NÁVRH USNESENÍ o strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek
6.7.2020 - (2020/2531(RSP))
v souladu s čl. 136 odst. 5 jednacího řádu
Maria Spyraki, Maria Arena, Frédérique Ries, Sven Giegold, Danilo Oscar Lancini, Pietro Fiocchi, Anja Hazekamp
za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
B9-0222/2020
Usnesení Evropského parlamentu o strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek
Evropský parlament,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její článek 168 a 191,
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (dále jen „sedmý akční program pro životní prostředí“)[1] a na jeho vizi do roku 2050,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (dále jen „nařízení REACH“)[2],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (dále jen „nařízení CLP“)[3],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání[4],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh[5],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách[6],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek[7],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES ze dne 11. února 2004 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich používání při zkouškách chemických látek[8],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanovuje rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, ve znění pozdějších předpisů[9],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS[10],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích („nařízení o kosmetických přípravcích“)[11],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008[12],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU[13],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky[14], jakožto cenný nástroj pro sledování a řešení přeshraničního chemického znečištění povrchových vod,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci[15],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2398 ze dne 12. prosince 2017[16], směrnici (EU) 2019/130 ze dne 16. ledna 2019[17] a směrnici 2019/983 ze dne 5. června 2019, kterými se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci[18],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely[19],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 26. června 2019 nazvané „Směrem ke strategii pro udržitelnou politiku Unie v oblasti chemických látek“,
– s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 4. října 2019 nazvané „Větší oběhovost – přechod k udržitelné společnosti“,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 nazvané „Nový strategický rámec EU pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci: posílení provádění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v EU“,
– s ohledem na politické směry Komise na období 2019–2024, zejména na cíl nulového znečištění pro Evropu,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 s názvem „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773) a na podrobnou analýzu, o niž se toto sdělení opírá[20],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2018 nazvané „Souhrnná zpráva Komise o uplatňování nařízení REACH a přezkumu některých prvků – Závěry a opatření“ (COM(2018)0116) a k němu připojený pracovní dokument útvarů Komise,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. listopadu 2018 nazvané „Vytváření uceleného rámce Evropské unie pro endokrinní disruptory“ (COM(2018)0734),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. listopadu 2018 nazvané „Přezkum nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích, pokud jde o látky s vlastnostmi, které narušují činnost žláz s vnitřní sekrecí“ (COM(2018)0739),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2019 nazvané „Výsledky kontroly účelnosti nejvýznamnějších právních předpisů týkajících se chemických látek (s výjimkou nařízení REACH) a zjištěné problémy, nedostatky a slabiny“ (COM(2019)0264),
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2009 o regulačních aspektech nanomateriálů[21],
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství[22],
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o provádění sedmého akčního programu pro životní prostředí[23],
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování balíčku opatření v oblasti oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů[24],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),
– s ohledem na evropský plán boje proti nádorovým onemocněním, který Komise představila v únoru 2020,
– s ohledem na veřejnou konzultaci Komise o evropském plánu boje proti nádorovým onemocněním[25],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (COM(2018)0032) a na přiložený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0020),
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství[26],
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin (ES) č. 1107/2009[27],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů[28],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o provádění směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů[29],
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2019 o uceleném rámci Evropské unie pro endokrinní disruptory[30],
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu[31],
– s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o zavedení celosvětového zákazu testování kosmetických přípravků na zvířatech[32],
– s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí ze dne 29. dubna 2019 nazvanou „Globální výhled v oblasti chemických látek II – Od přežitků k inovativním řešením: provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030“,
– s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2019 nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ (SOER 2020),
– s ohledem na studii ze srpna 2017, kterou zadala Komise, nazvanou „Studie pro strategii pro netoxické životní prostředí v rámci sedmého akčního programu pro životní prostředí“[33],
– s ohledem na studii zveřejněnou v lednu 2019 a aktualizovanou v květnu 2019, kterou zadal Petiční výbor Evropského parlamentu, nazvanou „Endokrinní disruptory: od vědeckých důkazů k ochraně lidského zdraví“[34],
– s ohledem na zprávu z června 2019, kterou koordinovala Komise a její pořádající partner – dánské ministerstvo pro životní prostředí a výživu, nazvanou „Politika EU v oblasti chemických látek do roku 2030: využívání zkušeností z minulosti, směřování k budoucnosti“,
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 05/2020 nazvanou „Udržitelné využívání přípravků na ochranu rostlin: pokrok v měření a snižování rizik je omezený“,
– s ohledem na otázku týkající se strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek položenou Komisi (O-000044/2020 – B9-0013/2020),
– s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
A. vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ oznámila, že do léta 2020 předloží „strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek“;
B. vzhledem k tomu, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla přispívat k řádnému uplatňování zásad unijní politiky v oblasti životního prostředí v souladu s čl. 191 odst. 2 SFEU;
C. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy nesplnily cíl udržitelného rozvoje č. 12, podle něhož je nutné zajistit v souladu s dohodnutými mezinárodními rámci řádné nakládání s chemickými látkami a veškerým odpadem během jejich životního cyklu a výrazné omezení jejich uvolňování do ovzduší, vody a půdy, aby se do roku 2020 minimalizoval jejich nepříznivý dopad na lidské zdraví a životní prostředí; vzhledem k tomu, že aby do roku 2030 došlo k podstatnému snížení počtu úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami, znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy, je k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 3 nutné vyvinout další výrazné úsilí; vzhledem k tomu, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek může pomoci při dosahování cílů udržitelného rozvoje;
D. vzhledem k tomu, že se chemické, fyzikální a toxikologické vlastnosti chemických látek značně liší; vzhledem k tomu, že zatímco mnoho těchto látek, které jsou nedílnou součástí našeho každodenního života, není nebezpečných a v životním prostředí nepřetrvávají, u jiných může docházet v nízkých koncentracích k jejich přetrvávání v životním prostředí a k akumulaci v potravinovém řetězci, přičemž mohou vést k poškození lidského zdraví;
E. vzhledem k tomu, že znečištění způsobené syntetickými chemickými látkami představuje pro veřejné zdraví a životní prostředí závažné rostoucí riziko; vzhledem k tomu, že například nádorová onemocnění spojená s působením nebezpečných chemických látek jsou hlavní příčinou úmrtí v souvislosti s prací; vzhledem k tomu, že v EU dochází v důsledku působení karcinogenů na pracovišti každoročně k výskytu 120 000 případů nádorových onemocnění spojených s pracovním prostředím, které vedou každý rok přibližně k 80 000 případům úmrtí[35];
F. vzhledem k tomu, že pokud se má zabránit škodám spojeným s působením škodlivých chemických látek, hraje regulace klíčovou úlohu; vzhledem k tomu, že částečně v důsledku zavedení právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se v posledních 20 letech předešlo podle odhadů jednomu milionu nových případů nádorových onemocnění; vzhledem k tomu, že podle jedné studie z roku 2017 je střízlivý odhad kumulativního přínosu právních předpisů EU v oblasti chemických látek „v řádu desítek miliard eur ročně“[36];
G. vzhledem k tomu, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek musí vést ke skutečnému omezení působení škodlivých chemických látek na člověka a životní prostředí a zároveň ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovační schopnosti evropského průmyslu;
H. vzhledem k tomu, že chemické znečištění vede k ubývání suchozemských a vodních ekosystémů a omezení jejich „odolnosti“, tj. schopnosti bránit se poškození a schopnosti obnovy, což má za následek rychlý pokles populací živočichů;
I. vzhledem k tomu, že dne 26. června 2019 vyzvala Rada Komisi, aby vypracovala akční plán k eliminaci veškerého jiného než nutného používání perfluorovaných sloučenin, protože jsou velmi perzistentní a představují zvýšené riziko pro zdraví a životní prostředí[37];
J. vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro životní prostředí vyjádřila ve své zprávě z roku 2020 „Evropské životní prostředí – stav a výhled“ rostoucí znepokojení nad úlohou chemických látek při zhoršování stavu našeho životního prostředí a varovala, že předpokládaný nárůst výroby chemických látek a stávající emise perzistentních a škodlivých chemických látek naznačují, že pravděpodobně nedojde ke snížení chemické zátěže působící na zdraví a životní prostředí a že stávající opatření nejsou dostatečná k řešení velkého množství chemických látek;
K. vzhledem k tomu, že je nutné přejít k výrobě chemických látek, které by byly bezpečné už ve stadiu návrhu, mj. používat méně rizikové chemické látky v průběhu celého životního cyklu výrobků, omezit chemické znečištění a zlepšit oběhový charakter evropského hospodářství; vzhledem k tomu, že akční plán EU pro oběhové hospodářství se musí zabývat toxickými chemickými látkami, aby bylo možné těchto cílů dosáhnout;
L. vzhledem k tomu, že umožnění zakázaným látkám nebo látkám vzbuzujícím mimořádné obavy přístup na trh EU prostřednictvím výrobků dovážených ze třetích zemí není v souladu s cílem rozvoje koloběhů netoxických materiálů;
M. vzhledem k tomu, že je vítáno, že Komise financuje projekty na podporu inovativních digitálních technologií ke sledování chemických látek v dodavatelském řetězci (např. blockchain);
N. vzhledem k tomu, že plody, nemluvňata, děti, těhotné ženy, starší lidé a chudé osoby podléhají působení chemických látek obzvlášť snadno; vzhledem k tomu, že nízkopříjmové domácnosti mu mohou být vystaveny nepoměrně více, jelikož často žijí v blízkosti významných zdrojů emisí, jako jsou skládky nebezpečného odpadu a výrobní zařízení[38];
O. vzhledem k tomu, že Komise zatím nepředložila svou strategii pro netoxické chemické látky, kterou slíbila v rámci 7. akčního plánu pro životní prostředí; vzhledem k tomu, že nyní je důležité, aby Komise navrhla ambiciózní strategii, která by skutečně co nejvíce omezila působení nebezpečných chemických látek na člověka a životní prostředí a zároveň zvýšila konkurenceschopnost a inovační schopnost evropského průmyslu;
P. vzhledem k tomu, že v rámci studií, které Komise zadala (např. ve vztahu ke strategii pro netoxické životní prostředí a v souvislosti s kontrolou účelnosti nařízení REACH a jiných právních předpisů v oblasti chemických látek), byly zjištěny významné nedostatky právních předpisů EU, které mají zajistit bezpečné nakládání s chemickými látkami v Unii, včetně nesrovnalostí na úrovni odvětvových předpisů a jejich nedostatečného uplatňování, přičemž byla nastíněna celá řada opatření, která je nutné zvážit;
Q. vzhledem k tomu, že tyto nedostatky a nesrovnalosti vyžadují přijetí legislativních kroků, které by zajistily účinnou ochranu lidského zdraví a životního prostředí před riziky spojenými s chemickými látkami;
R. vzhledem k tomu, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla vycházet z nejnovějších nezávislých vědeckých poznatků a metod a zabývat se reálným působením chemických látek v průběhu celého životního cyklu;
S. vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) 1107/2009 je nutné, aby Komise a členské státy prováděly „nezávislé objektivní a transparentní posouzení“ účinných látek v pesticidech a souvisejících výrobků a aby Evropský úřad pro bezpečnost potravin provedl v souladu s nařízením (ES) 178/2002 o obecném potravinovém právu jejich nezávislé vědecké posouzení;
1. vítá ambiciózní cíl nulového znečištění pro životní prostředí bez toxických látek; uznává zásadní úlohu, kterou hraje chemický průmysl při dosahování četných cílů Zelené dohody, zejména pokud jde o ambici nulového znečištění, klimatickou neutralitu, transformaci energetiky, podporu energetické účinnosti a oběhové hospodářství, a to zajištěním inovativních výrobních procesů a materiálů;
2. domnívá se, že je třeba zabránit jakékoli formě znečištění nebo ji snížit na úroveň, která již není škodlivá pro lidské zdraví a životní prostředí, aby bylo možné dobře žít v rámci ekologických limitů planety;
3. domnívá se, že zajištění toho, aby každé použití chemických látek, materiálů a výrobků bylo bezpečné, udržitelné a oběhové už ve stadiu návrhu, je základním a úplně počátečním opatřením zaměřeným nejen na ochranu lidského zdraví, dosažení životního prostředí bez toxických látek (ovzduší, voda, půda) a ochranu biologické rozmanitosti, ale také na dosažení klimaticky neutrálního, oběhového a konkurenceschopného hospodářství účinně využívajícího zdroje;
4. vyzývá Komisi, aby předložila komplexní strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek, aby bylo možné dosáhnout nezbytného posunu paradigmatu pro realizaci ambiciózního cíle nulového znečištění pro životní prostředí bez toxických látek, a zajistit tak vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat a životního prostředí, minimalizovat expozici nebezpečným chemickým látkám, se zvláštním ohledem na zásadu předběžné opatrnosti a účinnou ochranu pracovníků, co nejvíce omezit testování na zvířatech, zachovat a obnovit ekosystémy a biologickou rozmanitost, podpořit inovace v oblasti udržitelných chemických látek jako základ evropské strategie pro oběhové, bezpečné a udržitelné hospodářství účinně využívající zdroje a zároveň posílit konkurenceschopnost a inovační sílu hospodářství Unie, zajistit bezpečnost dodávek a podpořit zaměstnanost v EU;
5. zdůrazňuje, že nadcházející strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek se musí rovněž zabývat udržitelným získáváním materiálů a energetickou náročností při výrobě chemických látek v dodavatelském řetězci, stejně jako zdravotními, sociálními a environmentálními normami a lidskými právy;
6. zdůrazňuje, že nová strategie by měla být v souladu s ostatními politickými cíli Zelené dohody, včetně cílů právního rámce pro klima, akčního plánu pro oběhové hospodářství, nové průmyslové strategie pro Evropu, evropského plánu boje proti rakovině i nového kontextu evropského hospodářství po pandemii COVID-19, a měla by je doplňovat;
7. zdůrazňuje, že nová strategie by měla nastínit, v jakých odvětvích a jakými způsoby může chemický průmysl k těmto cílům přispět, například oblast čisté energie, surovin, udržitelné dopravy, digitalizace a snížení spotřeby;
8 je toho názoru, že by Komise měla vypracovat komplexní strategii, v níž bude klíčovým pilířem udržitelnost a která by měla přispět ke konsolidaci všech příslušných politik, včetně politik týkajících se chemických látek, obchodu, daní, inovací, hospodářské soutěže, a zajistit jejich prosazování s cílem přilákat investice do Evropy a vytvořit trhy pro oběhové a nízkouhlíkové produkty;
9. podtrhuje, že chemický průmysl má pro evropské hospodářství velký význam a že modernizace a dekarbonizace tohoto odvětví je zásadní pro splnění cílů Zelené dohody; uznává, že chemický průmysl dokáže poskytnout různá nízkouhlíková řešení; podtrhuje význam rozvoje chemického průmyslu v zájmu uskutečnění ambic EU v oblasti klimatu v období do roku 2030 a do roku 2050; zdůrazňuje, že podpora bezpečných a udržitelných inovací je klíčovým prvkem přechodu od lineárního k oběhovému a udržitelnému průmyslu, což by tomuto odvětví poskytlo velkou konkurenční výhodu;
10. domnívá se, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla zajistit soudržnost a součinnost mezi právními předpisy týkajícími se chemických látek (např. REACH, CLP, předpisy týkající se perzistentních organických znečišťujících látek, rtuti, přípravků na ochranu rostlin, biocidů, maximálních limitů reziduí, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a souvisejícími právními předpisy Unie, včetně specifických právních předpisů o výrobcích (týkajících se např. hraček, kosmetických přípravků, materiálů určených pro styk s potravinami, stavebních výrobků, léčiv a obalů a směrnice 201/904 o plastových výrobcích na jedno použití), obecných právních předpisů o výrobcích (např. o ekodesignu, ekoznačce, připravované politice pro udržitelné výrobky), právních předpisů týkajících se složek životního prostředí (např. vody, půdy a ovzduší), právních předpisů týkajících se zdrojů znečištění, včetně průmyslových zařízení (např. směrnice o průmyslových emisích, směrnice Seveso III), ale i právních předpisů o odpadu (např. směrnice o nebezpečných látkách, směrnice o vozidlech s ukončenou životností);
11. zdůrazňuje, že je třeba obzvláště dbát na omezení překrývání právních rámců a překrývání úkolů svěřených Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA), Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA);
12. zdůrazňuje, že strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek je třeba sladit s hierarchií opatření týkajících se řízení rizik, která před kontrolními opatřeními dává přednost prevenci, postupnému odstraňování nebezpečných látek a jejich nahrazování bezpečnějšími alternativami, pokud je to možné;
13. zdůrazňuje, že je třeba snížit a zabránit expozici chemickým látkám, jako jsou endokrinní disruptory, u nichž bylo prokázáno, že přispívají k výraznému nárůstu chronických onemocnění a že některé mohou narušit imunitní systém a jeho zánětlivé reakce, a to v souvislosti s opatřeními ke zlepšení veřejného zdraví a posílení odolnosti vůči virům, jako je např. SARS-CoV-2[39];
14. zdůrazňuje, že strategie by měla plně zohledňovat zásadu předběžné opatrnosti a zásadu preventivních opatření, zásadu nápravy škod na životním prostředí přednostně u zdroje, zásadu „znečišťovatel platí“ a základní zásady evropských právních předpisů v oblasti chemických látek, jako je zásada, že důkazní břemeno nesou výrobci, dovozci a následní uživatelé, a že by tyto zásady měla účinně uplatňovat;
15. domnívá se, že mechanismy rozšířené odpovědnosti výrobců by byly dobrým nástrojem k uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ a zároveň by stimulovaly inovace;
16. zdůrazňuje, že je třeba stanovit ambiciózní cíle v zájmu zvýšení počtu každoročně prověřovaných chemických látek, zejména pokud jde o jejich vlastnosti narušující činnost žláz s vnitřní sekrecí;
17. zdůrazňuje, že tato strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla jít ruku v ruce se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030;
18. zdůrazňuje, že nová strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla být založena na spolehlivých a aktuálních vědeckých důkazech a měla by zohledňovat rizika, které představují endokrinní disruptory, nebezpečné chemické látky v dovážených výrobcích, kombinované účinky různých chemických látek a vysoce perzistentní chemické látky, a že následná regulační opatření týkající se jiných než odborných otázek (např. určení nebezpečnosti a klasifikace nebezpečnosti)[40] by měla být doprovázena posouzením dopadu a měla by zohledňovat podněty příslušných zúčastněných stran, aby byly lépe objasněny priority;
19. zdůrazňuje, že udržitelná politika v oblasti chemických látek vyžaduje souběžná opatření týkající se několika aspektů: stanovení kritérií pro udržitelné chemické látky na podporu investic s cílem přispět k prevenci a omezování znečištění, zlepšení sledování nebezpečných chemických látek ve výrobcích a podpora jejich nahrazování bezpečnějšími alternativami a vytváření propojení s klíčovými odvětvími s cílem pracovat na iniciativách oběhového hospodářství (např. stavebnictví, textilní, elektronický a automobilový průmysl);
20. znovu potvrzuje, že je třeba odstranit veškeré nedostatky a slabiny právních předpisů EU o chemických látkách, že právní předpisy je třeba plně uplatňovat a že nová strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla účinně přispět k možnému rychlému nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy a dalších nebezpečných chemických látek, včetně endokrinních disruptorů, vysoce perzistentních chemických látek, neurotoxických a imunotoxických látek a perzistentních organických znečišťujících látek, a k řešení kombinovaných účinků chemických látek, nanoforem látek a expozice nebezpečným chemickým látkám uvolňovaným z výrobků; domnívá se, že strategie by měla rovněž přispět k účinnosti kontrolních opatření; znovu zdůrazňuje, že jakýkoli zákaz uvedených chemických látek by měl zohlednit veškeré aspekty udržitelnosti;
21. se znepokojením opakuje, že právní předpisy zabraňující přítomnosti chemických látek ve výrobcích, včetně dovážených výrobků, jsou roztříštěné, nesystematické a rozporuplné a že se vztahují jen na velmi málo látek, výrobků a použití, často s mnoha výjimkami; vyzývá Komisi, aby jako součást strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek předložila akční plán pro odstranění mezer ve stávajícím právním rámci, přičemž by měla upřednostnit výrobky, se kterými spotřebitelé často přicházejí do těsného kontaktu, jako je textil, nábytek, výrobky pro děti a savé hygienické výrobky;
22. připomíná, že do roku 2020 musí být všechny příslušné látky vzbuzující mimořádné obavy, včetně látek s vlastnostmi narušujícími činnost endokrinního systému, které vyvolávají stejně vážné obavy, zařazeny na seznam látek pro případné zahrnutí do nařízení REACH; zdůrazňuje, že po roce 2020 bude nezbytné vyvíjet úsilí s cílem identifikovat další možné látky vzbuzující mimořádné obavy a nadále zajišťovat plný soulad registrační dokumentace; vyzývá Komisi, aby rychle začala upouštět od používání látek vzbuzujících mimořádné obavy;
23. domnívá se, že nová strategie v oblasti chemických látek by měla zajistit, aby se na trh neuváděly žádné chemické látky s potenciálně negativními účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí dříve, než proběhne důkladné posouzení nebezpečnosti a rizik spojených s příslušnou látkou;
24. zdůrazňuje, že je třeba jasně se zavázat k zabezpečení střednědobého a dlouhodobého financování pro kvalitnější a nezávislý výzkum zelené chemie založené na bezpečnosti už od návrhu, aby bylo možné vyvinout bezpečné a udržitelné alternativy, včetně nechemických alternativ, a rovněž se zavázat k podpoře nahrazování škodlivých chemických látek tam, kde je to možné, a bezpečné a udržitelné výroby, k zajištění vhodných předpokladů pro bezpečné a udržitelné inovace a k vývoji nových a bezpečnějších chemických látek;
25. zdůrazňuje, že chemický průmysl by se měl na tomto financování do značné míry podílet;
26. podtrhuje, že je nutné jasně se zavázat k zabezpečení finančních prostředků na biologické monitorování člověka a environmentální monitorování dopadů chemických látek a expozice chemickým látkám s cílem zlepšit posuzování a řízení chemických rizik a rovněž prostředků na lepší sdílení a využívání místních, regionálních, vnitrostátních a unijních údajů z monitorování v různých zemích, odvětvích a institucích v příslušných oblastech politiky (jako je voda, chemické látky, ovzduší, biologické monitorování, zdraví atd.); zdůrazňuje, že při realizaci studií biologického monitorování člověka by měly být plně dodržovány příslušné právní předpisy na ochranu údajů;
27. domnívá se, že vědecký výzkum by měl při zkouškách u podezření na toxicitu zohledňovat rovněž epigenetiku; vyzývá Komisi, aby tento cíl podpořila a posílila i evropskou koordinaci a činnost v oblasti biologického monitorování; zdůrazňuje, že je nutné provádět výzkum i v méně zviditelňovaných oblastech, jako jsou rakovinná onemocnění související s endokrinním systémem a sociálně-ekonomické dopady endokrinních onemocnění;
28. zdůrazňuje význam udržitelného financování výzkumu a inovací pro zlepšení vědeckých poznatků o dopadech nebezpečných chemických látek na životní prostředí, zdraví, biologickou rozmanitost a odolnost ekosystémů a pro podporu výzkumu zaměřeného na zlepšování metod určování rizik souvisejících s chemickými látkami;
29. opakuje, že pomocí širšího využívání nových metodických postupů a inteligentních zkušebních strategií, včetně metod in vitro a in silico, je třeba minimalizovat a postupně odstraňovat zkoušky na zvířatech; vyzývá proto k většímu úsilí a navýšení finančních prostředků s cílem zavést do všech příslušných právních předpisů týkajících se nejen kosmetiky rychlé, spolehlivé a důkladné posuzování bezpečnosti, při němž nejsou používána zvířata; vyjadřuje politování nad tím, že stále ještě existují překážky, které brání užitečnosti a akceptování alternativních metod zkoušení (bez použití zvířat) pro regulační účely a které jsou částečně spojeny s takovými faktory, jako jsou nedostatky ve stávajících pokynech pro zkoušky[41] a nedostatek financí na výzkum a vývoj metod zkoušení nevyužívajících zvířata; žádá, aby byla přijata opatření k nápravě této situace;
30. domnívá se, že jako kritérium pro validaci nových metod by se měly používat nejlepší dostupné vědecké poznatky a nikoliv zastaralé modely zkoušení na zvířatech;
31 vyzývá Komisi, aby zajistila podstatné urychlení validace a zavádění metod zkoušení, které nevyužívají zvířata;
32. vyzývá Komisi, aby prozkoumala potenciál digitálních technologií a umělé inteligence s cílem urychlit vývoj nástrojů prediktivní toxikologie, a podpořit tak inovace;
33. zdůrazňuje, že zákaz zkoušek na zvířatech stanovený nařízením o kosmetických přípravcích nesmí být ohrožen zkouškami prováděnými na základě jiných právních předpisů, například nařízení REACH;
34. domnívá se, že strategie by měla rozšířit používání všeobecného posouzení rizik do všech právních předpisů;
35. vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby se všechny příslušné právní předpisy v plném rozsahu a konzistentně zabývaly kombinovanými účinky chemických látek, mj. omezením expozice a v případě potřeby zrevidováním požadavků na údaje a vypracováním nových zkušebních metod, pokud možno v souladu s metodami, na nichž se shodly agentury EU;
36. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s agenturami ECHA a EFSA, s členskými státy a příslušnými stranami vypracovala metodiku pro zohlednění kombinovaných účinků chemických látek, včetně kombinované expozice několika chemickým látkám a expozice z různých zdrojů, tj. aby zavedla např. faktor kombinovaného posuzování, a aby přizpůsobila právní požadavky na řešení těchto dopadů při posuzování a řízení rizik ve všech příslušných právních předpisech týkajících se chemických látek a emisí;
37. vítá uplatňování zásady „jedna látka – jedno posouzení nebezpečnosti“, která umožňuje lepší využívání zdrojů agentur a vědeckých institucí Unie, brání zdvojování úsilí, a to i zdvojování zkoušek, snižuje riziko odlišných výsledků hodnocení, urychluje přijímání právních předpisů týkajících se chemických látek a zabezpečuje jejich vzájemný soulad a transparentnost, zajišťuje lepší ochranu zdraví a životního prostředí a rovné podmínky pro průmysl a současně bere v potaz specifickou situaci MSP;
38. vyzývá Komisi, aby vytvořila plně propojenou a interoperabilní databázi EU s údaji o chemické bezpečnosti s cílem umožnit bezproblémové předávání údajů mezi orgány a poskytnout otevřený přístup výzkumným pracovníkům, regulačním orgánům, průmyslovým podnikům a občanům obecně;
39. zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci a koordinaci mezi evropskými agenturami pro hodnocení, tj. úřadem EFSA a agenturou ECHA, a vnitrostátními agenturami, a to vypracováním společných pokynů pro posuzování rizik, které by zohledňovaly nejnovější výsledky vědeckého výzkumu a předcházely by nesrovnalostem, zejména pokud jde o rizika spojená s biocidními a fytofarmaceutickými přípravky;
40. zdůrazňuje, že k posuzování chemických látek, které představují podobná nebezpečí, rizika nebo mají podobné funkce a lze je považovat za skupinu, je třeba přistupovat integrovanějším způsobem; vyzývá proto Komisi, aby jak při hodnocení, tak při následných regulačních opatřeních využívala ve větší míře vědecky podložený přístup založený na seskupování s cílem zabránit politováníhodnému nahrazování a omezit testování na zvířatech; zdůrazňuje, že přístup „jedna látka – jedno posouzení nebezpečnosti“ by neměl být v rozporu se zavedením přístupu založeného na seskupování, jehož cílem je posuzovat skupiny látek jako celek, ani by tomuto přístupu neměl bránit;
41. vyzývá Komisi, aby za podpory agentury ECHA zřídila fórum pro posuzování výhod, nevýhod a proveditelnosti zavedení nového systému testování chemických látek, podle něhož by studie bezpečnosti prováděly certifikované laboratoře/instituce určené v rámci regulačního procesu a náklady by byly hrazeny žadateli, aby byla zachována situace, kdy důkazní břemeno nesou podniky;
42. domnívá se, že je třeba přijmout regulační opatření k zajištění náležité ochrany zranitelných skupin, jako jsou děti, těhotné a kojící ženy nebo senioři; vyzývá Komisi, aby přijala průřezovou definici zranitelných skupin, v případě potřeby navrhla vhodné přizpůsobení stávajících vědeckých přístupů k posuzování rizik a sladila ochranu zranitelných skupin ve všech právních předpisech o chemických látkách s nejpřísnějšími normami;
43. vyzývá Komisi, aby zvláštní pozornost věnovala chemickým látkám, které se akumulují a zůstávají v tělech, látkám, které jsou přenášeny do těla dětí v průběhu těhotenství nebo prostřednictvím mateřského mléka, a látkám, jejichž účinky mohou působit napříč generacemi;
44. zdůrazňuje nutnost vytvořit účinný mechanismus pro koordinaci ochrany zranitelných skupin, například zavedením požadavků na důsledné řízení rizik do příslušných právních předpisů EU týkajících se látek vzbuzujících obavy, včetně neurotoxinů a endokrinních disruptorů;
45. domnívá se, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla přispět k větší ochraně pracovníků před škodlivými chemickými látkami;
46. vyzývá Komisi, aby vypracovala legislativní návrh na zahrnutí látek toxických pro reprodukci do působnosti směrnice 2004/37/ES o karcinogenech a mutagenech při práci s cílem harmonizovat ji se způsobem, jakým se přistupuje k látkám karcinogenním, mutagenním a toxickým pro reprodukci v ostatních právních předpisech EU o chemických látkách (např. v nařízení REACH a právních předpisech o biocidech, pesticidech a kosmetických přípravcích);
47. zdůrazňuje, že je důležité požadovat, aby žádosti o povolení na základě nařízení REACH byly dostatečně přesné, i pokud jde o expozici dotyčné látce, aby bylo možné řádně posoudit riziko a přijmout odpovídající opatření k řízení rizik, zejména pro pracovníky;
48. podtrhuje, že je důležité, aby zaměstnavatelé měli k dispozici úplné informace o chemickém nebezpečí a o bezpečnosti, neboť své pracovníky musí chránit a informovat pomocí správných bezpečnostních pokynů, školení a ochranného vybavení a musí využívat kvalitní systém dohledu; vyžaduje efektivní vnitrostátní pracovní inspekce a postihy za porušení bezpečnostních požadavků; vybízí ke zřizování výborů pro prevenci;
49. zdůrazňuje, že je třeba poskytovat občanům, pracovníkům a podnikům jasné a srozumitelné informace o chemických látkách ve všech jazycích EU a zvýšit transparentnost a sledovatelnost v celém dodavatelském řetězci;
50. žádá, aby strategie výrazně zlepšila provádění nařízení REACH, pokud jde o registraci, hodnocení, povolování a omezování, a objasnila styčné plochy mezi tímto nařízením a rámcem pro BOZP a nařízením CLP; opakuje zásadu „zákaz uvádění na trh bez údajů“; trvá na tom, že veškeré registrace látek musí co nejdříve splnit požadavky; vyzývá k povinné aktualizaci registrační dokumentace na základě nejnovějších vědeckých poznatků, aby registrace i nadále splňovaly požadavky; vyzývá k transparentnosti, pokud jde o dodržování registračních povinností, a k tomu, aby agentuře ECHA byla udělena výslovná pravomoc odejmout registrační čísla v případě přetrvávajícího neplnění kteréhokoli požadavku; zdůrazňuje význam provádění dobrovolných programů mezi agenturou ECHA a průmyslovým odvětvím s cílem zlepšit registrační dokumentaci nad rámec dodržování předpisů; vyzývá Komisi, aby prosadila rámec na podporu takových programů;
51. vyzývá Komisi, členské státy a agenturu ECHA, aby do konce tohoto roku spolupracovaly na zahrnutí všech v současnosti známých relevantních látek vzbuzujících mimořádné obavy na seznam kandidátů v souladu se závazkem, který v roce 2010 přijali bývalý místopředseda Komise Tajani a bývalý komisař Potočnik a který byl opětovně potvrzen v plánu Komise z roku 2013[42];
52. vyzývá Komisi k řádnému uplatňování nařízení REACH v souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. března 2019 ve věci T-837/16 (Švédsko v. Komise, týkající se chromanů olovnatých);
53. vyzývá Komisi, aby dodržovala lhůty stanovené v nařízení REACH, zejména pokud jde o rozhodnutí týkající se povolení nebo omezení;
54. zdůrazňuje, že je důležité požadovat, aby žádosti o povolení byly dostatečně přesné, pokud jde o použití dotyčné látky, aby bylo možné zjistit, zda existuje vhodná alternativa, či nikoliv;
55. požaduje zlepšení postupu omezování seskupením látek, jednoznačným určením a stanovením vědeckých nejistot při posuzování rizik a času na získání chybějících informací a zvážením nákladů spojených s nečinností; vyzývá k vyžadování vyšší úrovně důkazů, které jsou nutné k udělení výjimek z navrhovaného omezení;
56. vyzývá agenturu ECHA, aby zveřejnila toxikologické a ekotoxikologické studie předkládané žadateli o registraci a žadateli o povolení;
57. vyzývá Komisi, aby navrhla rozšíření oblasti působnosti zrychleného postupu podle čl. 68 odst. 2 nařízení REACH týkajícího se používání spotřebiteli na všechny látky vzbuzující mimořádné obavy;
58. domnívá se, že posuzování rizik spojených s látkami, včetně hodnocení, a řízení těchto rizik se musí obecně zlepšit i zrychlit, a to obzvláště pokud jde o identifikaci karcinogenních a mutagenních látek s ohledem na závazek Komise bojovat proti rakovině;
59. vyzývá Komisi, aby zlepšila testy týkající se modalit a sledovaných vlastností endokrinních disruptorů; poukazuje na to, že ačkoliv se provádějí důležité testy (např. v oblasti reprodukce, účinků na hormonální systém štítné žlázy), mnohé z nich mají nízkou citlivost a někdy vysokou variabilitu, což poněkud omezuje jejich výpovědní hodnotu;
60. žádá Komisi a členské státy, aby nepovolovaly látky a neschvalovaly produkty s neúplnými údaji o nebezpečnosti pro zdraví a životní prostředí ani látky a produkty, u nichž žadatel není schopen prokázat, že neexistují vhodné alternativy, pokud je takový důkaz podmínkou získání povolení[43];
61. vyzývá Komisi, aby zajistila, že v procesu posuzování rizik všech chemických látek bude plně zohledněna nezávislá vědecká literatura podrobená recenzovanému hodnocení a bude jí přisuzována stejná váha jako předepsaným studiím provedeným v souladu se správnou laboratorní praxí; zdůrazňuje, že je to účinný způsob, jak podpořit omezení zbytečného testování na zvířatech;
62. žádá o vyjasnění ustanovení týkajících se registrace chemických látek pro použití jako meziprodukty podle nařízení REACH, která by se měla uplatňovat pouze v případě, že se meziprodukt přemění na jinou registrovanou látku, a o zajištění systematické kontroly plného souladu s nařízením REACH;
63. vyzývá Komisi, aby umožnila rychlou, účinnou a transparentní regulační kontrolu škodlivých chemických látek a aby vypracovala a zavedla systém včasného varování, který by odhaloval nová a nově vznikající rizika s cílem přijmout neprodleně příslušná regulační opatření uplatňovaná v brzké fázi a rychle snížit celkovou expozici;
64. domnívá se, že zvýšená transparentnost postupů a chemických vlastností je způsob, jak dosáhnout vyšší úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí; zdůrazňuje, že se musí zlepšit transparentnost, pokud jde o plnění požadavků ze strany žadatelů o registraci, objem výroby chemických látek, celkové zprávy ze studií, které dokládají spolehlivost podrobného souhrnu studií (RSS), mapování výroby a použití látek vzbuzujících mimořádné obavy;
65. zdůrazňuje, že je třeba revidovat právní předpisy týkající se materiálů určených pro styk s potravinami s cílem zajistit koherentní ochranný přístup k bezpečnosti materiálů a výrobků, které přicházejí do styku s potravinami, v souladu s nařízením CLP a REACH;
66. trvá zejména na potřebě komplexní a harmonizované regulace všech materiálů přicházejících do styku s potravinami založené na zásadě předběžné opatrnosti a současně na zásadě „zákaz uvádění na trh bez údajů“, účinného vymáhání a zlepšeného informování spotřebitelů;
67. požaduje postupný zákaz používání látek vzbuzujících mimořádné obavy v materiálech přicházejících do styku s potravinami;
68. navrhuje, aby byly rychle shromážděny osvědčené postupy v oblasti regulace materiálů určených pro styk s potravinami na úrovni členských států, včetně vnitrostátních opatření k řešení expozice endokrinním disruptorům a fluorovaným uhlovodíkům;
69. vyzývá Komisi, aby zajistila dostatečné propojení mezi revizí nařízení o materiálech určených pro styk s potravinami, nadcházející strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a plánem boje proti rakovině;
70. obává se, že v Unii existuje příliš nesrovnalostí, co se týče látek s persistentními, biokumulativními a toxickými (PBT) nebo vysoce persistentními a vysoce biokumulativními vlastnostmi (vPvB), zjištěných v rámci kontroly účelnosti;. vyzývá Komisi, aby předložila jasný akční plán a legislativní návrhy týkající se toho, jak řešit problematiku všech perzistentních, bioakumulativních a toxických látek, vysoce perzistentních a vysoce bioakumulativních látek a perzistentních a mobilních chemických látek ve všech příslušných právních předpisech a složkách životního prostředí;
71. naléhavě Komisi vyzývá, aby v akčním plánu o perfluoralkylovaných látkách stanovila pevné lhůty, aby se zajistilo rychlé ukončení všech případů používání perfluoralkylovaných látek, které není nezbytné, a zároveň aby se urychlil vývoj bezpečných a neperzistentních alternativ ke všem případům používání perfluoralkylovaných látek v rámci strategie pro udržitelnost chemických látek;
72. žádá, aby Komise definovala základní použití uvedená v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá rozhodnutím IV/25 o základních použitích, by mohla sloužit jako základ pro klasifikaci používání a výroby chemických látek;
73. dále se domnívá, že látky, které jsou neurotoxické a imunotoxické by měly být považovány za stejně nebezpečné jako látky vzbuzující mimořádné obavy podle REACH;
74. znovu opakuje své výzvy ze dne 18. dubna 2019, aby byl přijat ucelený rámec Unie pro endokrinní disruptory, a zejména aby byla na základě definice Světové zdravotnické organizace (WHO) a v souladu s klasifikací karcinogenních a mutagenních látek a látek toxických pro reprodukci uvedenou v nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí přijata horizontální definice látek, u nichž existuje podezření, že se jedná o endokrinní disruptory, a látek, o nichž se ví nebo u nichž se předpokládá, že jsou endokrinními disruptory, dále aby byly odpovídajícím způsobem revidovány požadavky na údaje, aby byla účinně omezena celková expozice lidí a životního prostředí endokrinním disruptorům na minimum, aby byly předloženy legislativní návrhy na doplnění konkrétních ustanovení o endokrinních disruptorech do právních předpisů týkajících se hraček a kosmetiky s cílem přistupovat k endokrinním disruptorům stejně jako ke karcinogenům a mutagenům nebo k látkám toxickým pro reprodukci a aby byly revidovány právní předpisy v oblasti materiálů určených pro styk s potravinami s cílem nahradit endokrinní disruptory;
75. opakuje svou výzvu ze dne 14. března 2013[44], aby byly vypracovány testovací metody a pokyny s cílem lépe zohledňovat endokrinní disruptory, možné účinky při nízkých dávkách, kombinované účinky a nelineární vztahy mezi přijatou dávkou a reakcí, zejména pokud jde o kritická období vývoje z hlediska působení těchto látek; zdůrazňuje, že endokrinní disruptory by měly být pokládány za látky, u nichž nelze stanovit prahové hodnoty, pokud žadatel nemůže vědecky prokázat bezpečnou prahovou hodnotu;
76. vyzývá Komisi, aby urychleně provedla doporučení kontroly účelnosti nejdůležitějších právních předpisů týkajících se chemických látek (kromě nařízení REACH) a zavedla nové třídy nebezpečnosti podle nařízení CLP a souběžně v Globálně harmonizovaném systému (např. pro endokrinní disruptory, pozemní toxicitu, neurotoxicitu, imunotoxicitu, PBT a vPvB);
77. domnívá se, že látky, které jsou perzistentní, mobilní a toxické nebo vysoce perzistentní a vysoce mobilní, by měly být zařazeny na seznam REACH látek vzbuzujících mimořádné obavy;
78. vyzývá Komisi, aby se přednostně zabývala identifikací a regulací chemických látek vzbuzujících obavy, jako jsou karcinogenní a mutagenní látky a endokrinní disruptory, a to i v evropském plánu boje proti rakovině, zejména pokud jde o ochranu pracovníků, jelikož podle agentury EU-OSHA způsobuje rakovina 52 % všech úmrtí v EU souvisejících s prací1a?[45];
79. zdůrazňuje, že strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek by měla zavést registraci polymerů, rozšířit standardní požadavky na informace o látkách mezi 1 a 10 tunami na všechny takové látky, zpřísnit požadavky na informace o toxikologických vlastnostech a o použitích a expozici, mimo jiné stanovením požadavku na zprávu o chemické bezpečnosti u látek mezi 1 a 10 tunami, a zlepšit posuzování složitých látek (např. látek s neznámým nebo proměnlivým složením (UVCB)), zejména podporou agentury ECHA, aby dále rozvíjela řešení, která jsou již zavedena, jako např. profily totožnosti ve věci samé);
dále se domnívá, že nařízení REACH je třeba posílit zahrnutím registrace; vyzývá k vypracování konkrétních metod pro posuzování tohoto druhu látek, které umožní solidní přístup založený na vědeckých poznatcích a budou použitelné v praxi;
80. připomíná závazek Unie zajistit bezpečnost vyráběných nanomateriálů a materiálů s podobnými vlastnostmi v souladu se Sedmým akčním programem pro životní prostředí a připomíná své výzvy ze dne 24. dubna 2009, aby došlo k přezkumu všech příslušných právních předpisů s cílem zajistit bezpečnost všech způsobů používání nanomateriálů v produktech s potenciálním vlivem na zdraví, životní prostředí nebo bezpečnost během jejich životního cyklu a vyvinout přiměřené testy k posouzení rizik a expozice nanomateriálům během celého jejich životního cyklu;
81. vyzývá Komisi, aby objasnila podmínky a kritéria, na jejichž základě není používání biologicky rozložitelných nebo kompostovatelných plastů škodlivé pro životní prostředí a lidské zdraví, a aby současně zohlednila všechny součásti životního prostředí, do nichž by se tyto plasty mohly vypouštět, a uplatňovala zásadu předběžné opatrnosti;
82. vyzývá Komisi, aby dokončila přezkum doporučení o definici nanomateriálů, podle potřeby ji revidovala a zajistila, že ve všech právních předpisech budou nanomateriály důsledně identifikovány a bude se na ně odkazovat prostřednictvím právně závazné definice.
83. žádá, aby od agentury ECHA pravidelně požadovala hodnocení výkonnosti a vlivu střediska EU pro sledování nanomateriálů (EUON);
84. žádá, aby byly v plném rozsahu prováděny právní předpisy v oblasti přípravků na ochranu rostlin; žádá Komisi, aby zohlednila různé výzvy Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 na zdokonalení postupu Unie pro povolování pesticidů; žádá Komisi, aby urychlila přechod Evropy na pesticidy s nízkým rizikem, jak je definuje článek 47 nařízení (ES) č. 1107/2009, a aby snížila závislost na pesticidech tím, že bude mimo jiné prosazovat a podporovat postupy integrované ochrany před škůdci, dosahovat cílů směrnice o udržitelném používání pesticidů a provést cíle tohoto postupu do příslušných právních předpisů, zlepšit statistiky týkající se přípravků na ochranu rostlin, vytvořit lepší ukazatele rizik, omezit používání hnojiv, aby se zabránilo ničení půdy, a podpořit zemědělce při plnění těchto cílů;
85. domnívá se, že pro zajištění ochrany veřejného zdraví a rovných podmínek pro evropské zemědělce by se neměly na trh EU dostávat prostřednictvím dovážených výrobků zakázané aktivní látky;
86. vyzývá Komisi, aby přijala opatření na urychlení vývoje přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem a aby stanovila cíl na vyřazení pesticidů s vysokým rizikem do roku 2030;
87. vyzývá Komisi, aby stanovila konkrétní cíle na podstatné snížení používání chemických pesticidů i rizik s nimi spojených;
88. poukazuje na znepokojivé zpoždění při provádění programu přezkumu a na potřebu zajistit rychlejší a komplexnější (opětovné) posouzení bezpečnosti biocidních účinných látek, formulačních přísad a celých přípravků, a to i s ohledem na jejich případné vlastnosti narušující činnost endokrinního systému, aby se zajistila ochrana zdraví občanů a životního prostředí;
89. zdůrazňuje, že je důležité přejít na skutečně oběhové a klimaticky neutrální hospodářství a vypracovat koloběhy netoxických materiálů; domnívá se, že výrobky z původních surovin i výrobky z recyklovaných materiálů by měly splňovat stejné chemické normy; opakuje, že v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, jak ji definuje rámcová směrnice o odpadech[46], má omezování tvorby odpadů přednost před recyklací, a že by tudíž recyklace neměla ospravedlňovat další používání materiálů obsahujících původní nebezpečné látky;
90. znovu opakuje, že problém s výrobky s obsahem původních nebezpečných látek je nutné řešit na základě účinného systému jejich sledování a likvidace;
91. znovu potvrzuje svůj postoj ze dne 13. září 2018 o možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů, že zejména látky vzbuzující obavy jsou látky, které splňují kritéria článku 57 nařízení REACH pro látky vzbuzující mimořádné obavy, látky zakázané Stockholmskou úmluvou, konkrétní látky zakázané v článcích uvedených v příloze XVII nařízení REACH a konkrétní látky regulované v rámci specifických odvětvových předpisů nebo předpisů týkajících se určitých výrobků;
92. domnívá se, že pro dosažení netoxických koloběhů materiálů je nezbytné, aby spotřebitelé i subjekty nakládající s odpady obdrželi veškeré nikoli důvěrné informace o příslušných nebezpečných chemických látkách v předmětech v celém dodavatelském řetězci;
93. vyzývá Komisi, aby vyvinula souhrnné ukazatele dopadů chemických látek na zdraví a životní prostředí, jež by mimo jiné pomohly posoudit účinnost právních předpisů o chemických látkách;
94. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby byl co nejdříve zaveden uživatelsky vstřícný, transparentní, povinný a harmonizovaný veřejný systém poskytující informace o nebezpečných látkách přítomných v materiálech, předmětech a odpadech a aby byl zpřístupněn ve všech jazycích Unie;
95. poukazuje na to, že strategie by měla pomoci průmyslu dosáhnout klimatické neutrality a cíle nulového znečištění pro životní prostředí bez toxických látek a podpořit řádné fungování vnitřního trhu a zároveň posílit konkurenceschopnost a bezpečné a udržitelné inovace a produkce průmyslu EU v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a sděleními o nové promyslové strategii; zdůrazňuje, že strategie by měla zabránit administrativní zátěži;
96. poukazuje na to, že tato strategie by měla pomoci chemickému průmyslu dosáhnout cílů klimatické neutrality a nulového znečištění prostřednictvím rozvoje nových integrovaných hodnotových řetězců kombinujících zemědělství a odvětví chemie i podpořit řádné fungování vnitřního trhu za současného posílení konkurenceschopnosti a inovací průmyslu EU;
97. žádá, aby byla malým a středním podnikům poskytována podpora, která by jim pomohla dodržovat požadavky právních předpisů EU v oblasti chemických látek prostřednictvím podpory výzkumu a vývoje, investic do udržitelných chemických látek a technologických inovací v rámci programů EU, jako je Horizont Evropa;
98. zdůrazňuje, že právní předpisy v oblasti chemických látek by měly být koncipovány tak, aby je malé a střední podniky mohly uplatňovat, aniž by byla dotčena úroveň ochrany;
99. zdůrazňuje, že právní předpisy poskytující regulační stabilitu a předvídatelnost jsou zásadní pro nasměrování nezbytných inovací za účelem přechodu na oběhový, bezpečný a udržitelný chemický průmysl, včetně využívání obnovitelných surovin na podporu biohospodářství, a dlouhodobé investice k zajištění životního prostředí bez toxických látek; podporuje zapojení zúčastněných stran v tomto ohledu;
100. zdůrazňuje, že je třeba, aby právní předpisy Unie v oblasti chemických látek poskytovaly pobídky pro bezpečnou a udržitelnou chemii, materiály (včetně plastů) a technologie včetně nechemických alternativ, které jsou bezpečné a netoxické již od návrhu;
101. v této souvislosti zdůrazňuje, že by strategie měla vytvořit příležitosti pro rozšiřování čistých technologií s cílem splnit cíle Zelené dohody,
102. zdůrazňuje, že pro vývoj těchto technologií a výrobu této chemie je třeba v EU vytvořit pobídky;
103. vyzývá Komisi, aby vypracovala kritéria EU pro udržitelné chemické látky na základě vědeckého návrhu agentury ECHA; domnívá se, že tato kritéria by měla být doplněna o výrobkové normy (jako je rámec udržitelné výrobkové politiky);
104. vyzývá Komisi, aby podněcovala bezpečné a udržitelné výrobky a čistou výrobu a zavedla nebo přizpůsobila ekonomické nástroje (např. poplatky, ekologické daně, odpovědnost rozšířené výrobce) za účelem dosažení internalizace externích nákladů během celého životního cyklu chemických látek, včetně nákladů na zdraví a životní prostředí, bez ohledu na to, zda k jejich použití dochází v rámci Unie nebo mimo ni;
105. připomíná, že příjmy z poplatků, které agentura ECHA obdrží, se podstatně sníží; vyzývá k přezkumu jejího modelu financování a k zavedení předvídatelného a udržitelného mechanismu financování s cílem zajistit řádné dlouhodobé fungování agentury, odstranit nedostatky, které jsou důsledkem propojení rostoucí poptávky po její činnosti a dostatečné doplňkové zdroje na případnou další činnost vyžadovanou v rámci nového víceletého finančního rámce;
106. vyzývá Komisi a Radu, aby upustily od snižování prostředků ECHA v ročních rozpočtových procesech a poskytly agentuře ECHA dodatečné zdroje na jakékoli další úkoly, které mohou být požadovány, jako je provádění hodnocení látek;
107. žádá odpovídající personální obsazení a rozpočet pro útvary Komise, které musí zajistit úspěšné provádění strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek; zdůrazňuje, že přidělování zdrojů musí být v souladu se současnými i dlouhodobými politickými prioritami, a proto v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu očekává výrazné posílení lidských zdrojů, zejména na Generálním ředitelství pro životní prostředí Komise a v příslušných agenturách EU;
108. vyzývá k plnému provádění právních předpisů Unie v oblasti chemických látek; vyzývá členské státy, aby vyčlenily dostatečné kapacity na zlepšení vymáhání právních předpisů EU v oblasti chemických látek, a dále vyzývá Komisi a agenturu ECHA, aby jim při tom poskytly odpovídající podporu;
109. vyzývá Komisi, aby provedla audit systémů vymáhání práva v členských státech, pokud jde o právní předpisy týkající se chemických látek, a aby předložila doporučení za účelem zlepšení, prohloubení spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány a aby v případě potřeby navrhla nástroje EU pro vymáhání práva; žádá Komisi, aby využila pravomoci udělené podle čl. 11 odst. 4 nařízení (EU) 2019/10203[47] k zajištění odpovídajícího testování výrobků v celé Unii;
110. domnívá se, že členské státy by měly obdržet jasné pokyny ohledně toho, jak posílit své systémy prosazování práva v oblasti právních předpisů upravujících chemické látky, a že je třeba posílit koordinaci a spolupráci donucovacích orgánů členských států v této oblasti; vyzývá Komisi, aby při vytváření těchto pokynů vyšla z auditu systémů vymáhání práva a přihlédla ke zkušenostem získaným v rámci fóra REACH;
111. vyzývá Komisi, aby podpořila vytvoření evropské sítě měst a místních komunit bez endokrinních disruptorů s cílem zlepšit spolupráci a zajistit výměnu osvědčených postupů, obdobně jako je tomu v případě Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky;
112. vyzývá Komisi, aby urychleně přijala právní opatření, pokud zjistí, že právní předpisy EU týkající se chemických látek nejsou dodržovány; připomíná svou poznámku ze dne 16. ledna 20204[48], že postupy v oblasti porušování právních předpisů na ochranu životního prostředí musí být účinnější; žádá Komisi, aby využila této příležitosti a přezkoumala své interní pokyny k řízení o nesplnění povinnosti a aby využila chystané sdělení o zlepšování právní úpravy k zajištění rychlého a účinného prosazování evropských právních předpisů;
113. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby dovážené a vyvážené chemické látky a produkty splňovaly stejné normy, jaké platí pro chemické látky a produkty vyráběné a používané v Unii, s cílem zajistit rovné podmínky pro výrobce z EU a ze třetích zemí; domnívá se, že je třeba posílit kontroly nedodržování předpisů v Unii a na jejích hranicích, mimo jiné prostřednictvím posílené spolupráce mezi celními orgány a vytvoření zvláštního digitálního nástroje pro tento účel, a to s ohledem na zkušenosti získané v rámci fóra REACH; vítá Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu[49] a vyzývá Komisi, aby plně využila připravovaných návrhů (jednotný celní portál, program pro spotřebitele, zákon o digitálních službách atd.) k zajištění prosazování právních předpisů týkajících se chemických látek;
114. vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila závislost členských států na dovozech chemických látek v kritických hodnotových řetězcích, jako jsou účinné složky léčivých přípravků, dezinfekční prostředky atd., ze třetích zemí a veškerá související zdravotní rizika;
115. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly politiky pro usnadnění a podporu bezpečné a udržitelné chemické výroby v Evropě ve strategických hodnotových řetězcích, například v oblasti účinných složek léčivých přípravků a dezinfekčních prostředků, s cílem znovu získat kontrolu nad touto strategickou oblastí a snížit závislost Evropy na třetích zemích, zajistit bezpečný přístup a zabránit nedostatku léků, aniž by byly narušeny výhody, jichž otevřené ekonomiky využívají díky mezinárodnímu obchodu;
116. vyzývá Komisi, aby zakázala dovoz produktů obsahujících rezidua nebezpečných látek, u nichž nelze stanovit prahové hodnoty a které jsou v EU zakázané, neboť u nich neexistuje bezpečná míra expozice, a aby uplatňovala stejné maximální limity reziduí na další látky v dovážených produktech jako na látky vyráběné v EU s cílem zajistit rovné podmínky pro výrobce a zemědělce z EU i ze třetích zemí;
117. vyzývá Komisi a členské státy, aby politicky i finančně podpořily všechny mezinárodní struktury a procesy, jejichž cílem je dosáhnout řádného nakládání s chemickými látkami po celém světě;
118 vyzývá Komisi, aby uznala chemické znečištění (a to i pesticidy) jako jednu z hlavních příčin krize v oblasti biologické rozmanitosti a aby předložila právní návrhy, které by řešily problematiku perzistentních, akumulativních a mobilních chemických látek v životním prostředí a jejich nepříznivé dopady na ekosystémy a biologickou rozmanitost;
119. zdůrazňuje, že udržitelnost v oblasti chemických látek musí rovněž zahrnovat sociální a environmentální odpovědnost chemického průmyslu a chemických podniků v rámci celého dodavatelského řetězce;
120. domnívá se, že bezpečnostní normy Unie pro chemické látky by měly být prosazovány v mezinárodním měřítku;
121. vyzývá Komisi, aby i nadále pracovala na nástupci strategického přístupu k mezinárodnímu nakládání s chemickými látkami (SAICM), včetně reformy zvláštního programu; vyzývá Komisi, aby se v této souvislosti podílela na jednáních o vytvoření vhodného, předvídatelného a udržitelného mechanismu financování;
122. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.
- [2] Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 3.
- [3] Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.
- [4] Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.
- [5] Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
- [6] Úř. věst. L 169, 2.6.2019, s. 45.
- [7] Úř. věst. L 201, 21.7.2012, s. 60.
- [8] Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 44.
- [9] Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.
- [10] Úř. věst. L 70, 16.3. 2005, s. 1.
- [11] Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59.
- [12] Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 1.
- [13] Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1.
- [14] Úř. věst. L 226, 24.8.2013, s. 1.
- [15] Úř. věst. L 231, 6.9. 2019, s. 1.
- [16] Úř. věst. L 345, 27.12. 2017, s. 87.
- [17] Úř. věst. L 30, 31.1.2019, s. 112.
- [18] Úř. věst. L 164, 20.6.2019, s. 23.
- [19] Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33.
- [20] https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/docs/pages/com_2018_733_analysis_in_support_en_0.pdf
- [21] Úř. věst. C 184, 8.7.2010, s. 82.
- [22] Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 65.
- [23] Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 10.
- [24] Přijaté texty, P8_TA(2018)0353.
- [25] https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12154-Europe-s-Beating-Cancer-Plan/public-consultation
- [26] Přijaté texty, P8_TA(2018)0352.
- [27] Přijaté texty, P8_TA(2018)0356.
- [28] Přijaté texty, P8_TA(2019)0023.
- [29] Přijaté texty, P8_TA(2019)0082.
- [30] Přijaté texty, P8_TA(2019)0441.
- [31] Přijaté texty, P8_TA(2020)0005.
- [32] Přijaté texty, P8_TA(2018)0202.
- [33] https://op.europa.eu/s/nJFb
- [34] http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2019/608866/IPOL_STU(2019)608866_EN.pdf
- [35] https://osha.europa.eu/cs/themes/work-related-diseases/work-related-cancer
- [36] OSN, Globální výhled v oblasti chemických látek II: shrnutí pro tvůrce politik.
- [37] Závěry Rady ze dne 26. června 2019 nazvané „Směrem ke strategii pro udržitelnou politiku Unie v oblasti chemických látek“, bod 14.
- [38] OSN, Globální výhled v oblasti chemických látek II: shrnutí pro tvůrce politik.
- [39] https://www.ehn.org/toxic-chemicals-coronavirus-2645713170.html
- [40] Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. prosince 2015 ve věci T-521/14.
- [41] Výsledky kontroly účelnosti nejvýznamnějších právních předpisů týkajících se chemických látek (s výjimkou nařízení REACH) a zjištěné problémy, nedostatky a slabiny (COM(2019)0264).
- [42] https://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=CS&f=ST%205867%202013%20INIT
- [43] Jak je uvedeno v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. března 2019 ve věci T-837/16 (Švédsko v. Komise, týkající se chromanů olovnatých);
- [44] Usnesení Evropského parlamentu o ochraně veřejného zdraví před endokrinními disruptory , Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 85..
- [45] https://visualisation.osha.europa.eu/osh-costs#!/
- [46] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech, (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
- [47] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).
- [48] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran (COP15) Úmluvy o biologické rozmanitosti, přijaté tety P9_TA(2020)0015.
- [49] Sdělení ze dne 10. března 2020, COM(2020) 0094.