Postup : 2020/2774(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0258/2020

Předložené texty :

B9-0258/2020

Rozpravy :

PV 15/09/2020 - 6
CRE 15/09/2020 - 6

Hlasování :

PV 17/09/2020 - 12

Přijaté texty :


<Date>{14/09/2020}14.9.2020</Date>
<NoDocSe>B9‑0258/2020</NoDocSe>
PDF 156kWORD 46k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o přípravě zvláštního summitu Evropské rady zaměřeného na nebezpečnou eskalaci a úlohu Turecka ve východním Středomoří</Titre>

<DocRef>(2020/2774(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Jérôme Rivière, Thierry Mariani, Peter Kofod, Jaak Madison, Harald Vilimsky, Tom Vandendriessche</Depute>

<Commission>{ID}za skupinu ID</Commission>

</RepeatBlock-By>


B9‑0258/2020

Usnesení Evropského parlamentu o přípravě zvláštního summitu Evropské rady zaměřeného na nebezpečnou eskalaci a úlohu Turecka ve východním Středomoří

(2020/2774(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem Lausannskou smlouvu ze dne 24. července 1923, a zejména na články 38, 39, 40, 41, 42, 43 a 44 této dohody, které se týkají náboženské svobody v Turecku a závazku nediskriminace vůči nemuslimským obyvatelům,

 s ohledem na články 2, 3, 4 a 5 Lausannské smlouvy, které trvale vymezují hranice Turecké republiky,

 s ohledem na přistoupení Turecké republiky k Organizaci spojených národů dne 24. října 1945 a na její závazek dodržovat zakládající chartu OSN,

 s ohledem na proces přistoupení Turecké republiky k Evropské unii a na zahájení přístupových jednání dne 17. prosince 2004,

 s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP) a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jíž je Turecko smluvní stranou,

 s ohledem na článek 16 Lausannské smlouvy, v němž Turecko prohlašuje, že se neodvolatelně vzdává všech práv nad územími mimo své hranice stanovené touto smlouvou, včetně území spadajících pod mandát Ligy národů (Sýrie, Libanon, Palestina, Transjordánsko, Irák),

 s ohledem na zprávu Podvýboru OSN o předcházení diskriminaci a ochraně menšin, která byla zveřejněna dne 2. července 1985, v níž je masakr Arménů označen jako genocida,

 s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 1987 o politickém řešení arménské otázky, v němž uznal arménskou genocidu[1],

 s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2005 o zahájení jednání o přistoupení s Tureckem[2], v němž vyzval Turecko, aby uznalo arménskou genocidu, přičemž „tento akt považuje za nezbytný předpoklad pro přistoupení k Evropské unii";

 s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 o stém výročí genocidy Arménů[3], v němž znovu potvrdil, že uznává arménskou genocidu a vyzval Turecko, aby uznalo genocidu a „v dobré víře vypracovalo úplný soupis arménských a jiných kulturních památek, jež byly zničeny či poškozeny ve 20. století a jež se nacházejí v jeho jurisdikci“;

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Turecko pravidelně porušuje svrchovanost Řecka a Kypru;

B. vzhledem k tomu, že turecké seismické výzkumné plavidlo Oruç Reis pravidelně projíždí kolem pobřeží Kastellorizo, tj. v řeckých teritoriálních vodách;

C. vzhledem k tomu, že toto plavidlo spolu s vojenskými plavidly provádí od 10. srpna 2020 nezákonný výzkum ve východním Středomoří;

D. vzhledem k tomu, že v souvislosti s mezinárodní kritikou, kterou tyto manévry vyvolaly, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan: „Pochopí, že Turecko je dostatečně politicky, ekonomicky a vojensky silné, aby roztrhalo nemorální mapy a dokumenty“;

E. vzhledem k tomu, že turečtí nacionalisté okupovali ostrov Kastellorizo v roce 1974;

F. vzhledem k tomu, že Turecko od roku 1974 neoprávněně okupuje 37 % území Kypru;

G. vzhledem k tomu, že turecká armáda třikrát zaměřila francouzskou válečnou fregatu Courbeta, když toto plavidlo prosazovalo embargo OSN na dodávku zbraní do Libye;

H. vzhledem k tomu, že Turecko okupuje velkou část severní Sýrie bez souhlasu nebo pozvání Syrské arabské republiky; vzhledem k tomu, že ústředním bodem této okupace je Idlib, hlavní bašta islamistických skupin bojujících v Sýrii; vzhledem k tomu, že Turecko tuto situaci používá jako prostředek k vydírání EU;

I. vzhledem k tomu, že Turecko vyslalo více než 5 000 syrských radikálních islamistů do Libye a nyní v zemi rozmisťuje své jednotky;

J. vzhledem k tomu, že Turecko v rámci operace Tygří dráp pravidelně bombarduje severozápadní Irák bez pozvání buď od Erbilu či Bagdádu, a tím ohrožuje mnoho pohraničních vesnic poblíž Zakho, z nichž některé jsou obydleny východními křesťany;

K. vzhledem k tomu, že dohody o vydávání podepsané Tureckem s Kosovem a Albánií, které Ankara využívá k honu na své oponenty, jsou v rozporu s mezinárodními úmluvami o právu na azyl v politických záležitostech;

L. vzhledem k tomu, že Turecko posiluje své vazby se zeměmi západního Balkánu, zejména s Bosnou a Hercegovinou;

M. vzhledem k tomu, že pokud by Turecko mělo mít na Balkánu a v Libyi převažující vliv, ovládalo by dvě hlavní migrační přístupové cesty do Evropy, což představuje existenční hrozbu pro evropské národy;

N. vzhledem k tomu, že prezident Erdoğan učinil proti evropským národům mnoho provokativních prohlášení, například, že „Francie by zejména měla přestat přijímat opatření, která zvyšují napětí. Tím, že se chovají jako velké zvíře, ničeho nedosáhnou“;

O. vzhledem k tomu, že v Turecku došlo k četným případům porušování náboženské svobody, jako je zadržení pastora Brunsona, absence vážného vyšetřování vražd nebo útoků na křesťany v regionu Tur Abdin, například případy Simoni a Hurmuze Dirila, a podpora vymazání syrské kultury;

P. vzhledem k tomu, že bazilika Hagia Sofia a kostel svatého Spasitel v Chóře byly přeměněny na mešity;

Q. vzhledem k tomu, že turecká vláda neustále odkazuje na osmanské dynastie a pád Konstantinopole, zatímco EU se jen zřídka uchyluje k příkladům bitvy u Lepanta nebo obléhání Vídně;

R. vzhledem k tomu, že AKP, vládnoucí turecká stran, má pobočky v mnoha členských státech EU a prezident Erdoğan je používá k vyhrožování evropským vládám;

S. vzhledem k tomu, že na evropské půdě jsou přítomny násilné milice „Šedí vlci“;

T. vzhledem k tomu, že dne 17. března 2017 turecký ministr vnitra uvedl: „Pokud chcete, můžeme každý měsíc otevřít cestu pro 15 000 uprchlíků, které vám neposíláme, a zahltíme vás“;

U. vzhledem k tomu, že dne 10. srpna 2020 prezident Erdoğan prohlásil: „Pokud jde o boj, neváháme použít mučedníky. (...) Otázkou je: jsou ti, kteří se proti nám bouří ve Středozemním moři a na Blízkém východě připraveni učinit stejnou oběť?“;

V. vzhledem k tomu, že EU poskytla Turecku 6 miliard EUR na základě dohody z 18. března 2016, 14,5 miliardy EUR v rámci předvstupního rámce od roku 2003 a 28,9 miliardy EUR od roku 2000 investovala Evropská investiční banka, což celkem činí více než 49 miliard EUR;

W. vzhledem k tomu, že turecký režim opakovaně porušuje lidská práva, zejména od pokusu o převrat v roce 2016; vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva od roku 1959 odsoudil Turecko více než 3 000krát; vzhledem k tomu, že členové opozice trpí svévolným zatýkáním; vzhledem k tomu, že dne 27. srpna 2020 zemřel ve vězení po 238 dnech hladovky Ebru Timtik, turecký právník obviněný z terorismu; vzhledem k tomu, že Turecko špatně zachází se svým kurdským obyvatelstvem; vzhledem k tomu, že dne 13. října 2019 zavraždili žoldáci ve službách Turecka Havrina Khalafa, mladého kurdského politika;

X. vzhledem k tomu, že turecký prezident udržuje úzké vztahy s organizacemi, které EU považuje za teroristy; vzhledem k tomu, že v srpnu 2020 se prezident Erdoğan setkal s předsedou politické skupiny Hamás, Ismailem Haniyehem a jeho doprovodnou delegací; vzhledem k tomu, že Ankara nabídla podporu režimu Muslimského bratrstva a vstoupila s ním do objektivního spojenectví v Egyptě před jeho pádem v roce 2013; vzhledem k tomu, že mnoho „bratří“ odsouzených ve své zemi nalezlo útočiště v Turecku,

1. vyzývá Komisi a Radu, aby bezpodmínečně a nezvratně ukončily veškerá jednání týkající se přistoupení Turecka k EU vzhledem k tomu, že Turecko není evropskou zemí a nejedná v souladu s evropskými hodnotami, zejména s těmi, jejichž cílem je zachování mírové Evropy, proto by se nemělo stát členem Evropské unie;

2. vyzývá Komisi a Radu, aby ukončily veškeré financování Turecka, pokud jde o předvstupní proces, současný a plánovaný VFR, nástroj EU pro uprchlíky a akční plán EU pro migraci; dále vyzývá EU, aby zastavila veškeré půjčky EIB Turecku;

3. domnívá se, že EU by měla v reakci na nepřijatelnou agresi, kterou turecký režim projevuje, přistoupit k hospodářským a politickým odvetným opatřením, a proto navrhuje, aby rozhodnutí o celní unii, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 1996, bylo pozastaveno na dobu šesti měsíců s možností prodloužení;

4. vyzývá EU, aby požadovala, aby Turecko vrátilo část vyplacených částek, a to jak v rámci předvstupní pomoci, tak v rámci dohody o migrantech, jako náhradu škody způsobené členským státům, jako je Kypr a Řecko;

5. navrhuje, aby Severoatlantická rada napříště vyloučila Turecko ze svého zasedání do doby, než přestane porušovat ustanovení Severoatlantické smlouvy; vyzývá NATO, aby prozkoumalo možné zákonné způsoby, jak vyloučit stát, který je smluvní stranou, z aliance;

6. vyzývá všechny hlavy států a vlád EU, aby odsoudily tureckou agresi ve všech jejích stávajících podobách a vyjádřily svou bezpodmínečnou podporu a solidaritu s Řeckem a Kyprem v jejich boji o ochranu své územní celistvosti a v úsilí o ochranu širšího evropského kontinentu za současného dodržení svrchovanosti členských států v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky;

7. naléhavě vyzývá Komisi, aby důrazně vyjádřila podporu Řecku a Kypru, které osamoceně čelí útokům Turecka; vyzývá všechny členské státy, aby těmto zemím poskytovaly podporu, a to i vojenskou, a aby přispěly k posílení kontroly vnějších hranic Unie v těchto oblastech, za současného dodržení svrchovanosti členských států v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky;

8. důrazně odsuzuje úplné mlčení a nedostatečnou solidaritu Komise s Řeckem a Kyprem a také s Francií během vojenské agrese Turecka proti francouzskému námořnímu plavidlu;

9. vyjadřuje politování nad situací náboženské svobody v Turecku, kde jsou menšiny, zejména křesťanské menšiny, stále více napadány a marginalizovány;

10. vyzývá všechny členské státy, aby ukončily veškeré společné operace s Tureckem na Blízkém východě a v arabském světě;

11. vyzývá všechny členské státy, aby posílily svou obezřetnost vůči vlivným tureckým skupinám přítomným v Evropě; vybízí k monitorování ozbrojených činností sloužících zájmům tureckého režimu, zejména prostřednictvím kulturních a náboženských struktur; vybízí všechny členské státy, aby zpět do Turecka zaslaly všechny turecké militantní zastánce AKP nacházející se na jejich území;

12. Vyzývá Komisi, aby omezila přístup Turecka na trh EU;

13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Komise, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, předsedovi Evropské rady a úřadujícímu předsednictví Rady.

 

[1] Úř. věst. C 190, 20.7.1987, s. 119.

[2] Úř. věst. C 227E, 21.9.2006, s. 163.

[3] Úř. věst. C 328, 6.9.2016, s. 2.

Poslední aktualizace: 16. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí