Postup : 2020/2844(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0357/2020

Předložené texty :

B9-0357/2020

Rozpravy :

PV 24/11/2020 - 13
CRE 24/11/2020 - 13

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2020)0332

<Date>{18/11/2020}18.11.2020</Date>
<NoDocSe>B9-0357/2020</NoDocSe>
PDF 149kWORD 46k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o stupňujícím se napětí ve Varoše v návaznosti na protiprávní jednání Turecka a o naléhavé potřebě obnovit rozhovory</Titre>

<DocRef>(2020/2844(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Sergey Lagodinsky, Francisco Guerreiro, Thomas Waitz, Monika Vana, Gwendoline Delbos-Corfield, Ernest Urtasun</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0355/2020

B9-0357/2020

Usnesení Evropského parlamentu o stupňujícím se napětí ve Varoše v návaznosti na protiprávní jednání Turecka a o naléhavé potřebě obnovit rozhovory

(2020/2844(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2019 o zprávě Komise o Turecku za rok 2018[1],

 s ohledem na nejnovější zprávy Komise o Turecku, a to zprávu Komise o Turecku za rok 2019 a její zprávu za rok 2018,

 s ohledem na společné prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a komisařky Ferreirové ze dne 20. října 2020 o volebním procesu v turecké komunitě na Kypru, na poznámky místopředsedy Komise, vysokého představitele, které vyjádřil na zasedání Rady pro zahraniční věci konaném dne 12. října 2020 a na jeho prohlášení ze dne 15. listopadu 20120 o vývoji ve Varoše,

 s ohledem na příslušné závěry Rady a Evropské rady, zejména na závěry Rady ze dne 1. října 2020 a na závěry Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 26. dubna 2004,

 s ohledem na svá usnesení o jednání Petičního výboru ze dne 23. září 2008[2], 22. dubna 2009[3] a 13. února 2018[4],

 s ohledem na příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, zejména na rezoluci č. 550 (1984) a rezoluci č. 789 (1992),

 s ohledem na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 9. října 2020 (S/PRST/2020/9),

 s ohledem na dohodu na vysoké úrovni mezi vedoucími představiteli obou komunit na Kypru z roku 1979,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že v roce 1974 po nezdařeném státním převratu, který provedlo Řecko ve snaze zbavit bývalého prezidenta arcibiskupa Makaria III kontroly nad ostrovem, reagovalo Turecko tak, že vyslalo na severní Kypr své vojenské síly, což vedlo k tomu, že tisíce kyperských Řeků uprchlo na jih a menší populace kyperských Turků, kteří žili na jihu, uprchla na sever ostrova;

B. vzhledem k tomu, že od intervence turecké armády v roce 1974 je Varoša – jižní část města Famagusty o rozloze 6 km2 –, uzavřena a zůstává neobydlená, pod kontrolou turecké armády; vzhledem k tomu, že od té doby se Kypřanům, kteří museli Varošu opustit, nedostalo žádné pomoci a neměli možnost se vrátit do svých domovů;

C. vzhledem k tomu, že tyto dvě kyperské komunity vyjádřily záměr dosáhnout v rámci dohody na vysoké úrovni z roku 1979, v níž se upozorňuje na to, že znovuosídlení Varoši je společnou kyperskou prioritou, že obě strany chtějí jednat v dobré víře a že OSN by měla při řešení tohoto problému hrát určitou úlohu, dohody o přesídlení zákonných obyvatel Varoši;

D. vzhledem k tomu, že v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) se považují „snahy osídlit jakoukoli část Varoši jinými lidmi než jejími obyvateli za nepřípustné“ a že se v ní „požaduje převedení této oblasti pod správu OSN“; vzhledem k tomu, že se v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 789 (1992) také naléhavě požaduje, aby „oblast, která je v současné době pod kontrolou mírových jednotek OSN na Kypru, byla rozšířena i na Varošu“;

E. vzhledem k tomu, že nehledě na uvedené rezoluce Rady bezpečnosti OSN došlo ze strany tureckých ozbrojených sil ve spolupráci s vedoucím představitelem komunity kyperských Turků Ersina Tatara k jednostrannému znovuotevření části Varoši; vzhledem k návštěvě tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana ve Varoše, která proběhla dne 15. listopadu 2020 a která jen prohloubila už tak značné napětí mezi Aténami, Ankarou a Nikósií;

F. vzhledem k tomu, že v průběhu nedávných voleb vedoucích představitelů kyperských Turků došlo k dramatickému nárůstu vměšování Ankary do vnitřních záležitostí kyperských Turků; vzhledem k tomu, že nacionalistický kandidát Ersin Tatar, který vystupuje proti komplexnímu řešení kyperské otázky na základě vytvoření federace skládající se ze dvou komunit a dvou zón, jak je stanoveno v parametrech OSN, získal od Ankary silnou podporu a ve volbách zvítězil;

1. zdůrazňuje, že situace ve Varoši je jasnou připomínkou probíhajících, dlouho neřešených neshod a přestavuje riziko trvale se stupňujícího napětí mezi kyperskými komunitami, a je pevně přesvědčen, že komplexního řešení lze dosáhnout pouze na základě dialogu a diplomacie, s přímým zapojením jak Kyperské republiky, tak i komunity kyperských Turků do jednání pod záštitou OSN;

2. ostře kritizuje stále větší vměšování Ankary do vnitřních záležitostí kyperských Turků, které vyvrcholilo při jednostranném znovuotevření pobřežní části Varoši a které vyvolalo protesty i v části komunity kyperských Turků; je hluboce znepokojen tímto jednostranným činem, který porušuje příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN; vzhledem k tomu, že nedošlo k tolik potřebnému obnovení dialogu a jednání o kyperské otázce, vyzývá ke změně tohoto kurzu a naléhá na všechny zúčastněné strany, aby se zdržely jednostranných kroků a řídily se prohlášením Rady bezpečnosti OSN ze dne 20. října 2020;

3. konstatuje, že Kyperská republika i nadále považuje navrácení Varoši za základní kámen opatření zaměřených na budování důvěry s kyperskými Turky, mj. společných podniků, které se snaží toto opuštěné město obnovit;

4. s politováním konstatuje, že předchozí návrhy opatření zaměřených na budování důvěry, podle nichž by mělo dojít k předání Varoši pod kontrolu OSN a která by měla umožnit znovuotevření kyperskotureckého přístavu Famagusta, nebyly úspěšné; oceňuje místní projekty, jako je projekt ekologického města Famagusty probíhající pod vedením kyperských Řeků i kyperských Turků, jehož cílem je opětovné vybudování sjednoceného udržitelného a ekologicky odpovědného města Famagusty, které by podporovalo a prosazovalo pokojné spolužití všech jeho obyvatel;

5. vyzývá ke konstruktivní spolupráci mezi Kyperskou republikou a komunitou kyperských Turků, která by měla pomoci dosáhnout komplexního řešení sporu a opětovného sjednocení ostrova; poukazuje na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele, v němž podporuje pokračování v jednáních pod záštitou OSN, a podporuje je;

6. stojí při komunitě kyperských Turků i kyperských Řeků v jejich snaze o dosažení míru a stability a vyzývá Komisi, aby urychleně realizovala druhý roční akční program pomoci komunitě kyperských Turků, jehož cílem je podpořit projekty, které napomáhají usmíření, zlepšují infrastruktury a zajišťují ochranu životního prostředí a hospodářský rozvoj; vyzývá zejména k poskytnutí další rozsáhlejší podpory občanské společnosti v rámci komunity kyperských Turků i kyperských Řeků, a to jak prostřednictvím programu pomoci EU, tak i strukturálněji v rámci nového víceletého finančního rámce, zejména na základě programu Občané, rovnost, práva a hodnoty;

7. i nadále se plně zasazuje o dosažení komplexního urovnání kyperské otázky v souladu s přáním kyperského lidu a o opětovné sjednocení ostrova, které by se zakládalo na federativním uspořádání dvou politicky rovných komunit a dvou zón s jedinou mezinárodní právní subjektivitou, jedinou suverenitou a jediným občanstvím, a to v rámci OSN a v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, včetně rezoluce č. 550 (1984) a rezoluce č. 789 (1992), a se zásadami, na nichž je založena EU;

8. vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby tato jednání aktivně podporovala a aby podpořila výzvu generálního tajemníka OSN a Rady bezpečnosti OSN adresovanou oběma kyperským stranám i garantům, aby urychleně pokračovali v jednáních a neprodleně svolali schůzku, jak bylo dohodnuto v listopadu 2019;

9. požaduje, aby bylo toto usnesení přeloženo do turečtiny;

10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům EU, vedoucímu představiteli komunity kyperských Turků, Shromáždění severokyperské turecké republiky a prezidentovi, vládě a parlamentu Turecké republiky.

[1] Přijaté texty, P8_TA(2019)0200.

[2] Úř. věst. C 8E, 14.1.2010, s. 41.

[3] Úř. věst. C 184E, 8.7.2010, s. 12.

[4] Přijaté texty, P8_TA(2019)0114.

Poslední aktualizace: 23. listopadu 2020Právní upozornění - Ochrana soukromí