NÁVRH USNESENÍ o syrském konfliktu – 10 let od povstání
8.3.2021 - (2021/2576(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Michael Gahler, Lukas Mandl, Antonio López-Istúriz White, Isabel Wiseler-Lima, Tom Vandenkendelaere, David Lega, Janina Ochojska, Adam Jarubas
za skupinu PPE
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0177/2021
B9-0181/2021
Usnesení Evropského parlamentu o syrském konfliktu – 10 let od povstání
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Sýrii,
– s ohledem na zprávu vyšetřovací komise OSN pro Syrskou arabskou republiku, zřízené Radou OSN pro lidská práva (UNHRC), ze dne 18. února 2021,
– s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republiku ze dne 1. března 2021,
– s ohledem na dvě zprávy nezávislé vyšetřovací komise OSN pro Syrskou arabskou republiku ze dne 2. a 28. března 2020,
– s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedy Komise (dále jen „vysoký představitel, místopředseda“) vydané dne 16. února 2021 jménem EU o připojení některých třetích zemí k omezujícím opatřením vůči Sýrii,
– s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republiku ze dne 7. července 2020 o situaci v oblasti lidských práv v Syrské arabské republice,
– s ohledem na společné prohlášení OSN a Evropské unie coby spolupředsedů čtvrté bruselské konference konané dne 30. června 2020 na téma „Podpora budoucnosti Sýrie a okolního regionu“,
– s ohledem na projev komisaře Olivéra Várhelyiho pronesený dne 30. června 2020 na odpoledním plenárním zasedání čtvrté bruselské konference o budoucnosti Sýrie a okolního regionu, ve kterém připomněl, že celkové cíle Evropské unie v Sýrii zůstávají nezměněny,
– s ohledem na prohlášení vysokého představitele, místopředsedy vydané dne 9. dubna 2020 jménem EU ke zveřejnění první zprávy vyšetřovacího a identifikačního týmu Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW),
– s ohledem na zprávu organizace Human Rights Watch ze dne 15. října 2020 nazvanou „Targeting Life in Idlib: Syrian and Russian Strikes on Civilian Infrastructure“ („Útoky na život v Idlíbu: syrské a ruské útoky na civilní infrastrukturu“),
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2533 (2020) ze dne 11. července 2020 a č. 2504 (2020) ze dne 10. ledna 2020, jež se obě zabývají hraničními přechody Báb as-Salám a Báb al-Hawá a poskytováním humanitární pomoci,
– s ohledem na společný postoj Výboru pro zahraniční věci a Rozpočtového výboru jako věcně příslušných výborů konzultovaných v souladu s článkem 234 finančního nařízení (2018/1046) k rozšíření regionálního svěřenského fondu Evropské unie zřízeného v reakci na krizi v Sýrii (svěřenského fondu Madad),
– s ohledem na 1290. plenární zasedání Stálé rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) konané dne 19. listopadu 2020,
– s ohledem na prohlášení Rady pro zahraniční věci ze dne 6. března 2020,
– s ohledem na prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN ze dne 1. a 18. února 2020 o Sýrii,
– s ohledem na společné prohlášení vysokého představitele, místopředsedy a komisaře pro řešení krizí Janeze Lenarčiče ze dne 13. ledna 2020 o situaci v Sýrii,
– s ohledem na závěry Rady o severovýchodní Sýrii ze dne 14. října 2019,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že po deseti letech války se krize v Sýrii vyznačuje nebývalým utrpením a strádáním, kdy více než 13 milionů osob, včetně 6 milionů žen a dětí, potřebuje humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že zahynulo přes 500 000 osob a více než jeden milion osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že od 1. prosince 2019 bylo kvůli vyostření bojů v severovýchodní Sýrii vysídleno více než 950 000 osob, přibližně 7 milionů osob bylo vysídleno vnitřně (včetně 2,7 milionu osob v severovýchodní Sýrii) a více než 5,6 milionu osob bylo nuceno hledat útočiště v sousedních zemích;
B. vzhledem k tomu, že obhájci lidských práv a poskytovatelé humanitární pomoci i nadále vyjadřují obavy ohledně bezpečnosti a ochrany vracejících se a vysídlených osob, a to vzhledem k podmínkám v mnoha oblastech země a k otázkám týkajícím se přístupu syrské vlády k politickému usmíření;
C. vzhledem k tomu, že situace v táboře al-Hol zůstává zoufalá; vzhledem k tomu, že více než 90 % obyvatel tábora tvoří ženy a děti; vzhledem k tomu, že je absolutně klíčové, aby se humanitární organizace i nadále soustředily na zajištění přístupu k humanitární pomoci, včetně čisté vody, potravin a zdravotní péče, pro všechny obyvatele tábora, dokud příslušné orgány nenaleznou řešení jejich vysídlení;
D. vzhledem k tomu, že Sýrie čelí rostoucí hospodářské nestabilitě, neboť hodnota syrské libry klesla na rekordně nízkou úroveň a cena základních potravin se od roku 2019 zvýšila o více než 100 %; vzhledem k tomu, že obyvatelé Sýrie musí hledat způsob, jak přežít pod vládou režimu, který se opakovaně dopouští válečných zločinů, je odpovědný za útoky na označená zdravotnická zařízení a neprojevuje téměř žádný zájem o řešení potřeb populace;
E. vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN žije 83 % obyvatelstva pod hranicí chudoby a mnoho Syřanů nyní živoří v podmínkách, které jsou ještě horší než ty, jež panovaly v letech, kdy probíhal konflikt;
F. vzhledem k tomu, že podle odhadů Světového potravinového programu trpí 12,4 milionu Syřanů nedostatkem potravin, což je téměř 60 % obyvatelstva, přičemž toto číslo vzrostlo o 4,5 milionu během jediného roku;
G. vzhledem k tomu, že virus způsobující onemocnění COVID-19 dále zhoršuje neutěšenou situaci nejzranitelnějších komunit a má se za to, že jeho rozšíření v zemi je větší, než udávají oficiální čísla ministerstva zdravotnictví; vzhledem k tomu, že systém zdravotní péče v Sýrii byl rovněž od začátku konfliktu v roce 2011 výrazně poškozen útoky prorežimních sil na zdravotnické pracovníky a infrastrukturu;
H. vzhledem k tomu, že syrská vláda i nadále uvaluje přísná omezení na dodávky humanitární pomoci do oblastí Sýrie, které má pod svou kontrolou, i do jiných oblastí v zemi a údajně požaduje od humanitárních skupin, aby při poskytování pomoci spolupracovaly s místními subjekty, které prošly bezpečnostní prověrkou;
I. vzhledem k tomu, že veřejné vzdělávání je v celém regionu pod tlakem a více než jedné třetině syrských dětí školního věku (téměř třem milionům žáků) není poskytováno vůbec žádné vzdělání, a vzhledem k tomu, že tento problém byl dále zhoršen nedostatečnou adaptací na distanční vzdělávání kvůli rizikům spojeným s onemocněním COVID-19, v důsledku čehož trpí mnoho dětí psychosociálními dopady dlouhodobého konfliktu a vysídlení;
J. vzhledem k tomu, že vláda prezidenta Bašára al-Asada – podporovaná Ruskem, Íránem a Hizballáhem – dobyla zpět většinu oblastí, které dříve ovládaly opoziční síly, ale čelí neustálým útokům bojovníků napojených na tzv. Islámský stát (DÁ'IŠ/ISIS), jakož i novým protestům kvůli zhoršujícím se ekonomickým podmínkám; vzhledem k tomu, že místní jednotky podporované USA dobyly zpět většinu území dříve ovládaného Islámským státem, ale tato skupina stále vede povstání na lokální úrovni;
K. vzhledem k tomu, že do konfliktu v Sýrii zasáhla řada cizích států, ať již na podporu Asadovy vlády, syrských opozičních sil nebo v zájmu svých vlastních bezpečnostních cílů; vzhledem k tomu, že k silám podporujícím prezidenta al-Asada, které působí v Sýrii, patří libanonský Hizballáh, Írán a Rusko;
L. vzhledem k tomu, že Turecko je zapojeno do mnoha konfliktů, včetně konfliktu v Sýrii, které představují závažné porušení mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že jednostranný turecký vojenský zásah v severovýchodní Sýrii je závažným porušením mezinárodního práva a podkopává stabilitu a bezpečnost celého regionu; vzhledem k tomu, že tato jednostranná vojenská operace Turecka nemá žádný právní základ a pouze zhoršuje konflikt v Sýrii, který trvá již deset let; vzhledem k tomu, že Turecko by mělo ukončit svou nezákonnou okupaci severní Sýrie a stáhnout své vojenské a polovojenské spojenecké síly;
M. vzhledem k tomu, že podle zemí, které spolupředsedají Minské skupině OBSE, přesunulo Turecko zahraniční bojovníky ze Sýrie a odjinud do Náhorního Karabachu;
N. vzhledem k tomu, že 4,6 % z 18,5 milionu obyvatel Sýrie jsou křesťané, a vzhledem k tomu, že před válkou tvořili přibližně 10 %, což ukazuje, že neúměrně mnoho z nich ze země uteklo; vzhledem k tomu, že organizace Haját Tahrír al-Šám (HTS), která byla dříve napojena na al-Káidu, nahrazuje od roku 2014 v oblastech, které má pod kontrolou, vládní soudy radami šaría a schvaluje diskriminaci příslušníků náboženských menšin, konfiskuje příbytky a zemědělské pozemky tisíců křesťanů, útočí na místa konání bohoslužeb a brání jim v praktikování jejich náboženství mimo jejich domovy;
O. vzhledem k tomu, že v posledních deseti letech nedodržovala žádná z válčících stran v Sýrii práva zadržovaných osob v souladu s mezinárodními právními závazky a tento konflikt je charakterizován svévolným zadržováním, mučením a špatným zacházením, a to i s využitím sexuálního násilí, násilných nebo nedobrovolných zmizení a sumárních poprav; vzhledem k tomu, že podle OSN je toto porušování a zneužívání práva důsledné, zvláště ze strany vlády;
P. vzhledem k tomu, že představitelé autonomní správy v regionu, která je pod kurdským vedením, uvedli, že nedávno propustili více než 300 syrských státních příslušníků z tábora al-Hol, který je rovněž domovem tisíců rodin bojovníků Islámského státu (IS);
Q. vzhledem k tomu, že dne 9. dubna 2020 vydal vysoký představitel, místopředseda jménem EU prohlášení ke zveřejnění první zprávy vyšetřovacího a identifikačního týmu Organizace pro zákaz chemických zbraní, v němž vyjádřil plnou podporu zjištěním obsaženým v této zprávě a důrazně odsoudil použití chemických zbraní, k němuž se podle zprávy uchýlily syrské arabské vzdušné síly;
R. vzhledem k tomu, že Rada s přihlédnutím k situaci v Sýrii zavedla řadu omezujících opatření, která jsou namířena proti osobám, jež jsou odpovědné za represe vůči civilnímu obyvatelstvu v Sýrii, a proti osobám nebo subjektům, které jsou s nimi spojeny;
S. vzhledem k tomu, že od roku 2011 poskytla EU a její členské státy obyvatelům Sýrie 20 miliard EUR na humanitární pomoc, stabilizaci a budování odolnosti v Sýrii a v okolních zemích; vzhledem k tomu, že EU je hnací silou dárcovských konferencí na podporu Sýrii, které se konaly v Bruselu čtyři po sobě jdoucí roky (2017–2020), a páté bruselské konference, která se uskuteční ve dnech 29. a 30. března 2021;
1. důrazně odsuzuje všechna zvěrstva a porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, zejména Asadovým režimem, ale i ruskými, íránskými a tureckými aktéry, a vyzývá Rusko, Turecko a Írán, aby stáhly všechny jednotky a zmocněnce pod jejich velením, s výjimkou těch, kteří jsou součástí mezinárodních mírových nebo stabilizačních sil v rámci mandátu Rady bezpečnosti OSN;
2. vyzývá všechny strany, aby se vyhnuly dalšímu násilí, a zdůrazňuje, že je třeba nalézt politické řešení konfliktu v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2254, přičemž poukazuje na to, že Bašár al-Asad ztratil veškerou legitimitu a musí odstoupit s cílem umožnit poklidnou politickou transformaci;
3. vyjadřuje podporu zvláštnímu vyslanci OSN pro Sýrii Geirovi O. Pedersenovi a vyzývá vysokého představitele, místopředsedu, aby se všemi silami pokusil zastavit násilí v Sýrii a podpořit inkluzivní politické urovnání vedené samotnými Syřany, které by umožnilo čerpat prostředky na rekonstrukci za použití finanční kapacity EU a ochoty EU věnovat významné zdroje na rekonstrukci Sýrie a případně obnovit obchod a investice k vytvoření pákového efektu, a připomíná, že EU neposkytne žádné prostředky na rekonstrukci, nebude-li dosaženo určité formy přechodného soudnictví, které zajistí, že tyto prostředky budou spravedlivě využity;
4. vyzývá k další podpoře mírových a demokratických syrských organizací občanské společnosti;
5. odsuzuje neochotu Asadova režimu zapojit se do smysluplných jednání v ústavním výboru; kritizuje pořádání prezidentských voleb před přijetím nové ústavy a odsuzuje veškeré úsilí režimu a jeho spojenců o normalizaci této situace;
6. zdůrazňuje, že zločiny spáchané v Sýrii nesmí být tolerovány a jejich pachatelé nesmí uniknout trestu, a vyzývá k nezávislému, nestrannému, důkladnému a důvěryhodnému vyšetření těchto zločinů a potrestání pachatelů;
7. opětovně potvrzuje svou podporu úsilí celosvětové koalice proti Islámskému státu a zdůrazňuje významný přínos syrských demokratických sil jakožto spojence v boji proti Islámskému státu;
8. je mimořádně znepokojen zajišťovacím zařízením v severovýchodní Sýrii, které je nadále živnou půdou radikalizace, a nedávnými zprávami o propouštění stovek vězňů hlásících se k ISIS, včetně mnoha zahraničních bojovníků, čímž se zvyšuje riziko opětovného obnovení ISIS; je mimořádně znepokojen humanitární situací dětí zahraničních bojovníků, které se nachází v severovýchodní Sýrii, a vyzývá členské státy, aby aktivně přispěly k nalezení řešení pro děti v táboře al-Hol, které mají státní příslušnost některého z členského či členských států;
9. vítá angažovanost USA v Sýrii a zdůrazňuje potřebu úzké spolupráce s našimi transatlantickými partnery a Izraelem v boji proti teroristickým skupinám v Sýrii i v jiných zemích; zdůrazňuje svou plnou podporu ochranným opatřením Izraele v Sýrii, a to i proti dodávkám raket hnutí Hizballáh z Íránu a pokusům Teheránu o vytvoření vojenské fronty na izraelských hranicích;
10. v tomto ohledu vyzývá Radu, aby přestala nesprávně rozlišovat mezi „vojenskými“ a „politickými“ křídly Hizballáhu, aby Hizballáh jako celek označila za teroristickou organizaci a aby na tuto skupinu a jejího sponzora Írán uvalila sankce za válečné zločiny spáchané v Sýrii, ale i v Libanonu, Iráku a v dalších zemích tohoto regionu;
11. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že turecká vláda usnadňuje syrským žoldnéřům zasahovat do konfliktů v dalších částech regionu, například v Libyi a Náhorním Karabachu, a naléhavě vyzývá tureckou vládu, aby se přestala zapojovat do těchto destabilizujících aktivit;
12. vítá pátou bruselskou konferenci na téma „Podpora budoucnosti Sýrie a okolního regionu“, která se bude konat ve dnech 29. a 30. března 2021, a připomíná, že EU a její členské státy jsou i nadále zdaleka nejvýznamnějšími dárci, kteří od začátku krize poskytly 20 miliard EUR;
13. vyzývá k poskytnutí pomoci rodinám pohřešovaných a zadržovaných a podpory při stíhání osob odpovědných za zločiny podle mezinárodního práva a k podpoře těch, kteří usilují o dosažení lepšího přístupu Syřanů ke spravedlnosti, a zdůrazňuje, že je třeba okamžitě ukončit rozšířené zneužívání a mučení v zajišťovacích zařízeních, což je základní součást jakéhokoli procesu přechodu směrem k udržitelnému vyřešení syrského konfliktu; v tomto ohledu vítá úspěšné úsilí o dosažení spravedlnosti na základě zásady univerzální jurisdikce, na kterou se odvolává zemský soud v Koblenzu, jenž odsoudil bývalého syrského zpravodajského důstojníka k odnětí svobody v délce čtyř let a šesti měsíců;
14. naléhavě žádá EU a její členské státy, aby rozšířily seznam osob, na něž se vztahují cílené sankce podle nového unijního mechanismu sankcí v oblasti lidských práv, tzv. Magnitského zákona EU, a k nimž patří syrští a ruští civilní a vojenští velitelé, o nichž se lze domnívat, že byli zapojeni do válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a dalších případů závažného porušování práv spáchaných v severozápadní Sýrii, včetně zločinů spáchaných na příkaz;
15. vyjadřuje znepokojení nad zhoršující se humanitární situací; připomíná, že 11 milionům Syřanů je třeba poskytnout humanitární pomoc v samotné Sýrii, že téměř 60 % z nich je v důsledku prudkého nárůstu cen potravin vystaveno potravinové nejistotě a že 89 % syrských uprchlíků v Libanonu čelí rovněž extrémní chudobě;
16. požaduje neomezený přístup humanitární pomoci do celé Sýrie a připomíná, že existuje už jen jeden humanitární hraniční přechod, a to Báb al-Hawá; trvá na tom, aby povolení používat tento hraniční přechod, které vyprší v červenci, bylo prodlouženo o dalších 12 měsíců, a vyzývá k rozšíření povolení, tak aby se vztahovalo i na další hraniční přechody; odsuzuje veškeré pokusy o bránění přeshraničnímu přístupu k humanitární pomoci, což by mohlo vést k rozšíření hladomoru mezi více než třemi miliony Syřanů, z nichž většinu tvoří ženy a děti;
17. zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se humanitární pomoc dostala těm, kteří ji nejvíce potřebují, a aby dodávky pomoci nebyly prodány na černém trhu; vyzývá k tomu, aby byla poskytnuta veškerá podpora všem dětem syrských uprchlíků v hostitelských zemích a aby jim byl zajištěn přístup nejen k základnímu, ale i střednímu vzdělávání, a naléhavě vyzývá všechny hostitelské země, aby přijaly veškerá nezbytná opatření a odstranily všechny administrativní nebo legislativní překážky bránící tomuto přístupu;
18. konstatuje, že podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se 267 170 uprchlíků dobrovolně vrátilo do Sýrie a je třeba jim pomoci uspokojit základní potřeby; vyzývá zúčastněné strany, aby se pokusily zlepšit podmínky pro bezpečné, důstojné a udržitelné navracení;
19. důrazně odsuzuje veškeré formy náboženské diskriminace a trvá na všeobecném dodržování práva etnických a náboženských skupin a menšin v Sýrii, včetně křesťanů a všech vysídlených osob, žít i nadále důstojně, rovnoprávně a bezpečně ve své historické a tradiční vlasti nebo se do ní vrátit a neomezeně a svobodně vyznávat své náboženství a přesvědčení, aniž by byly vystaveny útlaku, násilí či diskriminaci; podporuje mezináboženský dialog, který může přispět k vzájemnému porozumění a boji proti extremismu nebo jakýmkoli pokusům o potlačení svobody projevu nebo náboženského vyznání;
20. konstatuje, že svěřenský fond Madad vyprší ke konci roku 2021, a vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou pokryty finanční potřeby humanitární reakce EU na krizi v Sýrii prostřednictvím nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a pokračujícím uskutečňováním projektů financovaných ze svěřenského fondu Madad;
21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN a všem stranám zapojeným do konfliktu v Sýrii.