Návrh usnesení - B9-0220/2021Návrh usnesení
B9-0220/2021

NÁVRH USNESENÍ o Evropské záruce pro děti

22.4.2021 - (2021/2605(RSP))

předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B9-0000/2021 a B9-0000
v souladu s čl. 136 odst. 5 jednacího řádu

Lucia Ďuriš Nicholsonová
za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci


Postup : 2021/2605(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B9-0220/2021
Předložené texty :
B9-0220/2021
Přijaté texty :

B9-0220/2021

Usnesení Evropského parlamentu o Evropské záruce pro děti

(2021/2605(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

 s ohledem na cíle stanovené v článku 3 SEU, zejména pokud jde o boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporu sociální spravedlnosti, hospodářskou, sociální a územní soudržnost a o ochranu práv dítěte,

 s ohledem na horizontální sociální doložku obsaženou v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

 s ohledem na cíle sociální politiky vymezené v článcích 151 a 153 SFEU,

 s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu,

 s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, na které odkazuje článek 6 SEU,

 s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na jeho zásady 1, 3, 4, 11, 14, 16, 17, 19, 20 a na jeho hlavní cíle pro rok 2030,

 s ohledem na sdělení Komise o strategii EU pro práva dítěte (COM(2021)0142),

 s ohledem na návrh doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (COM(2021)0137),

 s ohledem na akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv,

 s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména na cíle 1, 2, 3, 4 a 10,

 s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP),

 s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

 s ohledem na politické pokyny předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové,

 s ohledem na upravený pracovní program Komise na rok 2020 (COM(2020)0440),

 s ohledem na rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů (COM(2020)0173),

 s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny[1],

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (COM(2018)0382),

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti COM(2020)0104),

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU) (COM(2020)0451),

 s ohledem na studii proveditelnosti záruky pro děti, kterou nechala vypracovat Komise,

 s ohledem na písemné prohlášení 0042/2015 podle článku 136 jednacího řádu o investování do dětí přijaté v březnu 2016,

 s ohledem na doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče,

 s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu[2],

 s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o právech dítěte s ohledem na strategii EU pro práva dítěte[3],

 s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě[4],

 s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu[5],

 s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům[6],

 s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci[7],

 s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

 s ohledem na obecné připomínky Výboru OSN pro práva dítěte, zejména na obecné připomínky č. 5 k obecným opatřením k provádění Úmluvy o právech dítěte, č. 6 o zacházení s dětmi bez doprovodu a dětmi odloučenými od rodiny mimo jejich zemi původu, č. 10 o právech dětí v soudním systému pro mladistvé, č. 12 o právu dítěte být vyslechnuto, č. 13 o právu dítěte na ochranu před všemi formami násilí, č. 14 o právu dítěte na přednostní zohlednění jeho nejlepšího zájmu, č. 15 o právu dítěte na dosažení nejvyšší možné úrovně zdraví a č. 16 o povinnostech státu týkajících se dopadu podnikatelského sektoru na práva dětí,

 s ohledem na pokyny OSN k alternativní péči o děti obsažené v rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/64/142 ze dne 24. února 2010,

 s ohledem na prohlášení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 1. února 2012 o sílení protiromského smýšlení a rasovém násilí proti Romům v Evropě,

 s ohledem na sdělení Komise přijatá s cílem vytvořit Unii rovnosti v souladu s dokumentem „Politické směry pro příští Evropskou komisi 2019–2024“, a zejména na její sdělení ze dne 24. listopadu 2020 s názvem „Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027“ (COM(2020)0758), ze dne 18. září 2020 s názvem „Unie rovnosti: akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565), ze dne 5. března 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152) a ze dne 12. listopadu 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

 s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte[8],

 s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 a o zintenzivnění boje proti anticiganismu[9],

 s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boj proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě[10],

 s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Unie rovnosti:  strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

 s ohledem na společné prohlášení ministrů Rady EPSCO s názvem „Překonání chudoby a sociálního vyloučení –  zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na rodiny – společné úsilí o vytvoření vyhlídek v zájmu odolných dětí“,

 s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020[11],

 s ohledem na doporučení Komise nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění (2013/112/EU)“[12],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU,

 s ohledem na politické prohlášení OSN ze dne 15. dubna 2020 s názvem „Dopad koronavirové pandemie na děti“,

 s ohledem na doporučení Komise o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (2008/867/ES) ze dne 3. října 2008,

 s ohledem na doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trhu práce,

 s ohledem na doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně,

 s ohledem na novou agendu dovedností,

 s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení položené Radě a Komisi ohledně evropské záruky pro děti (O-000025/2021 – B9-0012/2021 and O-000026/2021 – B9-0013/2021),

 s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

 s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A. vzhledem k tomu, že návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje Evropská záruka pro děti, musí doplňovat strategii EU o právech dítěte, která byla jako uvedený návrh též přijata dne 24. března 2021; vzhledem k tomu, že strategie EU pro práva dítěte zahrnuje všechny stávající a budoucí iniciativy věnující se právům dítěte pod jeden ucelený politický rámec a předkládá doporučení pro vnitřní i vnější činnost EU;

B. vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace, jako je Rada Evropy, a nevládní organizace, jako je UNICEF, označily dětskou chudobu za potenciální příčinu porušování práv dětí i za možný výsledek tohoto porušování, a to kvůli dopadu, který tento jev má na schopnost dětí uplatňovat svá práva, a v důsledku nedodržování výše uvedených práv;

C. vzhledem k tomu, že u dětí vyrůstajících s nedostatkem zdrojů a v nejistých rodinných podmínkách existuje větší pravděpodobnost, že pocítí chudobu a sociální vyloučení, a to s dalekosáhlými dopady na jejich rozvoj a pozdější dospělost, přičemž postrádají přístup k osvojení si odpovídajících dovedností a mají omezené možnosti zaměstnání, což posiluje začarovaný kruh mezigenerační chudoby;

D. vzhledem k tomu, že šest kategorií osob uvedených v návrhu o záruce pro děti je nejvíce ohroženo, přičemž jim musí být věnován okamžitý ohled a péče; vzhledem k tomu, že cíle záruky by měly být chápány tak, aby se v co největší míře vztahovaly na všechny děti v Unii;

E. vzhledem k tomu, že fenomén dětské chudoby a sociálního vyloučení jsou všudypřítomnými problémy, které se vyskytují ve všech společnostech a které se nejlépe řeší komplexními a široce pojatými politikami, jež jsou úzce cílené při svém uplatňování a široce rozkročené co do působnosti a týkají se jak dětí, tak i jejich rodin a komunit, a upřednostněním investic do vytváření nových příležitostí a řešení před výdaji; vzhledem k tomu, že do řešení těchto problémů musí být zapojeny všechny části společnosti, a to od místních, regionálních, vnitrostátních a evropských orgánů až po občanskou společnost a soukromý sektor;

F. vzhledem k výzkumům, podle nichž mohou investice do dětí, například do vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče, přinést návratnost investic na společenské úrovni nejméně čtyřikrát převyšující původní náklady na investice, aniž by byly zohledněny širší přínosy pro podniky v podobě kvalifikovaných pracovníků nebo pro systémy sociálního zabezpečení, které nejsou zatíženy dalšími výdaji na děti, jež mají přístup k nástrojům sociálního začleňování[13]; vzhledem k tomu, že rozpočtové postupy by měly považovat investice do dětí za samostatnou investiční kategorii, odlišnou od běžných sociálních výdajů;

G. vzhledem k tomu, že v roce 2019 hrozila 22,2 % (tedy téměř 18 milionům) dětí v EU chudoba či sociální vyloučení; vzhledem k tomu, že děti z rodin s nízkými příjmy, bez domova, se zdravotním postižením, z rodin migrantů, menšinového etnického původu, zejména romské děti, a děti v ústavní péči nebo nacházející se v nejistých rodinných podmínkách, rodiny s jedním rodičem, rodiny LGBTIQ+ a rodiny, v nichž nejsou rodiče přítomni kvůli zaměstnání v zahraničí, čelí vážným obtížím, jako je závažná míra neuspokojení potřeb nebo přeplnění kapacit v oblasti bydlení, překážky v přístupu k zásadním a základním službám, jako je odpovídající výživa a důstojné bydlení, které jsou klíčové pro blaho a rozvoj dětí i pro rozvoj jejich sociálních, rozpoznávacích a emočních dovedností;  vzhledem k tomu, že přiměřeně vytápěné bydlení s nezávadnou vodou a hygienickým zařízením, jakož i bydlení obecně, představuje klíč k zajištění zdraví, dobrých životních podmínek, růstu a rozvoje dětí; vzhledem k tomu, že vyhovující bydlení prospívá u dětí také učení a studiu;

H. vzhledem k tomu, že počet dětí se zdravotním postižením není kvůli nedostatku statistických údajů znám, může se však pohybovat kolem 15 % celkového počtu dětí v Unii; vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením by měly plně požívat všech lidských práv a základních svobod stejně jako ostatní děti, a to včetně práva vyrůstat ve svých rodinách či v rodinném prostředí v souladu s jejich nejlepším zájmem, jak je stanoveno v Úmluvě o právech dítěte; vzhledem k tomu, že členové rodiny musí v zájmu péče o rodinného příslušníka se zdravotním postižením často omezit nebo ukončit svou profesní činnost; vzhledem k tomu, že ve studii proveditelnosti záruky pro děti (prozatímní zpráva), kterou nechala vypracovat Komise, se zdůrazňuje, že k hlavním překážkám pro děti se zdravotním postižením patří problémy s fyzickým přístupem nebo nepřizpůsobením služeb a zařízení potřebám dětí a v mnoha případech samotná nedostupnost těchto opatření; vzhledem k tomu, že v téže studii mnoho respondentů poukázalo na potíže s diskriminací, zejména pokud jde o vzdělávání, a s dostupností bydlení;

I. vzhledem k tomu, že práva dětí nelze prosazovat bez úspěšného provádění cílů udržitelného rozvoje vytyčených OSN a naopak;

J. vzhledem k tomu, že všechny děti mají právo na ochranu před chudobou, což jednoznačně ukazuje nutnost preventivních politik; vzhledem k tomu, že Parlament a evropská občanská společnost vyzvaly k zavedení záruky pro děti, aby byl každému dítěti žijícímu v chudobě zajištěn účinný a bezplatný přístup ke kvalitní a bezplatné zdravotní péči, vzdělávání a předškolnímu vzdělávání a péči, jakož i účinný přístup k důstojnému bydlení a vhodné výživě; vzhledem k tomu, že Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) upozornila na skutečnost, že boj proti dětské chudobě je zároveň otázkou základních práv a právem uloženou povinností[14];

K. vzhledem k tomu, že vymýcení dětské chudoby nutně předpokládá, aby rodiče dětí nebo osoby pečující o ně měly přístup k práci s odpovídajícími právy a důstojnými mzdami, jakož i s bezpečnými a stabilními pracovními podmínkami;

L. vzhledem k tomu, že tento návrh poskytuje členským státům konkrétní pokyny pro zajištění účinného a bezplatného přístupu ke vzdělávání a školním aktivitám, předškolnímu vzdělávání a péči, zdravotní péči, sportovním aktivitám a k volnočasovým a kulturním aktivitám pro každé dítě, zejména pak pro děti v nouzi; vzhledem k tomu, že členské státy by měly prosazovat politiky zaměřené na zajištění přístupného a cenově dostupného bydlení pro děti v nouzi a zdravé výživy s cílem řešit fenomén chudoby a podporovat rovné příležitosti pro všechny děti na celostátní, regionální a místní úrovni; vzhledem k tomu, že každé dítě má právo si hrát;

M. vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie situaci dětí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením zhoršila a zanechala miliony dětí a rodin v méně jisté socioekonomické situaci; vzhledem k odhadům, podle nichž by v důsledku pandemie mohl počet dětí žijících pod hranicí chudoby podle měřítka jejich domovského státu razantně stoupnout až o 117 milionů a že dalších přibližně 150 milionů dětí na celém světě žije ve vícerozměrné chudobě; vzhledem k tomu, že při růstu nezaměstnanosti jsou osoby a rodiny s nízkými a středními příjmy vystaveny vyššímu riziku pádu do chudoby; vzhledem k tomu, že jsou rovněž vystaveny vyššímu riziku závažné deprivace a nejistoty v oblasti bydlení, nadměrného zadlužení, nuceného vystěhovávání a bezdomovectví; vzhledem k očekáváním, že tato čísla budou v důsledku pandemie COVID-19 a jejích socioekonomických důsledků exponenciálně růst, což bude mít dopad na miliony dětí v Evropě po celý jejich život; vzhledem k tomu, že koronavirová krize zhoršila situaci marginalizovaných dětí žijících v přelidněných a nelidských podmínkách s omezeným přístupem ke zdravotní péči, pitné vodě, hygienickým zařízením a potravinám, a že tak byly tyto děti vystaveny většímu riziku nákazy virem;

N. vzhledem k tomu, že přechod na distanční výuku byl dále urychlen v roce 2020 kvůli pandemii COVID-19. přičemž chybějící připojení k internetu a digitální nástroje a infrastruktura postihly především velmi malé děti se zvláštními potřebami a děti žijící v chudobě, v komunitách na okraji společnosti a ve vzdálených a venkovských oblastech, včetně nejvzdálenějších regionů a území; vzhledem k tomu, že znepokojivým způsobem vzrostl počet dětí, jejichž rodiče přišli o bydlení nebo o pracovní místo, a dětí, které byly připraveny o nejvýživnější jídlo svého dne a o přístup ke službám poskytovaným po škole, jako jsou např. sportování či volnočasové, umělecké a kulturní aktivity, které podporují jejich rozvoj a dobrý psychický stav; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k digitálním řešením a příležitostem pro digitální vzdělávání může mladým lidem výrazně omezit pozdější přístup ke vzdělání a zaměstnání, připravit je o lepší příležitosti na trhu práce a připravit evropské podniky o potenciální pracovníky; vzhledem k tomu, že je proto třeba investovat do digitálních vzdělávacích řešení; vzhledem k tomu, že digitální řešení a další podpůrné technologie pro děti se zdravotním postižením mohou umožnit a urychlit proces sociálního začleňování a otevřít přístup k dalším příležitostem v pozdějším životě; vzhledem k tomu, že rovný přístup je proto v tomto ohledu klíčový;

O. vzhledem k tomu, že u dětí se zdravotním postižením v EU je nepřiměřeně větší pravděpodobnost, že budou umístěny do ústavní péče, než u dětí bez zdravotního postižení, a je zřejmě mnohem méně pravděpodobné, že pro ně bude prospěšné z úsilí o přechod od ústavní péče k náhradní péči rodinné; vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením jsou i nadále ve vzdělávání segregovány tím, že jsou umisťovány do zvláštních škol, a čelí fyzickým a dalším překážkám, které jim brání v požívání výhod inkluzivního vzdělávání; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 způsobila, že mnoho dětí s mentálním postižením nemá možnost pokračovat ve vzdělávání, neboť on-line vzdělávání často neodpovídá jejich zvláštním potřebám;

P. vzhledem k tomu, že Unie může hrát klíčovou úlohu v celkovém boji proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení všech dětí, včetně šesti klíčových kategorií určených Komisí;

Q. vzhledem k tomu, že děti mobilních občanů EU se často ocitají v situacích, na něž nepamatují vnitrostátní právní předpisy; vzhledem k tomu, že ačkoli migrace pracovních sil v krátkodobém horizontu snižuje chudobu, vede k tomu, že děti jsou opomíjeny, což může prohloubit nedostatky v jejich společenském rozvoji a vést k sociální nejistotě, přičemž děti migrujících rodičů, které stále pobývají v zemi původu, čelí větší pravděpodobnosti, že budou marginalizovány, bude s nimi špatně zacházeno nebo budou zneužívány, což je obzvláště relevantní pro pracovní mobilitu v rámci EU[15];

R. vzhledem k tomu, že záruka pro děti patří ke stěžejním iniciativám v oblasti sociální politiky, které jsou uvedeny v politických pokynech Komise a v jejím pracovním programu na rok 2021, a že musí být do budoucna dále rozšířena stanovením ctižádostivých politik a cílů; vzhledem k tomu, že tato otázka musí být na pořadu jednání konference o budoucnosti Evropy; vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv a doporučení Komise z roku 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění" zůstávají i nadále důležitými pokyny pro snižování dětské chudoby, zlepšování životních podmínek dětí a zajišťování stabilní budoucnosti při současném snižování míry předčasného ukončování školní docházky; vzhledem k tomu, že Komise v akčním plánu pro provádění evropského pilíře sociálních práv stanovila cíl snížit do roku 2030 počet osob, kterým v EU hrozí chudoba nebo sociální vyloučení, alespoň o 15 milionů, z čehož nejméně 5 milionů mají tvořit děti; vzhledem k tomu, že negativní genderové stereotypy a sociální podmínky vedoucí k tzv. „propasti mezi sny“ nebo „propasti mezi nároky“ a nedostatečné zastoupení žen ve vedoucích pozicích podmiňují volbu povolání a vzdělání dívek již od raného věku, a přispívají tak k rostoucí nerovnosti a segmentaci mezi muži a ženami v některých odvětvích trhu práce, zejména v profesích v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM);

S. vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány mají zásadní úlohu, pokud jde o činnosti zaměřené na potírání dětské chudoby a vykořisťování dětí, a nesou tudíž i klíčovou odpovědnost v oblasti předcházení marginalizaci a sociálnímu vyloučení; vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány by jim měly ve vhodných případech vždy poskytovat dostatečné prostředky k dosažení těchto cílů;

1. vítá, že Komise předložila návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje záruka pro děti, jejímž cílem je předcházet chudobě a sociálnímu vyloučení a bojovat proti nim zaručením bezplatného a účinného přístupu dětí v nouzi ke klíčovým službám, jako je předškolní vzdělávání a péče, vzdělávací a školní aktivity, zdravotní péče a alespoň jedno zdravé jídlo za každý školní den, a také účinného přístupu všech dětí v nouzi ke zdravé výživě a vyhovujícímu bydlení; vyzývá Radu a členské státy, aby byly ctižádostivé a usilovaly o plné a rychlé přijetí doporučení a jeho provádění; očekává, že podněty obsažené v tomto usnesení budou zohledněny při přijímání doporučení Rady; zdůrazňuje, že cílem záruky pro děti je poskytovat veřejnou podporu umožňující předcházet sociálnímu vyloučení a bojovat proti němu tím, že dětem v nouzi bude zajištěn přístup k souboru klíčových služeb, což znamená, že členské státy by měly tyto služby buď samy organizovat a poskytovat, nebo poskytovat přiměřené dávky, které rodičům nebo poručníkům dětí v nouzi umožní pokrýt náklady na tyto služby;

2. vítá sdělení Komise o strategii EU o právech dítěte a schvaluje její cíl podílet se na odpovědnosti za dodržování a ochranu práv každého dítěte souběžně s realizací společného projektu pro zdravější, odolnější a spravedlivější společnost pro všechny; uznává, že Komisí předložený návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje evropská záruka pro děti, tuto strategii doplňuje a zaměřuje se na děti v nouzi tím, že vytváří evropský podpůrný rámec na obranu práv dětí a zařazuje je mezi priority agendy EU; schvaluje její hlavní cíl spočívající v boji proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení a podpoře rovných a inkluzivních příležitostí a zdraví; rozhodně podporuje konkrétní pokyny, jak mají příslušné vnitrostátní a místní orgány poskytnout dětem v nouzi rovný, účinný a bezplatný přístup k nejdůležitějším službám, jako je např. bezplatné a kvalitní předškolní vzdělávání a péče, vzdělávací a školní aktivity a zdravotní péče a účinný přístup k adekvátnímu bydlení a ke zdravé výživě;

3. vyzývá EU a členské státy, aby řešily strukturální problémy, které způsobují dětskou chudobu a sociální vyloučení, podporováním vysoké úrovně zaměstnanosti a sociálního začlenění, zejména mezi znevýhodněnými skupinami; vyzývá členské státy, aby zajistily účinné zavedení evropské záruky pro děti v celé Unii tím, že tuto záruku začlení do všech politik, a naléhavě je vyzývá, aby využily stávající politiky a fondy EU na konkrétní opatření, která přispějí k vymýcení dětské chudoby a sociálního vyloučení; zdůrazňuje význam příslušných orgánů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při zajišťování účinného a rovného přístupu k bezplatnému a kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči se zvláštním zaměřením na rodiny s dětmi se zdravotním postižením, vzdělávací, školní a komunitní aktivity spolu se sportem, volnočasovými a kulturními aktivitami, zdravotní péčí a účinným přístupem ke zdravé výživě a vyhovujícímu bydlení pro všechny děti v nouzi; rovněž zdůrazňuje, že příslušné orgány na celostátní, regionální a místní úrovni by měly být informovány, vyškoleny a podporovány ohledně získávání finančních prostředků z EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily prosazování práva dětí na vyhovující bydlení tím, že rodičům, kteří mají potíže s udržením bydlení nebo s přístupem k němu, poskytnou příslušnou podporu, aby mohli zůstat se svými dětmi, přičemž budou věnovat zvláštní pozornost mladým dospělým, kteří opouštějí ústavy sociální péče pro děti;

4. je přesvědčen, že je klíčové výrazně investovat do dětí, aby se vymýtila dětská chudoba a aby děti mohly řádně vyrůstat a požívat všechna práva, která jim v EU náleží; zdůrazňuje, že to vyžaduje celostní přístup k rozvoji v raném dětství, počínaje prvním 1 000 dny, který by měl zaručit zdraví matek, včetně duševního zdraví, bezpečnosti, ochrany a vstřícné péče; vyzývá členské státy, aby zajistily strategický a komplexní přístup k provádění záruky pro děti prostřednictvím odpovídajících politik a zdrojů, mimo jiné i pomocí opatření pro zapojení na trhu práce a na podporu sladění pracovního a soukromého života rodičů a opatrovníků a podporou příjmů rodin a domácností, aby finanční překážky dětem nebránily v přístupu ke kvalitním službám; vyzývá k vytvoření zastřešující evropské strategie boje proti chudobě s ambiciózními cíli pro omezení chudoby a bezdomovectví a ukončení extrémní chudoby v Evropě do roku 2030, zejména mezi dětmi, a to v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv a v cílech udržitelného rozvoje OSN a na základě hlavních cílů akčního plánu evropského pilíře sociálních práv;

5. vítá skutečnost, že při přípravě strategie EU o právech dítěte byly zohledněny názory a návrhy více než 10 000 dětí; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl při uplatňování a monitorování záruky pro děti na celostátní, regionální a místní úrovni brán zřetel na názory dětí a organizací, které je zastupují, a to tím, že se jim umožní plnohodnotně se podílet na smysluplném a inkluzivním veřejném dialogu a konzultacích a vyjadřovat se k otázkám, které se jich týkají, na unijní úrovni, jako tomu bylo v případě Evropského fóra pro práva dítěte v roce 2020; vyzývá v této souvislosti všechny členské státy, aby výslovně pověřily veřejný orgán, například komisaře pro děti nebo veřejného ochránce práv, aby měřil dopady celostátních právních předpisů, regionálních opatření a jiných vnitrostátních opatření určených na provádění záruky pro děti na děti a obecně prosazoval práva dětí ve veřejných politikách, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost zřízení Evropského úřadu pro děti, který by podporoval a monitoroval provádění doporučení členskými státy, koordinoval vnitrostátní činnost, zajišťoval výměnu osvědčených postupů a inovativních řešení a zjednodušil podávání zpráv a předkládání doporučení;

6. vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly financování práv dětí v souladu s potřebami zjištěnými na vnitrostátní a regionální úrovni, a důrazně je vybízí, aby při financování překračovaly rámec předem stanovených přídělů v rámci režimů financování EU; vyzývá členské státy, aby informovaly, školily a podporovaly místní a regionální orgány při získávání finančních prostředků EU; vyzývá členské státy, aby při plánování a provádění fondů EU zajistily koordinovaný přístup a urychlily jejich čerpání a aby všechny vnitrostátní zdroje, které přicházejí v úvahu, – doplněné o fondy EU, jako je Evropský sociální fond plus (ESF+), pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (ReactEU), Nástroj pro oživení a odolnost, Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), InvestEU, Erasmus+, Azylový a migrační fond a program EU pro zdraví – vyčlenily na boj proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení; připomíná, že členské státy musí do svých vnitrostátních plánů na podporu oživení a odolnosti (RRF) zahrnout zvláštní opatření zaměřená na investice do dětí a mladých lidí, aby měly přístup k fondu, a to v souladu s pilířem „Next Generation“ RRF; připomíná možnosti, které skýtá program Next Generation EU, pokud jde o poskytování finanční podpory také organizacím, například nevládním a charitativním organizacím, a sociální pomoc rodinám v nouzi; v této souvislosti vyzývá všechny členské státy, nejen ty nejvíce zasažené dětskou chudobou, aby vyčlenily alespoň 5 % zdrojů z ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu činností v rámci evropské záruky pro děti;

7. vyzývá členské státy, aby při uplatňování záruky pro děti zohledňovaly zvláštní situaci dětí v nouzi, a zejména pak dětí z této skupiny, které čelí specifickým znevýhodněním; zdůrazňuje, že záruka pro děti by měla přispívat k dosahování cíle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterým je přechod od ústavní péče k péči rodinné nebo komunitní; vyzývá členské státy, aby při provádění záruky pro děti uplatňovaly přístup zohledňující rovnost žen a mužů a průřezový přístup;

8. domnívá se, že záruka pro děti by se měla stát trvalým nástrojem pro předcházení dětské chudobě a její řešení strukturálním způsobem v EU; zdůrazňuje zjevné propojení mezi systémem Next Generation EU a zárukou pro děti jakožto nástroji EU pro investice do budoucích generací, a vyzývá proto k posílení součinnosti mezi těmito dvěma programy Unie, mimo jiné s cílem plně a smysluplně provádět evropský pilíř sociálních práv a evropskou strategii o právech dítěte;

9. zdůrazňuje, že členské státy by měly zavést víceleté vnitrostátní strategie pro snižování chudoby, jak to rovněž vymezuje základní podmínka 4.3 připravovaného nařízení o společných ustanoveních pro boj proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení, a zajistit, aby vnitrostátní akční plány záruky pro děti byly jejich konkrétními výsledky;

10. vyzývá členské státy, aby odstranily všechny formy diskriminace v přístupu k bezplatné a kvalitní péči o dítě, vzdělání a zdravotní péči a k vyhovujícímu bydlení, zdravé stravě a rekreačních aktivitách, aby se zajistilo plné dodržování použitelných unijních a vnitrostátních antidiskriminačních předpisů; vyzývá k urychlenému obnovení jednání o horizontální antidiskriminační směrnici která je v tomto ohledu klíčovým nástrojem; vybízí členské státy, aby investovaly přiměřené zdroje do ukončení segregace ve školách a podporovaly začleňování s cílem zajistit dětem rovný start do života, aby byl co nejdříve přerušen cyklus chudoby;

11. připomíná, že přístup k tekoucí vodě a hygienickým zařízením se v rámci Unie značně liší, přičemž v severní, jižní a střední Evropě je ke kanalizačním systémům připojeno průměrně 80 až 90 % obyvatel, zatímco ve východní Evropě dosahuje připojení k systémům kanalizace a úpravy vody mnohem nižší průměrné hodnoty, a to 64 %[16]; zdůrazňuje, že nedostatečný přístup k sociálnímu bydlení je překážkou pro děti z nízkopříjmových rodin; vyjadřuje znepokojení nad tím, že příliš mnoho dětí nemá základní přístup k vodě, sanitárním a hygienickým zařízením a že nedostatečný přístup k základním hygienickým službám je obzvláště naléhavý u nejzranitelnějších a marginalizovaných dětí; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby každé dítě mělo přístup k tekoucí vodě, sanitárnímu zařízení a zařízení osobní hygieny, a to jak doma, tak ve škole;

12. vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly poskytování trvalého bydlení dětem bez domova a jejich rodinám a aby do svých vnitrostátních akčních plánů záruky pro děti začlenily řešení v oblasti bydlení pro děti bez domova a děti trpící závažným vyloučením v oblasti bydlení;

13. poukazuje na problémy spojené s dětskou chudobou, které jsou specifické pro města, zejména s ohledem na řešení vážné situace v nejchudších městských oblastech, která by mohla být opomíjena, nebudou-li k dispozici mnohostranné a kvalitní ukazatele, které by umožnily pochopit realitu v místě; zdůrazňuje, že v této oblasti jsou nezbytná specifická opatření a zdroje s cílem zavést kvalitní, dostupné a inkluzivní služby pro děti v nouzi a jejich rodiny žijící v městských oblastech; zdůrazňuje, že je třeba zapojit místní a regionální orgány a obce, jakož i subjekty občanské společnosti do všech fází provádění záruky pro děti;

14. vyzývá členské státy, aby usilovaly o dosažení cílů stanovených pro evropský prostor vzdělávání (COM(2020)0625) a aby nadále v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v plném rozsahu prováděly všechna příslušná opatření doporučená v akčním plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027 (COM(2020)0758); vyzývá členské státy, aby neprodleně jmenovaly příslušné vnitrostátní koordinátory s odpovídajícími zdroji a silným mandátem a meziútvarovými pravomocemi; vyzývá tyto koordinátory, aby každé dva roky řádně podávali zprávu o pokroku dosaženém ve všech aspektech záruky pro děti a aby si pravidelně vyměňovali osvědčené postupy se svými národními protějšky; vyzývá Komisi, aby zajistila posílenou institucionální koordinaci;

15. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vytváření a posilování všeobecných veřejných sítí péče o děti, vzdělávání a zdravotní péče s vysokými standardy kvality;

16. vyzývá Komisi, aby v souladu se svým akčním plánem evropského pilíře sociálních práv předložila návrh na revizi barcelonských cílů a rámce kvality předškolního vzdělávání a  péče s cílem podpořit další sbližování členských států v této oblasti; zdůrazňuje, že je třeba, aby iniciativy EU podporovaly on-line a distanční vzdělávání v zájmu pružnějšího a inkluzivnějšího primárního a sekundárního vzdělávání a současně zachovávaly prezenční výuku jako metodu primárního vzdělávání zaručující dostupnost pro všechny děti, zejména pro děti se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že 10 % domácností v EU stále nemá přístup k internetu, vyzývá členské státy, aby překlenuly digitální propast tím, že rozšíří a upřednostní internetové připojení ve vzdálených a venkovských oblastech; vyzývá k vytvoření partnerství veřejného a soukromého sektoru na celoevropské úrovni s cílem investovat do snižování digitální propasti a posilovat postavení dětí prostřednictvím digitálních a podnikatelských dovedností; zdůrazňuje význam rovného přístupu k digitální infrastruktuře a k digitálním dovednostem jak pro děti, tak pro učitele i rodiče v městském i venkovském prostředí, aby se zabránilo digitální propasti, a to i u dětí ve vzdálených a odlehlých regionech; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly finanční podporu oblastem, které potřebují modernizaci technologií a komplexní digitální odbornou přípravu jak pro učitele, tak pro studenty, aby se mohli přizpůsobit novým technologiím;

17. vyzývá členské státy, aby naléhavě řešily výpadky učení a nerovnosti ve vzdělávání způsobené krizí COVID-19, a to jak s cílem umožnit dětem co nejrychleji se učit distančně, tak navrhnout dlouhodobá řešení strukturálních nerovností; vyzývá členské státy, aby posuzovaly, prováděly a monitorovaly přístup ke vzdělání, zejména u dětí ze zranitelných skupin a prostředí, a aby zajistily stejnou kvalitu vzdělávání během pandemie a podporovaly digitální gramotnost a vzdělávací nástroje přizpůsobené distančnímu vzdělávání; v souvislosti s oživením po krizi a možným prodloužením krize je znepokojen tím, že bude více potřeba bojovat proti dětské chudobě a že tato chudoba bude mít stále větší dopad na děti jako na nejzranitelnější skupinu mezi nejvíce znevýhodněnými; vyzývá členské státy, aby připravily a upřednostňovaly řešení v oblasti imunizace proti onemocnění COVID-19 pro kategorie dětí, na něž se záruka vztahuje, jakmile budou tato řešení pro děti široce dostupná;

18. připomíná klíčovou úlohu, kterou mohou hrát podniky sociální ekonomiky a podnikatelská činnost se sociálním dopadem při poskytování záruky pro děti, a potřebu investic do budování kapacit, přístupu k financování a podnikatelského vzdělávání a odborné přípravy v této oblasti; zdůrazňuje potřebu součinnosti mezi dětskou zárukou a nadcházejícím akčním plánem EU pro sociální ekonomiku;

19. domnívá se, že strategické investice se sociálním dopadem jsou zásadní pro to, aby dopad krize na děti, zejména na ty, které trpí chudobou a sociálním vyloučením nebo jsou jimi ohroženy a spadají do oblastí zvláštního znevýhodnění uvedených v doporučení, nebyl trvalý; zdůrazňuje, že pro dosažení cílů záruky je důležité mobilizovat veřejné i soukromé investice, a zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu programu a fondu InvestEU, zejména prostřednictvím oblastí politiky týkajících se sociálních investic a dovedností a udržitelné infrastruktury;

20. vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly své stávající rozpočtové postupy týkající se sociálních výdajů s cílem zdůraznit zvláštní rysy, které mohou mít investice do dětí nad rámec běžných sociálních výdajů, pokud jde o návratnost, multiplikátory a náklady obětované příležitosti;

21. vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s rodiči, učiteli a zdravotnickými a komunitními pracovníky zvýšily úsilí v oblasti ochrany dětí před všemi formami násilí a předcházely újmě, kterou působí, vypracováním strategií umožňujících identifikovat a upřednostňovat ohrožené děti v rámci preventivních opatření a reakce na tyto situace; vyzývá členské státy, aby předcházely násilí na základě pohlaví a chránily každé dítě a věnovaly přitom zvláštní pozornost dívkám a mladým ženám tím, že vytvoří nebo posílí mechanismy monitorování a oznamování a zvláštní služby pro reakci na případy násilí na základě pohlaví;

22. připomíná zásadní význam sociální ochrany a podpory rodin a vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby zajistily odpovídající a dostupné systémy sociální ochrany a integrované systémy na ochranu dětí, které budou zahrnovat účinnou prevenci, včasné zásahy a podporu rodin s cílem zajistit bezpečnost dětí bez rodičovské péče a dětí, kterým hrozí ztráta rodičovské péče, a opatření na podporu přechodu od institucionální ke kvalitní rodinné a komunitní péči; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do systémů ochrany dětí a služeb sociální péče, které jsou důležitou součástí provádění záruky pro děti; zdůrazňuje, že problémy s duševním a tělesným zdravím jsou vzhledem k současnému omezení volného pohybu osob, izolaci a vzdělávacímu prostředí široce rozšířené, a vyzývá členské státy, aby přednostně investovaly do ochrany duševního a tělesného zdraví dětí;

23. vyzývá EU a členské státy, aby poskytovaly sociální služby, včetně služeb na ochranu nezletilých, s dostatečnými finančními, technickými a lidskými zdroji;

24. vyzývá členské státy, aby vypracovaly konkrétní strategie na ochranu dětí před on-line pohlavním zneužíváním a vykořisťováním, neboť v izolaci děti tráví na internetu více času, což zvyšuje riziko, že budou vystaveny on-line zneužívání, včetně dětské pornografie a on-line šikany; naléhavě vyzývá členské státy, aby uskutečňovaly informační kampaně pro rodiče i děti ohledně nebezpečí, jimž jsou děti vystaveny v on-line prostředí; vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly se subjekty ze soukromého sektoru na financování rozvoje nových technologií pro odhalování a odstraňování materiálů obsahujících dětskou pornografii a pohlavní zneužívání dětí;

25. připomíná, že pro vyvedení dětí z chudoby je nezbytný komplexní přístup, který musí zahrnovat individualizovanou podporu jejich rodičů; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do udržitelných pracovních míst a sociální podpory rodičů, a to i během mateřské a rodičovské dovolené, a aby prováděly cílené politiky zaměstnanosti, které zajistí důstojnou životní úroveň, spravedlivé pracovní podmínky, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, trh práce podporující začlenění a vyšší zaměstnatelnost se zaměřením na odborné vzdělávání a přípravu a zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci; vyzývá členské státy, aby tato opatření začlenily do svých vnitrostátních akčních plánů záruky pro děti; zdůrazňuje, že je třeba zavést bezplatnou péči o děti v raném věku, aby rodiče mohli opět bez překážek pracovat; vyzývá všechny členské státy, aby uznávaly období poskytování péče o nezaopatřené děti v důchodových systémech a aby zajistily finanční a odbornou podporu osobám pečujícím o rodinné příslušníky se zdravotním postižením žijící ve stejné domácnosti; zdůrazňuje, že péče o příbuzné může mít často nepříznivý dopad na rodinný a pracovní život těchto osob a může vést k vyloučení a diskriminaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření na ochranu dobrých životních podmínek dětí, které migrující rodiče zanechali doma samotné;

26. připomíná, že cílem návrhu o přiměřených minimálních mzdách je zlepšit příjmovou situaci pracujících osob, včetně rodičů, a zejména žen; připomíná, že důstojné pracovní podmínky a spravedlivé mzdy musí doplňovat opatření proti chudobě zahrnující záruku a zároveň musí respektovat zvláštnosti jednotlivých států a subsidiaritu; domnívá se, že takový přístup zlepší životní podmínky dětí a sníží nerovnosti již od raného věku, čímž se prolomí bludný kruh chudoby; připomíná členským státům, že doporučení Komise o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti (C(2021)1372) nabízí vodítko k postupnému přechodu od mimořádných opatření, která byla přijímána pro zachování pracovních míst během pandemie, k novým opatřením potřebným k oživení zaměřenému na tvorbu pracovních míst a růst; vítá návrh směrnice o transparentnosti odměňování, jehož cílem je snížit rozdíly v odměňování žen a mužů, a tím zlepšit finanční stabilitu a ekonomickou nezávislost žen obecně a umožnit ženám uniknout chudobě a domácímu násilí;

27. vybízí členské státy, aby řešily předčasné ukončování školní docházky; zdůrazňuje, že v posílené záruce pro mladé lidi[17] se uvádí, že všichni mladí lidé od 15 let by měli do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení formálního vzdělávání obdržet nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, stáže nebo učňovského programu; dále vyzývá členské státy, aby tuto posílenou záruku pro mladé lidi uplatňovaly, zajistily kvalitní nabídky spolu se spravedlivým odměňováním a podporovaly zapojení mladých do služeb, které jsou v jejím rámci nabízeny; zdůrazňuje, že je důležité zajistit doplňkovost záruky pro děti a evropské strategie práv osob se zdravotním postižením s cílem uspokojit potřeby dětí se zdravotním postižením a poskytnout jim lepší přístup k hlavním službám a nezávislému bydlení;

28. vítá vytvoření mechanismu pro správu, sledování, podávání zpráv a hodnocení; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve sledování pokroku evropského semestru, a to i prostřednictvím zvláštních sociálních ukazatelů v rámci srovnávacího přehledu, a případně vydávala doporučení pro jednotlivé země; vyzývá Komisi, aby Parlament zapojila do společného rámce pro sledování a do činnosti Výboru pro sociální ochranu; vyzdvihuje důležitou úlohu Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru v posilování dialogu s místními a regionálními orgány a občanskou společností; připomíná, že je důležité zařadit práva dětí a jejich dobré životní podmínky jako parametry a ukazatele doporučení pro jednotlivé země vydávaných v rámci evropského semestru a v souladu s evropským pilířem sociálních práv; vyzývá Komisi, aby upravila sociální ukazatele srovnávacího přehledu, včetně rozčleněných údajů, tak aby zohledňovaly všechny kategorie dětí v nouzi, které vymezila Komise, s cílem dále rozvíjet referenční srovnávání pro hodnocení a sledování dopadu evropské záruky pro děti a aby navrhla institucionální strukturu pro začleňování této záruky;

29. vyzývá členské státy, aby vypracovaly jak víceleté vnitrostátní strategie boje proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení, tak vnitrostátní akční plány evropské záruky pro děti na základě určených konkrétních skupin dětí v nouzi, cílů a požadovaných finančních prostředků, které mají být přiděleny, aby se podpůrný politický rámec stal skutečností; zdůrazňuje, že je nutné stanovit jasné a měřitelné cíle; připomíná, že je důležité zapojit všechny odpovědné regionální a místní orgány a příslušné zúčastněné strany, včetně sociální ekonomiky, vzdělávacích institucí, soukromého sektoru, nevládních organizací a organizací občanské společnosti, jakož i samotných dětí a rodičů; vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávy o pokroku v provádění této záruky; opět připomíná, že je třeba zlepšit shromažďování kvalitních rozčleněných údajů jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU s cílem přispět ke sledování a hodnocení pokroku v úsilí o ukončení dětské chudoby a sociálního vyloučení a informovat o sledování a tvorbě politik; vítá v tomto ohledu začlenění vnitrostátních rámců pro shromažďování údajů do vnitrostátních akčních plánů pro provádění záruky pro děti; zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny členské státy vypracovaly ve všech oblastech intervence záruky pro děti lepší ukazatele kvality s cílem odpovídajícím způsobem pochopit vícerozměrné výzvy související s dětskou chudobou a sociálním vyloučením v oblasti vzdělávání a péče o děti, zdravotní péče, bydlení a přístupu k odpovídající výživě a s cílem posílit její dosah vůči nejvíce znevýhodněným dětem; opět připomíná, že je důležité umožnit členským státům výměnu osvědčených postupů;

30. vyzývá Radu, aby bezodkladně přijala návrh doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti;

31. vyzývá Radu, aby odblokovala směrnici o ženách v řídících a dozorčích orgánech; zdůrazňuje, že zastoupení žen ve vedoucích pozicích podmiňuje volbu vzdělání a povolání dívek a mladých žen a přispívá k ukončení nerovností v některých odvětvích trhu práce, kde jsou ženy nedostatečně zastoupeny, a k lepším pracovním podmínkám ve feminizovaných odvětvích;

32. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

 

 

Poslední aktualizace: 26. dubna 2021
Právní upozornění - Ochrana soukromí