu;

5. podporuje nedávné masivní protesty proti rasismu a diskriminaci, které se konaly po úmrtí George Floyda v evropských metropolích i jiných městech; poukazuje na výzvy demonstrantů k přijímání opatření proti útlaku a strukturálnímu rasismu v Evropě; vyjadřuje solidaritu s pokojnými protesty, respektuje a podporuje je a je přesvědčen, že naše společnost musí učinit strukturálnímu rasismu a nerovnostem přítrž; připomíná, že právo každé osoby na pokojný protest je zakotveno v mezinárodních smlouvách; vyjadřuje politování nad násilnými střety, k nimž došlo;

6. vyzývá všechny vůdčí osobnosti a občany, aby neupouštěli od hodnot a usilovněji prosazovali lidská práva, demokracii, rovnost před zákonem a svobodu a nezávislost sdělovacích prostředků; odsuzuje prohlášení a činy vůdčích osobností, které by mohly tyto hodnoty oslabit a rozdíly v naší společnosti ještě prohloubit; poznamenává, že o tyto hodnoty se opírá EU i USA a že jsou základem naší transatlantické spolupráce; zdůrazňuje, že je důležité navázat v rámci transatlantického legislativního dialogu užší meziparlamentní spolupráci, která by během nadcházejícího setkání umožnila, aby si obě strany vyměnily názory a osvědčené postupy a určily právní prostředky pro boj proti strukturálnímu rasismu a na ochranu lidských práv;

7. vyzývá k užší vícestranné spolupráci v boji proti rasismu a diskriminaci; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s mezinárodními aktéry, jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), OSN, Africká unie a Rada Evropy, i s dalšími mezinárodními partnery s cílem vymýtit rasismus na mezinárodní úrovni; vítá žádost 54 afrických zemí, aby se dne 17. června 2020 konala v Radě OSN pro lidská práva naléhavá debata o „současném porušování lidských práv na základě rasy, systémovém rasismu, policejní brutalitě a násilí při potlačování pokojných protestů“;

8. vyzývá orgány, instituce a agentury EU a členské státy, aby veškeré případy nepřiměřeného použití síly a rasistických tendencí při vymáhání práva, ať už k nim dojde v EU, v USA nebo jinde světě, důrazně a veřejně odsoudily;

9. domnívá se, že boj proti rasismu je horizontální otázkou a že by měl být zohledněn ve všech oblastech politiky Unie; připomíná, že všichni občané by měli mít nárok na ochranu před těmito nerovnostmi, a to jednotlivě i jako skupina, včetně pozitivních opatření na podporu svých práv a jejich plného a rovnocenného uplatňování;

10. připomíná své usnesení ze dne 26. března 2019 o základních právech lidí afrického původu v Evropě a naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby toto usnesení uplatňovaly v praxi;

11. vyjadřuje hluboké znepokojení nad hlášenými případy pravicového extremismu v bezpečnostních silách, které byly odhaleny v posledních letech v EU[13];

12. vyzývá orgány EU a členské státy, aby oficiálně uznaly minulé křivdy a zločiny proti lidskosti spáchané na černošském obyvatelstvu a osobách s jinou barvou pleti; prohlašuje, že obchod s otroky je zločinem proti lidskosti, a požaduje, aby byl 2. prosinec vyhlášen Evropským dnem připomínajícím zrušení obchodu s otroky; vybízí členské státy, aby dějiny černošského obyvatelstva a obyvatelstva s jinou barvou pleti začlenily do školních osnov;

13. znovu opakuje zásadní úlohu vzdělávání při odstraňování předsudků a stereotypů, při podpoře tolerance, porozumění a rozmanitosti a zdůrazňuje, že vzdělávání je klíčovým nástrojem k ukončení strukturální diskriminace a rasismu v naší společnosti;

14. vyzývá vedoucí představitele EU, aby za účelem potírání strukturální diskriminace v Evropě uspořádali v blízké budoucnosti evropský summit, jehož tématem by byl boj proti rasismu; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla komplexní strategii boje proti rasismu a diskriminaci a rámec EU pro národní akční plány boje proti rasismu, jejichž jedna část by se konkrétně věnovala boji proti těmto jevům v donucovacích orgánech, a aby při jejich přípravě uplatňovala meziodvětvový přístup; vyzývá Radu, aby navrhla sestavení konkrétního složení Rady pro rovnost; vyzývá orgány a instituce EU, aby zřídily interinstitucionální pracovní skupinu pro boj proti rasismu a diskriminaci na úrovni EU;

15. vyzývá členské státy, aby prosazovaly antidiskriminační politiku ve všech oblastech a aby v úzké spolupráci s občanskou společností a příslušnými komunitami vypracovaly národní akční plány boje proti rasismu, které by se zabývaly takovými oblastmi, jako je vzdělávání, bydlení, zdravotnictví, zaměstnanost, policejní dohled, sociální služby, soudní systém a politická účast a zastoupení;

16. naléhavě vyzývá k boji proti všem druhům diskriminace v EU a žádá proto Radu, aby okamžitě odblokovala a dokončila jednání o horizontální směrnici o nediskriminaci, která jsou zablokována již od roku 2008, kdy Komise tuto směrnici navrhla;

17. odsuzuje všechny druhy trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů, k nimž denně dochází v EU, ať už reálně nebo na internetu, a připomíná, že rasismus a xenofobie jsou trestné činy, nikoli názory;

18. vyžaduje, aby členské státy uplatňovaly a řádně vymáhaly provádění rámcového rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, zejména tím, že budou vyšetřovat motiv předpojatosti u trestných činů spáchaných z důvodu odlišné rasy a národnostního či etnického původu, a že zajistí zaznamenávání, vyšetřování, stíhání a trestání trestných činů z nenávisti k jiné rase; dále vyzývá Komisi, aby toto rámcové rozhodnutí a jeho uplatňování přezkoumala a případně zrevidovala a aby přijala opatření proti členským státům, které jej plně neuplatňují;

19. vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly kroky směrem k zahájení shromažďování dalších údajů rozčleněných podle rasy a etnického původu (jak je uvedeno ve směrnici EU o rasové rovnosti), jež by bylo dobrovolné a anonymní; domnívá se, že pokud by se měly shromažďovat údaje o etnické diskriminaci a trestných činech z nenávisti, tak pouze za účelem identifikace příčin rasismu a diskriminačních projevů a činů a za účelem boje proti nim, a to v souladu s příslušnými vnitrostátními právními rámci a právními předpisy EU v oblasti ochrany údajů;

20. bere na vědomí, že Komise předloží svou první roční zprávu o právním státu, která bude mít omezený rozsah; připomíná, že Evropský parlament požaduje vytvoření uceleného mechanismu pro demokracii, právní stát a základní práva, jehož součástí by mělo být monitorování situace týkající se rasismu a diskriminace ve všech členských státech EU;

21. odsuzuje rasové a etnické profilování, které používají policejní složky a donucovací orgány, a domnívá se, že pokud jde o potírání rasismu a diskriminace, musí jít policie a donucovací orgány příkladem; vyzývá EU a členské státy, aby vypracovaly politiky a opatření za účelem řešení problému diskriminace a skoncovaly s veškerými formami rasového nebo etnického profilování při vymáhání trestního práva, boji proti terorismu a imigračních kontrolách; zejména zdůrazňuje, že nové technologie, které mají používat donucovací orgány, musí být navrženy a používány tak, aby nevedly k riziku diskriminace vůči rasovým a etnickým menšinám; navrhuje posílit školení členů policejních a donucovacích orgánů ve strategiích boje proti rasismu a diskriminaci a předcházet rasovému profilování, zjišťovat případy tohoto profilování a reagovat na ně; vyzývá členské státy, aby neponechávaly policejní brutalitu a porušování práv ze strany policie bez potrestání a aby takové případy řádně prošetřovaly, stíhaly a trestaly;

22. odsuzuje násilné a nepřiměřené zásahy státních orgánů; nabádá příslušné orgány, aby zajistily transparentní, nestranné, nezávislé a efektivní prošetření případů podezření či obvinění z použití nepřiměřené síly; připomíná, že donucovací orgány se musí vždy zodpovídat z plnění svých povinností a dodržování příslušných právních a operačních rámců, především Základních zásad OSN pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů;

23. vyzývá členské státy, aby zajistily, aby donucovací orgány používaly sílu vždy zákonným, přiměřeným a nezbytným způsobem a jako krajní možnost a aby neohrožovaly lidské životy a fyzickou integritu; konstatuje, že nadměrné použití síly vůči davu odporuje zásadě jejího přiměřeného nasazení;

24. žádá Komisi, aby vytvořila nezávislou skupinu odborníků, jejímž úkolem by bylo vypracovat kodex EU pro policejní etiku, který by obsahoval soubor zásad a pokynů, což by rovněž mohlo policii pomoci při každodenní práci na řádném prosazování zákazu rasismu, diskriminace a etnického profilování;

25. zdůrazňuje, že svobodný tisk je zásadní složkou každé demokracie; konstatuje, že novináři a fotoreportéři mají důležitou úlohu při informování o použití nepřiměřeného násilí, a odsuzuje případy, kdy se záměrně stali terčem represivních opatření;

26. vyzývá příslušné agentury EU, včetně agentury FRA, Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (EUROPOL), aby v rámci svých mandátů zintenzivnily úsilí o boj proti rasismu a diskriminaci;

27. připomíná, že je důležité zajistit odpovídající financování ze strany EU na podporu činnosti subjektů občanské společnosti, včetně těch, které se zabývají bojem proti rasismu a diskriminaci; lituje skutečnosti, že částka, jež byla navržena pro okruh „spravedlnost, práva a hodnoty“, byla v návrzích týkajících se revidovaného víceletého finančního rámce opět snížena;

28. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Organizaci spojených národů, prezidentovi Spojených států amerických Donaldu Trumpovi a jeho vládě a Kongresu Spojených států amerických.

 

Poslední aktualizace: 17. června 2020
Právní upozornění - Ochrana soukromí