Návrh usnesení - B9-0058/2021Návrh usnesení
B9-0058/2021

NÁVRH USNESENÍ o zmírňování následků zemětřesení v Chorvatsku

18.1.2021 - (2021/2504(RSP))

předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu

Karlo Ressler, Andrey Novakov, José Manuel Fernandes, Sunčana Glavak, Željana Zovko, Tomislav Sokol, Daniel Buda, Mircea-Gheorghe Hava
za skupinu PPE

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0057/2021

Postup : 2021/2504(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B9-0058/2021
Předložené texty :
B9-0058/2021
Hlasování :
Přijaté texty :

B9-0058/2021

Usnesení Evropského parlamentu o zmírňování následků zemětřesení v Chorvatsku

(2021/2504(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

 s ohledem na článek 174, čl. 175 třetí pododstavec a článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie,

 s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie[1] ve znění nařízení (EU) č. 661/2014[2] a nařízení (EU) 2020/461[3],

 s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie[4] ve znění nařízení (EU) č. 2018/1475[5] a rozhodnutí (EU) č. 2019/420[6],

 s ohledem na pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. května 2020 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (COM(2020)0450),

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006[7] ve znění nařízení (EU) 2015/1839[8], nařízení (EU) 2016/2135[9], nařízení (EU) 2017/825[10], nařízení (EU) 2017/1199[11], nařízení (EU) 2017/2305[12], nařízení (EU, Euratom) 2018/1046[13], nařízení (EU) 2018/1719[14], nařízení (EU) 2019/711[15], nařízení (EU) 2020/460[16], nařízení (EU) 2020/558[17], nařízení (EU) 2020/1041[18] a nařízení (EU) 2020/1542[19],

 s ohledem na nařízení Rady (EU) 2016/369 ze dne 15. března 2016 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie[20] ve znění nařízení Rady (EU) 2020/521 ze dne 14. dubna 2020 o aktivaci mimořádné podpory podle nařízení (EU) 2016/369 a o změně jeho ustanovení s ohledem na výskyt onemocnění COVID‐19[21],

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 s názvem „Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň“ (COM(2020)0662),

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“)[22] ve znění opravy nařízení ze dne 24. dubna 2014,

 s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci[23] ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003[24], nařízení (ES) č. 219/2009[25] a nařízení (EU) 2019/1243[26],

 s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, a zejména na článek 11 této dohody[27],

 s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. října 2020 o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Chorvatsku a Polsku v souvislosti s přírodními katastrofami a vyplacení záloh Chorvatsku, Německu, Řecku, Maďarsku, Irsku, Portugalsku a Španělsku v souvislosti s ohrožením veřejného zdraví (COM(2020)0960),

 s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 30. října 2020, kterým se přijímá postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 9 Evropské unie na rozpočtový rok 2020[28],

 s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2020 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 9/2020 na rozpočtový rok 2020, který je přiložen k návrhu rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Chorvatsku a Polsku v souvislosti s přírodními katastrofami a vyplacení záloh Chorvatsku, Německu, Řecku, Maďarsku, Irsku, Portugalsku a Španělsku v souvislosti s ohrožením veřejného zdraví[29],

 s ohledem na závěry Rady ze dne 28. listopadu 2008 vyzývající ke zvýšení schopností civilní ochrany prostřednictvím systému evropské vzájemné pomoci založeného na modulovém přístupu k civilní ochraně,

 s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2007 o dopadu zemětřesení na regiony[30],

 s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy[31],

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že minulý rok zasáhla Chorvatsko vlna velkých ničivých zemětřesení, z nichž jedno zasáhlo dne 22. března 2020 město Záhřeb a Záhřebskou a Krapinsko-zagorskou župu a dosáhlo síly 5,5, další dvě zemětřesení o síle 5,2 a 6,4 zasáhla dne 28. a 29. prosince 2020 Sisacko-moslavinskou župu a tutéž župu zasáhlo zemětřesení o síle 5,0 ještě dne 6. ledna 2021; vzhledem k tomu, že tato zemětřesení byla tak silná, že způsobila škody daleko od svých epicenter;

B. vzhledem k tomu, že březnové zemětřesení bylo nejsilnějším zemětřesením v záhřebském regionu od roku 1880, poničilo více než 26 000 budov, z nichž 1 900 bylo prohlášeno za nepoužitelné, a způsobilo škody za více než 11,5 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že v následujícím měsíci bylo v širší oblasti kolem epicentra zaznamenáno více než 145 následných otřesů a záchvěvů;

C. vzhledem k tomu, že město Záhřeb a Záhřebská a Krapinsko-zagorská župa se z tohoto zemětřesení dosud zotavují, neboť mělo obrovský socioekonomický dopad a zničující dopad na infrastrukturu, přičemž zapříčinilo úmrtí jedné osoby a zranění 26 dalších, což bude mít dlouhodobé psychologické následky; vzhledem k tomu, že při zemětřesení byly poškozeny budovy nevyčíslitelné hodnoty a velkého kulturního a historického významu;

D. vzhledem k tomu, že Evropský parlament v listopadu 2020 schválil vyčlenění 683,7 milionu EUR z Fondu solidarity Evropské unie na řešení následků zemětřesení, které postihlo Záhřeb v březnu 2020;

E. vzhledem k tomu, že poslední zemětřesení ve střední části Chorvatska prakticky zničilo město Petrinja, vážně poškodilo nedaleká města Glina, Sisak, Hrvatska Kostajnica, Majske Poljane a další obce v  Sisacko-moslavinské župě a způsobilo největší finanční, materiální a socioekonomické škody od dob místní občanské války; vzhledem k tomu, že v Záhřebské a Karlovacké župě byla zasažena i další města a vesnice, jejichž obyvatelé museli odejít ze svých domovů;

F. vzhledem k tomu, že při otřesech zemřelo 7 lidí, 26 lidí bylo zraněno a bylo poškozeno více než 30 000 budov a že tyto otřesy pocítili i obyvatelé Slovinska, Rakouska, Itálie, Maďarska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a v menší míře také Německa, Slovenska a Česka;

G. vzhledem k tomu, že následné otřesy pokračovaly i v dalších dnech a v postižené oblasti jsou stále pociťovány; vzhledem k tomu, že kvůli nejistotě a strachu z možných nových otřesů, k nimž denně dochází, pociťují obyvatelé permanentní tíseň; vzhledem k tomu, že hrozí, že v důsledku následných zemětřesení se v postižené oblasti zřítí další budovy;

H. vzhledem k tomu, že podle chorvatské seismologické služby bylo v postižené oblasti od 28. prosince 2020 zaznamenáno až 574 zemětřesení o síle větší než 2;

I. vzhledem k tomu, že v důsledku zemětřesení, k nimž došlo uprostřed pandemie COVID-19, trpí lidé žijící v postižených oblastech silným stresem, což by mohlo v blízké budoucnosti vyvolat problémy v oblasti duševního zdraví a posttraumatický stresový syndrom;

J. vzhledem k tomu, že tento region a města v něm utrpěly obrovské materiální a finanční škody a je třeba je bezodkladně a rychle obnovit; vzhledem k tomu, že otřesy přivedly velký počet obyvatel postižených oblastí na pokraj zoufalství a způsobily různé nepřímé škody v okolních oblastech; vzhledem k tomu, že postižená oblast byla již předtím extrémně sociálně znevýhodněna a hospodářsky chudá a že zemětřesení budou mít další negativní finanční a sociálně-psychologické dopady jak na obyvatele, tak na celý region;

K. vzhledem k tomu, že v městě Petrinja musí být podle odhadů přibližně 90 % domů strženo; vzhledem k tomu, že menší samoty a vesnice v okolí města Glina (jako např. Majske Poljane) měly již před zemětřesením pouze částečný přístup k elektřině a vodě a že tato mimořádná událost jejich obyvatele ještě více odřízla od základní infrastruktury a služeb;

L. vzhledem k tomu, že ve dnech 22. března a 29. prosince 2020 aktivovalo Chorvatsko mechanismus civilní ochrany Unie a požádalo o zimní stany, systémy osvětlení a světelné věže, elektrické přímotopy, skládací lůžka, spací pytle a obytné kontejnery;

M. vzhledem k tomu, že existují náznaky, že otřesy poškodily hráze a protipovodňové systémy, což by v již tak zdevastovaných oblastech mohlo v tomto ročním období vyznačujícím se hojnými srážkami a záplavami způsobit další škody;

N. vzhledem k tomu, že otřesy vážně poškodily místní a regionální infrastrukturu, zničily historické a kulturní dědictví a narušily hospodářskou činnost, zejména zemědělství a chov hospodářských zvířat, což je odvětví, na němž je místní populace nejvíce závislá; vzhledem k tomu, že lidé postižení zemětřesením potřebují plnou podporu a dlouhodobý program obnovy;

O. vzhledem k tomu, že místní zemědělské struktury jako budovy, stroje, vybavení a pole byly vážně poškozeny a velké množství skotu muselo být přemístěno do jiných zemědělských podniků nebo urychleně poraženo;

P. vzhledem k tomu, že zemětřesení významně narušilo fungování veřejných služeb a institucí; vzhledem k tomu, že celá řada škol musí být kompletně zbourána a některé univerzitní budovy, například Metalurgická fakulta a Pedagogická fakulta v Sisaku, již nemohou plnit svůj základní účel;

Q. vzhledem k tomu, že zdravotní středisko v Sisaku muselo být bezprostředně po zemětřesení evakuováno, což pacienty s COVID-19 a dalšími onemocněními vystavilo zvýšeným zdravotním rizikům; vzhledem k tomu, že zdravotní střediska i lékárny ve městech Glina a Petrinja byly vážně poškozeny; vzhledem k tomu, že zemětřesení vystavilo chorvatský zdravotní systém další zátěži a potenciálně urychlilo šíření onemocnění COVID-19, zejména v postižených oblastech;

R. vzhledem k tomu, že některá území v Evropské unii jsou zranitelnější než jiné oblasti a hrozí jim vysoké riziko zemětřesení; vzhledem k tomu, že za posledních 20 let zemřely v důsledku ničivých zemětřesení, která zasáhla Evropu, tisíce lidí a statisíce jich přišly o domov;

S. vzhledem k tomu, že je nezbytné řádně koordinovat a monitorovat udržitelnou obnovu oblastí, aby bylo možné napravit způsobené hospodářské a sociální ztráty, a zároveň zajistit transparentnost, uplatňovat osvědčené postupy a dodržovat pravidla pro veřejné zakázky;

T. vzhledem k tomu, že dne 5. ledna 2020 vyhlásila chorvatská vláda v nejpostiženějších oblastech, konkrétně v Sisacko-moslavinské župě a v některých částech Záhřebské a Karlovacké župy, stav pohromy;

U. vzhledem k tomu, že rychlá a profesionální reakce vnitrostátních a místních orgánů, jednotek civilní ochrany a záchranných složek, chorvatských ozbrojených sil a různých humanitárních organizací výrazně zmírnila bezprostřední následky zemětřesení;

V. vzhledem k tomu, že chorvatský lid prokázal nebývalou solidaritu tím, že bezprostředně po zemětřesení nabídl místním a národním orgánům obrovskou spontánní pomoc a soukromé dary v hodnotě téměř 100 milionů HRK;

W. vzhledem k tomu, že je třeba, aby proces obnovy zohledňoval zkušenosti z minulosti a aby proběhl co nejrychleji a nejtransparentněji a pod dohledem odborníků; vzhledem k tomu, že je třeba zaručit bezpečnost, stabilitu a budoucí vyhlídky osob postižených zemětřesením s cílem zajistit, aby mohly i nadále žít v tomto regionu a aby tato oblast nebyla dále znevýhodněna škodlivými dopady vylidňování a nepříznivým demografickým výhledem;

X. vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby byla ve všech částech postižené oblasti neprodleně vybudována infrastruktura, která byla již před zemětřesením nedostatečná, a spolu s ní zajištěno poskytování všech základních potřeb a služeb;

Y. vzhledem k tomu, že postižená území čelila již před zemětřesením pomalému hospodářskému růstu a vylidňování, mimo jiné v důsledku občanské války z 90. let 20. století, která závažně narušila jejich obnovu a rozvoj; vzhledem k tomu, že zemětřesení by mohla mít ničivý dopad na životaschopnost venkovských oblastí, generační obměnu v zemědělství, zaměstnanost a infrastrukturu a řetězový dopad na hospodářskou a sociální soudržnost;

Z. vzhledem k tomu, že krize COVID-19 a šíření viru dále komplikují záchranné práce a obnovu; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zatěžuje chorvatské hospodářství a vyžaduje dodatečné finanční zdroje; vzhledem k tomu, že škody na nemocnicích a dalších veřejných zdravotních zařízeních, které zemětřesení v postižené oblasti napáchalo, mají negativní dopad na situaci související s pandemií COVID-19;

1. vyjadřuje hlubokou účast a soucit s osobami postiženými zemětřesením a jejich rodinnými příslušníky, stejně jako s chorvatskými národními, regionálními a místními orgány, které jsou zapojeny do poskytování humanitární pomoci po této pohromě;

2. oceňuje neúnavné a rychlé nasazení záchranářských týmů, pracovníků civilní ochrany, chorvatských ozbrojených sil, dobrovolníků, organizací občanské společnosti, mezinárodních organizací a místních, regionálních a celostátních orgánů v postižených oblastech ve snaze zachránit životy, omezit rozsah škod a zajistit základní činnosti s cílem zachovat důstojnou životní úroveň; vyjadřuje svou vděčnost všem osobám, organizacím a iniciativám, které tyto snahy podpořily a poslaly podporu a pomoc;

3. vítá solidaritu členských států a dalších zemí, které poskytují podporu při této mimořádné situaci v podobě vzájemné pomoci, včetně základních potřeb, finanční pomoci, dobrovolníků a jiné podpory, čímž pomáhají zmírnit zátěž vyplývající z prováděných zásahů; vítá solidaritu, kterou projevily orgány EU a mezinárodní společenství prostřednictvím vzájemné pomoci při mimořádných situacích;

4. vítá rychlou a včasnou reakci Komise a skutečnost, že na místo osobně dorazili komisař pro řešení krizí Janez Lenarčić a místopředsedkyně Komise Dubravka Šuica, což je jasný a potřebný signál evropské podpory a solidarity vůči Chorvatsku;

5. vyjadřuje znepokojení nad nehostinnými povětrnostními podmínkami, které jsou očekávány v nadcházejících měsících; vyzývá proto Komisi, aby určila veškeré možné způsoby, jak lze bezprostředně poskytnout pomoc a podporu chorvatským orgánům s cílem zaručit důstojné a bezpečné životní podmínky osobám, jež přišly o své domovy;

6. zdůrazňuje závažnost situace na místě, která vyvíjí značný a intenzivní finanční tlak na vnitrostátní, regionální a místní veřejné orgány v Chorvatsku a může vést k nezvratnému úbytku obyvatelstva v postižených oblastech, přičemž postižené osoby čelí ničivým sociálním a ekonomickým důsledkům a extrémním psychologickým a sociálním tlakům;

7. vyzývá chorvatské orgány, aby společně s odborníky Komise urychleně a důkladně posoudily celkové škody v Sisacko-moslavinské župě s cílem zahájit renovační a rekonstrukční práce, jakmile to podmínky dovolí; zdůrazňuje, že při zahájení obnovy a rekonstrukce v regionu je třeba klást velký důraz na stimulaci udržitelného hospodářského oživení a živobytí obyvatel;

8. zdůrazňuje, že je obtížné v dostatečném předstihu předvídat zemětřesení a vysokou míru seismické aktivity v jihovýchodní Evropě; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy posílila výzkum pro účely zavedení systému, který zajistí lepší připravenost s cílem předcházet podobným krizím a zvládat je a minimalizovat dopad katastrof obdobného rázu;

9. vyzývá Komisi a členské státy, aby dále investovaly do výzkumu a vývoje a do nových technologií v oblasti rizik zemětřesení a v rámci strategií reakce na katastrofy; dále vyzývá k větší koordinaci a spolupráci mezi výzkumnými a vývojovými ústavy členských států, zejména zemí, které čelí podobnému nebezpečí; rovněž naléhavě vyzývá k vývoji posílených systémů včasného varování na vnitrostátní úrovni a vyzývá k posílení vazeb mezi těmito systémy;

10. vyzývá Chorvatsko, aby ve svém plánu na podporu oživení a odolnosti upřednostnilo renovační práce a aby věnovalo zvláštní pozornost komplexním preventivním renovacím obytného prostoru a budov v regionech, které jsou nejvíce ohroženy zemětřesením;

11. vyzývá chorvatské orgány, aby pozorně monitorovaly provádění rekonstrukce po zemětřesení a zajistily, aby všechny činnosti byly v souladu s nejpřísnějšími seismickými normami a požadavky na budovy a infrastrukturu; podporuje využívání odborných postupů a znalostí z jiných členských států tam, kde je to žádoucí;

12. zdůrazňuje, že zmírnění následků silného zemětřesení může trvat mnohem déle, než je tomu v případě jiných druhů přírodních katastrof; žádá Komisi, aby tento rozdíl uznala v rámci případné budoucí revize nařízení o Evropském fondu solidarity, zejména pokud jde o osmnáctiměsíční lhůtu pro čerpání prostředků; zdůrazňuje, že je zapotřebí zavést výjimku umožňující prodloužení této lhůty v případě silných zemětřesení, pro kterou by měla být stanovena vhodná kritéria;

13. naléhavě žádá Komisi, aby do plánování a právních předpisů v rámci vlny renovací budov zahrnula cílená opatření proti zemětřesení a pro vypořádání se s jejich následky; vybízí chorvatské orgány, aby tato opatření odpovídajícím způsobem zahrnuly do svého plánování a přípravy přídělů rozpočtových prostředků EU na období 2021–2027; vyzývá Komisi, aby prokázala flexibilitu vůči plánování a změnám vnitrostátních operačních programů, pokud jde o řešení přírodních katastrof;

14. zdůrazňuje, že mechanismus civilní ochrany Evropské unie hraje významnou roli, pokud jde o podporu spolupráce mezi vnitrostátními orgány civilní ochrany v celé Evropě v nepříznivých situacích a o minimalizaci dopadů mimořádných událostí;

15. vyzývá Komisi, aby při schvalování finanční pomoci zohlednila skutečnost, že Chorvatsko současně bojuje proti pandemii a řadě ničivých otřesů; vybízí Komisi, aby zjednodušila příslušné postupy s cílem umožnit poskytnutí účinné a rychlé pomoci a reagovat na bezprostřední potřeby obyvatelstva;

16. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s orgány EU a Chorvatska navrhla rychlý způsob rozdělení nezbytné finanční pomoci a poskytla další podporu s cílem zajistit rychlou obnovu postižených oblastí;

17. naléhavě žádá Komisi o uvolnění veškerých dostupných finančních prostředků, aby se Chorvatsku pomohlo se zahájením rychlého oživení, poskytla se podpora všem lidem v nouzi a minimalizovala se administrativní zátěž spojená s přístupem k pomoci a podpoře pro lidi v dané oblasti; vyzývá Komisi a chorvatské orgány, aby urychleně uvolnily dostupné zdroje v rámci fondů politiky soudržnosti ve prospěch rekonstrukčních prací; dále zdůrazňuje, že je důležité vytvářet synergické vazby mezi všemi dostupnými nástroji Unie s cílem optimalizovat využívání těchto zdrojů, aby se úspěšně dokončily rekonstrukční práce a veškeré další nezbytné činnosti;

18. zdůrazňuje, že je důležité obyvatele postižených oblastí upřednostnit při očkování proti onemocnění COVID-19; vybízí chorvatskou vládu, aby provedla své rozhodnutí a přesměrovala značnou část svých dodávek vakcíny do Sisacko-moslavinské župy s cílem bezprostředně chránit zdraví všech obyvatel, pomocníků a pracovníků na místě;

19. zdůrazňuje, že je třeba i nadále poskytovat prioritní lékařskou péči a psychologickou podporu osobám postiženým zemětřesením při nepředvídatelných situacích v budoucnu;

20. vyzývá k větší obezřetnosti s ohledem na ojedinělé případy tzv. catfishingu a jiných činů, které mohou vést k využití situace k osobnímu zisku;

21. připomíná Komisi, že nové škody způsobené nedávným zemětřesením na budovách poškozených během zemětřesení v březnu 2020 budou vyžadovat další posouzení vzniklých škod, jakož i renovační projekty; zdůrazňuje, že veškeré dostupné lidské zdroje a stavební technika byly přesměrovány do Sisacko-moslavinské župy a že pandemie COVID-19 zbrzdila a zpomalila všechny procesy přípravy projektů;

22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládě Chorvatska a orgánům regionální a místní správy v postižených oblastech.

Poslední aktualizace: 20. ledna 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí