NÁVRH USNESENÍ o stupňujícím se napětí ve Varoše v návaznosti na protiprávní jednání Turecka a o naléhavé potřebě obnovení rozhovorů
18.11.2020 - (2020/2844(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Kati Piri, Tonino Picula, Nacho Sánchez Amor
za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0355/2020
B9-0358/2020
Usnesení Evropského parlamentu o stupňujícím se napětí ve Varoše v návaznosti na protiprávní jednání Turecka a o naléhavé potřebě obnovení rozhovorů
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Turecku, zejména na usnesení ze dne 13. března 2019 o zprávě Komise o Turecku za rok 2018[1] a ze dne 17. září 2020 o přípravě zvláštního zasedání Evropské rady, které se zaměří na nebezpečnou eskalaci a úlohu Turecka ve východním Středomoří[2],
– s ohledem na své prohlášení ze dne 14. února 2012 o navrácení uzavřené části města Famagusty jeho legitimním obyvatelům[3],
– s ohledem na zprávu Petičního výboru ze dne 21. listopadu 2018 o vyšetřovací misi do Famagusty (Kypr) uskutečněné ve dnech 7.– 8. května 2018 v souvislosti s peticí č. 733/2004, kterou předložil Loizos Afxentiou jménem Hnutí famagustských uprchlíků,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 o politice rozšíření EU (COM(2020)0660) a na průvodní dokument k tomuto sdělení nazvaný Zpráva o Turecku za rok 2020 (SWD(2020)0355),
– s ohledem na rámec pro jednání s Tureckem ze dne 3. října 2005,
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 16. října 2020 týkající se Turecka,
– s ohledem na prohlášení k vývoji ohledně Varoši, které jménem Evropské unie pronesl vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dne 13. října 2020,
– s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Varoše,
– s ohledem na společné prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a komisařky Ferreirové ze dne 20. října 2020 ve věci volebního procesu ve společenství kyperských Turků,
– s ohledem na hlavní zásady mezinárodního práva a Charty OSN a na příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Kypru, včetně rezolucí č. 550 (1984) a č. 789 (1992),
– s ohledem na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 9. října 2019 a ze dne 9. října 2020 o situaci na Kypru,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že do města Famagusta v Kyperské republice vtrhly v srpnu 1974 turecké síly a od té doby je toto město nezákonně okupováno;
B. vzhledem k tomu, že část města Famagusty byla tehdy uzavřena a zůstává dodnes neobydlená a pod přímou kontrolou turecké armády;
C. vzhledem k tomu, že OSN se domnívá, že odpovědnost za současný stav ve Varoše nese Turecko, a že Turecko proto rovněž nese odpovědnost za jakékoli kroky, jejichž cílem je změnit status této oblasti v rozporu s dohodou na vysoké úrovni z roku 1979 a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) a č. 789 (1992);
D. vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) „považuje pokusy osídlit jakoukoli část Varoši kýmkoli jiným než jejími původními obyvateli za nepřípustné a vyzývá k předání této oblasti pod správu Organizace spojených národů“, a vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 789 (1992) naléhavě vyzývá k tomu, aby za účelem provedení rezoluce č. 550 (1984) byla Varoša „pod dohledem mírových sil OSN na Kypru předána svým legitimním obyvatelům“, čímž by se přispělo k budování důvěry;
E. vzhledem k tomu, že dne 8. října 2020 byla po oznámení učiněném v Ankaře dne 6. října 2020 část Varoši částečně prohlášena za „otevřenou“, což je v rozporu s předchozími dohodami a příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN;
F. vzhledem k tomu, že Turecko prohlásilo, že bude jednostranně pokračovat v různých projektech ve Varoše, přičemž hrozí tím, že tuto oblast připraví na nezákonné osídlení;
G. vzhledem k tomu, že návštěva okupovaného území Kypru za účelem „pořádání pikniku“ ve Varoše, kterou dne 15. listopadu 2020 uskutečnil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, byla provokativním činem, který rovněž vyvolal reakce mezi kyperskými Turky;
H. vzhledem k tomu, že v rámci všech předchozích jednání, včetně poslední konference o Kypru ve městě Crans-Montana v roce 2017, byla Varoša zařazena mezi oblasti, které by po úplném vyřešení kyperské otázky na základě dohody o bikomunálním a bizonálním federativním uspořádání měly být vráceny řecké kyperské správě;
1. odsuzuje protiprávní činnosti Turecka ve Varoše, zejména její částečné „znovuotevření“; zdůrazňuje, že takové počínání, kdy je druhá strana znovu postavena před hotovou věc, podrývá vzájemnou důvěru a vyhlídky na komplexní řešení kyperské otázky, neboť mění situaci na místě k horšímu, prohlubuje rozpory a upevňuje trvalé rozdělení Kypru; varuje před jakoukoli změnou současného stavu ve Varoše, která by byla v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN;
2. vybízí tureckou vládu, aby toto rozhodnutí zrušila a aby upustila od veškerých jednostranných kroků, které by mohly vyvolat další napětí na ostrově, v souladu s nedávnou výzvou Rady bezpečnosti OSN; vyzývá Turecko, aby z Kypru stáhlo své ozbrojené síly, předalo oblast Varoši jejím legitimním obyvatelům s tím, že v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) bude oblast dočasně spravována Organizací spojených národů, a aby se zdrželo veškerých zásahů, které by změnily demografickou rovnováhu na ostrově prostřednictvím politiky nezákonného osídlování; zdůrazňuje, že je třeba, aby po vyřešení kyperské otázky bylo acquis EU uplatňováno na celém ostrově;
3. zdůrazňuje, že přímé rozhovory pod záštitou OSN zůstávají jedinou možností, jak dosáhnout řešení, které spojí ostrov a jeho obyvatele, a povedou mimo jiné k normalizaci vztahů mezi Kyprem a Tureckem, ke zlepšení vyhlídek na vymezení výlučné ekonomické zóny mezi Kyprem a Tureckem a k posílení vztahů mezi EU a Tureckem; naléhavě žádá, aby byla co nejdříve obnovena jednání o znovusjednocení Kypru pod záštitou generálního tajemníka OSN, a dále naléhavě vyzývá Turecko, aby za tímto účelem přijalo konkrétní závazek;
4. vyzývá EU a její členské státy, aby se aktivněji zasazovaly o úspěšné dokončení jednání a aby koordinovaly své úsilí s Evropským parlamentem s cílem přesvědčit Turecko, aby upustilo od své protiprávní činnosti ve Varoše;
5. připomíná, že podporuje spravedlivé, komplexní a perspektivní urovnání založené na federativním uspořádání dvou politicky rovných komunit a dvou zón s jedinou mezinárodní právní subjektivitou, jedinou suverenitou a jediným občanstvím, a to v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, mezinárodním právem a acquis EU a na základě dodržování zásad, na nichž je založena Unie; vyjadřuje politování nad tím, že nejvyšší turecké orgány podpořily řešení založené na existenci dvou států;
6. vyjadřuje politování nad prohlášeními tureckého prezidenta během jeho návštěvy Varoši dne 15. listopadu 2020, která jsou jasným důkazem toho, že Ankara plánuje nelegální osídlení uzavřeného města a podporuje trvalé rozdělení Kypru;
7. je pevně přesvědčen, že udržitelného řešení konfliktu lze dosáhnout pouze prostřednictvím dialogu, diplomacie a jednání v duchu dobré vůle a v souladu s mezinárodním právem;
8. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Turecka.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2019)0200.
- [2] Přijaté texty, P9_TA(2020)0230.
- [3] Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s. 1.