Návrh usnesení - B9-0402/2020Návrh usnesení
B9-0402/2020

NÁVRH USNESENÍ o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví

9.12.2020 - (2020/2896(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
předložený v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu

Irène Tolleret, Samira Rafaela, Karen Melchior, María Soraya Rodríguez Ramos, Chrysoula Zacharopoulou, Sylvie Brunet, Radka Maxová, Susana Solís Pérez, Nathalie Loiseau, Sophia in ’t Veld
za skupinu Renew
Maria da Graça Carvalho, Frances Fitzgerald
za skupinu PPE
Maria Noichl
za skupinu S&D
Alice Kuhnke, Gwendoline Delbos‑Corfield, Diana Riba i Giner, Sylwia Spurek, Ernest Urtasun, Monika Vana
za skupinu Verts/ALE
Eugenia Rodríguez Palop, Elena Kountoura
za skupinu GUE/NGL


Postup : 2020/2896(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B9-0402/2020
Předložené texty :
B9-0402/2020
Přijaté texty :

B9‑0402/2020

Usnesení Evropského parlamentu o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví

(2020/2896(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 8, 10, 19, čl. 153 odst. 1 písm. i), článek 157 a 236 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

 s ohledem na články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

 s ohledem na čl. 2 odst. 1 jednacího řádu Rady,

 s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (směrnice zaměřená na boj proti diskriminaci) (COM(2008)0426) předložený Komisí dne 2. července 2008,

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání[1],

 s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech), který Komise předložila dne 14. března 2012 (COM(2012)0614),

 s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), která vstoupila v platnost dne 1. srpna 2014,

 s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, který předložila Komise dne 4. března 2016 (COM(2016)0109),

 s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o dalších opatřeních pro potírání genderově podmíněného násilí[2],

 s ohledem na své usnesení ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů[3],

 s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU[4],

 s ohledem na index rovnosti žen a mužů za rok 2020 zveřejněný dne 28. října 2020, který vypracovává Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE),

 s ohledem na zprávu institutu EIGE ze dne 19. listopadu 2020 o nerovnostech mezi ženami a muži v péči a odměňování v EU,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 nazvané „Ekonomiky založené na genderové rovnosti v EU: další postup“,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 2. prosince 2020 o dstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů,

 s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na jeho zásadu č. 2, 3, 9 a 15,

 s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje dohodnuté v roce 2015, a zejména na cíle č. 5 a 8,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

 s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Akční plán pro rovnost žen a mužů (GAP) III – Ambiciózní agenda pro gendrovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU“ (JOIN(2020)0017),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020-2025“ (COM(2020)0698),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020 nazvané „Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro romskou menšinu – rovnost, začlenění a účast“ (COM(2020)0620),

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou a klíčovým cílem Evropské unie; vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je součástí základních práv, která jsou zakotvena ve Smlouvách a v Listině základních práv, a mělo by být plně dodržováno;

B. vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU stanoví zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, podle níž by Unie měla při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy;

C. vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví a genderové identity se často protíná s diskriminací na základě jiných důvodů, jako je rasa, barva pleti, etnický nebo sociální původ, genetické rysy, jazyk, náboženské vyznání nebo přesvědčení, politické názory či jakékoli jiné názory, příslušnost k národnostní menšině, majetek, narození, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientace, což způsobuje dvojí či vícenásobnou diskriminaci; vzhledem k tomu, že pro dosažení rovnosti žen a mužů a rovnosti obecně má zásadní význam horizontální průřezová perspektiva a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do politik EU;

D. vzhledem k tomu, že v jakékoli politice rovnosti žen a mužů je zásadní horizontální průřezová perspektiva, aby bylo možné tyto mnohačetné hrozby diskriminace rozpoznat a řešit; vzhledem k tomu, že v politikách EU dosud nebyl uplatňován intersekcionální přístup a důraz byl kladen většinou na individuální rozměr diskriminace, což neřeší její institucionální, strukturální a historickou dimenzi; vzhledem k tomu, že průřezová analýza nám nejen umožňuje porozumět strukturálním překážkám, ale také nabízí důkazy pro stanovení referenčních hodnot a nalezení cesty ke strategickým a účinným politikám proti systémové diskriminaci, vyloučení a genderovým nerovnostem;

E. vzhledem k tomu, že podle indexu rovnosti žen a mužů institutu EIGE za rok 2020 zatím žádná země EU nedosáhla úplné rovnosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že pokrok EU v oblasti rovnosti žen a mužů je stále pomalý, ačkoli výsledky indexu se zlepšují v průměru o jeden bod každé dva roky; vzhledem k tomu, že tímto způsobem dosáhne EU rovnosti žen a mužů za více než 60 let;

F. vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí ve všech svých podobách představuje diskriminaci a porušování lidských práv zakořeněné v genderové nerovnosti a že napomáhá k jejímu přetrvávání a upevňování; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí je jednou z největších překážek bránících dosažení rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že z průzkumu provedeného Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA) v roce 2014 vyplynulo, že každá třetí žena ve věku od 15 let zažila fyzické či sexuální násilí, že 55 % žen se setkalo s jednou či více formami sexuálního obtěžování a že v důsledku domácího násilí zemře v průměru každé dva a půl dne jedna žena; vzhledem k tomu, že předpokladem rovnosti je život bez násilí; vzhledem k tomu, že každý rok dojde v EU k přibližně 3 500 femicidám spojeným s domácím násilím;[5] vzhledem k tomu, že údaje rozčleněné podle pohlaví a zohledňující rovnost žen a mužů, které jsou svojí povahou srovnatelné, mají zásadní význam pro zohlednění celého rozsahu genderově podmíněného násilí, zviditelnění nerovností a vytvoření cílených politik; vzhledem k tomu, že takové údaje v různých oblastech politiky EU a členských států stále chybí;

G. vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů Komise činí rozdíl v hodinové mzdě žen a mužů v EU 16 %, ačkoli se tento údaj v jednotlivých členských státech významně liší; vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů se zvýší na 40 %, pokud se zohlední míra zaměstnanosti a celková účast na trhu práce; vzhledem k tomu, že situace se ještě zhoršuje po odchodu žen do důchodu, neboť jejich důchody jsou o 37 % nižší než důchody mužů, a to mimo jiné kvůli rozdílům v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v EU se v jednotlivých členských státech výrazně liší a že v roce 2018 byla u mužů stále vyšší (79 %) než u žen (67,4 %); vzhledem k tomu, že v roce 2018 v EU pracovalo na částečný úvazek 31,3 % zaměstnaných žen ve věku od 20 do 64 let oproti 8,7 % mužů; vzhledem k tomu, že žena jsou nadměrně zastoupeny v neformální ekonomice, nedobrovolné práci na částečný úvazek a málo placených pracovních místech;

H. vzhledem k tomu, že neplacenou pečovatelskou a domácí práci většinou vykonávají ženy, což má dopad na zaměstnanost a kariérní postup a prohlubuje rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů, v jejich odměňování a ve výši jejich důchodů; vzhledem k tomu, že podle odhadů zajišťují 80 % služeb v pečovatelském sektoru neformální pečovatelé, což jsou většinou ženy (75 %), včetně žen z řad přistěhovalců;

I. vzhledem k tomu, že ženy jsou na trhu práce tudíž stále nedostatečně zastoupeny a jsou vystaveny různým formám diskriminace, a vzhledem k tomu, že cílem je nabídnout jim na pracovišti tytéž příležitosti jako mužům, aby se snížily výše uvedené rozdíly;

J. vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 nazvané „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ (COM(2020)0014) je zlepšení péče o děti a služby dlouhodobé péče součástí řešení, které má zajistit, aby byly pečovatelské povinnosti rozděleny mezi muže a ženy spravedlivěji, s cílem usnadnit ženám účast na trhu práce za stejných podmínek jako mají muži;

K. vzhledem k tomu, že genderové rozdíly a strukturální překážky přetrvávají v mnoha oblastech, omezují ženy a muže na vykonávání svých tradičních rolí a omezují možnosti žen plně požívat svého základního práva na rovnost v zaměstnání, práci a v odměňování;

L. vzhledem k tomu, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny na pozicích s rozhodovacími pravomocemi, mimo jiné v odvětví hospodářství, a že rovného zastoupení žen a mužů ve volených orgánech nebylo zdaleka dosaženo; vzhledem k tomu, že podle institutu EIGE tvoří ženy méně než třetinu všech poslanců v zemích EU; vzhledem k tomu, že většina rozhodovacích orgánů postrádá odborné znalosti v oblasti rovnosti žen a mužů;

M. vzhledem k tomu, že stereotypní postoje ke genderovým rolím prohlubují genderové nerovnosti a napomáhají k přetrvávání genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že překonávání genderových nerovností je v zájmu celé společnosti, a vzhledem k tomu, že v úsilí o odstranění genderových rozdílů a genderově podmíněného násilí má rozhodující význam zapojení mužů;

N. vzhledem k tomu, že zásadní význam pro dosažení rovnosti žen a mužů má přístup k péči o sexuální a reprodukční zdraví a souvisejícím právům; vzhledem k tomu, že odpírání služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv je jednou z forem genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že Parlament se problematice sexuálního a reprodukčního zdraví a práv věnoval v nedávno přijatém program „EU pro zdraví“, aby zajistil včasný přístup ke zboží, kterého je zapotřebí k bezpečnému zajištění sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

O. vzhledem k tomu, že v EU bylo dosaženo změny k lepšímu, avšak stále je co zdokonalovat, neboť jsme svědky silného odporu vůči rovnosti žen a mužů a právům žen, mimo jiné v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; vzhledem k tomu, že je nutné čelit této regresi a hájit rovnost žen a mužů a práva žen na nejvyšší politické úrovni;

P. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 měla v důsledku stávajících nerovností nepřiměřený dopad na ženy a dívky, který vedl mimo jiné k prudkému nárůstu genderově podmíněného násilí a vyšší míře odchodu z trhu práce; vzhledem k tomu, že zásadní význam má začleňování genderového hlediska do všech fází reakce na krizi COVID-19;

Q. vzhledem k tomu, že ženy zastávají nejvíce nejistá zaměstnání v naší společnosti, a proto byly během pandemie COVID-19 nejvíce postiženy částečnou nezaměstnaností, rizikem ztráty pracovního místa a nucenou prací na dálku z důvodu chybějící péče o děti; vzhledem k tomu, že jedna pětina žen v EU již byly ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením[6]; vzhledem k tomu, že ženy také tvoří 85 % rodin s jedním rodičem, jež jsou ještě více vystaveny nejistotě a větší chudobě; vzhledem k tomu, že podle předpokladů se v nadcházejících měsících propadne do chudoby 500 milionů osob[7] na světě, přičemž většinu z nich budou tvořit ženy; vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení mají strukturální příčiny, které je třeba vymýtit a zastavit, zejména prostřednictvím politik zaměstnanosti, bydlení, mobility a přístupu k veřejným službám;

R. vzhledem k tomu, že krize COVID-19 poukázala na význam integrace EU a upevnění spolupráce a dialogu mezi členskými státy, výměny řešení a zajištění opatření a koordinovaných reakcí na úrovni EU, a to i v oblasti rovnosti žen a mužů;

S. vzhledem k tomu, že na základě dohody mezi Parlamentem a Radou se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů stane vůbec poprvé horizontální prioritou víceletého finančního rámce na období 2021–2027, přičemž by měl být doplněn o posouzení dopadů prováděného u každého legislativního návrhu a návrhu politiky a monitorováním a hodnocením programů zohledňujícím genderové hledisko, mimo jiné sledováním finančních prostředků určených na rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že je třeba rovněž sledovat genderové rozpočtování na nejvyšší politické úrovni v rámci facility na podporu oživení a odolnosti a hlavních programů financování EU; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů a naplňování práv žen a dívek jsou předpokladem pro hospodářskou obnovu a udržitelný rozvoj podporující začlenění;

T. vzhledem k tomu, že od přijetí Istanbulské úmluvy již uplynulo osm let a dosud nebyla ratifikována všemi členskými státy ani EU; vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva je v současné době nejvýznamnějším mezinárodním nástrojem k prevenci a potírání genderově podmíněného násilí;

U. vzhledem k tomu, že Parlament v několika usneseních, například ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o opatřeních pro potírání genderově podmíněného násilí, vyzval Radu, aby využila přechodného ustanovení čl. 83 odst. 1 SFEU k tomu, aby genderově podmíněné násilí zařadila mezi trestné činy vymezené na úrovni EU; vzhledem k tomu, že Parlament již mnohokrát vyzval k přijetí směrnice o prevenci a potírání genderově podmíněného násilí;

V. vzhledem k tomu, že od doby, kdy Komise předložila svůj návrh směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech) a Parlament přijal svůj postoj v prvním čtení k tomuto návrhu, uplynulo sedm let, a přesto nebylo dosud dosaženo dohody a návrh je od té doby zablokován v Radě;

W. vzhledem k tomu, že od doby, kdy Komise předložila návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, uplynulo dvanáct let, přičemž dosud nebylo dosaženo žádné dohody a návrh je od té doby zablokován v Radě;

X. vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech ze dne 10. prosince 2019 nazvaných „Ekonomiky založené na genderové rovnosti v EU: další postup“ zdůraznila, že „zatímco staré výzvy přetrvávají, objevují se nové. Cílů stanovených pro oblast rovnosti žen a mužů zatím nebylo plně dosaženo“, přičemž vyzvala Komisi a členské státy, aby „posilovaly genderovou rovnost [...] aktivním prosazováním politického dialogu na vysoké úrovni o otázkách genderové rovnosti na úrovni EU a na nejvyšší politické úrovni“;

Y. vzhledem k tomu, že se ukázalo, že politický dialog na vysoké úrovni a dialog na úrovni EU jsou účinné při snižování rozdílů mezi členskými státy a podpoře evropské integrace ve většině oblastí politiky; vzhledem k tomu, že strukturovaný dialog na nejvyšší politické úrovni má zásadní význam pro ochranu a podporu práv žen a rovnosti žen a mužů prostřednictvím přijímání právních předpisů EU zohledňujících genderové hledisko;

Z. vzhledem k tomu, že úloha Rady jakožto spolunormotvůrce v EU je zcela zásadní; vzhledem k tomu, že složení Rady musí být navrhována tak, aby reagovala na současné politické výzvy a priority; vzhledem k tomu, že skutečnost, že chybí Rada ve složení pro rovnost pohlaví, zvyšuje riziko přijímání právních předpisů nezohledňujících genderové hledisko;

AA. vzhledem k tomu, že nynější Komise projevila pevné odhodlání prosazovat rovnost žen a mužů, a to v politických směrech své předsedkyně i prostřednictvím následných opatření;

AB. vzhledem k tomu, že otázkám rovnosti žen a mužů se v současnosti věnuje pozornost na úrovni Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, což náležitě nezohledňuje veškeré aspekty, jež je třeba řešit;

AC. vzhledem k tomu, že Parlament již vyzval k vytvoření nové Rady ve složení ministrů a státních tajemníků, kteří jsou odpovědní za rovnost žen a mužů;

AD. vzhledem k tomu, že některá předsednictví Rady Evropské unie skutečně vyvíjela úsilí o pořádání neformálních schůzí ministrů a státních tajemníků odpovědných za rovnost žen a mužů a o začlenění otázek rovnosti žen a mužů na programy jednání; vzhledem k tomu, že tuto praxi je nutno institucionalizovat vytvořením stálého vyhrazeného fóra;

AE. vzhledem k tomu, že je zcela zásadní přijmout jednotný postup, aby bylo možné sbližovat práva žen v Evropě směrem k vyšší úrovni a harmonizovat je na základě pevné shody členských států, a to sdílením a prováděním nejambicióznějších právních předpisů Unie a prováděním osvědčených postupů, které v současnosti v EU platí;

AF. vzhledem k tomu, že zatímco existuje komisařka výhradně odpovědná za rovnost a Parlament má výbor zaměřený na práva žen a rovnost pohlaví, neexistuje žádné zvláštní složení Rady pro rovnost žen a mužů a ministři a státní tajemníci, kteří jsou odpovědní za rovnost žen a mužů, nemají žádné vyhrazené a formalizované fórum k diskusi;

AG. vzhledem k tomu, že Evropská rada má na základě kvalifikované většiny právo stanovit (nebo měnit) seznam složení, v nichž Rada zasedá, s výjimkou Rady pro obecné záležitosti a Rady pro zahraniční věci;

1. vyjadřuje politování nad tím, že ministři a státní tajemníci, kteří jsou odpovědní za rovnost žen a mužů, nemají žádné vyhrazené institucionální fórum, které by zástupcům členských států umožnilo se pravidelně setkávat, diskutovat, zpracovávat předpisy, přijímat politická rozhodnutí a vyměňovat si osvědčené postupy; zdůrazňuje, že setkávání ministrů a státních tajemníků, kteří jsou odpovědní za rovnost žen a mužů, nabídne lépe zaměřené a účinnější fórum pro spolupráci, zajistí důslednější začleňování rovnosti žen a mužů do strategií a politických procesů EU, jakož i jednotný přístup a koordinaci všech souvisejících politik;

2. zdůrazňuje, že je důležité, aby se ministři a státní tajemníci, kteří jsou odpovědní za rovnost žen a mužů, setkávali v rámci jednoho vyhrazeného, formálního fóra, aby mohli vypracovávat společná a konkrétní opatření a právní předpisy k řešení problémů v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů a zajistit, aby otázky rovnosti žen a mužů byly projednávány na nejvyšší politické úrovni, s přihlédnutím k různým podobám diskriminace, které rasově označují ženy, ženy patřící k etnickým, náboženským a jazykovým menšinám, starší ženy, ženy se zdravotním postižením, romské ženy, ženy LBTI, ženy z řad uprchlíků a migrantů a ženy ohrožené sociálním vyloučením;

3. zdůrazňuje význam politického signálu v podobě vytvoření složení Rady pro rovnost žen a mužů; potvrzuje, že zvláštní složení Rady pro rovnost žen a mužů, jež by ministrům a státním tajemníkům odpovědným za rovnost žen a mužů umožnilo se pravidelně setkávat a diskutovat, posílí začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do právních předpisů EU, jakož i dialog a spolupráci mezi členskými státy, výměnu osvědčených postupů a právní předpisy i kapacitu pro vypracovávání společných reakcí na celoevropské problémy, a přispěje k překonávání rozdílů mezi členskými státy a k harmonizaci ochrany práv žen a rovnosti žen a mužů v Evropě prostřednictvím meziodvětvového přístupu;

4. zdůrazňuje, že zvláštní složení Rady pro rovnost žen a mužů by se stalo klíčovým prvkem pro odblokování jednání o hlavních spisech týkajících se rovnosti žen a mužů, konkrétně ratifikace Istanbulské úmluvy, přijetí směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech) a směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (směrnice zaměřená na boj proti diskriminaci), a pro podporu dalších genderových otázek, jež je třeba řešit v nadcházejících letech, například zařazení genderově podmíněného násilí mezi trestné činy vymezené na úrovni EU a přijetí budoucí směrnice o genderově podmíněném násilí;

5. vyzývá Radu a Evropskou radu, aby vytvořily Radu ve složení pro rovnost žen a mužů s cílem usnadnit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik a právních předpisů EU;

6. vyzývá Evropskou radu, aby kvalifikovanou většinou změnila seznam složení, v nichž Rada zasedá, v souladu s článkem 236 SFEU a čl. 2 odst. 1 jednacího řádu Rady;

7. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

 

Poslední aktualizace: 14. prosince 2020
Právní upozornění - Ochrana soukromí