NÁVRH USNESENÍ o právním státě v Polsku v souvislosti s nedávným soudním rozhodnutím o umělém přerušení těhotenství
20.11.2020 - (2020/2876(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Sirpa Pietikäinen, Andrzej Halicki, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska
za skupinu PPE
B9-0371/2020
Usnesení Evropského parlamentu o právním státě v Polsku v souvislosti s nedávným soudním rozhodnutím o umělém přerušení těhotenství
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na článek 2 a čl. 7 odst. 1 této smlouvy,
– ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP) a příslušnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP),
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména na článek Listiny o právu na nedotknutelnost lidské osobnosti,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,
– s ohledem na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji (ICPD) konanou v roce 1994 v Káhiře a na její akční program a s ohledem na summit v Nairobi (ICPD25), který byl v roce 2019 uspořádán k příležitosti 25. výročí mezinárodní konference ICPD,
– s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005), Peking +15 (2010) a Peking +20 (2015),
– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (dále jen „Istanbulská úmluva“),
– s ohledem na cíle udržitelného rozvoje vytyčené Organizací spojených národů a schválené v roce 2015,
– s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ze dne 10. července 2017 o pracovní cestě do Polska vykonané ve dnech 22. až 24. května 2017,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ze dne 3. prosince 2018 o zjištěních delegace ad hoc vyslané ve dnech 19. až 21. září 2018 do Polska za účelem posouzení stavu právního státu v Polsku,
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2019 o kriminalizaci sexuální výchovy v Polsku[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech[3] a na své legislativní usnesení ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Práva a hodnoty[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky[6],
– s ohledem na odůvodněný návrh Komise ze dne 20. prosince 2017 podle čl. 7 odst. 1 SEU týkající se otázky právního státu v Polsku, který nese název „Návrh rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky“ (COM(2017)0835),
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim, včetně zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí[7],
– s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva,
– s ohledem na čtyři řízení o nesplnění povinnosti, která Komise zahájila proti Polsku v reakci na reformu polského soudního systému;
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že podle článku 2 SEU je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, což jsou hodnoty společné všem členským státům, jimiž se EU a každý z jejích členských států musí řídit při své veškeré činnosti;
B. vzhledem k tomu, že právní stát je jednou ze společných hodnot, na nichž je EU založena; vzhledem k tomu, že Komise je podle Smluv spolu s Parlamentem a Radou odpovědná za zajištění toho, aby byla dodržována zásada právního státu jakožto základní hodnota Unie a aby bylo respektováno právo, hodnoty a zásady EU;
C. vzhledem k tomu, že pro zajištění právního státu a ochrany základních práv a občanských svobod občanů v EU má zásadní význam účinné, nezávislé a nestranné soudnictví;
D. vzhledem k tomu, že podle Listiny, EÚLP a judikatury ESLP souvisí sexuální a reprodukční zdraví žen s řadou lidských práv, včetně práva na život a na důstojnost, ochrany před nelidským a ponižujícím zacházením, práva na přístup ke zdravotní péči, práva na soukromí, práva na vzdělání a zákazu diskriminace, jak také vyplývá z polské ústavy;
E. vzhledem k tomu, že práva žen jsou lidskými právy, a jsou proto univerzální a nedělitelná; vzhledem k tomu, že Polsko ratifikovalo Istanbulskou úmluvu a přijalo Pekingskou deklaraci a její akční platformu, které vyzývají k přijetí opatření k zajištění přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, a vzhledem k tomu, že jakékoli porušení hodnoty právního státu může mít negativní dopad na práva žen;
F. vzhledem k tomu, že Ústavní soud byl zřízen jako jeden z ústředních prvků zajišťujících dělbu moci v demokracii založené na ústavě a ochranu právního státu v Polsku;
G. vzhledem k tomu, že nedávné události v Polsku, zejména politický a právní spor o složení Ústavního soudu a o nová pravidla jeho fungování, vyvolávají obavy ohledně schopnosti tohoto soudu bdít nad dodržováním ústavy a zaručit soulad s právním státem;
H. vzhledem k tomu, že jakékoli zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU některým členským státem se netýká pouze dotčeného členského státu, v němž takové riziko vznikne, ale má dopad i na ostatní členské státy, na vzájemnou důvěru mezi nimi a na samotnou podstatu Unie a základní práva jejích občanů zaručená právem Unie;
I. vzhledem k tomu, že na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 22. října 2020 se umělé přerušení těhotenství za asistence lékaře v případech, kdy prenatální vyšetření nebo jiné lékařské závěry naznačují vysokou pravděpodobnost závažné a nezvratné anomálie nebo nevyléčitelné nemoci plodu, stalo protiústavní; vzhledem k tomu, že následný zákon lze považovat za nejnovější z řady pokusů omezit sexuální a reprodukční zdraví a související práva v Polsku v posledních letech;
1. domnívá se, že zaručit plné dodržování společných evropských hodnot uvedených v článku 2 SEU je úkolem zásadního významu;
2. je přesvědčen o tom, že všechny členské státy musí při svých legislativních a správních postupech plně dodržovat právo EU a že veškeré právní předpisy, včetně primárního práva všech členských států a kandidátských zemí, musí odrážet a ctít základní evropské hodnoty, tedy demokratické zásady, právní stát a základní práva;
3. připomíná, že zákony týkající se polského Ústavního soudu, jež byly přijaty ve dnech 22. prosince 2015 a 22. července 2016, i balíček tří zákonů přijatý na konci roku 2016 vážně oslabily nezávislost a legitimitu Ústavního soudu a že zákony z 22. prosince 2015 a 22. července 2016 prohlásil tento soud ve dnech 9. března 2016 a 11. srpna 2016 za protiústavní; připomíná, že tyto nálezy nebyly v dané době zveřejněny a nebyly polskými orgány provedeny; vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že od nabytí účinnosti výše uvedených legislativních změn nelze v Polsku účinně zaručit soulad polských zákonů s ústavou;
4. připomíná, že řada soudců současného Ústavního soudu byla jmenována v rozporu s polskou ústavou, což vyvolává otázky ohledně jejich nestrannosti a nezávislosti i schopnosti hájit zásady obsažené v polské ústavě;
5. upozorňuje na to, že zpolitizovaný polský Ústavní soud dne 22. října prohlásil, že jedna ze tří výjimek ze zákazu umělého přerušení těhotenství, zejména pokud jde o případy vážného a nevratného poškození plodu, by měla být postavena mimo zákon; konstatuje, že toto rozhodnutí vynesli soudci, kteří byli zvoleni politiky z vládnoucí koalice vedené stranou Právo a spravedlnost (PiS), na nichž jsou tito soudci plně závislí, a to na základě žádosti skupiny poslanců vládnoucí koalice a s podporou hnutí za život, a že nález dosud nebyl uveřejněn, což má na polské ženy odrazující účinek a ponechává je v nejisté situaci;
6. zdůrazňuje, že ženy v Polsku mají právo na právní jistotu a na ochranu svého rozhodnutí učiněného v případě vážného a nezvratného poškození plodu, jak je stanoveno v polském právu na základě stávajícího právního rámce z roku 1993; zdůrazňuje, že soulad tří stávajících výjimek s ústavou nebyl Ústavním soudem zpochybněn do té doby, než vláda pod vedením PiS převzala kontrolu nad tímto soudem a soudní mocí obecně;
7. vyjadřuje politování nad navrhovanými změnami zákona ze dne 16. července 2020 o výkonu profese lékaře a zubního lékaře, na jejichž základě by lékaři spolu se zdravotnickými zařízeními, jako jsou nemocnice, již nebyli ze zákona povinni odkázat na alternativní zdravotnické zařízení nebo lékaře v případě, že sami odepřou poskytnout služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví z důvodu osobního přesvědčení;
8. konstatuje, že v současné době je běžnou praxí lékařů v Polsku odmítnout poskytnutí zdravotních služeb, jako je legální umělé přerušení těhotenství, nebo předepsat antikoncepci na základě výhrady svědomí, a to i v situacích, kdy prodlení může ohrozit život nebo zdraví pacientky; zdůrazňuje, že výhrada svědomí rovněž brání v poskytnutí přístupu k prenatálnímu vyšetření, což představuje nejen porušení práva žen na informace o stavu plodu, ale v mnoha případech také stojí v cestě úspěšné léčbě dítěte během těhotenství či v době bezprostředně po něm;
9. připomíná, že umělé přerušení těhotenství by nemělo být považováno za nouzovou antikoncepční metodu a nemělo by tak být ani využíváno; zdůrazňuje, že je třeba zajistit komplexní sexuální výchovu a výchovu v oblasti vztahů odpovídající věku žáků, neboť nedostatek informací a vzdělání o pohlavním styku a sexualitě může vést k vyššímu počtu případů neplánovaného těhotenství;
10. zdůrazňuje, že přístup ke zdravotní péči, mimo jiné i v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv, je jedním ze základních lidských práv; vyjadřuje politování nad tím, že přístup k službám zdravotní péče zůstává v některých oblastech Polska omezen: podle Nejvyššího kontrolního úřadu byly v roce 2018 pouze 2 % těhotných žen žijících ve venkovských oblastech v Polsku podrobeny všem standardním testům, které jsou prováděny během těhotenství, jako je vyšetření plodu pomocí ultrazvuku, KTG vyšetření nebo krevní testy matek;
11. konstatuje, že se po celé zemi konají poklidné protesty vyjadřující nesouhlas s výše uvedeným nálezem a postupem vlády a že 73 % Poláků s nálezem Ústavního soudu nesouhlasí[8];
12. vítá prozatímní dohodu ze dne 5. listopadu 2020 o právních předpisech k vytvoření mechanismu, který by umožnil pozastavit vyplácení unijních finančních prostředků členskému státu v případě, že zde existuje riziko rozporu s právním státem;
13. vyzývá Komisi, aby posoudila nejnovější vývoj v Polsku a nedávný nález zpolitizovaného soudu jakožto další příklad ovládnutí soudní moci politiky a coby součást systémového zhroucení právního státu v Polsku;
14. vyzývá Komisi, aby přistoupila k důkladnému posouzení složení Ústavního soudu a zvážila zahájení řízení o nesplnění povinnosti v souvislosti s jeho nálezy a jeho nezákonným složením, které vyvolávají otázky ohledně schopnosti tohoto orgánu hájit polskou ústavu;
15. naléhavě vyzývá polskou vládu, aby plně zohlednila doporučení Benátské komise týkající se organizace systému soudnictví, mimo jiné i při provádění další reformy Nejvyššího soudu;
16. vyzývá Radu, aby se touto záležitostí a dalšími obviněními z porušování základních práv v Polsku zabývala;
17. vyzývá polskou vládu, aby urychleně a v plném rozsahu provedla rozsudky Soudního dvora Evropské unie a aby dodržovala zásadu přednosti unijního práva, jakož i rozsudky ESLP;
18. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě, prezidentovi, vládě a parlamentu Polska a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2019)0111.
- [2] Přijaté texty, P9_TA(2019)0058.
- [3] Přijaté texty, P9_TA(2019)0349.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2019)0407.
- [5] Přijaté texty P9_TA(2020)0054.
- [6] Přijaté texty, P9_TA(2020)0225.
- [7] Přijaté texty P9_TA(2019)0101.
- [8] průzkum zadaný deníkem Gazeta Wyborcza a provedený společností Kantar ve dnech 26.–27. října 2020.