Postup : 2021/2642(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0252/2021

Předložené texty :

B9-0252/2021

Rozpravy :

PV 28/04/2021 - 10
CRE 28/04/2021 - 10

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0159

<Date>{26/04/2021}26.4.2021</Date>
<NoDocSe>B9-0252/2021</NoDocSe>
PDF 175kWORD 49k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o Rusku: případ Alexeje Navalného, posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích a ruský útok v České republice</Titre>

<DocRef>(2021/2642(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Anna Fotyga, Alexandr Vondra, Ryszard Antoni Legutko, Jan Zahradil, Jadwiga Wiśniewska, Roberts Zīle, Veronika Vrecionová, Adam Bielan, Ruža Tomašić, Eugen Jurzyca, Dace Melbārde, Evžen Tošenovský, Hermann Tertsch, Elżbieta Rafalska, Bogdan Rzońca, Witold Jan Waszczykowski, Ryszard Czarnecki</Depute>

<Commission>{ECR}za skupinu ECR</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0236/2021

B9-0252/2021

Usnesení Evropského parlamentu o Rusku: případ Alexeje Navalného, posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích a ruský útok v České republice

(2021/2642(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, jíž je Ruská federace smluvní stranou,

 s ohledem na Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války ze dne 12. srpna 1949,

 s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 68/262 ze dne 27. března 2014 s názvem „Územní celistvost Ukrajiny“, rezoluce Valného shromáždění OSN č. 71/205 ze dne 19 prosince 2016, č. 72/190 ze dne 19. prosince 2017, č. 73/263 ze dne 22. prosince 2018, č. 74/168 ze dne 18. prosince 2019 a č. 75/192 ze dne 16. prosince 2020 s názvem „Situace v oblasti lidských práv v Autonomní republice Krym a v ukrajinském městě Sevastopol“ a na rezoluce Valného shromáždění OSN č. 74/17 ze dne 9. prosince 2019 a č. 75/29 ze dne 7. prosince 2020 s názvem „Problém militarizace Autonomní republiky Krym a ukrajinského města Sevastopol a částí Černého a Azovského moře“,

 s ohledem na Chartu Organizace spojených národů a Helsinský závěrečný akt Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) z roku 1975,

 s ohledem na Úmluvu OSN o mořském právu, jíž je Ruská federace smluvní stranou,

 s ohledem na protokol o výsledcích konzultací třístranné kontaktní skupiny (Minský protokol) podepsaný dne 5. září 2014 a na soubor opatření k provádění minských dohod, který byl přijat a podepsán v Minsku dne 12. února 2015,

 s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny[1],

 s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, a zejména na hlavu II této dohody o politickém dialogu a sblížení v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky[2],

 s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí skupiny G7 o Ukrajině ze dne 18. března 2021,

 s ohledem na Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (Úmluva o chemických zbraních),

 s ohledem na Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách ze dne 5. prosince 1994 týkající se přistoupení Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní,

 s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. dubna 2016 adresované Evropskému parlamentu a Radě  a nazvané „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám – Reakce Evropské unie“ (JOIN(2016)0018),

 s ohledem na ústavu Ruské federace, zejména na kapitolu 2 o právech a svobodách člověka a občana,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině,

 s ohledem na návrh Ukrajiny ze dne 29. března 2021 na návrat k úplnému příměří na východní Ukrajině a na návrh společného akčního plánu pro provádění minských dohod,

 s ohledem na návrh Ukrajiny předložený v rámci třístranné kontaktní skupiny vrátit se od 1. dubna 2021 k úplnému příměří,

 s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu Alexeje Navalného, které jménem EU učinil dne 18. dubna 2021,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že zvýšená vojenská přítomnost Ruska na hranicích s Ukrajinou a na okupovaných územích, vojenská cvičení, jako je „ZAPAD-2021“, a nedávné významné rozmístění ruských sil v počtu přesahujícím 100 000 vojáků svědčí o stále nepřátelštějším zaměření Putinovy politiky vůči Ukrajině a jejím sousedům; vzhledem k tomu, že od zavedení příměří v červenci 2020 bylo v Doněcké a Luhanské oblasti zaznamenáno více než 15 000 případů porušení příměří, přičemž k většině z nich došlo v posledních několika měsících;

B. vzhledem k tomu, že Ruská federace oznámila pozastavení práva na pokojné proplutí válečných lodí a obchodních plavidel částí Černého moře ve směru Kerčského průlivu v období od 24. dubna do 31. října 2021, čímž porušila svobodu plavby, kterou zaručuje Úmluva OSN o mořském právu, jíž je Rusko smluvní stranou; vzhledem k tomu, že se dotčené oblasti nacházejí v teritoriálních vodách Ukrajiny, které obklopují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym a města Sevastopol;

C. vzhledem k tomu, že Rusko odmítá poskytnout zásadní informace o rozsáhlém posilování své vojenské přítomnosti podél hranice s Ukrajinou a na dočasně okupovaných územích, což představuje další porušení mezinárodního práva a zejména závazků Ruska podle Vídeňského dokumentu 2011 o budování opatření ke zvyšování důvěry a transparentnosti;

D. vzhledem k tomu, že dne 18. dubna 2021 české orgány oznámily, že Ruská federace vyslala v roce 2014 aktivní příslušníky jednotky 29155 GRU, aby provedli vojenskou sabotáž v muničním skladu ve Vrběticích, při které byli zabiti dva čeští občané;

E. vzhledem k tomu, že tento výbuch a činnost ruské zpravodajské služby GRU v České republice představují nepřijatelné porušení svrchovanosti a národní bezpečnosti České republiky a mezinárodního práva;

F. vzhledem k tomu, že české orgány potvrdily, že pachateli byli titíž příslušníci ruské zpravodajské služby, po kterých pátrají orgány Spojeného království v souvislosti s útokem provedeným v roce 2018 v Salisbury za použití vojenské nervové látky typu novičok;

G. vzhledem k tomu, že Česká republika dne 17. dubna vyhostila 18 ruských úředníků, kteří byli členy ruských zpravodajských služeb a pracovali na ruském velvyslanectví v Praze pod diplomatickou imunitou, a Rusko v rámci odvetných opatření vyhostilo 20 českých diplomatů; vzhledem k tomu, že rovněž Slovenská republika, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyhostily ruské diplomaty jako projev solidarity s Čechy; vzhledem k tomu, že o několik dní dříve Polsko vyhostilo ruské diplomaty v rámci solidarity se Spojenými státy;

H. vzhledem k tomu, že zdraví Alexeje Navalného, ruského opozičního politika zatčeného po jeho návratu do Moskvy dne 17. ledna 2021 se vážně zhoršuje, a to do té míry, že jeho život je ohrožen, a vzhledem k tomu, že mu není poskytována řádná lékařská péče, což jej přimělo k tomu, aby zahájil třítýdenní hladovku; vzhledem k tomu, že minulý týden bylo zatčeno téměř 2 000 příznivců Navalného během celostátních protestů, jejichž cílem bylo donutit úředníky, aby mu umožnili přístup k řádné lékařské péči;

I. vzhledem k tomu, že politické vedení v Rusku se v reakci na ztrátu veřejné podpory před nadcházejícími parlamentními volbami rozhodlo zintenzivnit represivní a autoritářské postupy vůči vlastním občanům, občanské společnosti, politické opozici a mediálním pracovníkům, kteří jsou často vystaveni obtěžování, sledování, fyzickým útokům, hrozbám, zátahům a prohledávání kanceláří a domovů, pomlouvačným a očerňujícím kampaním, obtěžování ze strany soudní moci, svévolnému zadržování a špatnému zacházení, jakož i porušování práv na svobodu projevu, sdružování a shromažďování;

J. vzhledem k tomu, že Rusko se v roce 2020 v indexu vnímání korupce organizace Transparency International umístilo na 129. místě ze 180 zemí, což je nejhorší místo v Evropě; vzhledem k tomu, že protikorupční aktivisté, jako například zesnulý Sergej Magnitský a protikorupční nadace FBK vedená Alexejem Navalným v rámci vyšetřování nevysvětleného bohatství, které v průběhu let nahromadili oligarchové, bezpečnostní důstojníci a úředníci napojení na Kreml, částečně odhalili kleptokratické vazby mezi nimi, které sahají až do nejvyšších mocenských úrovní, včetně Vladimíra Putina; vzhledem k tomu, že moskevské státní zastupitelství se snaží označit FBK a dvě další organizace spojené s Navalným – Nadaci pro ochranu občanských práv a Navalného regionální ústředí – za „extremisty“, což by znamenalo, že jejich zaměstnanci by mohli být zatčeni a odsouzeni k trestům odnětí svobody od šesti do deseti let;

K. vzhledem k tomu, že otrava Alexeje Navalného je typickou ukázkou postupu proti Putinovým oponentům, který zasáhl nebo vedl k úmrtí několika vedoucích představitelů opozice, novinářů, aktivistů a zahraničních osobností, přičemž mezi jeho oběti patří například Boris Němcov, Anna Politkovská, Sergej Protazanov, Natalja Estěmirovová, Alexandr Litviněnko, Viktor Juščenko a Sergej Skripal;

L. vzhledem k tomu, že reakce západních demokracií na tyto vraždy a jiné agresivní kroky Ruské federace nepostačuje k tomu, aby Kreml odradila od nepřátelské a represivní politiky;

M. vzhledem k tomu, že výstavba plynovodu Nord Stream 1, která byla dokončena v roce 2012, byla jedním z faktorů, které Ruské federaci umožnily provádět agresivní politiku vůči Ukrajině, a probíhající výstavba plynovodu Nord Stream 2 představuje další hrozbu pro bezpečnost Ukrajiny, jakož i pro vnitřní trh EU, neboť není v souladu s energetickou politikou EU ani se strategickými zájmy Evropy, a proto je třeba ji zastavit;

1. jednoznačně odsuzuje nezákonnou okupaci a anexi Krymu Ruskem a faktickou okupaci některých částí Doněcké a Luhanské oblasti a vyzývá EU, aby posílila sankce a zmrazila diplomatické vztahy, dokud Rusko nesplní své mezinárodní závazky; podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; v tomto ohledu vítá iniciativu Ukrajiny zřídit mezinárodní krymskou platformu, která by sloužila jako mezinárodní formát pro jednání o ukončení okupace Krymského poloostrova, a vyzývá vedoucí představitele EU, aby tomuto úsilí poskytli veškerou nezbytnou podporu;

2. naléhavě vyzývá Rusko, aby dostálo svému závazku vyplývajícímu z Úmluvy OSN o mořském právu a zaručilo svobodu plavby a možnost proplout mezinárodním průplavem do přístavů v Azovském moři; vyzývá EU, aby v úzké spolupráci s členskými státy a dalšími mezinárodními partnery pracovala na stálém sledování plavby všech plavidel Kerčským průlivem;

3. požaduje, aby Rusko okamžitě ukončilo veškeré posilování vojenské přítomnosti, provokace nebo podvratné akce proti Ukrajině a v budoucnu upustilo od veškerých takových plánů; opakuje, že posilování vojenské přítomnosti Ruska představuje hrozbu pro evropskou bezpečnost; zdůrazňuje, že evropské země by měly posílit svou vojenskou podporu Ukrajině; vyzývá v této souvislosti místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby co nejrychleji navštívil Ukrajinu včetně její východní částí s cílem sledovat situaci přímo na místě;

4. zdůrazňuje, že bezpečnostní rozměr zemí Východního partnerství by měl být rovněž řádně zohledněn ve Strategickém kompasu, neboť bezpečného prostředí a odolnosti EU nelze dosáhnout bez dlouhodobé odolnosti všech zemí Východního partnerství z hlediska bezpečnosti;

5. podporuje euroatlantické ambice Ukrajiny a opakuje svůj postoj, že pouze ukrajinský lid může rozhodovat o své budoucnosti; domnívá se, že nadcházející summit NATO je významnou příležitostí, jak přispět k posílení vojenské odolnosti Ukrajiny, a vyzývá členské státy NATO, aby Ukrajině a Gruzii poskytly akční plán členství, který je pouze jedním strategickým předpokladem budoucí bezpečnostní stability transatlantického společenství;

6. důrazně odsuzuje ruský akt asymetrické vojenské sabotáže proti muničnímu skladu ve Vrběticích v České republice a naléhavě vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly diplomatické kroky, pokud jde o sankce a vyhoštění ruských diplomatů; dále vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Evropskou radu, aby rozšířili sankce EU tím, že zmrazí majetek a zavedou zákaz cestování diplomatů a ruských agentů pracujících pod diplomatickou imunitou; považuje ruskou sabotáž ve Vrběticích za útok na celou EU a NATO;

7. důrazně odsuzuje otravu a svévolné zatčení Alexeje Navalného a vyzývá k jeho okamžitému a bezpodmínečnému propuštění; naléhavě vyzývá Radu, aby přijala omezující opatření vůči osobám zodpovědným za jeho svévolné zatčení a zadržování a osobám, které nesou odpovědnost za šíření a použití chemických zbraní; vítá v tomto ohledu koordinovanou sankční politiku Spojených států a Evropské unie;

8. vyzývá mezinárodní společenství, aby řádně prošetřilo nedávno uniklé informace o dvou téměř smrtelných onemocněních opozičního aktivisty Vladimira Kara-Murzy během cest do Ruska v roce 2015 a 2017, která byla podle uniklých dokumentů a nezávislého vyšetřování způsobena „úmyslnou otravou“;

9. naléhavě vyzývá Ruskou federaci, aby bezodkladně reagovala na otázky vznesené mezinárodním společenstvím a aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a v plném rozsahu zpřístupnila svůj program Novičok;

10. je znepokojen ústavními změnami, které byly nedávno přijaty ve sporném referendu; zastává názor, že takové změny ústavy Ruské federace představují další znepokojující vývoj, který dokazuje, že politika Kremlu bude nadále utlačovat ruskou občanskou společnost a že je navržena tak, aby budila dojem dominance Kremlu nad postsovětským světem;

11. považuje za nepřijatelné použití  nepravdivých historických argumentů k odůvodnění výstavby plynovodu Nord Stream 2; je toho názoru, že takový kontroverzní geopolitický projekt je v rozporu s evropskou solidaritou, přináší Evropě další politická, ekonomická, bezpečnostní a environmentální rizika a představuje hrozbu další přímé vojenské akce proti Ukrajině; vyzývá proto německé orgány, aby přestaly podporovat tento škodlivý projekt, a vyzývá soukromé subjekty, akcionáře a finanční investory, zejména německé společnosti Uniper a Wintershall, francouzskou Engie, rakouskou OMV a nizozemsko-britskou společnost Shell, aby od něj okamžitě upustily;

12. vyzývá Komisi, aby připravila celkovou kontrolu stavu vztahů mezi EU a Ruskem s cílem určit hrozby, které pro členské státy představuje Rusko, včetně rizik spojených s otázkami energetické bezpečnosti;

13. vyjadřuje politování nad hybridní válečnou taktikou Kremlu a odsuzuje ji a vyzývá k zablokování přístupu Ruska k systému SWIFT a k přijetí dalších cílených sankcí, včetně zrušení přístupu ruských oligarchů a úředníků zodpovědných za porušování lidských práv k nákupům nemovitostí, vízům, finančním produktům atd.;

14. doporučuje, aby členské státy bezodkladně posílily spolupráci v oblasti kontrarozvědky a sdílení informací s cílem odhalit ruské tajné sítě v EU a zmařit jejich činnost;

15. je toho názoru, že pokračující neschopnost Evropy odpovídajícím způsobem reagovat na dlouhodobé oslabování její bezpečnosti pouze utvrzuje Rusko v tom, že může tyto útoky provádět bez obav z odvety; vyzývá v této souvislosti vedoucí představitele Evropy, aby se zdrželi kroků, které nechtěně podporují ruskou agresi, místo toho, aby od ní odrazovaly;

16. vyzývá mezinárodní společenství, aby přijalo vhodné právní kroky a využilo veškeré dostupné právní nástroje, po vzoru Magnitského zákona, k prevenci a ukončení útoků na opoziční politiky a aktivisty občanské společnosti;

17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Administrativě prezidenta Ruské federace, ministerstvu zahraničních věcí Ruské federace a ruské Státní dumě.

 

[1] Úř. věst. L 78, 17.3. 2014, s. 16.

[2] Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

Poslední aktualizace: 28. dubna 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí