Návrh usnesení - B9-0219/2020Návrh usnesení
B9-0219/2020

NÁVRH USNESENÍ o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19

6.7.2020 - (2020/2691(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu

Véronique Trillet-Lenoir
za skupinu Renew

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0216/2020

Postup : 2020/2691(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B9-0219/2020
Předložené texty :
B9-0219/2020
Hlasování :
Přijaté texty :

B9-0219/2020

Usnesení Evropského parlamentu o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19

(2020/2691(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 upozornila na skutečnost, že Evropská unie nemá dostatečně silné nástroje ke zvládání mimořádných zdravotních situací, jako je např. šíření nové infekční choroby, která svou podstatou nezná hranic;

B. vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav celkové fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze jako nepřítomnost nemoci nebo zdravotních potíží“; vzhledem k tomu, že Unie zatím nepřijala společnou definici zdraví;

C. vzhledem k tomu, že právo na tělesné a duševní zdraví je základním lidským právem; vzhledem k tomu, že každá osoba má právo na přístup k moderní a komplexní zdravotní péči bez jakékoli diskriminace; vzhledem k tomu, že všeobecná zdravotní péče je jedním z cílů udržitelného rozvoje stanovených OSN a že všichni signatáři se zavázali tento cíl splnit do roku 2030;

D. vzhledem k tomu, že Evropská unie má značné pravomoci v oblasti veřejného zdraví, zatímco systémy zdravotní péče zůstávají v působnosti členských států, s minimální spoluprací na úrovni EU;

E. vzhledem k tomu, že čl. 168 odst. 1 SFEU stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie v několika případech rozhodl, že EU může sledovat cíle v oblasti veřejného zdraví přijímáním opatření na vnitřním trhu;

F. vzhledem k tomu, že Komise ve sdělení ze dne 20. října 2010 nazvaném „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“ zdůrazňuje, že v celé EU existuje sociální gradient ve zdraví; vzhledem k tomu, že WHO tento sociální gradient definuje jako souvislost mezi socio-ekonomickými rozdíly a nerovnostmi v oblasti zdraví a přístupu ke zdravotní péči;

G. vzhledem k tomu, že nerovnosti v oblasti zdraví mají kořeny v sociální nerovnosti, konkrétněji v životních podmínkách a v modelech sociálního chování souvisejících s pohlavím, rasou, standardy vzdělání, zaměstnaností, příjmem a nerovným přístupem ke zdravotní pomoci, prevenci nemocí a službám upevňujícím zdraví;

H. vzhledem k tomu, že EU v současnosti reguluje produkty relevantní pro zdraví a výsledky v oblasti zdraví, které zahrnují např. léčivé přípravky, zdravotnické prostředky, tabák, alkohol, potraviny a chemické látky;

I. vzhledem k tomu, že byly přijaty právní předpisy a politiky EU pro klinická hodnocení a že probíhá koordinace systémů zdravotní péče v souladu se směrnicí o přeshraniční zdravotní péči[1] a diskuse o návrhu systému pro hodnocení zdravotnických technologií;

J. vzhledem k tomu, že zdravotní výzkum je financován z programu Horizont 2020 a navazujícího programu Horizont Evropa, z programu Zdraví a připravovaného programu „EU pro zdraví“ a z dalších fondů EU;

K. vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) jsou výkonnými agenturami s důležitými funkcemi v oblasti veřejného zdraví;

L. vzhledem k tomu, že současná zdravotní krize prověřuje hranice stávající infrastruktury pro reakce na mimořádné situace, která zahrnuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), rozhodnutí o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a mechanismus civilní ochrany Unie;

M. vzhledem k tomu, že zdravotníci jsou vystaveni nepřijatelně vysokému riziku a v některých případech byli nuceni rozhodovat o tom, komu mohou poskytnout intenzivní péči a pro koho již nemají kapacity;

N. vzhledem k tomu, že v důsledku krize COVID-19 se v Evropě změnily pracovní podmínky mnoha pracovníků, a tak vyvstaly nové otázky ohledně zdraví a bezpečnosti na pracovišti;

O. vzhledem k tomu, že zdravotní krize COVID-19 a šíření tohoto onemocnění v celé Evropě odhalily rozdílně kapacity systémů zdravotní péče v jednotlivých členských státech a ukázaly, že v nečekaných mimořádných situacích, které ohrožují zdraví, se mohou některé členské státy stát závislými na sousedních zemích s dostatečně odolnými systémy;

P. vzhledem k tomu, že v EU jsou používány různé strategie sběru a analýzy údajů souvisejících s onemocněním COVID-19, takže je obtížné vypracovat jejich srovnání na úrovni EU;

Q. vzhledem k tomu, že některé členské státy trpí odlivem mozků, neboť jejich vysoce kvalifikovaní zdravotničtí pracovníci volí práci v jiných členských státech s lepšími platovými a pracovními podmínkami;

R. vzhledem k tomu, že bylo úspěšně použito společné zadávání zakázek na úrovni EU pro osobní ochranné pomůcky, testovací sady, ventilátory a některé léky, ačkoli se ukázalo, že tento mechanismus je pomalejší a méně efektivní, než jak vyžadovala situace;

S. vzhledem k tomu, že v rámci kapacit rescEU byly shromážděny zásoby klíčových zdrojů, jako jsou roušky, ventilátory a laboratorní zařízení, určené pro dodání do nejpotřebnějších oblastí;

T. vzhledem k tomu, že během zdravotní krize COVID-19 bylo zavedeno několik opatření ad hoc, mimo jiné byl ustaven odborný panel Komise a vypracovány pokyny pro péči o pacienty a vysílání zdravotníků do jiných členských států;

U. vzhledem k tomu, že dodavatelský řetězec léčivých přípravků závisí na přísunu aktivních léčivých složek nebo generik vyráběných ve třetích zemích, přičemž někdy je vyrábí jediná továrna na světě; vzhledem k tomu, že zákazy vývozu vydané během zdravotní krize COVID-19 upozornily na to, že je nebezpečné spoléhat se na takto nastavené dodavatelské řetězce;

V. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 potvrdila platnost zásady jednoho zdraví (tzn. že lidské zdraví je provázáno se zdravím zvířat a zdravím naší planety); vzhledem k tomu, že výskyt zoonóz, které jsou přenášeny ze zvířat na lidi, se stupňuje v důsledku změny klimatu a degradace životního prostředí;

1. naléhavě vyzývá k vytvoření Evropské zdravotní unie;

2. vyzývá členské státy, aby bezodkladně provedly zátěžové testy svých systémů zdravotní péče a aby ověřily, zda jsou připravené na případnou druhou vlnu pandemie COVID-19 a jakékoli jiné budoucí zdravotní krize; vyzývá Komisi, aby tyto testy koordinovala a stanovila společná kritéria;

3. důrazně se přimlouvá za prosazování účinných preventivních a hygienických opatření za účelem prevence a kontroly infekcí; domnívá se, že určité klíčové návyky, včetně hygienických návyků, by měly být rozvíjeny od raného věku, kdy je děti dokážou nejlépe integrovat; podporuje vzdělávací programy pro mládež v oblasti zdravotní prevence (bezpečné chování, zdravé stravování, sport apod.);

4. vyzývá Komisi, aby na základě zjištění zátěžových testů navrhla směrnici o minimálních standardech kvalitní zdravotní péče, která ponechá řízení, organizaci a financování systémů zdravotní péče v působnosti členských států a zaručí bezpečnost pacientů, důstojné pracovní a zaměstnanecké podmínky pro zdravotnické pracovníky a odolnost Evropy vůči pandemiím a jiným krizím ohrožujícím veřejné zdraví;

5. vyzývá Komisi, aby vytvořila evropský index zdravotní péče pro sledování pokroku systémů zdravotní péče v EU;

6. vyzývá Komisi, aby do evropského semestru zahrnula ukazatele zdravotní péče;

7. vyzývá Komisi, aby přijala společný soubor faktorů ovlivňujících zdraví pro sledování nerovností v oblasti zdraví podle věku, pohlaví, společensko-ekonomického postavení a lokality a aby stanovila metodiku pro kontrolu zdravotní situace v členských státech s cílem identifikovat prioritní oblasti pro zlepšení a zvýšení financování; domnívá se, že Komise by měla hodnotit účinnost opatření, aby se zmírnily nerovnosti v oblasti zdraví, které vyplývají z politik zahrnujících sociální, hospodářské a environmentální rizikové faktory;

8. vyzývá členské státy, aby zajistily poskytování integrované zdravotní péče, která bude dostupná na místní a regionální úrovni, a která tak pacientům poskytne kvalitnější podporu v jejich vlastním prostředí a komunitě;

9. vyzývá Komisi, aby navrhla vytvoření evropského mechanismu pro přijímání opatření ve zdravotnictví (EHRM), který by reagoval na všechny typy zdravotních krizí (infekční, chemické, environmentální, biologické, potravinové a jaderné krize), posílil operační koordinaci na úrovni EU a sledoval vytváření strategických zásob léků a zdravotnického vybavení a jejich distribuci a zajistil jejich řádné fungování; zdůrazňuje, že tento mechanismus by formalizoval pracovní metody zavedené během zdravotní krize COVID-19 a navazoval na opatření stanovená ve směrnici o přeshraniční zdravotní péči, v rozhodnutí o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách[2] a v mechanismu civilní ochrany Unie;

10. žádá, aby pro řízení mechanismu EHRM bylo vytvořeno oddělení pro zvládání zdravotních krizí, jehož práci by koordinovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a které by řídili komisař pro zdraví a komisař pro řešení krizí společně s agenturou EMA a panelem odborníků; žádá, aby toto oddělení předložilo krizový pandemický plán, který by zajistil koordinovanou reakci;

11. zdůrazňuje, že pro zaručení solidarity v Unii má zásadní význam koordinace mezi vnitrostátními systémy zdravotní péče; zdůrazňuje, že by měly být adekvátně připraveny na společné zadávání zakázek, koordinovaný převoz vybavení, vytváření zásob a oběh krevních produktů a orgánů a převoz pacientů v rámci přeshraniční péče;

12. žádá, aby byla vytvořena digitální platforma pro výměnu informací podobná datovému portálu COVID-19, která by mohla usnadnit předávání epidemiologických údajů, praktických doporučení pro zdravotníky a nemocnice podložených vědeckými poznatky a přesných informací o stavu kapacit a zásob léčivých produktů, které lze uvolnit do oběhu;

13. žádá, aby byla posílena kapacita rescEU, která by měla zahrnovat vytvoření zásob a posílení kapacit zdravotnických záchranných týmů;

14. domnívá se, že Unie by měla mít možnost využít mobilizace zdravotníků prostřednictvím evropských zdravotnických sborů, jež mají za úkol poskytnout všem členským státům rychlou zdravotní pomoc a odborné vědomosti v oblasti veřejného zdraví;

15. podporuje mobilitu zdravotníků na území EU jak během vzdělávání, tak po dobu jejich pracovní kariéry prostřednictvím programu Erasmus+, a vyzdvihuje význam takové mobility pro zlepšování vědomostí a odborných znalostí o zdravotních hrozbách;

16. vyzývá Komisi, členské státy a globální partnery, aby zajistili rychlý, spravedlivý a rovný přístup k budoucím, cenově dostupným očkovacím látkám a lékům proti onemocnění COVID-19, jakmile budou k dispozici;

17. vyzývá k tomu, aby při pořizování očkovacích látek a léčiv bylo běžněji využíváno společné zadávání veřejných zakázek EU, aby se zabránilo konkurenci mezi členskými státy a aby se zajistil rovný a cenově dostupný přístup k důležitým léčivům a zdravotnickým přístrojům, zejména k novým inovativním antibiotikům, novým očkovacím látkám a léčivým přípravkům a lékům na vzácná onemocnění;

18. vyzývá Komisi, aby přezkoumala mechanismus pro společné zadávání veřejných zakázek vytvořený na základě rozhodnutí o přeshraničních zdravotních hrozbách a navrhla nové nařízení, které by podpořilo využití tohoto zadávacího řízení při nákupu vakcín a způsobů léčby s cílem zaručit účinnost a transparentnost postupu a zajistit rovný přístup k cenově dostupným lékům, zdravotnickým prostředkům, ochranným prostředkům a dalším příslušným zdravotnickým přípravkům; domnívá se, že část zdravotnického vybavení nakoupeného prostřednictvím společného zadávacího řízení EU by mohla tvořit pohotovostní rezervu EU pro případ nedostatku některých zdravotnických prostředků;

19. vyzývá Komisi a členské státy, aby znovu zvážily myšlenku transparentnosti tvorby čistých cen a úhrad za jednotlivé způsoby léčby prostřednictvím přezkumu směrnice Rady 89/105/ESH[3], aby měly členské státy rovnocenné postavení při jednáních s výrobci léčebných přípravků, které nejsou předmětem společného zadávání veřejných zakázek;

20. vyzývá členské státy, aby urychleně přijaly společný postoj k návrhu týkajícímu se hodnocení zdravotnických technologií s cílem podpořit spolupráci na hodnocení zdravotnických technologií na úrovni Unie;

21. vyzývá k urychlenému uplatňování velmi opožděného nařízení o klinických hodnoceních[4] s cílem zajistit transparentnost výsledků klinických hodnocení a usnadnit větší, přeshraniční klinická hodnocení;

22. vyzývá ke koordinaci a sdílení evropských multicentrických klinických hodnocení a k podpoře výzkumných a vzdělávacích činností budoucích evropských univerzitních sítí;

23. vyzývá Komisi, aby navrhla přezkoumat ustanovení nařízení o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění[5], nařízení o léčivých přípravcích pro pediatrické použití[6] a směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků[7];

24. vyzývá k vytvoření silné farmaceutické strategie EU, jež by řešila problémy v unijních a celosvětových farmaceutických dodavatelských řetězcích a jež by měla obsahovat legislativní a politická opatření a pobídky, které by podpořily výrobu základních účinných farmaceutických látek a léčivých přípravků v Evropě s cílem zajistit jejich nepřetržité dodávky a cenovou dostupnost; vyzývá k tomu, aby byly v každém členském státě provedeny povinné vnitrostátní inventury léčivých přípravků a zdravotnických přístrojů a aby byly zjištěné informace sděleny Komisi a Evropské agentuře pro léčivé přípravky s cílem zajistit, aby bylo možné připravit se na případné nedostatky a řešit je;

25. vyzývá členské státy, aby podpořily a zajistily přístup ke službám souvisejícím s reprodukčními a sexuálními právy, včetně přístupu k antikoncepci a práva na přístup k bezpečnému ukončení těhotenství; vyzývá členské státy, aby přístup k antikoncepci, včetně nouzové antikoncepce, a k bezpečnému ukončení těhotenství považovaly, je-li to z právního hlediska možné, za základní zdravotnické služby, které musí být v krizových dobách zachovány;

26. vyzývá k zavedení zvláštního společného opatření pro předcházení nedostatku zdravotnického materiálu, které by umožnilo výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a vytvoření společných preventivních opatření;

27. vyzývá Komisi, aby vydala cílené pokyny ke směrnici o zadávání veřejných zakázek[8] týkající se přidělování zakázek farmaceutickému odvětví; vybízí k tomu, aby tyto pokyny byly založeny na „ekonomicky nejvýhodnější nabídce“, a zdůrazňuje, že by jejich cílem mělo být zajistit hospodářsky nejvýhodnější, a nikoli jen nejlevnější produkt a zohlednit i to, jak by tyto nabídky přispěly k bezpečnosti dodávek v EU;

28. vyzývá Komisi, aby navrhla revidovaný mandát pro Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí s cílem výrazně navýšit jeho rozpočet, počet zaměstnanců a kompetence, což by mu umožnilo rozšířit svou působnost na chronická onemocnění, vypracovat povinné pokyny pro členské státy a koordinovat laboratorní výzkum v dobách krize;

29. vyzývá k tomu, aby byla posílena úloha Evropské agentury pro léčivé přípravky, pokud jde o monitorování, předcházení a řešení nedostatku léčiv a o koordinaci koncepce a schvalování klinických hodnocení EU během krizí;

30. domnívá se, že je třeba zvážit vytvoření evropské obdoby Úřadu USA pro pokročilý výzkum a vývoj v oblasti biomedicíny, který by byl odpovědný za zadávání veřejných zakázek a přípravu opatření k boji proti biologickému terorismu, chemickým, jaderným a radiologickým hrozbám, jakož i pandemické chřipce a dalším novým onemocněním;

31. vyzývá k posílení úlohy Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci s cílem zajistit, aby nedocházelo k ohrožení zdravotníků, a podporovat zdravá a bezpečná pracoviště v celé Unii;

32. zdůrazňuje, že očkování zachrání podle odhadů každý rok 2,5 milionu životů a ušetří náklady na léčbu konkrétních nemocí; domnívá se, že je třeba zabývat se znepokojivou váhavostí vůči očkování a dezinformacemi o očkování s cílem ujistit občany EU o jeho přínosech;

33. vyzývá k tomu, aby byly posíleny pokyny EU v oblasti zdraví a aby se v některých případech staly povinnými; konstatuje, že by mohl být posílen například akční plán EU pro antimikrobiální rezistenci, a zdůrazňuje, že očkování by mělo být posíleno závaznými opatřeními, jako je očkovací průkaz EU pro občany v EU; zejména vyzývá k tomu, aby se pokyny Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí týkající se zdravotní koronavirové krize staly povinnými, například pokud jde o metody pro zaznamenávání úmrtí a vyléčených osob;

34. vyzývá k vytvoření komunikačního portálu pro veřejnost, který by Unii umožnil sdílet potvrzené informace, zasílat varování lidem v EU a bojovat proti dezinformacím; zdůrazňuje, že součástí portálu by mohla být široká škála informací, preventivních kampaní a vzdělávacích programů pro mládež; konstatuje, že by tento portál mohl být využíván – ve spolupráci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí – i k propagaci komplexní proočkovanosti na úrovni EU;

35. vyzývá Komisi, aby po konzultaci s občanskou společností navrhla vytvoření evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví, který bude plně v souladu s evropským rámcem pro ochranu údajů, s cílem zlepšit standardizaci, sdílení dat a přijímání a prosazování mezinárodních standardů týkajících se dat z oblasti veřejného zdraví; domnívá se, že tento evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví by byl důležitým krokem směrem k přímé podpoře pacientů a jejich poskytovatelů zdravotní péče, který by zajistil, aby lidé měli kontrolu nad svými osobními údaji, usnadnil by výzkum a podpořil vývoj diagnostiky, léčby a služeb; zdůrazňuje, že čím více bude Unie při zlepšování své zdravotní péče spoléhat na sdílené údaje, tím více zvýší svou nezávislost na velkých technologických společnostech a zlepší své kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti, a zaručí tak bezpečnost údajů a zabrání případům narušení bezpečnosti, které by vedly k úniku osobních údajů pacientů;

36. podporuje inovace v oblasti digitalizace, neboť by pacientům a zdravotníkům přinesly hmatatelné přínosy a zajistily by nákladově efektivní a kvalitní zdravotní péči a zároveň snížily nerovnosti; zdůrazňuje, že by mohly být uskutečněny významné kroky, pokud jde o digitální dovednosti zdravotníků i pacientů, zejména ve venkovských a řídce osídlených oblastech;

37. vyzývá k posílení elektronického a mobilního zdravotnictví a využívání telemedicíny a dálkového sledování pacientů, zejména v průběhu sanitárních krizí;

38. rozhodně věří zásadě „jednoho zdraví“, která propojuje lidské zdraví, zdraví zvířat a ochranu životního prostředí; domnívá se, že opatření proti změně klimatu, poškozování životního prostředí, úbytku biologické rozmanitosti a neudržitelným metodám produkce potravin jsou kriticky důležitá pro ochranu lidí před vznikajícími patogeny;

39. zavazuje se k tomu, že se bude i nadále zaměřovat na faktory ovlivňující zdraví, k nimž patří konzumace tabáku, alkoholu, špatná výživa, znečištění ovzduší, expozice nebezpečným chemickým látkám a nerovnosti v oblasti zdraví, s cílem dosáhnout lepších výsledků v oblasti zdraví;

40. vyzývá k rozšíření evropských referenčních sítí (ERN) tak, aby zahrnovaly přenosné (např. ERN v oblasti řešení sanitárních krizí) a nepřenosné nemoci;

41. vyzývá Komisi, aby vytvořila strategii pro „odolnou Evropu“, která se bude skládat ze souboru posouzení rizik a možností v oblasti zásad řádné správy, investic do systémů zdravotní péče a reakce na pandemii na úrovni EU, včetně odolných dodavatelských řetězců v EU;

42. vyzývá ke koordinovanému, společnému a otevřenému přístupu v oblasti výzkumu, v němž bude mít Komise silnější úlohu při koordinaci zdravotního výzkumu, s cílem zabránit zdvojování výzkumu a směřovat jej k oblastem, jako jsou požadované léčivé přípravky, očkovací látky, zdravotnické přístroje a zařízení;

43. vyzývá Komisi, aby za pomoci meziodvětvových ukazatelů přistoupila k systematickému posuzování dopadů všech politik EU z hlediska zdraví s cílem zhodnotit jejich dopad na zlepšování zdraví a dobrých životních podmínek lidí v EU v rámci přístupu, podle něhož je zdraví středem zájmu všech politik;

44. domnívá se, že spolupráce s třetími zeměmi by měla být posílena výměnou znalostí a osvědčených postupů týkajících se připravenosti a reakce zdravotnických systémů; vyzývá Komisi a členské státy, aby vybudovaly silné a účinné partnerství mezi Unií a Afrikou a upřednostňovaly silnější systémy zdravotní péče, všeobecný přístup ke zdravotním službám a celosvětový výzkum a vývoj v oblasti zdraví v rámci strategie EU pro Afriku (JOIN(2020)0004);

45. rozhodně vítá exponenciální nárůst navrhovaného rozpočtu na nový program EU pro zdraví;

46. domnívá se, že ochrana zdraví zranitelných občanů před nemocemi souvisejícími se stavem životního prostředí je klíčovou investicí s cílem zajistit odpovídající lidský a hospodářský rozvoj;

47. vyzývá Komisi, aby navrhla nový strategický rámec pro zdraví a bezpečnost na období let 2021–2027, aktualizovala právní předpisy týkající se práva na odpojení a navrhla novou směrnici o muskuloskeletálních poruchách souvisejících s prací a novou směrnici o duševním zdraví na pracovišti, jejímž cílem bude uznat úzkost, depresi a vyhoření jako nemoci z povolání;

48. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na zahrnutí látek toxických pro reprodukci do působnosti směrnice 2004/37/ES o karcinogenech a mutagenech při práci[9], s cílem harmonizovat ji se způsobem, jakým se zachází s látkami označovanými jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické z hlediska reprodukce v ostatních právních předpisech EU o chemických látkách (např. v nařízení REACH[10] nebo jiných nařízeních o biocidech, pesticidech a kosmetických přípravcích);

49. domnívá se, že poučení vyvozená z pandemie COVID-19 by mohla být předmětem diskuse v rámci konference o budoucnosti Evropy, která by mohla předložit jasné návrhy na to, jak posílit politiku EU v oblasti zdraví;

50. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

 

 

Poslední aktualizace: 8. července 2020
Právní upozornění - Ochrana soukromí