NÁVRH USNESENÍ o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva

4.11.2020 - (2020/2790(RSP))

předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B9-0023/2020
předložený v souladu s čl. 136 odst. 5 jednacího řádu

Juan Fernando López Aguilar
za Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

B9-0343/2020

Usnesení Evropského parlamentu o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva

(2020/2790(RSP))

Evropský parlament,

– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN v oblasti lidských práv, zejména na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

– s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a její protokoly,

– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a Listinu základních práv Evropské unie,

– s ohledem na Evropskou chartu práv pacientů,

– s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN, vysokého komisaře OSN pro lidská práva, zvláštních zpravodajů OSN, Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) a dalších orgánů OSN o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva,

– s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN,

– s ohledem na prohlášení a dokumenty předložené zástupci a orgány Rady Evropy, zejména jejím generálním tajemníkem, předsedou a zpravodaji jejího parlamentního shromáždění (PaCE), komisařem pro lidská práva, Evropskou komisí pro efektivitu justice (CEPEJ), Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT), Kongresem místních a regionálních orgánů Evropy a Skupinou států proti korupci (GRECO) o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva,

– s ohledem na publikaci Rady Evropy ze dne 7. dubna 2020 nazvanou „Respektování demokracie, právního státu a lidských práv v rámci sanitární krize COVID-19 - soubor nástrojů pro členské státy“,

– s ohledem na příslušné dokumenty Benátské komise Rady Evropy, včetně kompilace stanovisek a zpráv Benátské komise o stavech nouze[1], zveřejněné dne 16. dubna 2020, zprávu ze dne 26. května 2020 s názvem „Respektování demokracie, lidských práv a právního státu během stavů nouze - Úvahy“[2], Středisko pro sledování stavů nouze v členských státech Benátské komise[3], její zprávu o právním státu z roku 2011[4] a kontrolní seznam pro právní stát z roku 2016[5],

– s ohledem na žádost jeho předsedy Benátské komisi ze dne 1. července 2020 v návaznosti na návrh Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a následnou průběžnou zprávu ze dne 8. října 2020 o opatřeních přijatých v členských státech EU v důsledku krize COVID-19 a jejich dopad na demokracii, právní stát a základní práva[6],

– s ohledem na usnesení PACE ze dne 13. října 2020 o demokraciích, které čelí pandemii COVID-19[7], a o dopadu pandemie COVID-19 na lidská práva a právní stát[8],

– s ohledem na stanovisko Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 27. dubna 2020 k návrhu zákona o zvláštních pravidlech pro provádění všeobecné volby prezidenta Polské republiky nařízených v roce 2020 (dokument Senátu č. 99) a k prohlášení zástupce OBSE o svobodě sdělovacích prostředků,

– s ohledem na prohlášení mluvčího vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ruperta Colvilla o Maďarsku ze dne 27. března 2020,

– s ohledem na společné prohlášení zvláštních zpravodajů OSN o Bulharsku týkající se současných forem rasismu a problematiky menšin ze dne 13. května 2020,

– s ohledem na publikace Mezinárodního institutu pro demokracii a volební pomoc (International IDEA) ze dne 11. května 2020 s názvem „Parliaments in Crisis: Challenges and Innovations“[9] a ze dne 26. března 2020 s názvem „Elections and COVID-19“[10],

– s ohledem na širokou diskusi, která proběhla o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva, do níž jsou zapojeni občané, akademická obec, občanská společnost a společnost obecně[11],

– s ohledem na opatření Komise ve vztahu ke COVID-19 ve všech oblastech její působnosti a její úsilí o koordinaci evropské reakce na pandemii v oblastech od schengenského prostoru po dezinformace o viru a od ochrany údajů a aplikací po azylové, návratové a přesídlovací postupy,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)[12],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací[13],

– s ohledem na pokyny Evropské rady pro ochranu údajů (EDPB) č. 04/2020 o používání údajů o poloze a nástrojů pro sledování kontaktů v souvislosti s vypuknutím COVID-19 a na pokyny č. 03/2020 o zpracování údajů o zdraví pro účely vědeckého výzkumu v souvislosti s vypuknutím COVID-19,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. dubna 2020 nazvané „Pokyny k aplikacím podporujícím boj proti pandemii COVID-19 ve vztahu k ochraně údajů“ (C(2020)2523),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 s názvem „Zpráva o právním státu 2020 - Stav právního státu v Evropské unii“ (COM (2020) 0580) a na jeho 27 doprovodných kapitol za jednotlivé země o právním státu v členských státech (SWD (2020) 0300-0326), které se zabývá dopadem opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 přijatých členskými státy na demokracii, právní stát a základní práva,

– s ohledem na prohlášení 19 členských států ze dne 1. dubna 2020, ve kterém vyjádřily hluboké znepokojení „nad rizikem porušování zásad právního státu, demokracie a základních práv v důsledku přijetí určitých mimořádných opatření“[14],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních Unie v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům[15],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o situaci v schengenském prostoru po rozšíření onemocnění COVID-19[16],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19[17],

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19[18],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 nazvané „COVID-19: Koordinace zdravotních posouzení a klasifikace rizik na úrovni EU a dopady na schengenský prostor a jednotný trh“[19],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky[20],

– s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva[21],

– s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o právním státu a základních právech v Bulharsku[22],

– s ohledem na briefing zveřejněný jeho tematickým oddělením pro práva občanů a ústavní záležitosti dne 23. dubna 2020 s názvem „Dopad opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva v EU“[23] shrnující hlavní zjištění monitorování zahájeného prostřednictvím týdenních přehledů opatření COVID-19 přijatých členskými státy,

– s ohledem na briefingy Evropského střediska pro parlamentní výzkum a dokumentaci o parlamentní činnosti během vypuknutí pandemie COVID-19[24],

– s ohledem na briefingy Výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) spojené se stavem nouze v reakci na koronavirovou krizi v několika členských státech a na další relevantní briefingy k tomuto tématu[25],

– s ohledem na pět bulletinů Agentury EU pro základní práva (FRA) o dopadech koronavirové pandemie v EU na základní práva[26],

– s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise / vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Josepa Borrella, ze dne 18. června 2020 o boji proti dezinformacím v souvislosti s COVID-19 a o dopadu na svobodu projevu,

– s ohledem na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu vypracované Europolem (IOCTA) ze dne 5. října 2020,

– s ohledem na zprávu Europolu ze dne 19. června 2020 nazvanou „Zneužívání izolace: Pachatelé a oběti online pohlavního zneužívání dětí během pandemie COVID-19“,

– s ohledem na zprávu Europolu ze dne 30. dubna 2020 nazvanou „Po skončení pandemie - Jak bude COVID-19 utvářet podobu závažné a organizované trestné činnosti v EU“,

– s ohledem na přípravné práce k tomuto usnesení, které provedla Monitorovací skupina pro demokracii, právní stát a základní práva (DRFMG) Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), včetně své zprávy pro výbor LIBE ze dne 10. července 2020[27],

– s ohledem na dotaz Komisi o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva (O-000065/2020 – B9-0023/2020),

– s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

A. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 způsobila potíže v celé EU a hluboce zasáhla obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že mnoho oblastí světa, včetně EU, prožívá druhou vlnu případů COVID-19 a vlády přijímají nová omezující opatření k řešení prudkého nárůstu případů, včetně opětovného zavedení omezení pohybu a hygienických opatření, používání roušek a přísnějších pokut za nedodržování opatření;

B. vzhledem k tomu, že v boji proti pandemii jsou nezbytná mimořádná opatření vedená vládou, která respektují právní stát, základní práva a demokratickou odpovědnost a měla by být základním kamenem veškerého úsilí o kontrolu šíření COVID-19; vzhledem k tomu, že mimořádné pravomoci vyžadují další kontrolu, aby se zajistilo, že nebudou použity jako záminka pro trvalejší změnu rovnováhy sil; vzhledem k tomu, že opatření přijatá vládami by měla být nezbytná, přiměřená a dočasná; vzhledem k tomu, že mimořádné pravomoci představují riziko zneužití moci výkonnou mocí a riziko, že zůstanou ve vnitrostátním právním rámci i poté, co nouzová situace skončí, a v důsledku toho je třeba zajistit odpovídající vnitřní i vnější parlamentní a soudní dohled a musí být zajištěna protiváha, aby riziko bylo omezeno;

C. vzhledem k tomu, že krize COVID-19 nemá obdoby; vzhledem k tomu, že v budoucnu musíme přehodnotit naše metody krizového řízení na úrovni členských států i EU;

D. vzhledem k tomu, že řada zemí EU vyhlásila nouzový stav[28] na základě svých ústav[29], což v některých případech přivodilo právní obavy, zatímco jiné se uchýlily k mimořádným pravomocem stanoveným v obecném právu[30] nebo k běžným právním předpisům[31], aby naléhavě přijaly omezující opatření s cílem bojovat proti epidemii COVID-19; vzhledem k tomu, že tato opatření mají dopad na demokracii, právní stát a základní práva, neboť ovlivňují výkon práv a svobod jednotlivce, jako je svoboda pohybu, svoboda shromažďování a sdružování, svoboda projevu a informací, svoboda náboženského vyznání, právo na rodinný život, právo na azyl, zásada rovnosti a nediskriminace, právo na soukromí a ochranu údajů, právo na vzdělání a právo na práci; vzhledem k tomu, že tato opatření mají dopad také na ekonomiky členských států;

E. vzhledem k tomu, že fungování demokracií a kontroly a rovnováhy, jimž podléhají, jsou ovlivněny, pokud zdravotní krizová situace způsobí posuny v rozdělení pravomocí, jako je umožnění výkonné moci, aby získala nové pravomoci omezující práva jednotlivce a aby vykonávala pravomoci obvykle vyhrazené pro zákonodárné orgány a místní orgány, přičemž je omezena úloha parlamentů, soudnictví, občanské společnosti a médií, jakož i činnosti a zapojení občanů; vzhledem k tomu, že ve většině členských států neexistují žádná konkrétní omezení v soudnictví, ale opatření omezující pohyb velmi znemožnila normální fungování soudů;

F. vzhledem k tomu, že je stále nezbytný vnitřní soudní dohled doplněný vnějším dohledem, protože i v případě nouzového stavu se nadále používají práva na spravedlivý proces a účinné právní prostředky, aby se jednotlivcům, kterých se mimořádná opatření týkají, dostalo účinné pomoci v případě, že by státní orgány zasáhly do jejich základních práv, a bylo zaručeno, že výkonná moc nepřekročí své pravomoci;

G. vzhledem k tomu, že Benátská komise podporuje spíše ústavní nouzový stav než skutečný nouzový stav vycházející z běžných právních předpisů, protože „systém ústavních mimořádných pravomocí de iure může poskytnout lepší záruky základních práv, demokracie a právního státu a lépe sloužit zásadě právní jistoty, která z ní vyplývá“[32];

H. vzhledem k tomu, že krize COVID-19 byla a stále je zátěžovou zkouškou pro demokracie a odolnost vnitrostátních záruk právního státu a základních práv;

I. vzhledem k tomu, že důvěra v opatření vlád a států je zásadní pro zajištění podpory a provádění přijatých mimořádných opatření; vzhledem k tomu, že k dosažení tohoto cíle v demokracii jsou zásadní transparentní, vědecky podložená a demokratická rozhodnutí, jakož i dialog s opozicí, občanskou společností a zúčastněnými stranami a jejich zapojení;

J. vzhledem k tomu, že Komise v průběhu celé krize sledovala mimořádná opatření přijatá vládami členských států; vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla dne 31. března 2020, že „jakákoli mimořádná opatření musí být omezena na to, co je nezbytné a přísně přiměřené. Nesmí trvat donekonečna. Vlády musí navíc zajistit, aby taková opatření byla pravidelně kontrolována. Evropská komise bude v duchu spolupráce pečlivě sledovat uplatňování mimořádných opatření ve všech členských státech“[33], a vzhledem k tomu, že komisař Didier Reynders učinil podobné prohlášení dne 26. března 2020;

K. vzhledem k tomu, že „téměř všechny členské státy EU zavedly dočasná (tj. časově omezená) mimořádná opatření k řešení krize COVID-19[34] [...] zejména prostřednictvím běžných právních předpisů“; vzhledem k tomu, že „první mimořádná opatření byla obecně zavedena na dobu dvou týdnů až přibližně jednoho měsíce ve všech členských státech EU“ a poté byla alespoň jednou prodloužena; vzhledem k tomu, že podle Benátské komise „pouze několik členských států EU nestanovilo lhůtu pro uplatnění mimořádných opatření“[35];

L. vzhledem k tomu, že Benátská komise doporučuje, aby „prohlášení nebo opatření bez konkrétního časového limitu, včetně těch, jejichž pozastavení je podmíněno překonáním mimořádné situace, nebyla považována za legální, pokud nedošlo k pravidelnému přezkumu situace“[36];

M. vzhledem k tomu, že mimořádná opatření musí být nediskriminační a vlády nesmí využívat výhod mimořádných právních předpisů k prosazování omezení základních práv; vzhledem k tomu, že vlády musí rovněž přijmout řadu dalších opatření ke snížení potenciálního negativního dopadu těchto opatření na životy lidí;

N. vzhledem k tomu, že nouzový stav byl alespoň jednou prodloužen téměř ve všech členských státech, v nichž byl vyhlášen; vzhledem k tomu, že Benátská komise zdůraznila, že je nezbytné přezkoumat prohlášení a prodloužení nouzového stavu, jakož i aktivaci a uplatňování mimořádných pravomocí, a že by měla být možná parlamentní a soudní kontrola[37];

O. vzhledem k tomu, že parlamentní kontrola byla ve většině členských států omezena z důvodu použití mimořádných výkonných pravomocí, zatímco parlamenty v některých členských státech byly odsunuty do vedlejší role, což vládám umožňuje rychle zavést nouzová opatření bez dostatečné kontroly;

P. vzhledem k tomu, že Evropský parlament, zejména Výbor LIBE a jeho monitorovací skupina pro demokracii, právní stát a základní práva, od března 2020 průběžně monitoruje situaci v EU a pořádá pravidelné výměny se zúčastněnými stranami, jak je uvedeno v pracovním dokumentu DRFMG o dopadu přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva[38];

Q. vzhledem k tomu, že instituce veřejného ochránce práv a vnitrostátní instituce pro lidská práva hrají důležitou úlohu při odhalování problémů se základními právy a při zajišťování kontroly, dohledu a nápravy, a tedy při ochraně občanů v souvislosti s mimořádnými opatřeními;

R. vzhledem k tomu, že svoboda pohybu byla ve všech členských státech omezena povinnou nebo doporučenou izolací a zákazy jiného než nutného pohybu; vzhledem k tomu, že v reakci na pandemii COVID-19 většina států schengenského prostoru znovu zavedla kontroly na vnitřních hranicích nebo tyto hranice uzavřela, ať už částečně, úplně, nebo pro určité typy cestujících, včetně občanů EU a jejich rodinných příslušníků nebo státních příslušníků třetích zemí s bydlištěm na jejich území nebo na území jiného členského státu; vzhledem k tomu, že při zavádění těchto opatření chyběla zjevně dostatečná koordinace mezi členskými státy a koordinace s orgány Unie[39]; vzhledem k tomu, že některé členské státy zavedly protiprávní a diskriminační omezení tím, že neumožnily obyvatelům jiné státní příslušnosti EU vstoupit na jejich území;

S. vzhledem k tomu, že svoboda shromažďování a sdružování jsou důležitými základními kameny demokracie; vzhledem k tomu, že možnost uplatňovat tato práva byla omezena z důvodu nezbytných pravidel sociálních rozestupů a preventivních opatření v oblasti veřejného zdraví ve většině členských států; vzhledem k tomu, že některé členské státy se rozhodly povolit shromáždění v souladu s pravidly o sociálních rozestupech, zatímco jiné je úplně zakázaly; vzhledem k tomu, že v některých členských státech byly zkoumány sporné zákony a opatření nesouvisející s nouzovým stavem, aniž by občané měli možnost svobodně se projevovat;

T. vzhledem k tomu, že svoboda projevu byla v některých členských státech omezena pod záminkou boje proti dezinformacím; vzhledem k tomu, že po zveřejnění kritizujících myšlenek na sociálních médiích došlo k zatčení za „šíření strachu“ nebo „ohrožování veřejnosti“; vzhledem k tomu, že koronavirovou pandemii doprovázela vlna falešných a zavádějících informací, hoaxů, spotřebitelských podvodů, počítačové kriminality a konspiračních teorií, jakož i cílených dezinformačních kampaní zahraničních aktérů, které představují řadu potenciálních hrozeb pro občany EU, jejich zdraví a jejich důvěru ve veřejné instituce;

U. vzhledem k tomu, že donucovací orgány v posledních měsících zaznamenaly celosvětový nárůst množství materiálu s pohlavním zneužíváním dětí sdíleného na internetu;

V. vzhledem k tomu, že závažná a organizovaná trestná činnost těží z měnících se okolností vyvolaných pandemií; vzhledem k tomu, že je třeba uznat důležitou úlohu Europolu při sledování dopadu pandemie COVID-19 na závažnou a organizovanou trestnou činnost a terorismus v EU od samého počátku pandemie;

W. vzhledem k tomu, že média hrají zásadní roli při kontrole a dohledu a jsou rovněž hlavním zdrojem informací pro občany; vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků je pod tlakem, neboť živé tiskové konference byly zrušeny bez náhrady a některé členské státy omezily přístup k informacím o veřejném zdraví a omezily svobodu zveřejňování informací o politice veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že existuje řada zpráv o otázkách od sdělovacích prostředků směrem k vládám, které byly odmítnuty nebo ignorovány; vzhledem k tomu, že při informování o demonstracích a protestech je třeba chránit novináře a pracovníky médií; vzhledem k tomu, že některé členské státy omezily přístup k informacím buď prodloužením nebo pozastavením lhůt, v nichž mají orgány reagovat na žádosti v rámci svobody informací (FOI);

X. vzhledem k tomu, že členské státy by měly zajistit ochranu oznamovatelů během krize COVID-19 i mimo ni, protože se ukázalo, že jde o účinný nástroj pro boj a prevenci kroků, které poškozují veřejný zájem[40];

Y. vzhledem k tomu, že některé členské státy se uchýlily k nepřiměřeně represivním opatřením k prosazování omezení, jako je kriminalizace porušení pravidel omezení pohybu a karantény, které vedou k vysokým pokutám a trvalým záznamům v rejstříku trestů[41];

Z. vzhledem k tomu, že soudní systémy byly ovlivněny obecnými omezeními, kdy došlo k dočasnému uzavření mnoha soudů nebo omezení jejich činnosti, což někdy vedlo ke zpoždění a delší čekací době na slyšení; vzhledem k tomu, že procesní práva podezřelých a právo na spravedlivý proces jsou pod tlakem, neboť přístup k právníkům se z důvodu obecných omezení ztížil a jelikož soudy stále více využívají online slyšení;

AA. vzhledem k tomu, že opatření k boji proti pandemii, která omezují právo na soukromí a ochranu údajů, by měla být vždy nezbytná, přiměřená a dočasná, s pevným právním základem; vzhledem k tomu, že nové technologie hrají důležitou roli v boji proti pandemii, ale současně přinášejí významné nové výzvy a vyvolávají obavy; vzhledem k tomu, že vlády některých členských států se uchýlily k mimořádnému dohledu nad svými občany pomocí dronů, policejních sledovacích automobilů s kamerami, sledování údajů o poloze od poskytovatelů telekomunikací, policie a vojenských hlídek, sledování povinných karantén prostřednictvím volání domů ze strany policie nebo povinného hlášení prostřednictvím aplikace; vzhledem k tomu, že některé členské státy zavedly aplikace pro trasování kontaktů, přestože neexistuje shoda ohledně jejich účinnosti a ne vždy se používá decentralizovaný systém, který je nejšetrnější k ochraně soukromí; vzhledem k tomu, že v některých členských státech bylo znovuotevření veřejných prostor doprovázeno shromažďováním údajů prostřednictvím povinného měření teploty a dotazníků a povinnosti sdílet kontaktní údaje, někdy bez řádného zohlednění povinností vyplývajících z obecného nařízení o ochraně údajů;

AB. vzhledem k tomu, že opatření na omezení pohybu a uzavření hranic měla zásadní dopad na přístup k azylovým řízením; vzhledem k tomu, že mnoho členských států dočasně omezilo nebo dokonce pozastavilo zpracování žádostí o azyl a většina pozastavila dublinské přesuny, navracení a přesidlování; vzhledem k tomu, že některé členské státy prohlásily, že jejich přístavy nejsou bezpečné, nebo nedovolily vylodění migrantů zachráněných při pátracích a záchranných operacích, přičemž je na moři nechaly neomezeně dlouho v nejistotě a ohrožovaly jejich životy; vzhledem k tomu, že většina členských států nyní tyto činnosti opět zahájila; vzhledem k tomu, že v několika přijímacích azylových střediscích bylo hlášeno vypuknutí epidemie COVID-19, což vedlo k přímému ohrožení zranitelných skupin, a vzhledem k tomu, že přeplněné tábory na vnějších hranicích EU nadále představují zvláštní riziko masového vypuknutí epidemie, protože nelze uplatňovat pravidla sociálních rozestupů, přičemž přístřeší a přístup k jídlu, vodě, hygienickým zařízením a péči o duševní a fyzické zdraví, včetně těch, kteří se nakazili onemocněním COVID-19, je velmi omezený;

AC. vzhledem k tomu, že ve věznicích je obzvláště vysoké riziko propuknutí epidemie COVID-19, protože je často nemožné prosadit pravidla pro sociální rozestupy a hygienu a hygienická opatření vedla k omezení času stráveného na čerstvém vzduchu a k zákazům návštěv, které mají dopad na právo vězňů komunikovat se svými rodinami; vzhledem k tomu, že během této pandemie bylo zvláště ohroženo zdraví vězeňského personálu; vzhledem k tomu, že v některých členských státech byly propuštěny některé zvláštní kategorie vězňů s cílem snížit zdravotní rizika během pandemie;

AD. vzhledem k tomu, že prosazování omezení přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 by mělo být přiměřené a nediskriminační, aby se zabránilo cílení na příslušníky etnických menšin a marginalizované skupiny; vzhledem k tomu, že pandemie nepříznivě ovlivňuje Romy, přičemž nejzranitelnějšími skupinami jsou často ženy a děti, zejména ty, které žijí v sociálně vyloučeném a marginalizovaném prostředí bez přístupu k pitné vodě nebo hygienickým službám, kde je téměř nemožné dodržovat pravidla sociálních rozestupů nebo přísná hygienická opatření; vzhledem k tomu, že v několika členských státech, kde došlo k diskriminaci osob určitého původu nebo národnosti, byly hlášeny případy rasismu a xenofobie; vzhledem k tomu, že osoby asijského původu a Romové se stali terčem nenávistných projevů a útoků; vzhledem k tomu, že někteří politici v některých členských státech využili zprávy sdělovacích prostředků o hromadném navracení romských migrujících pracovníků ze zemí s vysokým výskytem COVID-19 k vyvolání obav z šíření viru, což posílilo negativní postoje a stereotypy;

AE. vzhledem k tomu, že děti jsou v důsledku opatření na omezení pohybu nepřiměřeně ohroženy sociálním a ekonomickým vyloučením a čelí zvýšenému riziku porušování svých základních práv v důsledku zneužívání, násilí, vykořisťování a chudoby; vzhledem k tomu, že mnoho členských států zaznamenalo nárůst domácího násilí v důsledku opatření na omezení pohybu; vzhledem k tomu, že ženy a dívky,[42] děti a LGBTI+ osoby jsou během omezení pohybu neúměrně ohroženy, protože mohou být dlouhodobě vystaveny osobám, které je zneužívají, a mohou být odříznuty od sociální a institucionální podpory; vzhledem k tomu, že komunitní podpora těchto zranitelných skupin byla dramaticky omezena vzhledem k opatřením přijatým v reakci na pandemii;

AF. vzhledem k tomu, že rovný přístup ke zdravotní péči, což je právo zakotvené v článku 35 Listiny základních práv, je potenciálně ohrožen v důsledku opatření přijatých k zastavení šíření COVID-19, zejména u skupin lidí ve zranitelných situacích, jako jsou starší lidé nebo chronicky nemocné osoby, osoby se zdravotním postižením, LGBTI+ osoby, děti, rodiče, těhotné ženy, bezdomovci, všichni migranti včetně migrantů bez dokladů, žadatelé o azyl, uprchlíci a příslušníci etnických či jiných menšin; vzhledem k tomu, že služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv byly během zdravotní krize negativně ovlivněny; vzhledem k tomu, že nedostatek léků, odklon zdrojů od jiných zdravotních problémů a náhlé zrušení některých druhů léčby, včetně mimotělního oplodnění a přechodné léčby, mohou představovat rizika pro pacienty trpící jinými nemocemi[43]; vzhledem k tomu, že úmrtí, izolace, další tlak na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pracovníků v první linii, ztráta příjmu a obavy vyvolávají duševní problémy nebo zhoršují stávající stav duševního zdraví, což vede ke zvýšené poptávce po službách v oblasti duševního zdraví a k naléhavé potřebě zvýšit financování těchto služeb;

AG. vzhledem k tomu, že mnoho členských států odložilo volby[44] a jeden členský stát odložil referendum[45] kvůli omezení pohybu v první fázi zdravotní krize; vzhledem k tomu, že od doby, kdy pandemie vstoupila do druhé fáze, se znovu konají volby; vzhledem k tomu, že otázka pořádání nebo odkládání voleb je choulostivou záležitostí týkající se rovnováhy, k níž Benátská komise vypracovala úvahy a pokyny[46]; vzhledem k tomu, že všeobecné, svobodné, tajné a přímé volební právo je možné pouze v případě, že je zaručena otevřená a spravedlivá volební kampaň, svoboda projevu, svoboda sdělovacích prostředků a svoboda shromažďování a sdružování pro politické účely;

AH. vzhledem k tomu, že ustanovení Smluv v oblasti svobody, bezpečnosti a práva nesmí mít vliv na výkon odpovědnosti členských států za udržování práva a pořádku a za ochranu vnitřní bezpečnosti v mezích hodnot demokracie EU, právního státu a základních práv, jak stanoví článek 2 Smlouvy o EU;

AI. vzhledem k tomu, že podle Smluv se omezení pravomocí Unie řídí zásadou svěření pravomocí a využívání pravomocí Unie se řídí zásadami subsidiarity a proporcionality;

1. připomíná, že i za nouzového stavu musí převládat základní zásady právního státu, demokracie a dodržování základních práv a že všechna mimořádná opatření, odchylky a omezení podléhají třem obecným podmínkám, a to podmínkám nezbytnosti, přiměřenosti v užším smyslu a dočasnosti, které jsou pravidelně aplikovány a vykládány v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), Soudního dvora EU (SDEU) a různých ústavních (a dalších) soudů členských států[47];

2. je přesvědčen, že reakce na krizi celkově ukázaly sílu a odolnost národních demokratických systémů; zdůrazňuje, že mimořádná opatření by měla odpovídat intenzivnější komunikaci mezi vládami a parlamenty; vyzývá k intenzivnějšímu dialogu se zúčastněnými stranami, včetně občanů, občanské společnosti a politické opozice, s cílem získat širokou podporu pro mimořádná opatření a zajistit, aby byla prováděna co nejúčinněji, a zároveň se vyhnout represivním opatřením a zajistit nerušený přístup novinářů k informacím;

3. vyzývá členské státy, aby zajistily, že při přijímání, hodnocení nebo přezkumu opatření, která by mohla omezit fungování demokratických institucí, právního státu nebo základních práv, se tato opatření budou řídit doporučeními mezinárodních orgánů, jako je OSN a Rada Evropy, včetně Benátské komise, a zprávou Komise o situaci právního státu v EU; opakuje svou výzvu členským státům, aby nezneužívaly mimořádné pravomoci k přijímání právních předpisů, které nesouvisejí s mimořádnými zdravotními cíli COVID-19, aby se vyhnuly parlamentnímu dohledu;

4. vyzývá členské státy, aby:

– zvážily ukončení nouzového stavu nebo dopadu jiných opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva,

– vyhodnotily ústavní a institucionální pravidla platná v jejich domácích řádech s ohledem na doporučení Benátské komise, například přechodem od faktického nouzového stavu založeného na běžné legislativě k de iure ústavnímu nouzovému stavu, a tedy zajištění lepších záruk demokracie, právního státu a základních práv v případě nouze[48]; výslovně definovaly v legislativním aktu, jímž je de facto zajištěn nouzový stav, cíle, obsah a rozsah přenesení pravomoci ze zákonodárného sboru na výkonnou moc,

– zajistily, aby jak vyhlášení, tak možné prodloužení nouzového stavu na jedné straně a aktivace a uplatňování mimořádných pravomocí na straně druhé podléhaly účinné parlamentní a soudní kontrole, vnitřní i vnější, a zajistily, aby parlamenty byly oprávněny zrušit nouzový stav[49],

– zajistily, aby v případě přenesení legislativních pravomocí na výkonnou moc byly jakékoli právní akty vydané výkonnou mocí předmětem následného parlamentního schválení a přestaly mít účinky, pokud takové schválení nezajistí do určité doby[50]; řešily nadměrné používání zrychlených a mimořádných právních předpisů, tedy otázku, na niž poukázala také Komise ve své zprávě o právním státu z roku 2020 (COM (2020) 0580),

– prozkoumaly, jak lépe zajistit ústřední úlohu parlamentů v krizových a mimořádných situacích, zejména jejich úlohu při sledování a kontrole situace na vnitrostátní úrovni,

– zvážily názor Benátské komise, že parlamenty musí pořádat svá plenární zasedání a že by neměly umožňovat dočasné nahrazování členů nebo omezení jejich účasti (i když proporcionálně)[51];

– posoudily úvahy Benátské komise o volbách a prozkoumaly možnost využití metod distančního hlasování, jako je hlasování poštou, hlasování na internetu, mobilní volební urny a hlasování na základě plné moci, jakož i předčasné hlasování, zejména v případě pandemie;

5. vyzývá členské státy, aby prosazovaly opatření související s COVID-19 s náležitým ohledem na přiměřenost donucovacích opatření; potvrzuje, že při prosazování opatření souvisejících s COVID-19 je třeba dodržovat základní práva a právní stát EU, a domnívá se, že v tomto ohledu je zásadní rovné zacházení s osobami;

6. vyzývá členské státy, aby při zvažování zavedení nových omezení svobody pohybu vyhodnotily opatření, která zavedly a která omezují svobodu pohybu, a uplatnily maximální zdrženlivost a zajistily úplné dodržování práva EU, zejména Schengenského hraničního kodexu a směrnice o volném pohybu; připomíná, že podle Schengenského hraničního kodexu by mělo být na úrovni Unie sledováno posouzení nutnosti kontroly vnitřních hranic a jejího prodloužení, pokud bude zavedena jako okamžitá akce; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby náležitě kontrolovala uplatňování schengenského acquis, zejména aby posoudila opatření, která již členské státy přijaly, jakož i včasnost a kvalitu oznámení učiněných členskými státy, aby pečlivě sledovala vývoj a v případě potřeby připomněla členským státům jejich právní povinnosti a přijala stanoviska; vybízí Komisi, aby využila svých výsad a požadovala od členských států další informace; vyzývá Komisi, aby posílila podávání zpráv Parlamentu o tom, jak využívá svých výsad podle Smluv; připomíná význam další integrace schengenského prostoru na základě hodnocení a doporučení Komise;

7. vyzývá členské státy, aby respektovaly právo na rodinný život, zejména rodin žijících a pracujících v různých členských státech i mimo ně, a omezení povolily pouze v nezbytně nutných a přiměřených případech; vyzývá členské státy, aby umožnily znovusjednocení párů a rodin oddělených opatřeními souvisejícími s COVID-19, bez ohledu na jejich rodinný stav, a upustily od zavedení zbytečně vysokých standardů dokazování vztahu;

8. vyzývá členské státy, aby omezovaly svobodu shromažďování pouze v případě, že je to nezbytně nutné a odůvodněné s ohledem na místní epidemiologickou situaci a že je to přiměřené, a aby nevyužívaly zákaz demonstrací k přijetí kontroverzních opatření, i když nesouvisí s COVID-19, která by zasloužila řádnou veřejnou a demokratickou diskusi;

9. vybízí členské státy, aby přijaly opatření zaměřená na zajištění práva na vzdělání během této pandemie; vyzývá členské státy, aby ve světle opakujících se vln pandemie poskytly prostředky a bezpečný rámec, který zaručí pokračování výuky a zajistí, aby měl každý student efektivní přístup;

10. vyzývá členské státy, aby respektovaly právo na soukromí a ochranu údajů a zajistily, aby všechna nová opatření pro sledování nebo trasování, přijatá po úplné konzultaci s orgány pro ochranu údajů, byla nezbytně nutná a přiměřená, měla pevný právní základ, byla omezená, pokud jde o účel, a měla dočasnou povahu; vyzývá Komisi, aby sledovala tato opatření, zejména s ohledem na své vlastní doporučení (EU) 2020/518 ze dne 8. dubna 2020 o společném souboru nástrojů Unie pro využívání technologií a údajů k boji proti krizi COVID-19 a jejím ukončení, zejména pokud jde o mobilní aplikace a používání anonymizovaných údajů o mobilitě[52];

11. připomíná, že nejlepším způsobem, jak bojovat proti dezinformacím, je chránit a zajistit právo na informace a svobodu projevu a poskytovat podporu k zajištění plurality médií a nezávislé žurnalistiky; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby při přijímání opatření zajistily transparentnost a poskytly svým občanům komplexní, aktuální, přesné a objektivní informace a údaje týkající se situace v oblasti veřejného zdraví a opatření přijatých k její kontrole, aby bojovaly proti dezinformacím, jejichž cílem je zdiskreditovat nebo zkreslit vědecké poznatky o zdravotních rizicích a které se týkají vládních opatření, která jsou oprávněná v boji proti šíření COVID-19, vyváženým způsobem a s velkou péčí tak, aby neměla mrazivý účinek na svobodu projevu a na novináře, zdravotnické pracovníky nebo jiné osoby tím, že by se uchýlily ke kriminalizaci nebo nepřiměřeným sankcím; zdůrazňuje, že pandemie zvýšila stigmatizaci migrantů a že se v jejím důsledku zvýšil počet případů diskriminace, která byla umocněna dezinformacemi a falešnými zprávami[53], včetně rasistických a xenofobních incidentů proti příslušníkům etnických menšin, a projevů nenávisti vůči osobám se zdravotním postižením a uprchlíkům[54]; zdůrazňuje, že dezinformace je vyvíjející se výzvou, která může negativně ovlivnit demokratické procesy a společenské diskuse ovlivňující všechny oblasti politiky, podkopat důvěru občanů v demokracii a odrazovat od evropské spolupráce a solidarity; připomíná, že Parlament již pracuje na souboru možných opatření prostřednictvím svého zvláštního výboru pro zahraniční zásahy do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE);

12. vyzývá k dalším významným investicím do strategických komunikačních schopností EU v souladu s akčním plánem proti dezinformacím, k posílení spolupráce a koordinace s členskými státy a k plnému využití stávajících mechanismů s cílem usnadnit konkrétní spolupráci s členskými státy a mezinárodními partnery pro strategickou komunikaci;

13. domnívá se, že práce novinářů se ztížila v důsledku opatření souvisejících s pandemií COVID-19, například v důsledku omezení fyzického přístupu k tiskovým konferencím, chybějících nebo nedostatečných odpovědí na otázky veřejných orgánů a zrušených nebo odložených lhůt pro žádosti o informace v rámci svobody nebo přístupu k dokumentům; vyjadřuje politování nad tím, že i když je více než kdy jindy zapotřebí kvalitní žurnalistika, zejména vzhledem k její úloze v boji proti stále častějším dezinformacím, ekonomický dopad této krize ovlivňuje také finanční životaschopnost sdělovacích prostředků, zejména nezávislých sdělovacích prostředků a novinářů, což dále podkopává pluralitu médií v EU; je znepokojen nedostatečnou transparentností v některých členských státech, pokud jde o umisťování reklam a distribuci dotací do médií, a nad zvyšující se koncentrací vlastnictví médií v některých členských státech; zdůrazňuje, že zásadní změny v mediálním sektoru by neměly být zaváděny během faktického nebo de iure nouzového stavu;

14. vyzývá členské státy, aby zaručily práva obžalovaných, včetně jejich neomezeného přístupu k právníkovi, a aby vyhodnotily možnost online slyšení jako řešení a alternativy ke slyšení u soudu nebo k předávání podezřelých do jiných členských států EU podle evropského zatýkacího rozkazu; vyzývá členské státy, aby zajistily dodržování všech hlavních zásad soudního řízení, včetně práva na spravedlivý proces; vyzývá členské státy, aby zajistily práva a zdraví všech osob ve věznicích, zejména jejich práva na lékařskou pomoc, návštěvníky, čas na čerstvém vzduchu a vzdělávací, profesní nebo volnočasové aktivity;

15. uznává, že většina členských států obnovila své azylové řízení a že některé využily nedávné období nižšího počtu nových žádostí ke snížení počtu nevyřízených žádostí; vyzývá členské státy, aby plně zaručily přístup k azylovému řízení a zachovaly individuální právo na azyl, jak je zakotveno v Listině základních práv, a aby při plném dodržování mezinárodního práva prováděly přesídlování a důstojné navracení; dále žádá, aby osobám, které žádají o azyl, byl co nejdříve poskytnut nebo obnoven přístup k překladatelům; naléhavě žádá členské státy, aby v přijímacích střediscích zajistily odpovídající zařízení pro fyzické a duševní zdraví, a to s ohledem na špatné hygienické podmínky, vysoce rizikové prostředí a zranitelnost uprchlíků během pandemie COVID-19; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly plán komplexního řešení situace táborů na vnějších hranicích EU a aby účinně řešily situaci žadatelů o azyl; vyzývá členské státy, aby umožnily vylodění a zajistily, aby vylodění probíhalo pouze na bezpečném místě, v souladu s příslušným mezinárodním právem a právem Unie, a co nejrychleji;

16. domnívá se, že během pandemie vzrostla diskriminace a že určité skupiny jsou terčem nenávistných projevů a diskriminačních opatření; vyzývá členské státy, aby proti těmto nenávistným projevům bojovaly a aby tato diskriminační opatření odstranily a napravily; vyzývá vnitrostátní a zejména místní orgány, aby zdvojnásobily své úsilí v boji proti nenávisti vůči Romům, kriticky rozebraly negativní stereotypy a zapojily samotné osoby z romského prostředí do zjišťování a provádění opatření k řešení pandemie; vyzývá dále členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí v boji proti homofobii a transfobii, neboť pandemie prohloubila diskriminaci a nerovné postavení osob LGBTI+;

17. vyzývá členské státy, aby efektivně zajistily bezpečný a včasný přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a souvisejícím právům a nezbytné zdravotní služby pro všechny ženy a dívky v době pandemie COVID-19, zvláště přístup k antikoncepci, včetně nouzové antikoncepce, a k přerušení těhotenství;

18. vyzývá členské státy, aby v případě potřeby zapojily do rozhodování nezávislé odborníky na demokracii, právní stát a základní práva; vyzývá členské státy, aby při přijímání nových opatření využívaly odborných znalostí a aktivně konzultovaly širokou škálu odborníků a zúčastněných stran, včetně vnitrostátních institucí pro lidská práva, institucí veřejného ochránce práv a občanské společnosti;

19. vyzývá členské státy, aby respektovaly právo na svobodné a spravedlivé volby; připomíná doporučení Benátské komise, aby k přijímání reforem volebních kodexů během tohoto období mohlo dojít až po široké diskusi a s velkou shodou jako zárukou proti zneužití a zárukou důvěry ve volební proces a jeho legitimitu; zdůrazňuje, že strany soutěžící o voličskou podporu musí mít stejná práva na kampaň a že o poctivosti voleb konaných během výjimečných stavů mohou panovat pochybnosti[55]; vyzývá členské státy, aby zvážily institucionální důsledky jakéhokoli rozhodnutí o odložení voleb; zdůrazňuje, že podle Benátské komise by konkrétní pravidla pro odklad voleb neměla být přijímána výkonnou mocí ani prostou většinou v parlamentu, ale měla by být stanovena ústavou nebo organickým zákonem, a že rozhodnutí o odložení voleb by mělo být přednostně přijímáno parlamentem v přiměřené lhůtě před volbami, pokud možno před zahájením oficiální kampaně[56];

20. vyzývá Komisi, aby neprodleně zadala nezávislé a komplexní hodnocení opatření přijatých během „první vlny“ pandemie COVID-19 s cílem vygenerovat získané zkušenosti, sdílet osvědčené postupy a posílit spolupráci a zajistit, aby opatření přijatá během následujících vln pandemie byla účinná, cílená, řádně odůvodněná na základě konkrétní epidemiologické situace, nezbytně nutná a přiměřená, a aby omezila jejich dopad na demokracii, právní stát a základní práva; vítá skutečnost, že první takové posouzení opatření členských států v souvislosti s COVID-19 je zahrnuto do první výroční zprávy Komise o právním státu; vyzývá Komisi a Radu, aby zahájily jednání o interinstitucionální dohodě o účinném mechanismu monitorování právního státu, demokracie a základních práv, jak požaduje usnesení ze dne 7. října 2020 o zřízení mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva, který by svědomitě a spravedlivě posoudil situaci ve všech členských státech a přispěl k lepší ochraně právního státu a hodnot Unie během mimořádných situací, jako je probíhající pandemie;

21. opakuje svou výzvu institucím EU a členským státům, aby se poučily z krize COVID-19 a aby se zapojily do mnohem užší spolupráce v oblasti zdraví, vzhledem k obrovské zátěži, které občané čelí ve snaze zvládnout své problémy v oblasti fyzického a psychického zdraví během této pandemie, mimo jiné prostřednictvím vytvoření Evropské unie zdraví, jak bylo uvedeno v jeho usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19[57];

22. vyzývá Komisi, aby pokračovala ve sledování přijatých opatření, zintenzivnila svou činnost v oblasti koordinace členských států, proaktivně řídila orgány při řešení pandemie v souladu s demokratickým právním státem a základními právy, podnikla právní kroky a využívala další nástroje kdykoli je to nutné, a zvážila dostupné možnosti, jak zajistit respektování základních hodnot Unie, a také převzala vedoucí postavení při zajištění co nejrychlejšího zrušení omezujících opatření; vyzývá agenturu FRA, aby pokračovala v podávání zpráv o dopadu opatření COVID-19 na základní práva;

23. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizaci spojených národů.

 

• [1] Kompilace stanovisek a zpráv Benátské komise o nouzových stavech, 16. dubna 2020, CDL-PI (2020) 003.
• [2] Respektování demokracie, lidských práv a právního státu během nouzových stavů - Úvahy (CDL-PI (2020) 005rev).
• [3] Středisko pro sledování mimořádných situací v členských státech Benátské komise.
• [4] Zpráva o právním státu (CDL-AD (2011) 003rev).
• [5] Kontrolní seznam pro právní stát (CDL-AD (2016) 007).
• [6] Benátská komise, Průběžná zpráva o opatřeních přijatých v členských státech EU v důsledku krize COVID-19 a jejich dopadu na demokracii, právní stát a základní práva, 8. října 2020 (CDL-AD (2020).
• [7] PACE, Usnesení č. 2337 (2020).
• [8] PACE, Usnesení č. 2338 (2020).
• [9] International IDEA, Parliamentary Primer No. 1, 11. května 2020. https://www.idea.int/publications/catalogue/parliaments-and-crisis-challenges-and-innovations
• [10] International IDEA, Technical Paper 1/2020, 26. března 2020. https://www.idea.int/publications/catalogue/elections-and-covid-19
• [11] viz například akademické články Verfassungsblog o COVID-19 a nouzových stavech, Michael Meyer-Resende, The Rule of Law Stress Test: EU Member States’ Responses to COVID-19, with Table and Map, Joelle Grogan, States of emergency; Nadace Roberta Schumana, Le contrôle parlementaire dans la crise sanitaire Impacts of COVID-19 – The Global Access to Justice Survey:  https://verfassungsblog.de/impacts-of-covid-19-the-global-access-to-justice-survey/; Oxford COVID-19 Government Response Tracker (OxCGRT) měřící přísnost omezujících opatření; ICNL COVID-19 Civic Freedom Tracker; Grogan, Joelle & Weinberg, Nyasha (August 2020) Principles to Uphold the Rule of Law and Good Governance in Public Health Emergencies. RECONNECT Policy Brief; Mezinárodní výzva „Výzva na obranu demokracie“, otevřený dopis;
• [12] Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
• [13] Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
• [14] Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Bulharsko, Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Rumunsko:
  https://www.government.nl/documents/diplomatic-statements/2020/04/01/statement-by-belgium-denmark-finland-france-germany-greece-ireland-italy-luxembourg-the-netherlands-portugal-spain-sweden 
• [15] Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.
• [16] Přijaté texty, P9_TA(2020)0175.
• [17] Přijaté texty, P9_TA(2020)0176.
• [18] Přijaté texty, P9_TA(2020)0205.
• [19] Přijaté texty, P9_TA(2020)0240.
• [20] Přijaté texty, P9_TA(2020)0225.
• [21] Přijaté texty, P9_TA(2020)0251.
• [22] Přijaté texty, P9_TA(2020)0264.
• [23] https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2020/651343/IPOL_BRI(2020)651343_EN.pdf 
• [24] Briefing č. 27 - březen 2020, Přizpůsobení parlamentní činnosti vypuknutí pandemie COVID-19 a vyhlídky na distanční zasedání a hlasování; Briefing č. 28 - březen 2020, Preventivní a hygienická opatření v parlamentech; Briefing č. 29 - červenec 2020, Mimořádné zákony a právní opatření proti COVID-19.
• [25] EPRS, Stavy nouze v reakci na koronavirovou krizi: Situace v některých členských státech (Belgie, Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Polsko, Španělsko), 4. května 2020; EPRS, Stavy nouze v reakci na koronavirovou krizi: Situace v některých členských státech II (Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Malta, Rakousko, Rumunsko a Slovinsko), 13. května 2020; EPRS, Sledování mobilních zařízení v boji proti koronaviru, 2. dubna 2020; EPRS, Boj proti propuknutí koronaviru: Dopad na žadatele o azyl v EU, 22. dubna 2020; EPRS, Dopad koronaviru na schengenské hranice, 27. dubna 2020; EPRS, Dopad koronaviru na svobodu médií, 8. května 2020; EPRS, Koronavirus a volby ve vybraných členských státech, 17. června 2020; EPRS, Nouzové stavy v reakci na koronavirovou krizi: Situace v některých členských státech IV, 7. července 2020. EPRS, Koronaviry a věznice v EU: Opatření členských států k omezení šíření viru, 22. června 2020; EPRS, Nouzové stavy v reakci na koronavirovou krizi: Situace v některých členských státech IV, 7. července 2020.
• [26] FRA, Koronavirová pandemie v EU - Dopady na základní práva - Bulletin 1 a výzkum v jednotlivých zemích, 7. dubna 2020; FRA, Koronavirová pandemie v EU - Dopady na základní práva - bulletin 2: Se zaměřením na aplikace pro trasování kontaktů a výzkum v jednotlivých zemích, 28. května 2020; FRA, Koronavirová pandemie v EU - Dopady na základní práva - bulletin 3: Se zaměřením na seniory a výzkum v jednotlivých zemích, 30. června 2020; FRA, Koronavirová pandemie v EU - Dopady na základní práva - bulletin 4, 30. července 2020, zaměřený na rasismus, azyl a migraci, dezinformace, soukromí a ochranu údajů; FRA, Koronavirová pandemie v EU - Dopad na Romy a kočovníky - Bulletin 5, 29. září 2020.
• [27] Zpráva LIBE/9/02808 ze dne 10. července 2020.
• [28] Kompilace stanovisek a zpráv Benátské komise o nouzových stavech, CDL-PI (2020) 003.
• [29] De iure nouzový stav podle ústavy, jaro 2020: Bulharsko, Česká republika, Finsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Portugalsko a Španělsko.
• [30] Německo, Lotyšsko, Francie, Itálie a Slovensko.
• [31] De facto nouzový stav na základě běžných právních předpisů: 13 členských států během krize COVID-19 nevyhlásilo de iure nouzový stav, konkrétně: Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Řecko, Irsko, Litva, Malta, Nizozemsko, Polsko, Slovinsko a Švédsko, plus Spojené království.
• [32] Benátská komise, průběžná zpráva o opatřeních přijatých v členských státech EU v důsledku krize Covid-19 a jejich dopadu na demokracii, právní stát a základní práva, 8. října 2020 (CDL-AD (2020) 018), bod 57.
• [33] https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/statement_20_567 
• [34] Rakousko, Belgie, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Irsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko; Stanovisko Benátské komise, Průběžná zpráva o opatřeních přijatých v členských státech EU v důsledku krize COVID-19 a o jejich dopadu na demokracii, právní stát a základní práva, stanovisko č. 995/2020 (CDL-AD (2020)018). bod 46.
• [35] Chorvatsko, Maďarsko Benátská komise, Průběžná zpráva, bod 47.
• [36] Benátská komise, Průběžná zpráva, bod 48.
• [37] Benátská komise, Průběžná zpráva, bod 49.
• [38] Zpráva LIBE / 9/02808 ze dne 10. července 2020.
• [39] Přijaté texty, P9_TA(2020)0175.
• [40] https://www.ecpmf.eu/coalition-to-make-whistleblowing-safe-during-covid-19/
• [41] Zpráva LIBE/9/02808 ze dne 10. července 2020.
• [42]https://www.ohchr.org/en/NewsEvents/Pages/DisplayNews.aspx?NewsID=26083&LangID=E
• [43]https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2020-coronavirus-pandemic-eu-bulletin_en.pdf, Bulletin č. 1, bod 26
• [44] Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Rakousko, Česká republika, Polsko a Lotyšsko (mimořádné volby do městské rady v Rize).
• [45] Itálie.
• [46] Kompilace stanovisek a zpráv Benátské komise o nouzových stavech, CDL-PI (2020) 003.
• [47] Benátská komise, průběžná zpráva ze dne 8. října 2020 (CDL-AD(2020)018), body 19 a 21.
• [48] Benátská komise, průběžná zpráva ze dne 8. října 2020 (CDL-AD (2020) 018), body 29–31.
• [49] Benátská komise, průběžná zpráva ze dne 8. října 2020 (CDL-AD (2020) 018), body 59–62.
• [50] Benátská komise, průběžná zpráva ze dne 8. října 2020 (CDL-AD (2020) 018), bod 63.
• [51] Benátská komise, průběžná zpráva ze dne 8. října 2020 (CDL-AD (2020) 018), bod 75.
• [52] Úř. věst. L 114, 14.4.2020, s. 7.
• [53] Mezinárodní organizace pro migraci, Analytický snímek #19 COVID-19: Dezinformace o migraci a migrantech, 20. dubna 2020.
• [54] FRA, Koronavirová pandemie v EU - Dopady na základní práva - bulletin č. 1, 8. dubna 2020.
• [55] Benátská komise, Zpráva o dodržování demokracie, lidských práv a právního státu během výjimečných stavů: Úvahy, 19. června 2020 (CDL-AD (2020) 014), bod 96.
• [56] Benátská komise, průběžná zpráva ze dne 8. října 2020 (CDL-AD (2020) 018), body 101, 114, 119, 122, 123.
• [57] Přijaté texty, P9_TA(2020)0205.