Návrh usnesení - B9-0243/2020Návrh usnesení
B9-0243/2020

    NÁVRH USNESENÍ o Evropském roce zelenějších měst 2022

    9.9.2020 - (2019/2805(RSP))

    předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B9‑0014/2020
    v souladu s čl. 136 odst. 5 jednacího řádu

    Sirpa Pietikäinen, Christel Schaldemose, Karin Karlsbro, Bas Eickhout, Jadwiga Wiśniewska, Idoia Villanueva Ruiz
    za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin


    Postup : 2019/2805(RSP)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    B9-0243/2020
    Předložené texty :
    B9-0243/2020
    Přijaté texty :

    B9‑0243/2020

    Usnesení Evropského parlamentu o Evropském roce zelenějších měst 2022

    (2019/2805(RSP))

    Evropský parlament,

     s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků[1],

     s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin[2],

     s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik[3],

     s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o zelené infrastruktuře – zlepšování přírodního kapitálu Evropy[4],

     s ohledem na sedmý akční program pro životní prostředí,

     s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (KOM(2011)0244),

     s ohledem na strategii EU pro zelenou infrastrukturu[5],

     s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 24. května 2019 s názvem Přezkum pokroku při provádění strategie EU pro zelenou infrastrukturu (COM(2019) 0236),

     s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 6. května 2013 s názvem Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013)0249),

     s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. října 2013 ke sdělení Komise „Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy“[6],

     s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. října 2013 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy[7],

     s ohledem na otázku pro Komisi ze dne 19. září 2013 o rozvíjení politiky EU na podporu zelené infrastruktury (O-000094/2013 – B7-0525/2013),

     s ohledem na Aarhuskou úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí,

     s ohledem na udílení ceny „Evropské zelené město“[8],

     s ohledem na Pakt starostů a primátorů pro klima a energii[9],

     s ohledem na otázku pro Komisi o významu městské a zelené infrastruktury – Evropský rok zelenějších měst 2022 (O-000039/2020 – B9‑0014/2020),

     s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

    A. vzhledem k tomu, že zelenou infrastrukturou se rozumí strategicky plánovaná síť přírodních a polopřírodních oblastí zahrnujících environmentální prvky, jež byla navržena a je řízena tak, aby poskytovala širokou škálu ekosystémových služeb a zahrnovala zelené plochy (nebo modré plochy, jedná-li se o vodní ekosystémy) a další fyzické charakteristiky na pevnině (včetně pobřeží) a na moři ve venkovském i městském prostředí;

    B. vzhledem k tomu, že 72 % obyvatelstva EU žije ve velkoměstech, městech a na předměstích a že podíl městské populace nadále roste a v roce 2020 by mohl dosáhnout 80 %[10]; vzhledem k tomu, že z těchto údajů vyplývá, že zelená města jsou významnější než kdykoliv dříve při řešení hlavních problémů, kterým čelí naše planeta, a že mají rostoucí potenciál jakožto důležitá střediska pro provádění globálních programů i pro zapojení občanů do politického rozhodování;

    C. vzhledem k tomu, že města čelí celé řadě problémů od dopadu změny klimatu na zdraví obyvatel po otázky týkající se životního prostředí, a vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura má velký potenciál nabídnout přírodní ekologická, ekonomická a sociální řešení řady těchto problémů, která jsou zpravidla nenákladná a udržitelná a vytváří pracovní místa;

    D. vzhledem k tomu, že je důležité zvyšovat povědomí o zelené infrastruktuře a jejích četných pozitivních dopadech na ekosystémy a služby, které poskytují obyvatelstvu, s cílem lépe při územním a prostorovém plánování a při vytváření a obnově zelených ploch podporovat přírodní řešení v zájmu rychlejšího přechodu ze standardu šedé infrastruktury na standard zelené infrastruktury v rámci městského územního plánování a rozvoje a za účelem umožnění lepší adaptace měst na nepříznivé dopady změny klimatu;

    E. vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura zajišťuje ekosystémové služby, které jsou nezbytné pro naši pohodu, produkci potravin pro města, koloběh vody a její zadržování, zajišťují větší filtraci a omezení znečištění prostřednictvím přírodních procesů, regulují teplotu v okolí, podporují biologickou rozmanitost (včetně opylovačů), zlepšují koloběh živin a vizuální stránku rezidenčních oblastí a usnadňují obyvatelům fyzickou aktivitu a zlepšují jejich životní podmínky;

    F. vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura přispívá k rozvoji sítí Natura 2000 v městských oblastech, zlepšuje propojení mezi ekologickými zelenými a modrými koridory, posiluje ochranu těch druhů a přírodních stanovišť, jež jsou pro ekosystémy nezbytností, a pomáhá zachovávat poskytování ekosystémových služeb v městských oblastech; vzhledem k tomu, že hodnota ročního přínosu ekosystémových služeb poskytovaných v celé EU sítí Natura 2000 se odhaduje na 300 miliard EUR, přičemž přínosy zelené infrastruktury tuto částku ještě podstatně převyšují;

    G. vzhledem k tomu, že ekologizace měst zahrnuje více než jen provádění iniciativ zaměřených na to, aby byla města zelenější, a to s ohledem na význam čistého ovzduší, vody a půdy a městského prostředí, které podporuje biologickou rozmanitost s cílem zajistit ozeleněným plochám udržitelnost;

    H. vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura je stěžejní součástí strategie v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2020;

    I. vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura přispívá ke zmírnění změny klimatu, jelikož posiluje odolnost ekosystémů vůči změně klimatu a pomáhá snižovat objem CO2 v atmosféře prostřednictvím přímého pohlcování uhlíku, především v rašeliništích, oceánech a lesích; vzhledem k tomu, že také pomáhá omezovat čerpání čisté vody a přečerpávání a čištění odpadních vod a související poptávky po energii a snižovat spotřebu energie a emise budov díky tomu, že „inteligentní budovy“ mají zelené prvky na střechách a zdech a zahrnují nové materiály, čímž se zvyšuje účinné využívání zdrojů; vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura také pomáhá snižovat poptávku po energii a znečištění spojené s dopravou, protože usnadňuje prosazování alternativních, čistých způsobů dopravy, jako je jízda na kole, chůze a čistá veřejná doprava, včetně vodní;

    J. vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura přispívá k adaptaci na změnu klimatu prostřednictvím ochrany přírodního bohatství, ochrany přírodních stanovišť a druhů, zlepšování ekologického stavu, řízení vodních útvarů a bezpečnosti potravin; vzhledem k tomu, že její rozvoj patří k nejúčinnějším opatřením v oblasti adaptace na změnu klimatu, jež lze přijmout ve městech, protože zmírňují negativní dopady změny klimatu a stále častějších extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vlny veder, lesní požáry, extrémní dešťové srážky, záplavy a sucha, vyrovnávají extrémní teploty a zlepšují kvalitu života obyvatelům EU žijícím v městských oblastech;

    K. vzhledem k tomu, že podle Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN hrozí v současnosti více než 22 % evropských druhů vyhynutí; vzhledem k tomu, že zelená města přispívají k podpoře biologické rozmanitosti a mohou hrát důležitou úlohu při zmírňování krize biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že podpora biologické rozmanitosti ve městech může mít sekundární přínosy v podobě zvyšování odolnosti ekosystémů a potenciálu ukládání uhlíku;

    L. vzhledem k tomu, že dobré územní plánování měst, osázená půda a propustné chodníky lépe než asfalt a beton zadržují vodu, řídí její prosakování, brání erozi půdy a bojují proti odtoku dešťové vody; vzhledem k tomu, že kvalitní zelená infrastruktura snižuje riziko záplav;

    M. vzhledem k tomu, že dobře navržená zelená infrastruktura je jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit počet ekologických zelených a modrých koridorů, a tím chránit biologickou rozmanitost;

    N. vzhledem k tomu, že rostliny čistí vzduch, neboť filtrují malé částice a produkují kyslík; vzhledem k tomu, že kvalita ovzduší v našich městech se stala jedním z největších zdravotních problémů, kterým EU v současné době čelí; vzhledem k tomu, že čistší ovzduší by zlepšilo kvalitu života milionů lidí, kteří trpí mimo jiné astmatem nebo onemocněním dýchacích cest; vzhledem k tomu, že v EU každý rok předčasně zemře 430 000 lidí v důsledku vdechování znečištěného vzduchu; vzhledem k tomu, že prioritou EU, členských států, regionů a obcí musí být zlepšení kvality ovzduší, aby byli lidé a ekosystémy před dopady znečištěného ovzduší chráněni; vzhledem k tomu, že zlepšení kvality ovzduší by mohlo výrazně snížit počet předčasných úmrtí;

    O. vzhledem k tomu, že využití stromů a vegetace může snížit hlukové znečištění v městských oblastech; vzhledem k tomu, že hluk je po špatné kvalitě ovzduší druhou největší environmentální příčinou zdravotních problémů; vzhledem k tomu, že v rámci výzkumného projektu HOSANNA financovaného EU se zjistilo, že přírodní rostlinné protihlukové stěny jsou při ochraně obyvatel před hlukem z dopravy lepší než běžně používané rovnostranné zvukové bariéry; vzhledem k tomu, že na biologickou rozmanitost a přírodu negativně působí hluk a úsilí zaměřené na budování zelených měst by mělo zahrnovat iniciativy ke snížení hlukového znečištění;

    P. vzhledem k tomu, že v pobřežních městech, která obvykle sousedí s mokřady, by měla být zelená infrastruktura také podporována za účelem zachování přímořské a pobřežní biologické rozmanitosti a ekosystémů a posílení udržitelného rozvoje pobřežního hospodářství, cestovního ruchu a krajiny, což je pozitivní vývoj, který pak na oplátku zlepší odolnost vůči dopadům změny klimatu v těchto zranitelných oblastech, které jsou obzvláště postiženy vzestupem hladiny moře;

    Q. vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura by měla být podporována v přístavních oblastech, protože se jedná o důležitou součást pobřežních měst a obvykle zahrnuje obrovské územní plochy, které jsou také součástí sítě Natura 2000; vzhledem k tomu, že se tím zajistí lepší řešení environmentálních problémů, jako je znečištění a ztráta biologické rozmanitosti, a přispěje se k podpoře rozvoje nových infrastrukturních projektů, jako je elektrifikace přístavů;

    R. vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura nabízí kontakt s přírodou populaci, která s ní jinak přijde do styku jen velmi omezeně, jako jsou děti, starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením, a přispívá k jejich vzdělávání a povědomí o přírodě a ekologických problémech;

    S. vzhledem k tomu, že zelenější města mohou přinášet významný zdravotní užitek, neboť zlepšují kvalitu ovzduší, povzbuzují obyvatele k pohybu a fyzické aktivitě a pomáhají při prevenci a léčbě deprese, zlepšují imunitní systém a v konečném důsledku zvyšují spokojenost a pohodu lidí[11];

    T. vzhledem k tomu, že vyšší počet městských parků a zahrad, zelenější ulice, zelené střechy na budovách, autobusové zastávky pokryté vegetací a zelenější dětská hřiště mimo jiné zvyšují atraktivitu a příjemnost čtvrtí a měst; vzhledem k tomu, že tyto prvky rovněž zlepšují sociální kontakty mezi obyvateli, stimulují k pozitivním změnám v chování a vytváří silnější pocit sounáležitosti; vzhledem k tomu, že veřejné zelené prostory mohou obyvatelům měst přinést nevyčíslitelné přínosy;

    U. vzhledem k tomu, že o zelenějších čtvrtích se prokázalo, že zvyšují ekonomickou hodnotu pozemků, jelikož činí dané oblasti žádanějšími ze strany případných kupujících;

    V. vzhledem k tomu, že vysazování zeleně ve městech může usnadnit udržitelnější malovýrobu potravin a snížit ekologickou stopu potravin posílením krátkých dodavatelských řetězců, což by umožnilo vznik nových mikropodniků a povzbudilo obyvatele, aby byli v této oblasti aktivnější a lépe porozuměli potravinovému řetězci, zejména pak ekologickému a environmentálně udržitelnému zemědělství;

    W. vzhledem k tomu, že 80 % odpadu v moři pochází z měst, včetně odpadu z měst v povodí řek dále proti jejich proudu; vzhledem k tomu, že je důležité zlepšit systémy odpadového hospodářství v městských oblastech, zejména řízení difúzního znečištění, odpadků a makroodpadu, například posílením filtrace v čistírnách odpadních vod, a to s cílem zajistit ekologizaci měst a řešit znečištění oceánů;

    X. vzhledem k tomu, že je třeba, aby byli občané zapojeni do městského plánování a navrhování zelené infrastruktury a cítili se oprávnění k předkládání podnětů k oběma těmto činnostem, přičemž by měly být zohledňovány místní environmentální, sociální, hospodářské a technologické charakteristiky;

    Y. vzhledem k tomu, že rozvoj zelené infrastruktury jde ruku v ruce s udržitelným řízením, zejména pokud jde o vodní zdroje; vzhledem k tomu, že je důležité propojit zelenou a modrou infrastrukturu způsobem šetrným k životnímu prostředí, včetně opětovného využívání vody a dešťové vody a účinného hospodaření s vodou;

    Z. vzhledem k tomu, že ekosystémové služby stromů s jejich stářím nabývají na významu; vzhledem k tomu, že zdravé a integrované řízení a plánování městských oblastí je zásadní pro maximalizaci jejich rozvojového potenciálu a pro to, aby občané mohli plně využívat potenciál a služby poskytované zelenou infrastrukturou;

    1. bere na vědomí příspěvek, který zelenější města mohou přinést pro účely dosahování cílů stanovených v Pařížské dohodě a posílení odolnosti EU vůči změně klimatu a její schopnosti se jí přizpůsobit; zdůrazňuje významnou úlohu, kterou zelenější města mohou mít při dosahování cílů udržitelného rozvoje OSN a plnění závazků v rámci nové městské agendy, zejména pokud jde o lepší využívání vodních zdrojů a zlepšení biologické rozmanitosti v městském prostředí;

    2. vyzývá Komisi, aby navrhla novou strategii EU pro zelenější města a zelenou infrastrukturu, která pomůže městům posílit jejich úlohu při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a při zlepšování životních podmínek lidí žijících ve městech;

    3. vyzývá Komisi, aby v rámci Zelené dohody pro Evropu přijala opatření, která by se zaměřovala zejména na úlohu měst a podporovala investice do zelené infrastruktury;

    4. zdůrazňuje význam účinného začleňování hledisek ochrany klimatu a životního prostředí do tvorby městské politiky na místní, regionální, vnitrostátní a globální úrovni;

    5. zdůrazňuje, že je třeba přijmout adaptační strategii pro města, jež jsou vystavena důsledkům změny klimatu, založenou na novém inovativním ekosystémovém přístupu k prevenci a řízení rizik zejména prostřednictvím identifikace oblastí, kam ustoupí voda, oblastí, které vstřebávají povodňovou vodu, oblastí s přírodní ochranou a°v nezbytných případech oblastí, které vyžadují umělou ochranu;

    6. vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti, vypracovaly akční plány a aktivně se zapojily do činností zaměřených na podporu a údržbu zelených městských oblastí;

    7. zastává názor, že potenciál měst, pokud jde o pomoc při ochraně biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, je podceňován; připomíná, že posilování biologické rozmanitosti, ekosystémových služeb a městské zelené infrastruktury ve městech a v příměstských oblastech zlepšuje lidské zdraví; připomíná, že vypracování a provádění přírodních řešení na ochranu biologické rozmanitosti a začleňování a další integrace biologické rozmanitosti a funkcí ekosystému do navrhování měst, městské politiky a plánování mohou plnit klíčovou úlohu při zmírňování změny klimatu ve městech a přizpůsobování se jí, a vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto postupy podporovaly;

    8. vyzývá Komisi, aby v nadcházející strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 kladla větší důraz na význam zelené infrastruktury;

    9. navrhuje, aby byl rok 2022 vyhlášen za Evropský rok zelenějších měst;

    10. navrhuje tyto cíle Evropského roku zelenějších měst 2022:

    a. zvýšit povědomí o výhodách zelených ploch v zastavěném prostředí; zavést iniciativy pro lepší zajišťování zelených ploch, zejména v blízkosti rezidenčních oblastí;

    b. zvýšit objem a kvalitu výzkumu a vývoje inovací v různých oblastech odbornosti, které vytvářejí zelenější přidanou hodnotu a zlepšují kvalitu života ve městech; poskytnout cílenou podporu udržitelné digitalizaci v EU, a tím i začínajícím podnikům a digitálním inovacím; zajistit provádění projektů v oblasti zelené infrastruktury ve větším měřítku;

    c. povzbudit místní orgány a občany, aby jednali a zlepšovali své čtvrti a životní prostředí a aby se stmelili jako komunita, čímž se zvýší jejich odolnost a změní se budoucnost jejich měst; posílit zapojení občanů do jiných opatření a rozhodování o životním prostředí a celkovém životě města;

    d. vytvořit kulturu, která oceňuje zelené plochy a modro-zelenou infrastrukturu; podporovat rozvoj měst, který respektuje potřebu zelenějších ploch jako důležitého aspektu kvality života ve městech;

    e. podporovat využívání materiálů a služeb šetrných ke klimatu prostřednictvím veřejných zakázek;

    f. zvýšit počet projektů zelené infrastruktury; nadále poskytovat a doplňovat zdroje pro strategii EU pro zelenou infrastrukturu;

    g. propojit stávající iniciativy a sdílet osvědčené postupy mezi členskými státy, jak je rovněž stanoveno v řadě iniciativ a strategií, mimo jiné v oblasti územního plánování, udržitelného urbanismu a infrastruktury, přírodních řešení, zelené architektury, čistší energie, mobility pro pěší a cyklisty, účinného hospodáření s vodními zdroji a udržitelného a oběhového nakládání s odpady na základě hierarchie způsobů nakládání s odpady, jehož cílem je dosáhnout cíle nulového množství odpadů nebo omezit množství odpadu na minimum, a sice maximálním využíváním recyklace;

    h. vytvořit plán pro vysazování a údržbu zeleně ve městech EU do roku 2030, který bude prosazovat zásadu ekologického urbanismu coby prostředku k harmonickému propojení mezi venkovským a městským prostředím a zohlední jejich provázanost a potřebu obousměrného vztahu;

    i. provádět vzdělávací činnosti zaměřené na různé publikum s obsahem přizpůsobeným dané cílové skupině, zejména dětem;

    j. podněcovat iniciativy zaměřené na snížení dopravy ve městech a podporovat veřejnou dopravu a investice do ní;

    k. zajistit co nejširší účast nevládních ekologických organizací na ochraně životního prostředí a vzdělávacích činnostech;

    l. výrazně zvýšit plochy zelených střech a fasád ve městech s cílem zlepšit městské podnebí, kvalitu ovzduší a tepelnou izolaci;

    m. podporovat zahradničení ve městech a chránit a rozvíjet zahrádkářské plochy a zařízení městských škol v celé EU, protože jsou důležitým pilířem výchovy žáků v oblasti životního prostředí;

    11. vyzývá Komisi, aby urychleně přijala opatření ke zlepšení kvality ovzduší ve městech, zejména snížením emisí prostřednictvím nových řešení městské mobility, která upřednostňují efektivní a z hlediska životního prostředí udržitelné způsoby veřejné dopravy;

    12. zdůrazňuje, že je důležité podporovat a umožnit účast občanů na vysazování zeleně v městských oblastech a udržování zelených ploch prostřednictvím odpovídajícího zapojení do udržitelného územního plánování a realizace, aby se docílilo řešení udržitelného městského plánování, aby byla přebírána odpovědnost za příslušné činnosti a bylo dosaženo sociálně inkluzivních, odolných a nízkoemisních měst, která budou pro své občany atraktivní; považuje za důležité zajistit, aby byli členové veřejnosti informováni o způsobech, jimiž občané mohou přispívat k vysazování zeleně ve svých městech, k udržování zelených ploch a k jejich přeměně ve zdravější prostředí; vybízí obce a regiony, aby v co největší možné míře podporovaly zelené iniciativy navržené občany a rozvíjely sponzorské projekty týkající se ploch veřejné zeleně; naléhavě vyzývá obce a regiony, aby přijaly a prováděly ambiciózní iniciativy zaměřené na zelená města;

    13. naléhavě žádá Komisi, aby i nadále podporovala ambiciózní opatření pro zlepšení účinného využívání energie a zdrojů; naléhavě žádá Komisi, aby pomáhala zajistit odpovídající finanční prostředky pro opatření, která podporují udržitelný rozvoj měst a zelenou infrastrukturu, například inovační partnerství a společné systémy zadávání veřejných zakázek mezi městy v EU; vyzývá Komisi, aby pomohla rozšířit kolektivní pravomoc měst v zájmu rychlého zintenzivnění zavádění účinných řešení; vyzývá Komisi, aby podporovala účast veřejného sektoru prostřednictvím partnerství soukromého a veřejného sektoru, ambicióznějšího programu Evropské investiční banky a pobídek pro malé a střední podniky, které mohou plnit klíčovou úlohu při vývoji inovativních udržitelných řešení;

    14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a vnitrostátním parlamentům.

     

    Poslední aktualizace: 11. září 2020
    Právní upozornění - Ochrana soukromí