NÁVRH USNESENÍ o situaci v Myanmaru
8.2.2021 - (2021/2540(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Heidi Hautala, Francisco Guerreiro, Rosa D’Amato, Monika Vana, Bronis Ropė, Mounir Satouri, Saskia Bricmont, Ernest Urtasun, Hannah Neumann, Sara Matthieu, Jordi Solé, Alviina Alametsä, Niklas Nienaß
za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0116/2021
B9-0117/2021
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Myanmaru
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Myanmaru a o situaci Rohingyů, zejména na usnesení přijatá ve dnech 7. července 2016[1], 15. prosince 2016[2], 14. září 2017[3], 14. června 2018[4], 13. září 2018[5] a 19. září 2019[6],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 26. února 2018 a 10. prosince 2018 o Myanmaru/Barmě,
– s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 23. dubna 2020 prodloužit stávající restriktivní opatření vůči Myanmaru o dalších dvanáct měsíců,
– s ohledem na šestý dialog o lidských právech mezi Evropskou unií a Myanmarem, který se konal dne 14. října 2020 prostřednictvím videokonference,
– s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. února 2021 a na prohlášení ministrů zahraničí zemí G7 ze dne 3. února 2021 o situaci v Myanmaru,
– s ohledem na zprávu generálního tajemníka Rady bezpečnosti OSN o sexuálním násilí souvisejícím s konfliktem, která byla zveřejněna dne 23. března 2018 (S/2018/250),
– s ohledem na zprávu Rady OSN pro lidská práva ze dne 8. srpna 2018 (A/HRC/42/50) o podrobných zjištěních nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise pro Myanmar (UNIFFM), rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 3. října 2018 o stavu lidských práv rohingyjských muslimů a dalších menšin v Myanmaru (A/HRC/RES/39/2), zprávu Rady OSN pro lidská práva ze dne 5. srpna 2019 o hospodářských zájmech myanmarské armády (A/HRC/42/CRP.3), zprávu Rady OSN pro lidská práva ze dne 7. srpna 2019 o nezávislém vyšetřovacím mechanismu OSN pro Myanmar (A/HRC/42/66) a na zprávu Rady OSN pro lidská práva ze dne 3. září 2020 o stavu lidských práv rohingyjských muslimů a dalších menšin v Myanmaru (A/HRC/45/5),
– s ohledem na zprávu mise UNIFFM ze dne 22. srpna 2019 o sexuálním násilí a násilí na základě pohlaví v Myanmaru a o dopadu etnicky podmíněných konfliktů na rovnost žen a mužů (A/HRC/42/CRP.4),
– s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN o stavu lidských práv v Myanmaru, úřadu vysoké komisařky pro lidská práva a na zprávy kontrolního mechanismu MOP,
– s ohledem na závěrečnou zprávu a doporučení Poradní komise pro Rakhinský stát (Annanova zpráva);
– s ohledem na rozhodnutí třetího přípravného senátu Mezinárodního trestního soudu ze dne 14. listopadu 2019 podle článku 15 Římského statutu povolit zahájení vyšetřování situace v Bangladéšské lidové republice/Republice Myanmarský svaz,
– s ohledem na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ze dne 23. ledna 2020 ohledně žádosti o přijetí prozatímních opatření, kterou podala Gambijská republika ve věci uplatňování Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (Gambie v. Myanmar),
– s ohledem na Ženevskou úmluvu z roku 1949 a na její dodatkové protokoly,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a na protokol k této úmluvě z roku 1967,
– s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že myanmarské ozbrojené síly, zvané také Tatmadaw, zatkly politické vůdce a aktivisty občanské společnosti, včetně státní poradkyně Aun Schan Su Ťij a prezidenta Win Myina, při státním převratu namířenému proti legitimní civilní vládě Myanmaru; vzhledem k tomu, že armáda vyhlásila nouzový stav v trvání jednoho roku; vzhledem k tomu, že nouzový stav může podle ústavy vyhlásit pouze prezident Myanmaru Win Myin;
B. vzhledem k tomu, že byla dále omezena práva obyvatel Myanmaru, včetně svobody projevu, informací, shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že je k nezákonnému rozptýlení protestů používána síla; vzhledem k tomu, že jsou i nadále organizovány protesty a kampaně občanské neposlušnosti; vzhledem k tomu, že internetové a telefonní linky byly ve velké části země zbytečně a nepřiměřeně omezeny, což bránilo toku informací, fungování mediálních služeb a byla narušena schopnost obyvatel vyjadřovat své politické postoje; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu mají poskytovatelé internetových služeb povinnost zabránit nepříznivým dopadům na lidská práva spojeným s jejich činností v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv;
C. vzhledem k tomu, že první zasedání zvoleného myanmarského parlamentu se mělo konat v prvním únorovém týdnu 2021; vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o systematických volebních podvodech během parlamentních voleb, které se uskutečnily v listopadu 2020; vzhledem k tomu, že podle odhadů se přibližně 1,5 milionu voličů z etnických menšin v oblastech zasažených konflikty, z nichž většina patří k Rohingyům, nesmělo voleb zúčastnit; vzhledem k tomu, že podle myanmarského zákona o občanství jsou Rohingyové považováni za „cizince“ nebo „zahraniční rezidenty“, čímž je jim upřeno státní občanství;
D. vzhledem k tomu, že Myanmar čelí stejně jako zbytek světa zdravotní krizi a že v této zemi bylo celkem zaznamenáno více než 140 000 případů onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že stávající myanmarský zdravotnický systém je nedostatečně rozvinutý, jelikož jej vojenský režim dlouhodobě zanedbával, a do značné míry závisí na vnějším financování poskytovaném multilaterálními institucemi; vzhledem k tomu, že vnitřně vysídlené osoby v Myanmaru jsou vůči pandemii obzvláště zranitelné; vzhledem k tomu, že reakce civilní vlády na zdravotní situaci vnitřně vysídlených osob není dostatečná, jelikož například nezahrnuje testování na COVID-19;
E. vzhledem k tomu, že od srpna 2017 uprchlo z bezpečnostních důvodů více než 740 000 Rohingyů do sousedního Bangladéše, kde jsou v přeplněných uprchlických táborech vystaveni nehygienickým podmínkám a dalším hrozbám; vzhledem k tomu, že celkový počet rohingyjských uprchlíků v Bangladéši přesáhl 1 milion osob; vzhledem k tomu, že vraždění, znásilňování a mučení Rohingyů a vypalování jejich vesnic páchané myanmarskými ozbrojenci v Rakhinském státě se používá jako nástroj k trvalému poškození sociální struktury Rohingyů a k traumatizaci těchto obyvatel;
F. vzhledem k tomu, že podle odhadů zůstává v Rakhinském státě okolo 600 000 Rohingyů, kteří neustále čelí diskriminačním opatřením a praktikám, systematickému porušování svých základních práv, svévolnému zatýkání, věznění v přeplněných táborech, omezování svobody pohybu a mají výrazně omezený přístup ke vzdělávání a zdravotní péči;
G. vzhledem k tomu, že třetí se přípravný senát Mezinárodního trestního soudu dne 14. listopadu 2019 rozhodl povolit vyšetřování trestného činu deportace Rohingyů z Myanmaru do Bangladéše; vzhledem k tomu, že podle nejnovější zprávy mise UNIFFM ze dne 16. září 2019 jsou kroky myanmarské vlády i nadále součástí rozsáhlého a systematického útoku proti zbývající populaci Rohingyů v Rakhinském státě, který zahrnuje perzekuci a další zločiny proti lidskosti;
H. vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud vydal dne 23. ledna 2020 rozhodnutí ohledně předběžných opatření ve věci uplatňování Úmluvy o zločinu genocidia a rohingyjském obyvatelstvu podané Gambií proti Myanmaru; vzhledem k tomu, že myanmarská vláda, jejíž obhajobu u Mezinárodního trestního soudu vedla Aun Schan Su Ťij, uvedla, že tvrzení o genocidě poskytují zavádějící a neúplný obraz o skutečné situaci; vzhledem k tomu, že myanmarská vláda přijala prostřednictvím několika prezidentských dekretů určitá opatření proti porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že vláda ještě musí změnit nebo zrušit klíčové zákony, které usnadňují diskriminaci Rohingyů, včetně zákona o občanství z roku 1982;
I. vzhledem k tomu, že Parlament při řadě příležitostí odsoudil porušování lidských práv a systematické a rozšířené útoky namířené proti Rohingyům; vzhledem k tomu, že myanmarské orgány odmítají řádně vyšetřit případy porušení lidských práv Rohingyů a nechtějí vyvodit odpovědnost pachatelů těchto činů; vzhledem k tomu, že ve svých funkcích zůstává většina vysokých armádních velitelů, kteří na útoky proti Rohingyům dohlíželi; vzhledem k tomu, že odpovědné orgány odmítají spolupracovat s mechanismy OSN; vzhledem k tomu, že beztrestnost je v myanmarském politickém a právním systému hluboce zakořeněna; vzhledem k tomu, že žádná z vyšetřovacích komisí a rad ad hoc vytvořených myanmarskými orgány nesplňuje standardy nestranného, nezávislého, účinného a důkladného vyšetřování případů týkajících se porušování lidských práv;
1. rozhodně odsuzuje převrat myanmarských ozbrojených sil namířený proti civilní vládě, který se snaží zvrátit silnou oddanost obyvatel Myanmaru vůči demokracii;
2. naléhavě vyzývá myanmarskou armádu, aby okamžitě a bezpodmínečně propustila všechny zadržené politické vůdce a aktivisty občanské společnosti; vyzývá k okamžitému zrušení nezákonného nouzového stavu a k ukončení beztrestnosti v zemi, k obnovení civilní vlády, opětovnému návratu na cestu k demokracii a urychlenému zahájení činnosti parlamentu za účasti všech zvolených zástupců, jak je stanoveno v ústavě;
3. vyjadřuje své znepokojení ohledně stávající myanmarské ústavy, kterou obyvatelům Myanmaru vnutila armáda v rámci postupu, který nebyl ani spravedlivý, ani svobodný a jenž neodráží vůli ani zájmy obyvatel a nezákonně poskytuje armádě mimořádné a neodůvodněné pravomoci, jako je pevný podíl parlamentních křesel, pevná vládní kontrola nad některými ministerstvy i právo zablokovat jakékoli ústavní změny; naléhavě vyzývá armádu a zákonně zvolenou myanmarskou vládu pod vedením prezidenta Win Myina, aby spolu s obyvateli Myanmaru zahájily svobodný a spravedlivý proces přípravy a uplatňování nové ústavy s cílem vybudovat skutečnou demokracii a stát, který bude usilovat o dobré životní podmínky a prosperitu všech obyvatel Myanmaru a zejména zaručí uznání a zastoupení všech etnických skupin v této zemi včetně Rohingyů a dále zajistí bezpečnost, svobodu, harmonii a mír pro všechny;
4. vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že obyvatelé Myanmaru teď čelí nejenom humanitární krizi zahrnující soustavné porušování lidských práv, zejména práv menšin, jako jsou Rohingyové, a zdravotnické krizi se stoupajícím počtem případů onemocnění COVID-19, ale také politické krizi a krizi demokracie;
5. vyzývá delegaci EU v Myanmaru a velvyslanectví členských států, aby pozorně sledovaly situaci v oblasti lidských práv a zdraví v Myanmaru i případy politických lídrů a aktivistů občanské společnosti, kteří jsou v současnosti zadržováni; žádá diplomatické mise EU, aby poskytovaly podporu a případnou ochranu lidem ohroženým perzekucí, včetně bezpečné zóny na velvyslanectvích, a aby usnadňovaly vstup za účelem azylu nebo dočasného útočiště; očekává, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) převezme vůdčí úlohu při koordinaci mezinárodní humanitární a zdravotnické pomoci pro obyvatele Myanmaru v případě nouze;
6. domnívá se, že sdružení ASEAN může v případě potřeby zprostředkovat pomoc mezinárodního společenství Myanmaru, jako tomu bylo poté, co v roce 2008 Myanmar zasáhl cyklon Nargis; dále vybízí sdružení ASEAN, aby se aktivně zapojilo do mediace v současné krizi v Myanmaru; je přesvědčen, že volební pozorovatelské mise mohou být pro ASEAN účinným nástrojem na podporu demokratické konsolidace v jeho členských státech, neboť tyto mise zvyšují stupeň legitimity volebního procesu;
7. vítá rozhodnutí Rady z roku 2020 prodloužit omezující opatření vůči Myanmaru o dalších dvanáct měsíců do 30. dubna 2021 a změnit seznam osob a subjektů, na něž se omezující opatření vztahují; naléhavě vyzývá Radu, aby změnila působnost stávajícího systému omezujících opatření tak, aby zahrnoval porušování demokracie, a rozšířila cílené sankce na celé vedení myanmarské armády, včetně generála Min Aun Hlaina a jeho zástupce So Vina a všech osoby, které se do státního převratu zapojily; naléhavě vyzývá Radu, aby změnila stávající systém omezujících opatření tak, aby zahrnoval možnost zapsat na seznam obchodní společnosti a rozšířit cílené sankce na rozsáhlé ekonomické holdingy myanmarských ozbrojených sil a jejich členů, které jsou pro armádu zdrojem příjmů; vybízí EU, aby v tomto ohledu podporovala mezinárodní koordinaci a mnohostranné kroky;
8. připomíná, že v období let 1997 až 2013 byla pozastavena účast Myanmaru na programu „Vše kromě zbraní“ (EBA), ale v roce 2013 tato země na základě směřování k demokracii opět získala status země zvýhodněné v rámci režimu EBA; zdůrazňuje, že již v roce 2018 byl zahájen zdokonalený proces interakce se zaměřením na dodržování úmluv o lidských právech a pracovních práv; zdůrazňuje, že státní převrat obnovuje stav před demokratizačním procesem a oslabuje plnění podmínek pro udělování preferencí v rámci režimu EBA; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychleně zahájila šetření podle čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení o všeobecném systému preferencí (GSP) s cílem pozastavit obchodní preference, z nichž Myanmar, a zejména společnosti členů armády, v určitých odvětvích těží, a aby Parlament náležitě informovala o připravovaných krocích;
9. vítá zprávu Rady OSN pro lidská práva ze dne 5. srpna 2019 (A/HRC/42/CRP.3), v níž je uvedeno, že společnosti, které mají obchodní vazby na myanmarskou armádu a její konglomeráty, Myanmar Economic Holdings Limited (MEHL) a Myanmar Economic Corporation (MEC), i všechny jejich dceřiné společnosti, podporují finanční kapacitu myanmarských ozbrojených sil (Tatmadaw); žádá EU a její členské státy, aby v této souvislosti na příštím zasedání Rady OSN pro lidská práva prosazovaly přijetí rezoluce s cílem vyšetřit případy porušování práv a rizika spojená s vojenským převratem, a žádá Úřad vysoké komisařky pro lidská práva, aby vytvořil databázi obchodních společností, které přispívají k obchodním smlouvám s myanmarskou armádou a jejími konglomeráty nebo z nich mají ekonomický prospěch;
10. vítá, že do pracovního programu Komise na rok 2021 byla začleněna legislativní iniciativa týkající se závazných předpisů o náležité péči dodavatelského řetězce v oblasti lidských práv a životního prostředí; je toho názoru, že v zájmu účinného řešení problému nucené práce a dalších případů porušování lidských práv v dodavatelských řetězcích podniků by tyto právní předpisy měly rovněž zahrnovat zákaz uvádění příslušného zboží na trh EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby bezodkladně vydala pokyny pro podniky se sídlem v EU, v nichž je upozorní na rizika v oblasti lidských práv, pověsti a v právní oblasti spojená s obchodováním s myanmarskou armádou, a aby rovněž podporovala podniky se sídlem v EU při navazování a prohlubování hospodářských vazeb se společnostmi vlastněnými soukromými civilními subjekty; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že žádné finanční prostředky EU nebudou přispívat k operacím a majetku myanmarské armády, jako tomu mohlo být v případě prováděcího rozhodnutí Komise o financování 2. části ročního akčního programu ve prospěch asijského regionu na rok 2020, které umožnilo myanmarské vládě řešit krizi v Rakhinském státě prostřednictvím podniku Unie pro humanitární pomoc, znovuusídlování a rozvoj v rakhinském regionu (UEHRD), z něhož měla ekonomický prospěch armáda;
11. důrazně vyzývá podniky se sídlem v EU, aby důsledně uplatňovaly náležitou péči v oblasti lidských práv a aby zajistily, že nebudou mít žádné vazby na myanmarské bezpečnostní síly, jejich jednotlivé členy nebo subjekty, které jsou jimi vlastněny či ovládány, a že přímo ani nepřímo nepřispívají k zásahům armády proti demokracii a lidským právům; vyzývá podniky se sídlem v EU, včetně mateřských holdingů a dceřiných společností, aby naléhavě přehodnotily své obchodní vazby v Myanmaru a pozastavily veškeré vztahy se společnostmi spojenými s armádou; vyzývá podniky se sídlem v EU, aby zveřejňovaly veškeré relevantní informace, včetně jmen, adres a vlastníků dceřiných společností, dodavatelů a obchodních partnerů ve svém hodnotovém řetězci v Myanmaru; vítá v tomto ohledu oznámení společnosti Kirin Holdings Company Limited ze dne 5. února 2021, že ukončí stávající společný podnik se společností Myanmar Economic Holdings Public Company Limited;
12. vyzývá EU a členské státy, aby podporovaly mezinárodní koordinaci s cílem zabránit nezákonnému vývozu jakéhokoli nepovoleného zboží z Myanmaru, z něhož by měla prospěch zejména armáda, a aby ukončily produkci nelegálního zboží, zejména využívání přírodních zdrojů, jako je nezákonně vytěžené dřevo;
13. vyzývá Radu, aby přezkoumala a případně pozměnila zbrojní embargo EU vůči Myanmaru s cílem zajistit, aby se vztahovalo na všechny výrobky a vybavení dvojího užití, včetně vybavení pro sledování, které může armáda použít pro potlačování práv a nesouhlasu;
14. vyzývá EU a členské státy, aby převzaly iniciativu v OSN a dosáhly jednomyslného odsouzení vojenského převratu v Myanmaru Radou bezpečnosti OSN, a vyzývá Čínskou lidovou republiku, aby upustila od obstrukcí, které tomu brání; naléhavě vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby přijala cílené individuální sankce, včetně zákazu cestování a zmrazení majetku, vůči osobám, které jsou zřejmě odpovědné za státní převrat a závažné zločiny v rozporu s mezinárodním právem a aby na Myanmar uvalila úplné celosvětové zbrojní embargo, které by zastavilo poskytování veškerých přímých a nepřímých dodávek, prodej a převody všech zbraní a výrobků dvojího užití, munice a další vojenské a bezpečnostní výzbroje, včetně jejich tranzitu a překládky, a také zajišťování výcviku nebo poskytování další vojenské a bezpečnostní pomoci;
15. vítá rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (MTS) povolit vyšetřování deportace Rohingyů z Myanmaru do Bangladéše; znovu vyzývá Myanmar, aby se stal signatářem Římského statutu MTS; vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby situaci v Myanmaru postoupila MTS, včetně všech trestných činů spáchaných proti Rohingyům, které spadají do jeho příslušnosti, nebo aby vytvořila ad hoc mezinárodní trestní soud; opět vyzývá EU a její členské státy, aby v Radě bezpečnosti OSN převzaly hlavní iniciativu při požadování toho, aby situace v Myanmaru byla postoupena MTS; vítá dále první rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu o přijetí prozatímních opatření ve věci uplatňování Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (Gambie v. Myanmar);
16. důrazně vítá vůdčí iniciativu EU při zřizování Nezávislého vyšetřovacího mechanismu OSN pro Myanmar (IIMM), jehož cílem je shromažďovat, konsolidovat, uchovávat a analyzovat důkazy o těch nejzávažnějších mezinárodních trestných činech a případech porušení práv spáchaných v Myanmaru od roku 2011; naléhavě vyzývá Myanmar, aby spolupracoval s mezinárodním společenstvím na zajišťování odpovědnosti, a to i tím, že mechanismu IIMM plně umožní přístup do země; vyzývá EU, její členské státy i mezinárodní společenství, aby zajistily, že IIMM bude mít nezbytnou podporu, a to i finanční, k plnění svého mandátu;
17. je znepokojen nedávnou zprávou Úřadu vysoké komisařky pro lidská práva ze dne 3. září 2020 (A/HRC/45/5), která nastiňuje pokračující a závažné porušování lidských práv Rohingyů a dalších menšin v několika oblastech Myanmaru; naléhavě vyzývá myanmarskou vládu, aby přijala nezbytná opatření k okamžitému zastavení tohoto porušování lidských práv, včetně sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví;
18. vyzývá myanmarské orgány, aby zajistily bezpečný, řádný a legální návrat rohingyjských obyvatel pod záštitou OSN, jakmile budou splněny podmínky pro návrat; znovu potvrzuje zásadu nenavracení a trvá na tom, že do Myanmaru by neměli být nuceně vraceni žádní uprchlíci; naléhavě vyzývá myanmarskou vládu, aby neprodleně v plném rozsahu provedla doporučení Poradní komise pro Rakhinský stát a rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu a aby co nejdříve jmenovala prováděcí orgán; vybízí EU, OSN a další mezinárodní aktéry, aby tento proces podpořili;
19. vybízí Myanmar, aby podepsal a ratifikoval Mezinárodní pakt o občanských a politických právech; dále vybízí Myanmar, aby ratifikoval čtyři základní úmluv MOP, které dosud neratifikoval, a to Úmluvu o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat z roku 1949 (č. 98), úmluvu o stejném odměňování z roku 1951 (č. 100), Úmluvu o odstranění nucené práce z roku 1957 (č. 105) a Úmluvu o diskriminaci (zaměstnání a povolání) z roku 1958 (č. 111); naléhavě vyzývá Myanmar, aby urychleně reagoval na požadavky kontrolního mechanismu MOP, které opakovaně dostává po mnoho let, zejména pokud jde o nucenou a dětskou práci a svobodu sdružování;
20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení legitimní vládě a parlamentu Myanmaru, prezidentovi Myanmaru Win Myinovi, státní poradkyni Aun Schan Su Ťij, myanmarským ozbrojeným silám (Tatmadaw), místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, generálnímu tajemníkovi sdružení ASEAN, mezivládní komisi pro lidská práva v rámci sdružení ASEAN, zvláštnímu zpravodaji OSN pro stav lidských práv v Myanmaru, vysokému komisaři OSN pro uprchlíky a Radě OSN pro lidská práva.