Postup : 2020/2780(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0261/2020

Předložené texty :

B9-0261/2020

Rozpravy :

PV 15/09/2020 - 11
CRE 15/09/2020 - 11

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0240

<Date>{14/09/2020}14.9.2020</Date>
<NoDocSe>B9-0261/2020</NoDocSe>
PDF 161kWORD 48k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o COVID-19: Koordinace zdravotních posouzení a klasifikace rizik na úrovni EU a dopady na schengenský prostor a jednotný trh</Titre>

<DocRef>(2020/2780(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Véronique Trillet-Lenoir, Nicolae Ştefănuță, Dita Charanzová</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0257/2020

B9-0261/2020

Usnesení Evropského parlamentu o COVID-19: Koordinace zdravotních posouzení a klasifikace rizik na úrovni EU a dopady na schengenský prostor a jednotný trh

(2020/2780(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

 s ohledem na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na články 4, 6, 9,  čl. 21 odst. 1, čl. 67 odst. 2 a články 114, 153, 169 a 191 této smlouvy,

 s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 35 a 45 této listiny,

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)[1],

 s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům[2],

 s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o situaci v schengenském prostoru po rozšíření onemocnění COVID‑19[3],

 s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19[4],

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 se posunula z akutní fáze do fáze řízení chronických rizik;

B. vzhledem k tomu, že v intenzitě šíření viru jsou mezi členskými státy i mezi regiony téhož státu velké rozdíly;

C. vzhledem k tomu, že v současnosti není k dispozici účinná očkovací látka;

D. vzhledem k tomu, že kvůli rozdílným přístupům ke sběru údajů o COVID-19 v Unii je obtížné údaje srovnávat;

E. vzhledem k tomu, že reakce EU na pandemii COVID-19 se dosud vyznačovala nedostatečnou koordinací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a orgány EU, pokud jde o koordinaci opatření v oblasti veřejného zdraví, a to včetně omezování pohybu osob v rámci jednotlivých států i přes státní hranice a pozastavení výkonu dalších práv a platnosti některých právních předpisů;

F. vzhledem k tomu, že jednotlivé státy přijímají vlastní opatření bez konzultace, na vnitrostátní úrovni (omezení pohybu, pokyny týkající se izolace, screening, zdravotní péče, teritorializace), což způsobuje, že v rámci Unie vznikají velké rozdíly;

G. vzhledem k tomu, že mnozí Evropané jsou systematicky podrobováni rozdílným pravidlům nejen podle svého místa bydliště, ale také podle toho, kam cestovali; vzhledem k tomu, že tato nekoordinace v letním období způsobila, že kontroly a opatření na hranicích, letištích a železničních stanicích byly chaotické;

H. vzhledem k tomu, že krize COVID-19 nemá pouze závažné zdravotní důsledky, ale má také značný negativní vliv na základní práva a na hospodářské, vědecké, turistické a kulturní styky;

I. vzhledem k tomu, že ačkoli je poskytování zdravotní péče v prvé řadě v kompetenci jednotlivých států, veřejné zdraví spadá do sdílené pravomoci členských států a Unie;

J. vzhledem k tomu, že stále existuje prostor, aby Evropská unie v rámci stávajících ustanovení Smluv ve zdravotní politice činila více; vzhledem k tomu, že ustanovení Smluv týkající se veřejného zdraví jsou stále nedostatečně uplatňována, pokud jde o cíle, jichž by díky nim mohlo být dosaženo;

K. vzhledem k tomu, že přeshraničním hrozbám lze čelit jen společně, a boj s nimi tudíž vyžaduje spolupráci a solidaritu v rámci Unie a společný evropský přístup;

L. vzhledem k tomu, že od okamžiku, kdy se v EU začal šířit COVID-19, Parlament opakovaně vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly harmonizovaná opatření pro volný pohyb osob a zboží na vnitřním trhu; vzhledem k tomu, že volný pohyb zboží a služeb je součástí čtyř svobod a základním pilířem, na němž je založeno řádné fungování vnitřního trhu;

M. vzhledem k tomu, že opatření přijatá členskými státy, včetně kontrol na vnitřních hranicích, ovlivňují práva a svobody občanů zakotvené v právních předpisech Unie; vzhledem k tomu, že opatření přijatá členskými státy nebo Unií by měla být vždy v souladu se základními právy; vzhledem k tomu, že tato opatření by měla být nezbytná, přiměřená, dočasná a svým rozsahem omezená;

N. vzhledem k tomu, že solidarita mezi členskými státy není možností, nýbrž povinností vyplývající ze Smlouvy a je součástí našich evropských hodnot;

O. vzhledem k tomu, že nekoordinovaná omezení volného pohybu osob v rámci EU značně tříští vnitřní trh;

P. vzhledem k tomu, že Komise již podnikla první kroky přijetím několika balíčků opatření, sdělení a strategií, včetně nedávného návrhu doporučení Rady ze dne 4. září 2020 o koordinovaném přístupu k omezování volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 (COM(2020)0499);

Q. vzhledem k tomu, že Rada by měla toto doporučení podpořit a zavést opatření nezbytná k zajištění toho, aby členské státy koordinovaly svá rozhodnutí a opatření v rámci úsilí zastavit nebo omezit šíření viru;

R. vzhledem k tomu, že návrat k plně funkčnímu schengenskému prostoru je nanejvýš důležitý pro zajištění zásady svobody pohybu jako jednoho z hlavních úspěchů evropské integrace a klíčového předpokladu pro hospodářské oživení EU po pandemii COVID-19;

S. vzhledem k tomu, že Parlament jako spolutvůrce právních předpisů a jediný orgán přímo volený občany EU musí být nedílnou a podstatnou součástí všech diskusí o koordinaci EU při řešení této zdravotní krize;

T.  vzhledem k tomu, že se EU zjevně nepoučila ze začátku krize; vzhledem k tomu, že neexistuje společná evropská zdravotní politika, ale jen suma vnitrostátních politik;

1. zdůrazňuje, že účinný boj proti této pandemii si žádá sdílené a koordinované řízení v oblasti zdraví;

2. poukazuje na to, že je důležité ujistit občany o soudržnosti opatření, která členské státy přebírají jeden od druhého;

3. připomíná, že svoboda pohybu občanů Unie je základním právem zakotveným ve Smlouvách EU a v Listině základních práv EU;

4. zdůrazňuje, že toto právo lze omezit pouze z určitých, přesně vymezených důvodů veřejného zájmu, konkrétně z důvodu ochrany veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti; připomíná, že ustanovení Schengenského hraničního kodexu jasně uvádějí, že ohrožení veřejného zdraví může představovat důvod pro odepření vstupu na vnějších hranicích, a dále připomíná, že kodex neuvádí – ani Schengenská úmluva neuváděla – veřejné zdraví jako důvod pro znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích;

5. trvá na tom, že tato omezení by měla být uplatňována v souladu s Schengenským hraničním kodexem a s obecnými principy práva EU, zejména se zásadou proporcionality a nediskriminace;

6. poukazuje na to, že kontroly na vnitřních hranicích jsou krajním opatřením, a připomíná, že členské státy by měly ověřit, zda by k dosažení daného cíle mohla být stejně vhodná nebo vhodnější jiná opatření; naléhavě vyzývá členské státy, aby uznaly možnost zavedení minimálních zdravotních kontrol a/nebo přiměřených policejních kontrol jako vhodnější alternativu k zavedení kontrol na vnitřních hranicích a aby přijímaly pouze opatření, která jsou nezbytně nutná, koordinovaná a přiměřená;

7. domnívá se, že je nezbytné ponechat vnitřní hranice EU otevřené pohybu zboží a zachovat všechny ostatní svobody pohybu v rámci EU a EHP, neboť uzavření vnitřních hranic by mohlo mít negativní dopad na vnitřní trh;

8. naléhavě vyzývá členské státy, aby při omezování cestování nebo zavádění kontrol na vnitřních hranicích přijímaly pouze nezbytná, koordinovaná a přiměřená opatření, a to po pečlivém zhodnocení jejich účinnosti pro řešení otázky veřejného zdraví a podle stejné metodiky sběru zdravotních údajů a za použití stejných kritérií pro posouzení a sledování rizika pandemie;

9. zdůrazňuje, že Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) stále poukazuje na rozdíly ve sběru a vykazování údajů ze strany členských států; vyjadřuje politování nad tím, že tato nejednotnost brání tomu, aby EU získala jasnou a úplnou představu o šíření viru v Evropě;

10. konstatuje, že každý členský stát se řídí doporučeními své vědecké rady, která jsou jen v omezené míře koordinována s ostatními členskými státy nebo Komisí;

11. vyzývá Komisi, aby prosazovala společnou metodiku pro shromažďování zdravotních údajů a pro počítání a hlášení počtu úmrtí;

12. naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly stejnou definici pozitivního případu onemocnění COVID-19 a úmrtí v důsledku onemocnění COVID-19;

13. uznává význam incidence při hodnocení šíření viru, ale trvá rovněž na tom, že je třeba situaci posuzovat s přihlédnutím k dalším zdravotním kritériím, jako je míra pozitivních testů, míra hospitalizace a míra obsazenosti jednotek intenzivní péče;

14. zdůrazňuje, že tato společná zdravotní kritéria umožní členským státům a Komisi provádět společnou analýzu epidemiologického rizika na úrovni EU;

15. domnívá se, že ECDC by mělo být schopno adekvátně a účinně posoudit riziko šíření viru a každý týden zveřejňovat aktualizovanou mapu rizika, která by využívala společný barevný kód a byla stanovena na základě informací shromážděných a poskytnutých členskými státy;

16. podporuje barevný kód, který navrhla Komise ve svém posledním návrhu doporučení Rady; domnívá se, že navrhované prahové hodnoty (zelená, oranžová, červená a šedá) usnadní pohyb v rámci EU, poskytnou občanům transparentnější informace a zajistí lepší předvídatelnost;

17. velmi vítá regionální přístup navržený Komisí; domnívá se, že mapování rizik, které provádí ECDC, by mělo probíhat na regionální úrovni, a nikoli pouze na vnitrostátní úrovni; vyzývá proto členské státy, aby údaje, které shromáždily regionální veřejné orgány, předaly středisku ECDC;

18. připomíná, že ECDC doporučilo, aby se členské státy řídily minimálními základními opatřeními, aby se zabránilo šíření viru, jako jsou hygienická opatření, omezení fyzického kontaktu a shromažďování, používání ochranných roušek v konkrétních prostředích, práce z domova, rozsáhlé testování, izolace případů, karanténa úzkých kontaktů a ochrana zranitelných skupin obyvatelstva;

19. vyzývá členské státy, aby se řídily výše uvedenými doporučeními ECDC a definovaly společný rámec zdravotních opatření, která by měly přijmout veřejné orgány v postižených oblastech, aby zastavily šíření pandemie;

20. uznává, že pokud se zvýší míra přenosu, měly by orgány veřejné moci zvážit a sdílet dodatečná opatření, včetně zásahů omezujících pohyb obyvatelstva, snížení počtu kontaktů na osobu, zamezení masovému shromažďování, se zvláštním zřetelem k vysoce rizikovým oblastem, uzavření škol nebo doporučení, aby lidé „zůstali doma“;

21. domnívá se, že takový rámec by posílil vzájemnou důvěru mezi členskými státy a mezi zasaženými oblastmi a zamezil by zavádění omezujících opatření; vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost specifikům přeshraničních regionů a trvaly na potřebě spolupráce na místní a regionální úrovni;

22. domnívá se, že v případě výskytu zóny aktivního přeshraničního šíření by veřejné orgány měly společně zřídit zdravotnické mechanismy pro koordinaci a výměnu informací v reálném čase;

23. zdůrazňuje, že koordinované uplatňování zdravotních opatření na obou stranách hranic se jeví jako nezbytný předpoklad k tomu, aby byla tato opatření soudržná, účinná a měla podporu obyvatelstva;

24. vyzývá k přijetí a provádění společné strategie testování ve všech členských státech, zejména v přeshraničních regionech;

25. domnívá se, že by se členské státy měly dohodnout na minimálním počtu testů, které mají být denně prováděny v souladu s barvou postižené oblasti;

26. zdůrazňuje, že srovnatelnost výsledků testů umožní vzájemné uznávání mezi jednotlivými zeměmi;

27. vyzývá členské státy, aby vzájemně uznávaly výsledky testů na COVID-19 prováděných certifikovanými zdravotnickými subjekty v jiných členských státech;

28. vyzývá členské státy a Komisi, aby se dohodly na společné délce karantény s ohledem na stanovisko ECDC;

29. vyzývá členské státy, aby přijaly společný protokol pro sledování asymptomatických pacientů a opatření týkající se izolování pacientů s pozitivním nálezem onemocnění COVID-19;

30. vítá, že občané používají formuláře pro vyhledávání cestujících; domnívá se, že informace pro vyhledávání cestujících by měly mít digitální podobu, aby se zjednodušilo jejich zpracování a zároveň se zajistil rovný přístup pro všechny Evropany;

31. vyzývá Komisi a členské státy, aby se spoléhaly na stanovisko evropské vědecké poradní rady;

32. žádá, aby byla zřízena pracovní skupina pro COVID-19, kterou by vedla Komise; domnívá se, že v této pracovní skupině by měly být zastoupeny všechny členské státy a každý z nich by měl určit kontaktní místo v rámci svých vnitrostátních výkonných orgánů; navrhuje, aby hlavním cílem této pracovní skupiny bylo pravidelné šíření doporučení předávaných na evropské a vnitrostátní úrovni; je toho názoru, že Parlament by měl mít stálý mandát pro hodnocení práce této pracovní skupiny;

33. zdůrazňuje, že přijatá společná metodika a kritéria a mapy, které vypracovává ECDC, by měly usnadnit koordinovaný přístup, pokud jde o vlastní rozhodovací procesy členských států, a zajistit, aby veškerá rozhodnutí přijatá členskými státy byla konzistentní a dobře koordinovaná;

34. připomíná, že poskytování jasných, včasných a úplných informací veřejnosti má zásadní význam pro omezení dopadů zavedeného omezení volného pohybu a pro zajištění předvídatelnosti, právní jistoty a dodržování předpisů občany;

35. připomíná, že během pandemie COVID-19 došlo k masivnímu narušení několika kritických odvětví, jako je potravinářství, farmaceutický průmysl a zdravotnictví i jejich dodavatelských řetězců;

36. domnívá se, že je nesmírně důležité, abychom se rychle navrátili k plně funkčnímu schengenskému prostoru, a naléhavě vyzývá členské státy, aby s Parlamentem, Radou a Komisí diskutovaly o plánu obnovy pro Schengen, včetně způsobů a prostředků k zajištění co nejrychlejšího návratu k plně funkčnímu schengenskému prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a s pohotovostními plány s cílem zabránit tomu, aby se z dočasných kontrol na vnitřních hranicích staly ve střednědobém horizontu kontroly polotrvalé;

37. připomíná, že byla zavedena dočasná cestovní omezení vztahující se na všechny cesty z třetích zemí do schengenského prostoru, které nejsou nezbytně nutné; zdůrazňuje, že veškerá rozhodnutí o zamítnutí vstupu na vnějších hranicích musí být v souladu s ustanoveními Schengenského hraničního kodexu, včetně zejména dodržování základních práv, jak je stanoveno v jeho článku 4;

38. silně podporuje výzvu Komise, aby se členské státy vyslovily proti vnitrostátním opatřením zakazujícím vývoz osobních ochranných prostředků či jiných důležitých lékařských nástrojů v rámci EU;

39. zdůrazňuje, že Komise musí jednat, aby napravila narušení jednotného trhu v souvislosti s pandemií COVID-19 při zohlednění opatření v oblasti veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví a aby podpořila hospodářské oživení s cílem posílit odolnost jednotného trhu a připravit se na případnou novou krizi;

40. vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány, aby proaktivně sledovaly trh během krize i po ní, aby nedocházelo k poškozování spotřebitelů v souvislosti se situací v důsledku COVID-19, a aby pomáhaly spotřebitelům prosazovat jejich práva vyplývající z právních předpisů EU;

41. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

 

 

[1] Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1.

[2] Přijaté texty P9_TA(2020)0054.

[3] Přijaté texty, P9_TA(2020)0175.

[4] Přijaté texty, P9_TA(2020)0205.

Poslední aktualizace: 16. září 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí