Postup : 2020/2818(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0108/2021

Předložené texty :

B9-0108/2021

Rozpravy :

PV 08/02/2021 - 18
CRE 08/02/2021 - 18

Hlasování :

PV 11/02/2021 - 2

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0051

<Date>{03/02/2021}3.2.2021</Date>
<NoDocSe>B9‑0108/2021</NoDocSe>
PDF 225kWORD 72k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B9‑0004/2021</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 136 odst. 5 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost</Titre>

<DocRef>(2020/2818(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Lucia Ďuriš Nicholsonová</Depute>

<Commission>{EMPL}za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci</Commission>

</RepeatBlock-By>


B9‑0108/2021

Usnesení Evropského parlamentu o sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, které se týká Evropské agendy dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost

(2020/2818(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

 s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 14 a 15 této listiny,

 s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který v listopadu 2017 vyhlásila Evropská rada, Evropský parlament a Evropská komise, zejména na jeho první zásadu „všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení“ a čtvrtou zásadu „aktivní podpora zaměstnanosti“,

 s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) o placeném studijním volnu z roku 1974,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2020)0121) a (SWD(2020)0122),

 s ohledem na návrh doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, který předložila Komise (COM(2020)0275),

 s ohledem na sdělení Komise nazvané „Dosažení Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025“ (COM(2020) 0625) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020) 0212),

 s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027. Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (COM(2020) 0624) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020) 0209),

 s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) – 2020 Lidský kapitál“[1],

 s ohledem na sdělení Komise nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM/2020/0102), v němž se uvádí, že „ekologická a digitální transformace, které jsou vzájemně úzce provázané, se dotknou všech oblastí ekonomiky, společnosti i průmyslu“, že „konkurenceschopný průmysl závisí na náboru a udržení kvalifikované pracovní síly“, a které předpokládá, že „jen v příštích pěti letech si bude muset prohloubit dovednosti nebo se rekvalifikovat 120 milionů Evropanů“,

 s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM/2019/0640), v němž se uvádí, že „k využití přínosů ekologické transformace je zapotřebí proaktivní rekvalifikace a zvyšování kvalifikace“, aby tak bylo možné provést změny uvedené ve sdělení,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2020 o změně kvalifikace a prohlubování dovedností jako základu pro zvýšení udržitelnosti a zaměstnatelnosti v kontextu podpory hospodářského oživení a sociální soudržnosti,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2020 o tom, jak čelit koronavirové krizi v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

 s ohledem na usnesení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o dalším rozvoji Evropského prostoru vzdělávání na podporu systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na budoucnost[2],

 s ohledem na závěry Rady ze dne 3. března 2017 o posilování dovedností žen a mužů na trhu práce v EU[3],

 s ohledem na doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé[4],

 s ohledem na závěry Rady ze dne 14. prosince 2017 o obnoveném programu EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání[5],

 s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/646 ze dne 18. dubna 2018 o společném rámci pro poskytování lepších služeb v oblasti dovedností a kvalifikací (Europass) a o zrušení rozhodnutí č. 2241/2004/ES[6],

 s ohledem na politický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020),

 s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 5. května 2020 k tématu „Udržitelné financování celoživotního učení a rozvoje dovedností v souvislosti s nedostatkem kvalifikované pracovní síly“ (průzkumné stanovisko na žádost chorvatského předsednictví),

 s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Budoucnost světa práce — získávání odpovídajících znalostí a dovedností s cílem vyhovět potřebám budoucích pracovních míst“ (průzkumné stanovisko na žádost bulharského předsednictví)[7],

 s ohledem na průzkum pracovních podmínek v Evropě[8],

 s ohledem na výzkum nadace Eurofound týkající se dopadu digitalizace na využívání dovedností a rozvoj dovedností[9],

 s ohledem na studii střediska Cedefop nazvanou „Posilování postavení dospělých cestou prohlubování dovedností a změny kvalifikace“, svazky 1 a 2,

 s ohledem na zprávu střediska Cedefop nazvanou „Předpověď potřeb v oblasti dovedností, trendy a výzvy do roku 2030“[10],

 s ohledem na Přehled dovedností[11] a Evropský index dovedností[12] střediska Cedefop,

 s ohledem na studii výboru STOA nazvanou „Rethinking education in the digital age“ (Přehodnocení vzdělávání v digitálním věku)[13],

 s ohledem na databázi OECD Skills for jobs (Dovednosti pro pracovní místa)[14],

 s ohledem na studii OECD nazvanou „ Správné získávání dovedností. Zvýšení účasti dospělých na vzdělávání. Poučení se z úspěšných reforem)[15],

 s ohledem na stručné informace o politice OECD ze dne 10. července 2020 s názvem „Opatření v oblasti dovedností k mobilizaci pracovní síly během krize COVID-19“[16],

 s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2020 o budoucnosti evropského vzdělávání v souvislosti s pandemií COVID-19[17],

 s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o posílení záruk pro mladé lidi[18],

 s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2018 o modernizaci vzdělávání v EU[19],

 s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu[20],

 s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí[21],

 s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize[22],

 s ohledem na otázku Komisi ohledně sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, které se týká Evropské agendy dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (O-0006/2021 – B9‑0004/2021),

 s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

 s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A. vzhledem k tomu, že ekologická a digitální transformace spolu s demografickými trendy a globalizací mění povahu práce, obsah pracovních míst a pro ně požadované dovednosti a kvalifikace; vzhledem k tomu, že prohlubování dovedností a změna kvalifikace budou mít zásadní význam pro řešení problémů a pro příležitosti, které přinášejí zrychlující se makroekonomické trendy, a budou mít klíčový význam pro zaplnění narůstajícího nedostatku dovedností na trhu práce EU;

B. vzhledem k tomu, že „evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ je v plném souladu s evropským pilířem sociálních práv, a zejména s jeho první zásadou, která stanoví, že „každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce“;

C. vzhledem k tomu, že vzdělávání v digitálním věku zahrnuje digitální formální vzdělávání, a také informální a neformální vzdělávání v oblasti technických, sociálních a občanských dovedností v průběhu celého života evropských občanů;

D. vzhledem k tomu, že systémy formálního vzdělávání a odborné přípravy stále obtížněji reagují na celou škálu individuálních a sociálních potřeb a požadavků ve stále se měnícím světě;

E. vzhledem k tomu, že krize COVID-19 změnila svět práce, neboť urychlila propouštění pracovníků a zastarávání mnoha pracovních míst, zdůraznila význam digitálních dovedností a digitální gramotnosti, prohloubila digitální propast a zvýšila potřebu aktualizovat soubory dovedností evropské pracovní síly, zejména pokud jde o dramatický nárůst potřeby digitálních a technologických dovedností, stejně jako sociálních dovedností, jako je odolnost a přizpůsobivost; vzhledem k tomu, že tyto potřeby budou ještě naléhavější s rostoucím využíváním umělé inteligence (AI), která může způsobit zásadní změnu pracovních vzorců a nahradit některé druhy činností; vzhledem k tomu, že pandemie narušila činnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, což postihlo zejména účastníky odborného vzdělávání a přípravy, a vedla ke zvýšení nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi, kteří se potýkají s potížemi při přechodu ze vzdělávání do práce; vzhledem k tomu, že nucené omezení volného pohybu osob během krize COVID-19 poskytuje pracovníkům příležitost, aby aktualizovali své dovednosti;

F. vzhledem k tomu, že klíčové dovednosti mají zásadní význam ve znalostní společnosti a v kontextu celoživotního učení, neboť zaručují větší flexibilitu při přizpůsobování se měnící se společnosti a trhu práce;

G. vzhledem k tomu, že přetrvávají četné nerovnosti v přístupu ke vzdělávání a dovednostem které se dotýkají zranitelných skupiny ve společnosti, stejně jako nerovnosti mezi ženami a muži, přičemž u občanů jiného etnického původu, osob se zdravotním postižením nebo žen je menší pravděpodobnost, že budou mít možnost naučit se nové dovednosti;

H. vzhledem k tomu, že jednotlivci potřebují být vybaveni dovednostmi požadovanými na trhu práce a musí být schopni se v průběhu celého života rychle přizpůsobovat měnícím se nárokům na dovednosti; vzhledem k tomu, že 37 % až 69 % úkolů v EU v mnoha odvětvích by mohlo být automatizováno, což by vedlo k významné změně ve výkonu[23]; vzhledem k tomu, že podle výzkumu nadace Eurofound uvádí 28 % pracovníků, že mají dovednosti k tomu, aby se dokázali vypořádat s náročnějšími úkoly;

I. vzhledem k tomu, že zvyšování dovedností a změna kvalifikace je nejen individuální, ale také společenskou povinností, neboť nízká úroveň základních dovedností a nízká účast dospělých na vzdělávacích činnostech snižují jejich možnosti uplatnění na trhu práce, vedou k sociálním a hospodářským nerovnostem a přispívají k vysoké míře chudoby;

J. vzhledem k tomu, že nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatek v oblasti dovedností představují důležité výzvy pro trh práce a vzdělávací systémy EU; vzhledem k tomu, že mezi pracovníky je obrovský nedostatek digitálních dovedností a 42 % občanů EU postrádá základní digitální dovednosti[24]; vzhledem k tomu, že k vyplnění mezery v digitálních dovednostech jsou zapotřebí značné investice;

K. vzhledem k tomu, že současná generace mladých lidí je vysoce kvalifikovaná; vzhledem k tomu, že vytváření dovedností, změna kvalifikace, rozšiřování dovedností a celoživotní učení nejsou jedinou odpovědí na nedostatek pracovních míst pro mladé lidi; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí dodatečná opatření v oblasti zaměstnanosti s cílem zajistit vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst; vzhledem k tomu, že pracovní podmínky se rychle vyvíjejí a odhaduje se, že 65 % dětí, které dnes nastupují do základní školy, bude nakonec pracovat na zcela nových typech pracovních míst, jež zatím neexistují[25]; vzhledem k tomu, že v roce 2019 používalo internet již 85 % občanů, přičemž pouze 58 % mělo alespoň základní digitální dovednosti[26];

L. vzhledem k tomu, že ambice Zelené dohody pro Evropu dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a její cíl snížit emise CO2 o 60 % do roku 2030 budou znamenat přechod na klimaticky neutrální, oběhové a energeticky účinné hospodářství; vzhledem k tomu, že to zásadně ovlivní všechna hospodářská odvětví a změna kvalifikace pracovní síly a zaměření na zelené dovednosti ve všech vzdělávacích cestách se stanou zásadními pro dosažení spravedlivé transformace, která nikoho neopomene;

M. vzhledem k tomu, že jednou z klíčových dovedností, které lidé v digitální éře potřebují, je kromě technologických a digitálních dovedností také kritické myšlení; vzhledem k tomu, že existuje jasná potřeba posílit kritické myšlení mezi všemi skupinami občanů, aby mohli plně využít potenciálu digitálních nástrojů a chránit se před jejich riziky;

N. vzhledem k tomu, že moderní, inovativní a inkluzivní vzdělávací systémy, které jsou postaveny na digitálních technologiích, jsou schopny dobře připravit nové generace odborníků na budoucí výzvy a příležitosti;

O. vzhledem k tomu, že pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost má zásadní význam rovný přístup ke kvalitním a inkluzivním opatřením pro získávání a prohlubování dovedností a změnu kvalifikaci, jakož i k informacím o zdrojích dovedností, poradenství, vzdělávání a odborné přípravě pro všechny lidi, včetně zranitelných skupin, starších osob a osob žijících v zanedbaných městských oblastech nebo v řídce obydlených a vylidněných venkovských a odlehlých oblastech a na ostrovech; vzhledem k tomu, že výzkum nadace Eurofound ukazuje, že nerovnost v přístupu pracovníků k odborné přípravě vzrostla[27];

P. vzhledem k tomu, že množství času, který děti věnují vzdělávacím aktivitám, se během krize COVID-19 v některých zemích EU snížilo na polovinu; vzhledem k tomu, že uzavření vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy – byť dočasné – může mít významný dopad na účastníky vzdělávání a může nepříznivě ovlivnit výsledky učení a prohloubit stávající nerovnosti;

Q. vzhledem k tomu, že na rozdíl od povinné školní docházky je vzdělávání dospělých dobrovolným závazkem přijatým z osobní nebo profesní motivace, což představuje pro poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy větší výzvu;

R. vzhledem k tomu, že aktuální dovednosti lidem usnadňují setrvání na trhu práce a sociální začlenění, což je zásadní i pro duševní zdraví a život milionů našich občanů;

S. vzhledem k tomu, že dovednosti se žádným způsobem neliší podle pohlaví, avšak mezi ženami a muži existují určité rozdíly, pokud jde o volbu povolání a profesní rozvoj;

T. vzhledem k tomu, že politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a dovedností jsou v pravomoci členských států; vzhledem k tomu, že EU hraje důležitou roli při podpoře, koordinaci a doplňování opatření členských států v těchto oblastech; vzhledem k tomu, že nové výzvy vyžadují mobilizaci evropských nástrojů a podpůrných politik v rámci Evropského prostoru vzdělávání; vzhledem k tomu, že při prohlubování dovedností mladých lidí hrají důležitou úlohu programy Unie, například Erasmus+, evropský systém záruk pro mladé lidi a Evropský sbor solidarity;

U. vzhledem k tomu, že digitální technologie by však měly být vnímány jako nástroj pro poskytování kvalitního vzdělávání odborné přípravy; vzhledem k tomu, že v budoucnu bude větší potřeba digitálních dovedností (programování, logistika a robotika), což se týká nejen vzdělávacích kurzů v oblasti počítačových dovedností, ale také vzdělávacích programů obecně;

V. vzhledem k tomu, že možnosti digitální odborné přípravy a rozvoje dovedností by měly být lépe prozkoumány a více podporovány, například pokud jde o školení na internetu pro zranitelné skupiny nebo zaměstnance malých a středních podniků vyžadující flexibilnější odbornou přípravu poskytovanou v úzké spolupráci s příslušnými regionálními orgány a institucemi;

W. vzhledem k tomu, že míra účasti dětí mladších tří let na předškolním vzdělávání a péči v Evropě je v polovině zemí EU stále nižší než 33 %[28];

X. vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound by mělo být lépe prozkoumáno a strategicko řešeno, jaké  důsledky má zavádění obchodních modelů využívajících digitální technologie, jako je práce prostřednictvím platforem, na dovednosti, ať už se jedná o řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a ztráty kvalifikace nebo prostřednictvím rozvoje dovedností, jako jsou průřezové a podnikatelské dovednosti;

Y. vzhledem k tomu, že v roce 2019 dokončilo v EU 10,2 % osob ve věku 18–24 let maximálně nižší sekundární vzdělání a dalšího vzdělávání nebo odborné přípravy se neúčastnilo (osoby předčasně odcházející ze vzdělávání)[29];

Z. vzhledem k tomu, že i přes to, že je již dlouho uznávána důležitá úloha učení se prací pro využívání a rozvoj dovedností, ukazuje Evropský průzkum společností z roku 2019, že pouze menší část organizací důsledně propojuje postupy na pracovišti, které optimalizují využívání dovedností a podporují rozvoj dovedností;

AA. vzhledem k tomu, že v roce 2017 tvořily ženy 72 % vyučujících v Evropě; vzhledem k tomu, že z učitelů pracujících v EU bylo 9 % mladší 30 let, zatímco 36 % bylo ve věku 50 let a více[30],

1. vítá sdělení Komise nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“, které staví dovednosti do centra politické agendy EU a zajišťuje, aby se právo na kvalitní a inkluzivní odbornou přípravu a celoživotní učení pro všechny a ve všech oblastech a odvětvích zakotvené v první zásadě evropského pilíře sociálních práv stalo v celé Unii skutečností;

2. vítá 12 stěžejních opatření stanovených ve sdělení a rovněž kvantitativní cíle, jichž má být dosaženo do roku 2025; vyzývá Komisi a členské státy, aby zranitelným skupinám, včetně osob se zdravotním postižením, dospělých s nízkou kvalifikací, menšin (mj. Romů) i osob z přistěhovaleckého prostředí, zajistily širokou dostupnost získávání dovedností a prohlubování dovedností; vyzývá Komisi, aby provedla výzkum týkající se toho, jak toto právo uplatňovat, a zavedla mechanismus monitorování, který bude členské státy podporovat, aby zavedly národní akční programy a pravidelně předkládaly zprávy o tom, jak je toto právo dodržováno;

3. zdůrazňuje význam přístupu k odborné přípravě a změně kvalifikace pro pracovníky v odvětvích, která musí projít zásadními změnami s ohledem na ekologickou a digitální transformaci; zdůrazňuje, že kvalifikace a certifikované schopnosti přinášejí pracovníkům přidanou hodnotu, zlepšují jejich postavení na trhu práce a mohou být převedeny při přechodu na trhu práce; vyzývá k tomu, aby veřejná politika v oblasti dovedností byla zaměřena na uznávání, certifikaci a validaci kvalifikací a schopností;

4. zdůrazňuje, že dovednosti a celoživotní učení jsou zásadní pro udržitelný růst, produktivitu, investice a inovace, a jsou proto klíčovými faktory pro konkurenceschopnost podniků, zejména malých a středních; zdůrazňuje, že úzká spolupráce a výměna osvědčených postupů mezi všemi příslušnými činiteli zapojenými do rozvoje dovedností, a to i mezi sociálními partnery a všemi úrovněmi veřejné správy, jsou klíčové pro to, aby každý mohl získat dovednosti potřebné na trhu práce a celkově ve společnosti; zdůrazňuje v této souvislosti potřebu shromažďovat aktuální údaje, informace a prognózy týkající se potřeb v oblasti dovedností a poptávky po dovednostech na trhu práce, a to i na místní úrovni; podporuje zahájení paktu pro dovednosti, který má za úkol podpořit opatření společností k prohlubování dovedností a změně kvalifikace evropské pracovní síly; vyzývá k tomu, aby místní pakty pro dovednosti lépe oslovily osoby z odvětví nejvíce postižených krizí COVID-19 a pomohly jim se změnou jejich kvalifikace, aby zůstaly aktivní na trhu práce;

5. připomíná, že modernizace systémů odborného vzdělávání a přípravy je klíčová pro přípravu mladých lidí a dospělých na ekologickou a digitální transformaci, stejně jako pro to, aby si pracovníci z hlavní věkové skupiny i pracovníci staršího věku udržovali a rozvíjeli požadované dovednosti k zabezpečení zaměstnatelnosti a prodloužení pracovního života; dále připomíná, že tato modernizace je klíčová pro oživení po pandemii COVID-19; vítá návrh Komise na „doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“; zdůrazňuje, že programy odborného vzdělávání a přípravy musí být cílené, orientované na budoucnost, přístupné, propustné, vzájemně propojené na úrovni EU a zaměřené na účastníky, musí umožňovat flexibilní individuální cesty a musí účastníky odborného vzdělávání a přípravy vybavovat souborem dovedností, s nímž se stanou aktivními a demokratickými občany a bude se jim na trhu práce i ve společnosti dařit; připomíná, že modernizace programů odborného vzdělávání a přípravy musí jít ruku v ruce se zvyšováním jejich atraktivity tak, aby se pro ně rozhodovalo více mladých lidí; zdůrazňuje důležitost osvědčených postupů týkajících se duálních systémů odborného vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy, jež by mohly přispět ke strukturálním změnám na trhu práce a vést k vyšší úrovni zaměstnanosti mladých lidí;

6. domnívá se, že důležitou úlohu může v tomto ohledu hrát učňovská příprava, neboť připravuje mladé lidi na pracovní místa s vysokou poptávkou, a může tak přispět k jejich udržitelné integraci na trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly zdroje EU na podporu odborného vzdělávání a přípravy a povzbuzovaly zaměstnavatele k vytváření programů stáží a učňovské přípravy pro studenty odborných škol a k tomu, aby pro ně v daných odvětvích pořádaly soutěže; vybízí společnosti, aby zajistily prohlubování dovedností a změnu kvalifikace svých pracovníků a zlepšily poskytování učňovské přípravy v souladu s rámcem kvality stáží a Evropským rámcem pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby přezkoumala stávající evropské nástroje, jako je rámec kvality stáží a Evropský rámec pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, a aby zavedla kritéria kvality nabídek, včetně zásady spravedlivé odměny pro stážisty, přístupu k sociální ochraně, udržitelnému zaměstnání a sociálním právům; zdůrazňuje, že tato kritéria by zajistila přechod učňů a stážistů na stabilní, kvalitní pracovní místa a pomohla zajistit genderově vyvážené příležitosti pro osoby napříč odvětvími, a rovněž dlouhodobé zabezpečení, sociální ochranu a rovné a důstojné pracovní podmínky a nepřispívají k vytváření nejistých pracovních míst;

7. připomíná, že odborné dovednosti jsou jednou z hnacích sil evropského hospodářství, a vyzývá ke sladění konvenčního vzdělávání a odborné přípravy a odborného vzdělávání a přípravy tam, kde by rozvoj dovedností v odborném vzdělávání a přípravě – ať už se jedná o hlavní zaměření nebo o doplňkovou část možností, které jsou dostupné pro studenty i dospělé – mohl posílit dostupné příležitosti pro uchazeče o zaměstnání, podpořit pracovní mobilitu a zlepšit odolnost trhu práce v krizových situacích;

8. doporučuje Komisi, aby členským státům poskytla doporučení pro sladění odborného vzdělávání a přípravy s agendou dovedností, a to s přihlédnutím k vnitrostátním kompetencím a zásadě subsidiarity a se zaměřením na zlepšení včasného profesního poradenství v rámci odborného vzdělávání a přípravy a na maximalizaci množství příležitostí, které mladí Evropané mají pro rozvoj svých dovedností; vítá v tomto ohledu informace, které na toto téma poskytly středisko Cedefop a nadace Eurofound;

9. zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité poskytovat aktivní podporu učitelům a školitelům prostřednictvím přijetí účinného balíčku politik s cílem zajistit, aby byli dobře připraveni a prohloubili si dovednosti pro digitální a ekologickou transformaci škol a vzdělávacích institucí; domnívá se, že odborové svazy musí být zapojeny do vymezení nezbytných dovedností a schopností, které mají učitelé a školitelé získat v rámci počátečního a průběžného profesního rozvoje v souvislosti s ekologickou a digitální transformací; domnívá se, že investice do veřejného vzdělávání je třeba značně navýšit a sociální dialog s odbory musí být klíčovým pilířem, který zaručí odpovídající platy, důchody a spravedlivé pracovní podmínky pro odborníky v odvětví vzdělávání a odborné přípravy;

10. zdůrazňuje, že je třeba za účasti sociálních partnerů zlepšit systém předvídání dovedností, aby bylo možné lépe rozpoznat vznikající změny potřeb v oblasti dovedností, zajistit v případě potřeby obecné, odvětvové a profesní dovednosti a minimalizovat překážky a nerovnováhu v oblasti dovedností; v tomto ohledu vítá opatření navrhovaná Komisí ke zlepšení poznatků o dovednostech; zdůrazňuje, že využívání umělé inteligence a analýzy dat velkého objemu k získávání poznatků o dovednostech při vymezování nových pracovních profilů musí být pravidelně a systematicky monitorováno, aby se zabránilo zkreslením a přímé i nepřímé diskriminaci, a že by měla být zajištěna nápravná opatření; zdůrazňuje, že posílení poradenství pro volbu povolání od raného věku a zlepšení rovného přístupu k informacím a podpoře pro studenty i studující dospělé může pomoci k volbě vhodné vzdělávací a profesní cesty vedoucí k pracovním příležitostem, které odpovídají jejich zájmům, talentům a schopnostem, a omezit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; zdůrazňuje význam spolupráce mezi službami zaměstnanosti a sociálními službami pro identifikaci a podporu osob, které v nedávné době ztratily zaměstnání nebo u nichž je riziko, že o zaměstnání přijdou; zdůrazňuje význam celoživotního poradenství v rámci Evropské agendy dovedností a potřebu zlepšit přístup ke kvalitnímu poradenství;

11. vítá doporučení členským státům posílit systémy včasného varování s cílem identifikovat mladé lidi, kteří jsou ohroženi zařazením do kategorie NEET (osoby, které nejsou zaměstnané, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy; je přesvědčen, že preventivní opatření, jako jsou hodnocení dovedností, kariérní a profesní poradenství, které se zaměřují na pomoc osobám předčasně ukončujícím školní docházku nebo vzdělávání před tím, než se stanou nezaměstnanými, jsou-li náležitě prováděna, a poskytování inkluzivního a nediskriminačního všeobecného vzdělávání by v dlouhodobém horizontu mohly vést ke snížení počtu osob v kategorii NEET;

12. zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu sociálních partnerů tím, že se zajistí, aby politika v oblasti dovedností podporovala kolektivní smlouvy ohledně definování a regulace dovedností a další odborné přípravy, aby byly se sociálními partnery konzultovány potřeby kompetencí a aktualizovány osnovy systémů vzdělávání a odborné přípravy a aby byla společně se zástupci zaměstnanců koncipována profesní příprava na pracovišti s cílem přizpůsobit ji potřebám pracovní síly;

13. vyzývá Komisi, aby do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů začlenila v souladu s cíli a prováděním evropského pilíře sociálních práv ukazatel nedostatků v oblasti dovedností, který by mohl být užitečný pro tvůrce politik na vnitrostátní úrovni, aby mohli určit, kde je zapotřebí vyvinout větší úsilí, a aby mohli lépe koordinovat své úsilí na úrovni EU, pokud jde o sledování vývoje a pokroku v oblasti dovedností a motivování k vzestupné konvergenci mezi členskými státy;

14. je toho názoru, že vzájemné uznávání výsledků učení, diplomů, odborné přípravy, profesních kvalifikací a dovedností získaných v jiném členském státě je třeba zlepšit a že to pomůže překonat nedostatek v oblasti dovedností a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; domnívá se, že to i umožní dospělým získat plnou kvalifikaci, podpoří to mobilitu, zlepší integraci pracovního trhu EU a jeho odolnosti a posílí konkurenceschopnost Evropy; zdůrazňuje, že je důležité řešit nedostatek dovedností a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi usnadněním mobility účastníků vzdělávání a přeshraničním uznáváním kvalifikací prostřednictvím lepšího využívání nástrojů, jako jsou Evropský rámec kvalifikací, životopis Europass, evropský systém přenosu kreditů (ECVET), Přehled dovedností EU, klasifikace ESCO nebo EURES; vítá sdělení Komise o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025;

15. zdůrazňuje, že mnoho občanů získává cenné dovednosti a zkušenosti mimo systém formálního vzdělávání nebo odborné přípravy, jako je tomu například v případě neformálních pečovatelů poskytujících péči osobám se zdravotním postižením nebo starším osobám; domnívá se, že tyto neformální dovednosti by měly být uznány, neboť mohou pomoci neformálním pečovatelům zvýšit jejich možnosti na trhu práce;

16. vyzývá k plnému provedení směrnice o odborných kvalifikacích, neboť stávající společný rámec odborné přípravy může zvýšit počet odborníků využívajících systém automatického uznávání, a podporuje její sladění s digitálním a celounijním pasem dovedností, který vytváří Evropská komise;

17. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí s cílem udržet zahraniční studenty po ukončení studia na univerzitách v EU; zdůrazňuje, že poskytnutí přístupu absolventům k mobilitě v rámci EU a k vízům pro uchazeče o zaměstnání by mohlo zvýšit přitažlivost EU jako celku;

18. vyzývá k odblokování stávajícího návrhu týkajícího se modré karty s cílem poskytnout evropským společnostem pravomoci nezbytné k tomu, aby mohly zůstat nebo se stát konkurenceschopnými;

19. konstatuje, že pandemie COVID-19 zdůraznila význam základních i pokročilých digitálních dovedností a odolných vzdělávacích systémů a jejich schopnosti přizpůsobit se osobním, dálkovým, on-line a hybridním výukovým metodám; dále konstatuje, že pandemie COVID-19 změnila poptávku po dovednostech na trhu práce, čímž zvětšila mezeru v digitálních dovednostech, a prohloubila již existující nerovnosti a nedostatky ve vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba, aby každý občan měl alespoň základní digitální dovednosti a vysoce kvalifikovaní odborníci byli vyškoleni a vybaveni pokročilými digitálními dovednostmi a inovativním a podnikavým uvažováním;

20. vyjadřuje politování nad tím, že přetrvávají rozdíly mezi ženami a muži v přístupu žen k rozvoji dovedností a účasti na trhu práce[31]; zdůrazňuje, že k hlavním výzvám, jimž ženy čelí, patří překážky ve vzdělávání a odborné přípravě v oborech STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika), sociokulturní a ekonomická omezení, zejména ve venkovských a neformálních ekonomikách, a závažná neschopnost podporovat rovné příležitosti žen k volbě povolání, jimž často dominují muži; vyzývá Komisi, aby podněcovala mentorské sítě, a umožnila tak více příkladů žen v různých rolích s cílem motivovat ženy k tomu, aby se rozhodly pro alternativy k povoláním, jež jsou genderově stereotypní[32]; vyzývá k tomu, aby se zabránilo stereotypům a upevňování genderových stereotypů prostřednictvím odborné přípravy, neboť je to spojeno se zaměstnatelností a vytváří začarovaný kruh, což vede k výrazné profesní segregaci; zdůrazňuje, že 90 % pracovních míst vyžaduje základní digitální dovednosti, a že ženy představují pouze 17 % osob v rámci kurzů a profesního uplatnění v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) v EU[33] a pouze 36 % absolventů v oborech STEM[34], a to navzdory skutečnosti, že dívky v digitální gramotnosti překonávají chlapce[35];

21. zdůrazňuje význam vzdělávání a rozvoje dovedností pro řešení genderové předpojatosti a pro podporu rovnosti žen a mužů a vyzývá ke zvýšení úsilí na vnitrostátní i evropské úrovni s cílem odpoutat se od této genderové nevyváženosti a zajistit, aby ženy měly přístup ke kvalitnímu celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě, a to i po obdobích nepřítomnosti z důvodu poskytování péče; zdůrazňuje potřebu náborových a výběrových procesů zajišťujících rovnost žen a mužů v soukromém a veřejném sektoru, a zejména v odvětvích budoucnosti, jako jsou obory STEM nebo digitální odvětví, v nichž jsou ženy nedostatečně zastoupeny; v této souvislosti zdůrazňuje, že genderová diskriminace nepoškozuje pouze dotčeného jednotlivce, ale také společnost jako celek; připomíná, že musí být přijata opatření, aby dopad krize neprohloubil nerovnosti mezi ženami a muži a aby se zmírnil nepřiměřený a dlouhodobý dopad na práva žen, jejich příjmy a sociální ochranu a zabránilo se dalším nerovnostem a diskriminaci ve světě práce, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost trhu práce, na němž se otázka rovnosti žen a mužů výrazně projevuje, jakož i digitální a ekologické transformaci a nerovnému rozdělení neplacené domácí a pečovatelské práce;

22. zdůrazňuje, že rovné příležitosti pro všechny jsou klíčové, a vyzývá Komisi a členské státy, aby považovaly za svou prioritu překlenutí mezery v digitálních dovednostech tím, že zajistí, aby zranitelné regiony a chudí občané, stejně jako osoby ohrožené sociálním vyloučením, včetně osob se zdravotním postižením nebo osob pocházejících z etnických menšin, měli přístup k digitálnímu vzdělávání a odborné přípravě, minimálnímu požadovanému hardwaru a rozšířenému přístupu k internetu a digitální podpoře a dalším nástrojům technologického učení; zdůrazňuje, že těmto kategoriím musí být poskytnuta podpora, aby se zlepšily jejich digitální dovednosti, které potřebují, aby se jim dařilo, a aby se zabránilo prohlubování nerovností a zajistilo se, že nikdo nebude opomenut;

23. se zájmem poukazuje na příležitosti a výzvy, které přináší rozšiřování digitálních řešení, jako je práce na dálku, pro něž je rozvoj digitálních dovedností klíčový; připomíná význam evropského legislativního rámce, jehož cílem je regulace podmínek práce na dálku, a práva na odpojení v celé Unii a na zajištění důstojných pracovních podmínek v digitální ekonomice, jejímž motorem je získávání nových dovedností;

24. zdůrazňuje řadu příležitostí, které digitální práce přináší, ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, a to i pro zaměstnance blízké věku odchodu do důchodu, a k zajištění většího začlenění osob se zdravotním postižením; vyjadřuje politování nad tím, že osoby se zdravotním postižením jsou na trhu práce i nadále znevýhodněny a že nedostatečný přístup ke vzdělání a odborné přípravě může být příliš často příčinou jejich vyloučení z trhu práce; vyzývá k tomu, aby Komise ve svých doporučeních členským státům věnovala zvláštní pozornost způsobům, jak zlepšit přístup osob se zdravotním postižením k získání digitálních dovedností nebo změně kvalifikace, a koordinovala toto doporučení s novými potřebami vznikající globální digitální ekonomiky;

25. konstatuje, že v souvislosti s nárůstem práce na dálku musí Komise a členské státy učinit dovednosti podporující tento nový způsob práce ústředním prvkem svých strategií; zdůrazňuje, že televzdělávání a teleškoly představují výzvu jak pro pedagogy, tak pro příjemce vzdělávání, a že dovednosti potřebné k poskytování televzdělávání a odborné přípravy školitelů a pedagogů jsou pro Evropu krátkodobou prioritou;

26. vyzývá Komisi, aby podpořila nabídku odborné přípravy pro pracovníky, kteří vykonávají krátkodobou práci nebo pobírají částečné dávky v nezaměstnanosti, a to i prostřednictvím systému SURE; vyzývá členské státy, aby dotčeným pracovníkům nabízely vhodná opatření v oblasti odborné přípravy

27. vyzývá zaměstnavatele, aby upravili postupy na pracovišti, které využívají dovednosti pracovníků a podporují rozvoj dovedností, a to tak, že se zaměří na vzdělávání nové generace manažerů v otázkách týkajících se zavádění organizačních postupů, jež posilují využívání a rozvoj dovedností, a také na podporu vlád členských států a sociálních partnerů při rozvoji sítí a podpůrných struktur pro organizace poskytující poradenství ohledně co nejvhodnější kombinace postupů na pracovišti s ohledem na jejich situaci;

28. vyzývá k usnadnění uznávání, potvrzování a přenositelnosti dosažených výsledků v oblasti neformálního a informálního učení, včetně těch, které byly vypracovány v rámci digitálně dostupných forem zaměstnání, jako je například práce prostřednictvím platforem;

29. vyzývá k okamžitým a odvážným evropským vnitrostátním, regionálním a místním opatřením, mechanismům hodnocení a zdrojům k tomu, aby se digitální dovednosti staly jádrem politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a zároveň byla zachována vysoká úroveň čtecích a matematických dovedností účastníků vzdělávání, a aby tak mohlo dojít ke zpřístupnění digitálních dovedností, nástrojů informačních technologií a přístupu k internetu pro všechny, zlepšení digitálních dovedností učitelů a školitelů a vybavení škol, institucí odborné přípravy, poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy, organizací aktivních v oblasti vzdělávání dospělých a univerzit veřejnými a nezávislými on-line studijními platformami a dalšími technologiemi a digitálními infrastrukturami nezbytnými pro umožnění on-line a distančního a kombinovaného vzdělávání; v tomto ohledu zdůrazňuje význam seriózního přístupu k celoživotnímu učení; podporuje plánovaná opatření Komise stanovená v agendě dovedností a plánu digitálního vzdělávání 2021–2027 a vyzývá k posílení spolupráce mezi Komisí a členskými státy v této oblasti; zdůrazňuje význam pobídek pro rozvoj digitálního vzdělávacího obsahu a modulů hlavních osnov v souladu s potřebami trhu práce se zaměřením na digitální a ekologické dovednosti, mimo jiné prostřednictvím on-line vzdělávacích platforem;

30. vyjadřuje politování nad tím, že v Evropě stále existují děti bez jakéhokoli přístupu ke vzdělání, jakož i žáci a studenti bez jakéhokoli nebo bez přiměřeného přístupu k digitálnímu vzdělávání, a to z důvodu nedostatku jakéhokoli nebo přiměřeného digitálního vybavení, softwaru nebo internetového připojení; opakuje, že je třeba zlepšit konektivitu na všech úrovních, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, kde často chybí, a zlepšit přístup k digitálnímu vybavení; poukazuje na špičkové evropské inovace v oblasti počítačů, tabletů a softwarových řešení určených pro vzdělávání;

31. zdůrazňuje, že důsledky pandemie COVID-19 skýtají jedinečnou příležitost k urychlení digitální a technologické revoluce v oblasti celoživotního učení, která může překonat fyzické překážky tam, kde je to možné, a výrazně zvýšit její dosah a dopad; vybízí členské státy a poskytovatele vzdělávání, aby rozšířili příležitosti k učení bez vazby na místo a umožnili studentům ve vzdálených a venkovských oblastech nebo v zahraničí přístup ke kurzům v celé EU bez omezení místem;

32. zdůrazňuje, že evropská a vnitrostátní opatření, včetně vzdělávacích programů a cílených investic by měla být vypracována a prováděna s cílem zajistit připravenost občanů a jejich přípravu na budoucí pracovní místa, která vyžadují digitální dovednosti, aby byl plně využit potenciál digitální transformace na trhu práce EU a aby bylo společnostem umožněno plně využít nových pracovních postupů, jako je práce na dálku;

33. poukazuje na to, že je třeba dále vyjasnit iniciativu týkající se Evropských univerzit a její ambice stanovovat normy pro vysokoškolské vzdělávání v EU; opakuje, že úspěšná spolupráce mezi univerzitami se vždy opírala o přístup zdola nahoru, akademickou nezávislost a excelenci, a že Boloňský proces je důležitým nástrojem spolupráce mezi univerzitami v EU i mimo ni;

34. konstatuje, že ekologická transformace je významnou hnací silou poptávky po pracovní síle ve všech odvětvích a může vytvořit miliony pracovních míst; připomíná, že úspěšný přechod na zelenou ekonomiku musí jít ruku v ruce s opatřeními na získávání a prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, aby se rozvíjely dovednosti, znalosti a kompetence, které vyžaduje zelená ekonomika; v tomto ohledu vítá opatření Komise na podporu získávání dovedností pro ekologickou transformaci; požaduje rychlá opatření, díky nimž bude možné se v této oblasti vyhnout překážkám v oblasti dovedností a která umožní EU být i nadále globálním lídrem, pokud jde o zelenou ekonomiku; vybízí členské státy a regionální i místní orgány, aby do systémů odborné přípravy a vzdělávacích systémů zahrnuly udržitelný rozvoj a environmentální kompetence a dovednosti;

35. zdůrazňuje, že mobilita studentů a učitelů je jedním z hlavních nástrojů pro výměnu nápadů a osvědčených postupů a zvyšování kvality odborné přípravy v oblasti dovedností v celé Unii; trvá na tom, že tato mobilita musí být přístupná a inkluzivní; konstatuje, že zatímco fyzická mobilita by měla vždy hrát hlavní úlohu, virtuální učení bude stále důležitější jako doplněk a v mimořádných situacích i jako náhrada, jak dokládají opatření v rámci krize COVID-19;

36. konstatuje, že tvůrčí a umělecké dovednosti jsou pro hospodářství zásadní, a vyzývá k tomu, aby byl v rámci agendy dovedností zaveden horizontálnější přístup s cílem zahrnout tyto dovednosti do všech vzdělávacích programů;

37. zdůrazňuje, že provádění agendy dovedností vyžaduje odpovídající financování na evropské, vnitrostátní i místní úrovni; očekává, že víceletý finanční rámec pro období 2021–2027 a nástroj Next Generation EU zajistí významně vyšší zdroje pro rozvoj dovedností; připomíná, že hlavní odpovědnosti v oblasti prohlubování dovedností a změny kvalifikace jsou v rukou členských států a společností, a vyzývá proto členské státy, aby více investovaly do rozpočtů na rozvoj dovedností a vzdělávání, protože významné investice do lidského kapitálu jsou klíčové k zajištění udržitelné konkurenceschopnosti, sociální spravedlnosti a odolnosti;

38. podtrhuje důležitost programů a nástrojů, jako je Erasmus+, Horizont Evropa, Evropský sbor solidarity, Kreativní Evropa, program Digitální Evropa a záruka pro mladé lidi a záruka pro děti, pro podporu mladých lidí a dospělých při získávání nových kompetencí a kvalitních dovedností potřebných v digitální a zelené ekonomice a ve světě práce a pro poskytování příležitostí pro mobilitu ve vzdělávání; požaduje, aby Komise a členské státy potenciál těchto programů neustále zkoumaly s cílem podpořit trvalou korelaci dovedností s potřebami trhu práce;

39. zdůrazňuje potenciální příležitosti, které nabízí program Erasmus+, zejména v oblasti vzdělávání dospělých, a potřebu posílit jeho rozpočet na období 2021- 2027;

40. vyzývá členské státy, aby ve svých plánech obnovy a odolnosti upřednostňovaly změnu kvalifikace a prohlubování dovedností; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné financování Fondu pro spravedlivou transformaci a ESF+ a podporovaly integrované plány na místní úrovni, které by pomáhaly prohlubovat dovednosti a kvalifikace a změna kvalifikace, zejména u nejzranitelnějších skupin,  včetně lidí ohrožených nezaměstnaností, zajišťovaly, aby se každý člověk ve zranitelných odvětvích mohl rekvalifikovat a rozvíjet nové dovednosti s cílem zůstat aktivní na trhu práce a těžit z ekologické a digitální transformace; poukazuje na potenciál individuálních vzdělávacích účtů, které jsou mechanismem financování, který je klíčem k provádění agendy dovedností jakožto kroku směrem k univerzálním právům na celoživotní učení;

41. zdůrazňuje, že odborné a profesní poradenství má zásadní význam pro podporu motivovaných a inteligentních rozhodnutí o profesní dráze a pro předcházení předčasnému ukončení vzdělávání a odborné přípravy a že podpora během studia a odborné přípravy je rovněž klíčem k úspěšnému vzdělávání a rozvoji dovedností; vybízí Komisi a členské státy, aby zajistily dostupnost takového poradenství pro mladé lidi, které zahrnuje rozvoj podnikatelských dovedností;

42. zdůrazňuje význam investic do formální a neformální odborné přípravy a celoživotního učení s cílem zajistit spravedlivou odbornou přípravu a transformace pracovní síly a podporu odborné přípravy a vzdělávání v rámci pracovní doby;

43. konstatuje, že hlavním zdrojem financování vzdělávání ze strany EU je Evropský sociální fond+, a zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby tyto prostředky zůstaly k dispozici pro tento účel, zejména v době krize;

44. vyzývá k tomu, aby byly zavedeny politiky placeného studijního volna v souladu s úmluvou MOP o placeném studijním volnu, které pracovníkům umožní účastnit se programů odborné přípravy během pracovní doby a bez osobních nákladů, a to s cílem podporovat celoživotní učení;

45. zdůrazňuje, že je třeba, aby systémy vzdělávání, informování, poradenství a motivačních strategií, jakož i celoživotního učení byly vysoce kvalitní a inkluzivní, flexibilní a přístupné všem s cílem podpořit konkurenceschopnost trhu práce, sociální začleňování a rovné příležitosti; vyzývá Komisi, a zejména členské státy, aby zajistily rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a usnadnily přístup k vysoce kvalitním programům pro rozvoj dovedností dospělých studentů, včetně dospělých s nedostatečnou či nízkou kvalifikací, jakož i znevýhodněných skupin a zranitelných občanů, jako jsou osoby se zdravotním postižením, starší lidé, lidé bez domova, NEET a osoby přistěhovaleckého původu; zdůrazňuje, že je třeba zvyšovat povědomí o významu celoživotního rozvoje dovedností pro jednotlivce i z hospodářského a sociálního hlediska; vybízí k zapojení zúčastněných stran v oblasti vzdělávání, včetně sociálních služeb, občanské společnosti a poskytovatelů neformálního vzdělávání s cílem určit ty, kteří jsou nejvíce vzdáleni trhu práce, a oslovit je; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí inovativní místní řešení, která by znovu vyhodnotila, jak řešit nedostatky v oblasti dovedností a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi;

46. zdůrazňuje, že potenciál účastníků vzdělávání lze posílit prostřednictvím praxe, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zvýšit vliv zaměstnavatelů na model systému odborného vzdělávání; zdůrazňuje, že zaměstnavatelé by měli hrát důležitou úlohu při poskytování příležitostí učitelům a školitelům, jakož i stáží v podnicích, a přispívat tak ke zvýšení odborné způsobilosti učitelů a školitelů; vyzývá k užší spolupráci mezi podniky a vzdělávacími subjekty na všech úrovních prostřednictvím programů stáží a učňovské přípravy ve společnostech pro učitele a účastníky odborného vzdělávání a přípravy;

47. zdůrazňuje, že je důležité oslovit lidi ve venkovských a odlehlých oblastech a více zpřístupnit a koncipovat možnosti prohlubování dovedností a změny kvalifikace pro osoby pracující v zemědělství, rybolovu, lesnictví a dalších pracovních místech v těchto regionech a poskytnout jim ekologické, digitální a veškeré další nezbytné dovednosti k lepšímu využití stávajících a budoucích příležitostí, které nabízí zelená a modrá ekonomika, a umožnit jim významně přispět k ochraně životního prostředí;

48. připomíná, že mimoškolní programy a neformální a informální učení, včetně dobrovolnických činností, jsou důležité pro poskytování přizpůsobitelných vzdělávacích příležitostí a nových dovedností a znalostí většině lidí, kteří jsou mimo dosah formálního vzdělávání;

49. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit přitažlivost povolání učitele a zacházet s vysokým sociálním statusem učitelů jako strategickou devizou pro opatření v jednotlivých zemích EU; zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly za prioritu považovat přilákání nejlepších kandidátů na učitelské povolání a rovněž prohlubování dovedností starších učitelů;

50. zdůrazňuje, že hlavní pravomoci pro rozšiřování dovedností a změně kvalifikace náleží členským státům; domnívá se, že aby bylo možné dosáhnout vzájemně úzce provázané ekologické a digitální transformace, existuje skutečná příležitost a přínos vytvoření celounijního jednotného kontaktního místa pro dovedností souvisejících s pokročilými technologiemi, které by koordinovalo osvědčené postupy a prohlubování dovedností a změnu kvalifikace v oblasti související s pokročilými technologiemi vedené průmyslem a které by bylo založeno na údajích a zaměřeno na určování potřeb v oblasti dovedností v celé EU;

51. zdůrazňuje význam průřezových, mezilidských a mezikulturních dovedností – vedle digitálních a technických dovedností – při zajišťování všeobecného vzdělávání pro jednotlivce, při řešení současných a budoucích globálních výzev a při podpoře digitální a ekologické transformace, a to tak, aby byly inkluzivnější a spravedlivější;

52. bere na vědomí plánovaná opatření Komise na podporu dovedností pro život, zejména aktualizaci evropské agendy pro vzdělávání dospělých; vybízí Komisi, aby toto zaměření prohloubila tím, že začlení životní dovednosti do všech odvětví vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že životní dovednosti je třeba chápat i nad rámec potřeb trhu práce; zdůrazňuje, že všichni občané by měli mít přístup k dovednostem pro osobní rozvoj, aby měli v dnešní rychle se měnící společnosti pevnější pozici; připomíná, že je to obzvláště důležité pro podporu odolnosti občanů v době krize, kdy je třeba věnovat pozornost také dobrým životním podmínkám; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost rozvoji sociálních dovedností, jako jsou analytické dovednosti, emoční inteligence, vůdčí schopnosti, podnikatelské a finanční dovednosti, posílení postavení, týmová práce, komunikace, spolupráce, odpovědnost, přizpůsobivost, kreativita, inovativnost, kritické myšlení a jazykové dovednosti, které se pro aktivní občanství a svět práce po pandemii COVID-19 stanou ještě důležitějšími než doposud;

53. poukazuje na to, že ve stárnoucí společnosti je zásadní zajistit učení po celý život a zakotvit kulturu celoživotního učení od mládí až po vyšší věk; připomíná, že boj s nezaměstnaností mezi staršími lidmi v EU je i nadále důležitý; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly větší pozornost starším pracovníkům a zajistily, aby se tito pracovníci mohli účastnit na míru přizpůsobených programů prohlubování dovedností a změny kvalifikace, které jim umožní přizpůsobit se měnícím se potřebám v oblasti dovedností a zůstat tak déle aktivní na trhu práce, těšit se dobré kvalitě života a dostatečné úrovni nezávislosti; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována zlepšování digitálních dovedností a technologií, které mohou přinést nové metody a příležitosti pro vzdělávání dospělých a starších lidí, a rovněž zaručení přístupu k internetu a zlepšení digitální infrastruktury, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech; v této souvislosti poukazuje na úlohu komunitních center, knihoven a individuálně uzpůsobených řešení dálkového vzdělávání, aby se celoživotní učení více zpřístupnilo starším lidem; zdůrazňuje, že starší generace jsou rovněž cenným zdrojem díky svým zkušenostem, jejichž předávání by mělo být podporováno v zájmu zvyšování dovedností mladších generací pracovníků;

54. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit počet dětí mladších tří let v oblasti předškolního vzdělávání a péče a klást větší důraz na rozvoj dětí od prvních let života, na jejich dovednosti v oblasti zkoumání a na kreativní přístup k učení se o světě; poukazuje na to, že včasné zahájení předškolního vzdělávání má významný dopad na dosažení lepších výsledků v dalších fázích vzdělávání a že nerovnováha v účasti na předškolním vzdělávání a péči může přispět k různým příležitostem a vzdělávacím činnostem dostupným dětem od nejranější fáze rozvoje;

55. zdůrazňuje potřebu rychlého provedení opatření oznámených Komisí s cílem naplnit potřeby trhu práce v oblasti dovedností a přispět k rychlému oživení po krizi COVID-19; vyzývá Komisi, aby poskytla jasný harmonogram zamýšlených opatření;

56. zdůrazňuje, že je zapotřebí řešení, jejichž cílem je umožnit společnostem a soukromým zaměstnavatelům podněcovat a podporovat odbornou přípravu na pracovišti a studijní volno, a to i prostřednictvím posouzení možnosti poukazů na odborné vzdělávání nebo automatického uznávání dovedností získaných na pracovišti; připomíná strategický význam iniciativ jako například EuroSkills či WorldSkills, které jsou vzorovými příklady partnerství mezi podniky, vládami a regionálními a vzdělávacími orgány; vyzývá k podpoře dalšího rozvoje iniciativy EuroSkills prostřednictvím financování společných projektů, výměny zkušeností, budování potenciálu institucí poskytujících odbornou přípravu pro potřeby iniciativy EuroSkills a vytváření tříd EuroSkillsmaster, průmyslových táborů pro talentované mladé lidi a systému odborné přípravy pro školitele a odborníky z odvětví průmyslu;

57. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

 

[2] Úř. věst. C 389, 18.11.2019.

[4] Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.

[6] Úř. věst. L 112, 2.5.2018, s. 42.

[7]Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 8.

[9] Impact of computerisation on job profiles (changing tasks within occupations – hence requiring different types of skills)   (Dopad využití počítačové techniky na profily pracovních míst (změna úkolů v rámci povolání, která tak vyžadují jiné druhy dovedností)): https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/wpef19007.pdf

[17] Přijaté texty, P9_TA(2020)0282.

[18] Přijaté texty, P9_TA(2020)0267.

[19] Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 8.

[20] Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 135.

[21] Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 44.

[22] Úř. věst. C 316, 22:9.2017, s. 233.

[25] The future of jobs“ (Budoucnost pracovních míst), Světové ekonomické fórum, září 2018.

[26] Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) 2020, Evropská komise.

[27] How your birthplace affects your workplace“ (Jaký vliv na vaše pracoviště má místo vašeho narození), Eurofound (2019) https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef19004en.pdf

[28] „Klíčové údaje o vzdělávání a péči v raném dětství v Evropě“, Studie Eurydice 2019, s. 26.

[32] ICT for Work: Digital Skills in the Workplace“ (IKT pro práci: digitální dovednosti na pracovišti), Evropská komise, 2017.

[35] Mezinárodní šetření počítačové a informační gramotnosti ICILS, 2018.

Poslední aktualizace: 8. února 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí