Postup : 2020/2691(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0220/2020

Předložené texty :

B9-0220/2020

Rozpravy :

PV 08/07/2020 - 21
CRE 08/07/2020 - 21

Hlasování :

Přijaté texty :


<Date>{06/07/2020}6.7.2020</Date>
<NoDocSe>B9-0220/2020</NoDocSe>
PDF 176kWORD 56k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19</Titre>

<DocRef>(2020/2691(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Petra De Sutter</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0216/2020

B9-0220/2020

Usnesení Evropského parlamentu o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19

(2020/2691(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

 s ohledem na články 4, 6, 9, 114, 153, 169 a 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na článek 168 této smlouvy,

 s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 35 této listiny,

 s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům[1],

 s ohledem na manifest Světové zdravotnické organizace (WHO) pro zdravé a ekologické oživení po pandemii COVID-19[2],

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 prokázalo provázanost mezi lidským zdravím, zdravím naší planety a našimi zranitelnými místy; vzhledem k tomu, že vznik zoonotických onemocnění přenášených ze zvířat na člověka je zhoršován antropogenní změnou klimatu, ničením biologické rozmanitosti a degradací životního prostředí;

B. vzhledem k tomu, že manifest WHO pro zdravé a ekologické oživení po pandemii COVID-19 předkládá šest návodů pro zdravé a ekologické oživení:

a) ochrana a zachování hlavního zdroje lidského zdraví: přírody;

b) investice do základních služeb, od vody a hygieny po čistou energii ve zdravotnických zařízeních;

c) zajištění rychlé a zdravé transformace energetiky;

d) propagace zdravých a udržitelných potravinových systémů;

e) budování zdravých a obyvatelných měst;

f) ukončení používání peněz daňových poplatníků k financování znečištění;

C. vzhledem k tomu, že se toto usnesení zaměří na užší oblast politiky veřejného zdraví podle článků 168 a 114 SFEU;

D. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 upozornila na skutečnost, že Evropská unie nemá dostatečně silné nástroje ke zvládání mimořádných zdravotních situací, jako je např. šíření nové infekční choroby, která ze své podstaty nezná hranic;

E. vzhledem k tomu, že právo na tělesné a duševní zdraví je základním lidským právem; vzhledem k tomu, že každá osoba má bez jakékoli diskriminace právo na přístup k moderní a komplexní zdravotní péči; vzhledem k tomu, že všeobecná zdravotní péče je jedním z cílů udržitelného rozvoje a že všichni signatáři se zavázali tento cíl splnit do roku 2030;

F. vzhledem k tomu, že Evropská unie má značné pravomoci v oblasti veřejného zdraví, avšak systémy zdravotní péče zůstávají v působnosti členských států s minimální spoluprací na úrovni EU;

G. vzhledem k tomu, že článek 168 SFEU stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“, a že Soudní dvůr Evropské unie při mnoha příležitostech rozhodl, že EU může sledovat cíle v oblasti veřejného zdraví prostřednictvím opatření na vnitřním trhu;

H. vzhledem k tomu, že důvěra veřejnosti v EU bude záviset na ochotě a schopnosti Komise, agentur EU a členských států spolupracovat na zdravotních otázkách;

I. vzhledem k tomu, že EU v současnosti reguluje produkty, které mají dopad na zdraví a zdravotní výsledky, včetně tabáku, alkoholu, potravin a chemických látek, jakož i léčivých přípravků a zdravotnických prostředků;

J. vzhledem k tomu, že existují předpisy a politika EU pro klinická hodnocení a koordinaci systémů zdravotní péče – směrnice o přeshraniční zdravotní péči[3]; vzhledem k tomu, že v současnosti probíhají diskuse o návrhu týkajícím se hodnocení zdravotnických technologií;

K. vzhledem k tomu, že zdravotní výzkum je financován z iniciativy Horizont 2020 a navazujícího programu Horizont Evropa, z programu Zdraví a připravovaného programu „EU pro zdraví“, jakož i z dalších fondů EU;

L. vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), Evropská agentura pro chemické látky a Evropský úřad pro bezpečnost potravin jsou výkonnými agenturami s důležitými funkcemi v oblasti veřejného zdraví;

M. vzhledem k tomu, že během současné zdravotní krize jsou prověřovány hranice stávající infrastruktury pro reakce na mimořádné situace, která zahrnuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), rozhodnutí o přeshraničních zdravotních hrozbách[4] a mechanismus civilní ochrany Unie;

N. vzhledem k tomu, že zdravotníci byli vystaveni nepřijatelně vysokému riziku a v některých případech byli nuceni rozhodovat o tom, komu může a nemůže být poskytnuta zdravotní péče;

O. vzhledem k tomu, že krize COVID-19 v Evropě změnila pracovní podmínky mnoha pracovníků a vyvolala nové otázky ohledně zdraví a bezpečnosti na pracovišti;

P. vzhledem k tomu, že zdravotní krize COVID-19 a šíření tohoto onemocnění v celé Evropě odhalily rozdílné kapacity systémů zdravotní péče v jednotlivých členských státech a ukázaly, že některé členské státy závisejí na sousedních zemích s dostatečně odolnými systémy;

Q. vzhledem k tomu, že přeshraniční spolupráce je klíčová, zvláště v době zdravotní krize;

R. vzhledem k tomu, že nedojde-li ke koordinaci na evropské úrovni, mohlo by mezinárodní hromadění zásob vést k tržní nerovnováze a zhoršit nedostatek základních léčiv, očkovacích látek a osobních ochranných prostředků (OOP) v globálních dodavatelských řetězcích;

S. vzhledem k tomu, že opatření přijímaná EU a členskými státy v době krize musí respektovat práva osob se zdravotním postižením v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

T. vzhledem k tomu, že je kvůli rozdílným přístupům ke shromažďování údajů o onemocnění COVID-19 v Unii obtížné srovnávat údaje na úrovni EU;

U. vzhledem k tomu, že některé členské státy výrazně trpí odlivem mozků, neboť jejich vysoce kvalifikovaní zdravotničtí pracovníci volí práci v jiných členských státech, kde jsou lepší platové a pracovní podmínky než v jejich zemích;

V. vzhledem k tomu, že bylo úspěšně použito společné zadávání zakázek na úrovni EU pro osobní ochranné prostředky, testovací sady, ventilátory a některé léky, ačkoli se tento mechanismus ukázal být pomalejší a méně efektivní, než vyžadovala situace;

W. vzhledem k tomu, že v rámci kapacity rescEU byly shromážděny zásoby klíčových zdrojů, jako jsou roušky, ventilátory a laboratorní zařízení, určené pro dodání do nejpotřebnějších oblastí;

X. vzhledem k tomu, že během zdravotní krize COVID-19 bylo zavedeno několik opatření ad hoc, včetně ustavení odborného panelu Komise a vypracování pokynů pro léčbu pacientů a vysílání zdravotníků do jiných členských států;

Y. vzhledem k tomu, že ztráta svrchovanosti a nezávislosti Evropy ve zdravotnictví souvisí s přemístěním výroby; vzhledem k tomu, že farmaceutické dodavatelské řetězce jsou závislé na farmakologicky účinných látkách nebo generických léčivých přípravcích vyráběných ve třetích zemích, někdy jen v jediné továrně na světě; vzhledem k tomu, že zákazy vývozu vydané během zdravotní krize COVID-19 upozornily na to, že je nebezpečné spoléhat se na takovéto dodavatelské řetězce;

Z. vzhledem k tomu, že členské státy v době krize COVID-19 převážně přehlížely dopady šíření viru na duševní zdraví;

AA. vzhledem k tomu, že krize COVID-19 a další problémy související se zdravím na území EU neznamenají, že EU může ignorovat své povinnosti v oblasti zdraví vůči potřebným na svém území i za svými hranicemi;

1. je přesvědčen, že nadešel čas k posílení kompetencí v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU; zdůrazňuje, že posílení spolupráce EU v oblasti zdraví by nemělo být omezeno na lepší připravenost na krize; zdůrazňuje, že je nutné, aby se zdravotní politiky zaměřovaly na veřejný zájem;

2. vyzývá Komisi, aby podporovala přístup založený na „zásadě zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky“, který přihlíží k dopadům veřejných politik na systémy zdravotní péče, zdravotní determinanty, nerovnosti a dobré životní podmínky a usiluje o to, aby byly otázky zdraví začleňovány horizontálně do všech příslušných politik, např. zemědělství, obchodu, životního prostředí, klimatu, dopravy a výzkumu;

3. vyzývá členské státy, aby bezodkladně provedly zátěžové testy svých systémů zdravotní péče s cílem ověřit, zda jsou připraveny na případnou druhou vlnu pandemie COVID-19 a jakékoli budoucí zdravotní krize; vyzývá Komisi, aby tuto práci koordinovala a stanovila společné parametry;

4. vyzývá Komisi, aby na základě výsledků zátěžových testů navrhla směrnici o minimálních standardech kvalitní zdravotní péče, která ponechá řízení, organizaci a financování systémů zdravotní péče v působnosti členských států, ale současně zajistí bezpečnost pacientů, důstojné pracovní a zaměstnanecké podmínky pro zdravotnické pracovníky a odolnost Evropy vůči pandemiím a jiným krizím ohrožujícím veřejné zdraví;

5. vyzývá Komisi, aby vytvořila evropský index zdravotní péče pro sledování pokroku systémů zdravotní péče v EU;

6. vyzývá Komisi, aby ukazatele zdravotní péče začlenila do rámce evropského semestru;

7. je toho názoru, že pro větší připravenost na krize jsou nezbytné silnější systémy zdravotní péče v EU; domnívá se, že to vyžaduje více investic do veřejných systémů zdravotní péče a lepší pracovní podmínky a odbornou přípravu pro zdravotníky;

8. vyzývá Komisi, aby navrhla evropský mechanismus pro přijímání opatření ve zdravotnictví, který by formalizoval pracovní metody zavedené během zdravotní krize COVID-19 a navázal na opatření stanovená ve směrnici o přeshraniční zdravotní péči a v mechanismu civilní ochrany Unie; žádá, aby bylo za účelem řízení evropského mechanismu pro přijímání opatření ve zdravotnictví vytvořeno oddělení pro zvládání zdravotních krizí, jehož práci by koordinovalo středisko ECDC a které by řídili komisař pro zdraví a komisař pro řešení krizí společně s agenturou EMA a panelem odborníků; žádá, aby toto oddělení mělo k dispozici krizový pandemický plán, který by zajistil koordinovanou reakci;

9. žádá, aby byla posílena kapacita rescEU, včetně kapacity pro vytváření zásob a kapacity zdravotnických záchranných týmů; vyzývá k vytvoření databází, ve kterých by byly shromažďovány všechny nutné informace o zásobách léčivých přípravků, disponibilních lůžkách na jednotkách intenzivní péče a zdravotnických prostředcích v členských státech; vyzývá členské státy a příhraniční regiony, aby prohloubily přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní péče, odstranily administrativní překážky a podporovaly dohody mezi nemocnicemi;

10. vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost provozu systému rescEU a kritérií pro rozdělování zásob; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny, jež zajistí, že vnitrostátní iniciativy v oblasti vytváření zásob budou odpovídat potřebám a nepovedou k nezamýšleným důsledkům v členských státech;

11. domnívá se, že oporou Unie by měla být mobilizace zdravotníků prostřednictvím evropských zdravotnických sborů, jež byly vytvořeny za účelem poskytování rychlé zdravotní pomoci a odborných vědomostí v oblasti veřejného zdraví ve všech členských státech;

12. vyzývá EU, aby vypracovala konkrétní plány na zachování přístupu k léčbě a péči pro chronicky nemocné pacienty a osoby se zdravotním postižením v EU v době pandemie a aby tyto plány zahrnula do spolupráce s členskými státy; zdůrazňuje, že by měla být věnována zvláštní pozornost rovnému přístupu ke zdravotní péči a zabezpečení financování a adekvátního vybavení a personálního zajištění služeb komunitní péče a podpůrných služeb, které každodenně potřebují osoby se zdravotním postižením;

13. vyzývá Komisi, členské státy a globální partnery, aby zajistili rychlý, spravedlivý, rovný a cenově dostupný přístup pro všechny k budoucím očkovacím látkám a léčivým přípravkům proti onemocnění COVID-19, jakmile budou k dispozici;

14. zdůrazňuje strategický význam a hodnotu investic do sítě výrobců a dodavatelů se sídlem v Evropě výměnou za přísné závazky v oblastech, jako je transparentnost, sledovatelnost, přístupnost a cenová dostupnost výroby a distribuce v celém dodavatelském řetězci, s cílem zajistit stejnou dostupnost léčivých přípravků ve všech regionech za spravedlivou cenu;

15. zdůrazňuje, že veškerý výzkum financovaný z veřejných prostředků musí zůstat veřejně dostupný; vyzývá Komisi a farmaceutické společnosti, aby zajistily plnou transparentnost výsledků výzkumu a vývoje financovaných z veřejných prostředků, aby tak podmínky pro udělování patentů a licencí zaručovaly návratnost investic do oblasti veřejného zdraví a odrážely strukturu financování výzkumu a vývoje;

16. vyzývá EU a členské státy, aby oficiálně podporovaly platformu přístupu k technologiím v souvislosti s pandemií COVID-19 (C-TAP) a aby veřejné financování podmínily účastí na této platformě, která umožní maximální sdílení znalostí, intelektuálního vlastnictví a údajů o zdravotnických technologiích souvisejících s pandemií COVID-19 ve prospěch všech zemí a občanů;

17. vyzývá Komisi a členské státy, aby do všech současných i budoucích žádostí o financování a investice začlenily kolektivní záruky ve prospěch veřejnosti, jako je transparentnost, pokud jde o veřejné příspěvky, ustanovení o dosažitelnosti a dostupnosti a nevýhradní licence na využívání finálních produktů;

18. naléhavě vyzývá členské státy, aby vydávaly nucené licence na život zachraňující léky v případě, že třetí země nesdílejí vakcínu a/nebo léčbu nebo příslušné znalosti;

19. vyzývá Komisi, aby posoudila vliv pobídek v oblasti duševního vlastnictví na inovace v oblasti biomedicíny obecně a aby v oblasti financování lékařského výzkumu a vývoje přezkoumala důvěryhodné a účinné alternativy k výlučné ochraně, jako je řada nástrojů založených na mechanismech oddělení nákladů na výzkum a vývoj od ceny konečných výrobků;

20. požaduje, aby byly dodatečné finanční prostředky v rámci programů Horizont 2020 a Horizont Evropa konkrétně určeny na klinická hodnocení a nové léky, které mají jasnou společenskou hodnotu, přičemž by výsledky výzkumu měly být sdíleny veřejně;

21. vyzývá k tomu, aby při nákupu očkovacích látek a léčebných postupů v souvislosti s pandemií COVID-19 bylo systematičtěji využíváno společné zadávání veřejných zakázek EU, aby se zabránilo tomu, že si členské státy budou navzájem konkurovat, a aby se zajistil rovnocenný a cenově dostupný přístup k důležitým léčivům a zdravotnickým prostředkům, zejména pokud jde o nová inovativní antibiotika, nové očkovací látky a léčebné prostředky a léčiva pro vzácná onemocnění;

22. vyzývá Komisi, aby přezkoumala mechanismus pro společné zadávání zakázek v rámci rozhodnutí o přeshraničních zdravotních hrozbách a aby navrhla nové nařízení, které umožní, aby bylo společné zadávání veřejných zakázek EU v případě zdravotních krizí rychlejší a účinnější a zajišťovalo rovnocenný a cenově dostupný přístup k novým způsobům léčby;

23. vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily nový návrh na přezkum směrnice 89/105/EHS[5] o transparentnosti cen s cílem zajistit transparentnost nákladů na výzkum a vývoj a rovnocenné postavení členských států při jednáních s výrobci léčebných přípravků, které nejsou předmětem společného zadávání veřejných zakázek;

24. vyzývá k urychlenému uplatňování velmi opožděného nařízení o klinických hodnoceních[6] s cílem zajistit transparentnost výsledků klinických hodnocení a usnadnit větší přeshraniční klinická hodnocení;

25. vyzývá k vytvoření farmaceutické strategie pro Evropu, která by řešila problémy ve farmaceutických dodavatelských řetězcích v EU i na celosvětové úrovni a jež by měla obsahovat legislativní a politická opatření a pobídky, které by podpořily výrobu základních farmakologicky účinných látek a léčivých přípravků v EU s cílem zajistit jejich nepřetržité dodávky a cenovou dostupnost, aniž by byla dotčena opatření přijatá v rámci strategického přístupu k léčivým přípravkům v životním prostředí; domnívá se, že by farmaceutickou strategií pro Evropu neměla být dotčena opatření, která mají být na základě strategického přístupu k léčivým přípravkům v životním prostředí přijata;

26. vyzývá EU, aby vytvořila veřejné a nezávislé dodavatelské řetězce a laboratoře schopné vyrábět nejméně 20 % farmakologicky účinných látek a základních léčivých přípravků s cílem zajistit veřejnou záchrannou síť na trhu EU s léčivými přípravky; je přesvědčen, že by to mohlo EU pomoci k větší odolnosti a k lepší ochraně občanů před nedostatkem léků a tvrdým vyjednáváním farmaceutického průmyslu; vyzývá k tomu, aby byly v každém členském státě zavedeny povinné vnitrostátní inventury léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a aby byly zjištěné informace sděleny Komisi a Evropské agentuře pro léčivé přípravky s cílem zajistit předvídatelnost případných nedostatků a jejich řešení;

27. vyzývá Komisi, aby změnila právní předpisy v oblasti farmaceutických přípravků s cílem umožnit výjimky z exkluzivity údajů a trhu tam, kde existuje potřeba veřejného zdraví a kde byla vydána nucená nebo vládní licence;

28. vyzývá Komisi a členské státy, aby vynaložily více úsilí, pokud jde o odpovědnost držitelů rozhodnutí o registraci v souvislosti s povinnostmi stálých dodávek stanovenými v článku 81 směrnice 2001/83/ES; vyzývá Komisi, aby vyjasnila povinnosti v platných pokynech a aby prosazovala zvýšenou konkurenci a bezpečnost dodávek pro očkovací látky a základní léčivé přípravky;

29. vyzývá Komisi, aby posoudila dopad paralelního obchodu na nedostatek léků v členských státech, včetně zmírnění nedostatků, a aby odpovídajícím způsobem řešila problémy, včetně případného nezákonného uplatňování systémů kvót na dodávky, s cílem zavést právní předpisy zakazující paralelní vývoz, a to přijetím nezbytných opatření k zajištění toho, aby se léky včas dostaly ke všem pacientům v EU;

30. vyzývá k revizi nařízení EU (ES) č. 141/2000[7] o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění s cílem obrátit „důkazní břemeno“ u doložky o 10-letém výhradním právu na trhu tak, aby skutečnost, že přípravek není dostatečně výnosný na pokrytí nákladů na výzkum a vývoj, prokazoval držitel rozhodnutí o registraci;

31. vyzývá Komisi, aby vydala cílené pokyny ke směrnici o zadávání veřejných zakázek[8], pokud jde o přidělování zakázek farmaceutickému odvětví; vyzývá k tomu, aby tyto pokyny byly založeny na „ekonomicky nejvýhodnější nabídce“ a umožňovaly zadavateli zohlednit kritéria, která u dané nabídky odrážejí kvalitativní a technické aspekty a aspekty udržitelnosti a také cenu;

32. vyzývá Komisi, aby navrhla revidovaný mandát pro Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí s cílem výrazně navýšit jeho rozpočet, počet zaměstnanců a pravomoci, aby mohlo poskytovat neustálou ochranu veřejného zdraví na nejvyšší úrovni, a to i během epidemií;

33. vyzývá k tomu, aby byla posílena úloha Evropské agentury pro léčivé přípravky, pokud jde o monitorování a předcházení nedostatku léčiv a o koordinaci koncepce a schvalování klinických hodnocení EU v dobách krize;

34. vyzývá k posílení úlohy Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci s cílem zajistit, aby nedocházelo k ohrožení zdravotníků;

35. vyzývá k tomu, aby byly posíleny zdravotní pokyny EU a aby byly v určitých případech povinné, například pokud jde o akční plány EU pro antimikrobiální rezistenci a očkovací látky, které by měly být posíleny závaznými opatřeními tak, aby se používání antimikrobiálních přípravků pro člověka omezilo na striktně nezbytné minimum, nebo vydání očkovacího průkazu EU pro občany; vyzývá k tomu, aby pokyny Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí týkající se zdravotní krize vyvolané pandemií COVID-19 byly povinné, například pokud jde o metody pro zaznamenávání úmrtí a vyléčených osob;

36. vyzývá Komisi, aby po konzultaci s občanskou společností navrhla vytvoření evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví, který bude sloužit potřebám pacientů a zdravotnických pracovníků a bude plně v souladu s evropským rámcem pro ochranu údajů, s cílem zlepšit standardizaci, sdílení dat a přijímání a prosazování mezinárodních standardů týkajících se dat z oblasti veřejného zdraví; zdůrazňuje, že by digitální zdravotnictví mělo přispívat k lepšímu zdraví všech a nemělo by zvyšovat nerovnosti;

37. zdůrazňuje, že má-li být sníženo riziko budoucích epidemií, je nezbytné překročit rámec včasného odhalování a kontroly propuknutí nákazy a snížit riziko již u zdroje;

38. rozhodně věří v přístup „jednoho zdraví“, který propojuje lidské zdraví, zdraví zvířat a ochranu životního prostředí; domnívá se, že boj proti změně klimatu, poškozování životního prostředí, úbytku biologické rozmanitosti a neudržitelným metodám produkce potravin je zásadní pro ochranu lidského zdraví;

39. naléhavě žádá EU a její členské státy, aby vyzvaly Mezivládní vědecko-politickou platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, aby zahájila důkladný vědecký přezkum zaměřený na spojitost mezi pandemiemi COVID-19, prasečí chřipky, MERS a SARS, které jsou způsobeny patogeny přenesenými ze zvířat na člověka, a úbytkem biologické rozmanitosti, odlesňováním a jinými změnami ve využívání půdy, a mohla pak politické činitele informovat o strategiích v oblasti biologické rozmanitosti, které minimalizují riziko těchto zoonóz;

40. zdůrazňuje, že je třeba, aby prioritou byla prevence, která bude přínosem jak pro zdraví občanů, tak pro rozpočty jednotlivých států na zdravotnictví;

41. vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření pro řešení takových faktorů ovlivňujících zdraví, k nimž patří kouření, požívání alkoholu, špatná výživa, znečištění ovzduší, expozice nebezpečným chemickým látkám a nerovnosti v oblasti zdraví, s cílem dosáhnout lepších výsledků v oblasti zdraví;

42. vyzývá k rozšíření evropských referenčních sítí tak, aby zahrnovaly infekční onemocnění a zoonózy;

43. vyzývá Komisi, aby vytvořila strategii pro „odolnou Evropu“, již bude tvořit plán posouzení rizik a možnosti pro zajištění řádné správy a investic do systémů zdravotní péče a reakce na pandemii na evropské úrovni, včetně odolných dodavatelských řetězců v EU;

44. vyzývá ke koordinovanému, společnému a otevřenému přístupu v oblasti výzkumu, v němž bude mít Komise silnější úlohu při koordinaci zdravotního výzkumu, s cílem zabránit zdvojování výzkumu a zaměřovat jej na výsledky, včetně nezbytných léčivých přípravků, očkovacích látek, zdravotnických prostředků a vybavení;

45. vyzývá k vytvoření Evropské rady pro výzkum, která by vyvinula a prováděla plán pro zdravotnický výzkum a propojovala nově nabyté znalosti s celoevropskou politikou v oblasti zdraví;

46. vřele vítá zvýšení navrhovaného rozpočtu na nový program EU pro zdraví;

47. vyzývá Komisi, aby navrhla další aktualizaci strategického rámce EU pro zdraví a bezpečnost, včetně právních předpisů týkajících se práva na odpojení, nové směrnice o muskuloskeletálních poruchách souvisejících s prací a nové směrnice o duševní pohodě na pracovišti, jejímž cílem bude uznat úzkost, depresi a vyhoření jako nemoci z povolání;

48. vyzývá k akčnímu plánu EU pro duševní zdraví na období 2021–2027, v němž bude stejná pozornost věnována biomedicínským a psychosociálním faktorům špatného duševního zdraví; 

49. vyzývá EU, aby plně spolupracovala se Světovou zdravotnickou organizací a dalšími mezinárodními institucemi s cílem bojovat proti infekčním onemocněním, dosáhnout všeobecné zdravotní péče pro všechny a posílit zdravotnické systémy na celém světě;

50. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

 

[1] Přijaté texty P9_TA(2020)0054.

[3] Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.

[4] Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1.

 

[5] Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 8.

[6] Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1.

 

[7] Úř. věst. L 18, 22.1.2000, s. 1.

[8] Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

 

Poslední aktualizace: 8. července 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí