Postup : 2021/2642(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0237/2021

Předložené texty :

B9-0237/2021

Rozpravy :

PV 28/04/2021 - 10
CRE 28/04/2021 - 10

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0159

<Date>{26/04/2021}26.4.2021</Date>
<NoDocSe>B9-0237/2021</NoDocSe>
PDF 166kWORD 50k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o Rusku: případ Alexeje Navalného, posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích a ruské útoky v České republice</Titre>

<DocRef>(2021/2642(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Bernard Guetta, Petras Auštrevičius, Dita Charanzová, Olivier Chastel, Klemen Grošelj, Karin Karlsbro, Karen Melchior, Javier Nart, Dragoș Pîslaru, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Michal Šimečka, Nicolae Ştefănuță, Ramona Strugariu</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0236/2021

B9-0237/2021

Usnesení Evropského parlamentu o Rusku: případ Alexeje Navalného, posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích a ruské útoky v České republice

(2021/2642(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině,

 s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí G7 ze dne 18. března 2021 o Ukrajině a na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí G7 a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. dubna 2021 o Ukrajině,

 s ohledem na tiskové prohlášení předsedy Charlese Michela ze dne 2. března 2021, které vydal poté, co se na východní Ukrajině sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským,

 s ohledem na prohlášení Severoatlantické rady ze dne 15. dubna 2021 vydané v reakci na prohlášení Spojených států o opatřeních týkajících se Ruska, 

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN, Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP), Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Deklaraci OSN o obráncích lidských práv,

 s ohledem na ústavu Ruské federace, zejména na její kapitolu 2, konkrétně článek 29 o ochraně svobody slova, a na mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, které se Rusko zavázalo dodržovat jakožto člen Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a OSN,

 s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady a místopředsedy Evropské komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 17. ledna 2021 a na prohlášení předsedkyně Evropské komise ze dne 18. ledna 2021, učiněná v reakci na zadržení Alexeje Navalného,

 s ohledem na dopis čelných představitelů skupin PPE, S&D a Renew Europe ze dne 14. dubna 2021, který se týkal zdravotního stavu Alexeje Navalného,

 s ohledem na prohlášení, která jménem Evropské unie učinil vysoký představitel, konkrétně pak 3. února 2021 o odsouzení Alexeje Navalného a dne 18. dubna 2021 o zhoršujícím se zdravotním stavu Alexeje Navalného, a na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 11. dubna 2021 o krocích namířených proti investigativnímu novináři Romanu Aninovi,

 s ohledem na prohlášení Severoatlantické rady ze dne 22. dubna 2021 o solidaritě s Českou republikou, prohlášení vysokého představitele jménem Evropské unie ze dne 21. dubna 2021 o solidaritě s Českou republikou v souvislosti s trestnou činností na jejím území, na společné prohlášení čelných představitelů skupin PPE, S&D, Renew Europe, Verts/ALE a ECR ze dne 21. dubna 2021, na projev předsedy vlády Babiše ze dne 20. dubna 2021 v české Poslanecké sněmovně a na prohlášení mluvčího ESVČ ze dne 19. dubna 2021 o vyhoštění českých diplomatů,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že dne 18. dubna 2021 byly zveřejněny informace o zapojení příslušníků ruské vojenské zpravodajské služby (GRU) do výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích, k nimž došlo v roce 2014 a při nichž zahynuli dva čeští občané;  vzhledem k tomu, že se ti samí agenti GRU v roce 2018 ve Spojeném království pokusili zavraždit Sergeje a Julii Skripalovy, přičemž použili vojenskou nervově paralytickou látkou „novičok, a že při této akci zemřel britský občan; vzhledem k tomu, že agenti GRU byli rovněž obviněni z toho, že se v roce 2015 pokusili o vraždu bulharského majitele zbrojařské firmy Emiliana Gebreva a dalších dvou osob v Bulharsku; vzhledem k tomu, že Rusko při vyšetřování těchto trestných činů spáchaných na území Evropské unie nespolupracuje, popírá zapojení GRU do otravy Skripalových a kryje hlavní podezřelé;

B. vzhledem k tomu, že dne 2. února 2021 moskevský soud odsoudil Alexeje Navalného ke dvěma a půl letům odnětí svobody za to, že údajně porušil podmínky svého podmíněného trestu v době, kdy se v Německu zotavoval z pokusu o vraždu, při němž se jej na území Ruska pokusili agenti tajných služeb Ruské federace otrávit zakázanou chemickou bojovou látkou;

C. vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva již ve svém rozsudku z roku 2017 rozhodl, že odsouzení Alexeje Navalného je svévolné a zjevně neopodstatněné;

D. vzhledem k tomu, že EU společně se svými mezinárodními partnery vyzvala ruské orgány, aby důkladně vyšetřily pokus o vraždu Alexeje Navalného, plně spolupracovaly s Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW) s cílem zajistit nestranné mezinárodní vyšetřování a aby postavily odpovědné osoby před soud; vzhledem k tomu, že k tomuto nestrannému vyšetřování ze strany ruských orgánů dodnes nedošlo a Rusko výslovně odmítlo veškeré výzvy k vyšetření tohoto činu;

E. vzhledem k tomu, že EU reagovala na skutečnost, že Rusko nezahájilo žádné vyšetřování a nespolupracuje ani s OPCW, tím, že dne 15. října 2020 uvalila sankce vůči šesti osobám s ruskou státní příslušností a jednomu subjektu, které byly do tohoto zločinu zapleteny, a dne 2. března 2021 zavedla v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (Magnitského zákon EU) sankce vůči čtyřem osobám s ruskou státní příslušností v souvislosti s jejich podílem na svévolném zatčení, stíhání a odsouzení Alexeje Navalného;

F. vzhledem k tomu, že je Alexej Navalnyj  vězněn za velmi krutých podmínek v trestném táboře s přísnou ostrahou a byl vystaven spánkové deprivaci a jeho zdravotní stav se prudce zhoršil; vzhledem k tomu, že poté, co mu vězeňské orgány odepřely odpovídající lékařskou péči a neumožnily, aby jej navštívili jeho vlastní lékaři, zahájil dne 31. března 2021 Alexej Navalnyj protestní hladovku, která trvala 24 dnů; vzhledem k tomu, že nezávislí odborníci jmenovaní Radou OSN pro lidská práva prohlásili, že je život Alexeje Navalného vážně ohrožen, a požadovali, aby byl za účelem poskytnutí akutního zdravotního ošetření okamžitě evakuován z Ruska;

G. vzhledem k tomu, že dne 21. dubna 2021 bylo během masivních protestů, které na podporu Alexeje Navalného proběhly v celé Ruské federaci, zatčeno více než 1 600 osob;

H. vzhledem k tomu, že v ústavě Ruské federace je zakotveno právo na svobodu myšlení, projevu, sdružování a pokojného shromažďování; vzhledem k tomu, že Ruská federace je signatářem Všeobecné deklarace lidských práv a Evropské úmluvy o lidských právech a také členem Rady Evropy;

I. vzhledem k tomu, že se špatná situace v oblasti lidských práva a právního státu v Rusku neustále zhoršuje a že tamní orgány se systematicky snaží umlčet svobodu slova, omezit svobodu shromažďování a bránit činnosti ruské občanské společnosti; vzhledem k tomu, že dne 9. dubna 2021 ruské orgány po krátkou dobu zadržovaly a vyslýchaly jednoho z předních investigativních novinářů v Rusku Romana Anina, který je zapojen do činnosti Centra pro sledování korupce a organizovaného zločinu (OCCRP), přičemž mu zabavily telefony a dokumenty; vzhledem k tomu, že tyto zásahy ohrožují rovněž jeho novinářské kolegy z OCCRP, kteří se zabývají transparentností a korupcí, a to s ohledem na informace, k nimž má Federální bezpečnostní služba (FSB) nyní plný přístup;

J. vzhledem k tomu, že v posledních týdnech se na hranicích s Ukrajinou a na Krymu nashromáždilo více než 100 000 vojáků a nachází se tam rovněž tanky, dělostřelecká a obrněná vozidla a další těžká vojenská technika; vzhledem k tomu, že počet obětí války na východní Ukrajině v posledních měsících výrazně vzrostl;

K. vzhledem k tomu, že ruské ministerstvo obrany jednostranně oznámilo, že do října 2021 uzavře  nekomerčním plavidlům jiných zemí přístup do vod v oblasti Kerčského průlivu, čímž částečně blokuje přístup do Azovského moře;

L. vzhledem k tomu, že ruská válečná rétorika a rostoucí militarizace hranic s Ukrajinou, na Krymu a v Donbasu ze strany Ruské federace, a to včetně masivních přesunů jednotek a několika vojenských cvičení, nadále negativně ovlivňuje bezpečnostní situaci na Ukrajině, v oblasti Černého moře a na evropském kontinentu;

M. vzhledem k tomu, že Ukrajina požádala o uplatnění bodu 16.3 kapitoly III Vídeňského dokumentu o opatřeních k budování důvěry a bezpečnosti a současně žádá vysvětlení neobvyklé vojenské aktivity Ruské federace v blízkosti ukrajinských hranic a na Krymu;

N. vzhledem k tomu, že Rusko i nadále pokračuje v agresivním a destabilizujícím chování, které spočívá v pokusech o ovlivnění voleb, rozsáhlých dezinformačních kampaních a zákeřných kybernetických útocích, přičemž jedním z výrazných příkladů z poslední doby je kybernetická operace SolarWinds, která měla dopad na evropské vlády a podniky;

1. zdůrazňuje, že neakceptovatelné případy uvedené v tomto usnesení jsou výsledkem autoritářské a nedemokratické povahy Putinova režimu, zhoršující se situace v oblasti právního státu v Rusku a agresivního postoje režimu vůči osobám, které vnímá jako oponenty, a to jak v Rusku, tak za jeho hranicemi; zdůrazňuje, že politika prováděná prezidentem Putinem a jeho režimem je založena na výhrůžkách a jejím cílem je podporovat atmosféru strachu a konfliktů, a to s cílem uchvátit ještě větší podíl moci a odvrátit pozornost od mnoha skutečných hospodářských a politických problémů, jimž občané Ruska čelí v každodenním životě;

2. vyjadřuje politování nad současným stavem vztahů mezi EU a Ruskem, který je výsledkem Ruské agrese a pokračující destabilizace na Ukrajině, nepřátelského chování a přímých útoků na členské státy EU a jejich společnosti, což se projevuje mimo jiné vměšováním do volebních procesů, šířením dezinformací, zákeřnými kybernetickými útoky, sabotážemi a chemickými zbraněmi, a také nad výrazným zhoršením situace v oblasti lidských práv a dodržování svobody projevu, sdružování a pokojného shromažďování v Rusku;

3. odsuzuje podíl agentů ruské vojenské rozvědky (GRU) na výbuchu ve Vrběticích jako nepřijatelné narušení svrchovanosti a národní bezpečnosti členského státu EU; domnívá se, že útok na jeden členský stát je nutno vnímat jako teroristický čin proti celé EU; odsuzuje reakci Ruska, které v rámci odvetných opatření vyhostilo dvacet českých diplomatů;

4. vyjadřuje svou plnou solidaritu a podporu České republice a českému národu; vyzývá Radu a všechny členské státy, aby prokázaly svou solidaritu tím, že v reakci na tento teroristický útok přijmou důrazná, společná a konkrétní opatření; vítá solidaritu projevenou Slovenskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou a Rumunskem, které již v rámci své reakce vyhostily ruské diplomaty z příslušných velvyslanectví, a vyzývá EU a zbývající členské státy, aby jejich příkladu následovaly;

5. důrazně odsuzuje nepřátelské chování Ruska v Evropě a vyzývá jeho vládu, aby ukončila tyto činnosti, které porušují mezinárodní zásady a normy a ohrožují stabilitu v Evropě;

6. vyzývá ruské orgány, aby plně spolupracovaly při vyšetřování teroristického útoku v České republice a poskytly veškeré požadované informace;

7. vyzývá členské státy, aby ve všech relevantních unijních a schengenských systémech ověřily příslušné biometrické údaje ruských státních příslušníků, jelikož agenti GRU odpovědní za výbuch v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni i do dalších nepřátelských operací na evropské půdě a jejich skupina podle všeho volně cestuje do EU, s cílem zabránit těmto osobám ve vstupu do EU pod falešnou záminkou; žádá členské státy, aby zjistily, jaká další opatření k jejich identifikaci lze přijmout;

8. vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Alexeje Navalného a všech dalších osob, které byly zadrženy při demonstracích za jeho propuštění; znovu potvrzuje, že důrazně odsuzuje politicky motivované represe proti němu a jeho stoupencům ze strany ruských orgánů, neboť se jedná o porušení mezinárodních závazků Ruska; připomíná Ruské federaci, že jako člen Rady Evropy a OBSE se zavázala k respektování základních svobod, lidských práv a právního státu, jak jsou zakotveny v EÚLP a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech;

9. připomíná ruským orgánům, a osobně prezidentu Putinovi jakožto hlavě ruského státu, že nesou plnou odpovědnost za zajištění toho, aby nebyl ohrožen život a tělesná integrita Alexeje Navalného, a musí přijmout veškerá nezbytná opatření na ochranu jeho tělesného a duševního zdraví a přijatelných životních podmínek; znovu naléhavě žádá prezidenta Putina a ruské orgány, aby vyšetřili pokus o vraždu Alexeje Navalného a viníky postavili před soud;

10. vyzývá ruské orgány, aby přestaly šikanovat a zastrašovat nezávislé hlasy disidentů a přestaly vůči nim uplatňovat násilí a represe, aby respektovaly svobodu sdělovacích prostředků a přestaly šikanovat nezávislé sdělovací prostředky, např. investigativního novináře Romana Anina, a vyvíjet na ně tlak;

11. vyzývá Radu, aby zaujala aktivní postoj a přijala další cílená restriktivní opatření v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (Magnitského zákona EU) vůči všem osobám, které nesou odpovědnost za stíhání a odsouzení Alexeje Navalného a za špatné zacházení s ním;

12. připomíná, že Evropský parlament stojí na straně ruského lidu v jeho boji za základní svobody a lidská práva, demokracii a stabilizaci evropského kontinentu, respektování všech mezinárodních hranic a soužití a mírovou spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskou federací; vyzývá ruské orgány, aby během nadcházejících voleb do Dumy zaručily všem demokratickým stranám rovný přístup a rovné příležitosti;

13. znovu opakuje svou výzvu evropským orgánům a členským státům, aby i nadále pozorně sledovaly situaci v oblasti lidských práv v Ruské federaci a pokračovaly ve sledování soudních případů, které se týkají organizací občanské společnosti, novinářů, opozičních politiků a aktivistů, např. případu Alexeje Navalného; vyzývá EU, aby zvýšila podporu poskytovanou ruským disidentům, nevládním organizacím a organizacím občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředkům;

14. znovu potvrzuje, že podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; opakuje, že podporuje politiku EU, která neuznává nezákonnou anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopol; vítá opatření přijatá EU v důsledku této nezákonné anexe; vyzývá k okamžitému propuštění všech nezákonně zadržovaných a vězněných ukrajinských občanů na Krymském poloostrově a v Rusku;

15. považuje posilování ruské vojenské přítomnosti na ukrajinské hranici za nebezpečnou provokaci, která může mít hluboce znepokojivé a nebezpečné důsledky; vyzývá ruské orgány, aby potvrdily, že stáhnou své jednotky a vojenskou techniku z ukrajinské hranice, a bezodkladně tak učinily, a aby okamžitě zmírnily napětí v souladu se svými mezinárodními závazky;

16. připomíná, že pro řešení krize na Ukrajině jsou zásadně důležité dohody z Minsku, a proto naléhavě vyzývá jejich signatáře, aby dostáli svým závazkům;

17. vyzývá Rusko, aby přestalo v neustálé destabilizaci Ukrajiny, zejména ve svých akcích v některých částech Doněcké a Luhanské oblasti, na Krymu a poblíž ukrajinských hranic, a aby přestalo rozdmýchávat tento konflikt poskytováním finanční a vojenské pomoci ozbrojeným skupinám, které podporuje na východní Ukrajině; odsuzuje roli Ruska v sestřelení letadla společnosti Malaysia Airlines při letu MH17 v roce 2014 a jeho pokusy neustále narušovat vyšetřování tohoto případu úmyslným šířením dezinformací; připomíná, že mezinárodní společenství plně podporuje zajištění spravedlnosti pro 298 obětí sestřeleného letu MH17, a požaduje plnou spolupráci Ruska při pátrání po odpovědných osobách a jejich postavení před soud;

18. vyzývá Rusko, aby dodržovalo zásady a závazky OBSE týkající se transparentnosti vojenských přesunů, aby se konstruktivně zapojilo do třístranné kontaktní skupiny, potvrdilo příměří a reagovalo na postup stanovený v kapitole III Vídeňského dokumentu;

19. vyzývá Rusko, aby v souladu s mezinárodním právem zajistilo neomezený a volný průjezd všech lodí Kerčským průlivem do Azovského moře i opačným směrem;

20. zdůrazňuje, že pokud by posilování ruské vojenské přítomnosti mělo vést k invazi na Ukrajinu, musí dát EU jasně najevo, že cena za takové porušení mezinárodního práva a norem by byla vysoká; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily své úsilí a pomohly posílit bezpečnost a odolnost Ukrajiny;

21. domnívá se, že ruský útok ve Vrběticích, na půdě Evropské unie, spolu se situací na ukrajinské hranici a zacházením s Alexejem Navalným musí vést k přehodnocení celkové strategie EU vůči Rusku; naléhavě žádá Radu, aby reagovala na útoky a nepřátelské chování ruské vlády posílením režimů cílených sankcí EU tím, že na seznam sankcí přidá hlavní podporovatele prezidenta Putina a hlavní šiřitele propagandy tohoto režimu;

22. vyzývá EU a její členské státy, aby rozšířily stávající globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv (Magnitského zákon EU) o řešení korupce; zdůrazňuje, že členské státy EU by již neměly být místem, kde je vítán ruský majetek a investice nejasného původu; vyzývá EU, aby zvýšila své úsilí o omezení strategických investic Kremlu v rámci EU pro účely podvratné činnosti, oslabování demokratických procesů a institucí a šíření korupce; dále trvá na tom, aby Kypr, Bulharsko a Malta ukončily své režimy „zlatých pasů“;

23. vyzývá členské státy a vysokého představitele, aby upřednostňovali zejména připravenost na hybridní hrozby z Ruské federace a posílili kapacity členských států tím, že zlepší spolupráci a přidělí této oblasti odpovídající rozpočtové zdroje;

24. vyzývá členské státy, aby projevily solidaritu a jednaly jednotně, kriticky posoudily a koordinovaly své postoje k Rusku a aby přehodnotily pokračování strategických projektů, jako je Nord Stream 2; zdůrazňuje navíc, že EU by měla posílit transatlantickou solidaritu a koordinaci při řešení problémů vyvolaných stávající vládou Ruské federace;

25. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, prezidentovi, vládě a Státní dumě Ruské federace a prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny.

Poslední aktualizace: 28. dubna 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí