Postup : 2021/2738(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0333/2021

Předložené texty :

B9-0333/2021

Rozpravy :

PV 08/06/2021 - 9
CRE 08/06/2021 - 9

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0288

<Date>{07/06/2021}7.6.2021</Date>
<NoDocSe>B9-0333/2021</NoDocSe>
PDF 203kWORD 59k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o stanovisku Parlamentu k průběžnému posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou</Titre>

<DocRef>(2021/2738(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Damian Boeselager, Bas Eickhout, Alexandra Geese, Jordi Solé, Ernest Urtasun</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0331/2021

B9-0333/2021

Usnesení Evropského parlamentu o stanovisku Parlamentu k průběžnému posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou

(2021/2738(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost[1] (nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, RFF),

 s ohledem na články 174 a 175 Smlouvy o Evropské unii,

 s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o právu Parlamentu na informace, pokud jde o průběžné posuzování národních plánů pro oživení a odolnost[2],

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost bylo přijato řádným legislativním postupem;

B. vzhledem k tomu, že Nástroj pro oživení a odolnost je bezprecedentní nástroj, pokud jde o objem a způsoby financování; vzhledem k tomu, že se Komise chystá emitovat společné dluhopisy EU, neboť všechny členské státy EU nyní úspěšně ratifikovaly rozhodnutí o vlastních zdrojích[3];

C. vzhledem k tomu, že úspěšné provádění Nástroje pro oživení a odolnost rovněž posílí argumenty pro společnou fiskální strukturu EU a mohlo by sloužit jako její vzor;

D. vzhledem k tomu, že demokratická a parlamentní kontrola provádění Nástroje pro oživení a odolnost jsou možné pouze za předpokladu, že bude Parlament plně zapojen do všech fází a že budou ve všech fázích zohledňována všechna jeho doporučení;

E. vzhledem k tomu, že článek 26 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost zavádí dialog o oživení a odolnosti s cílem zajistit větší transparentnost a odpovědnost a rovněž to, aby Komise poskytovala Parlamentu informace týkající se mj. národních plánů členských států pro oživení a odolnost a jejich posouzení;

F. vzhledem k tomu, že Parlament se vyjadřuje k záležitostem projednávaným v rámci dialogu o oživení a odolnosti, a to i formou usnesení a výměn názorů s Komisí; vzhledem k tomu, že Komise musí tato stanoviska zohlednit;

G. vzhledem k tomu, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vymezuje šest oblastí evropského zájmu, z nichž všechny představují oblast působnosti a cíl nástroje;

H. vzhledem k tomu, že v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost se stanoví, že obecným cílem je podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie s cílem zlepšit odolnost, připravenost na krize, schopnost přizpůsobení a růstový potenciál členských států; vzhledem k tomu, že toho má být dosaženo zmírněním sociálního a hospodářského dopadu krize, zejména na ženy, děti a mladé lidi, a přispěním k provádění evropského pilíře sociálních práv prostřednictvím podpory zelené transformace – přispěním k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a splněním cíle dosáhnout klimatické neutrality EU do roku 2050, zejména prostřednictvím vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přijatých v rámci mechanismu správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018[4] – a prostřednictvím podpory digitální transformace, čímž se přispěje k vzestupné hospodářské a sociální konvergenci, obnovení a podpoře udržitelného růstu, integraci ekonomik Unie, posílení tvorby kvalitních pracovních míst a ke strategické autonomii Unie spolu s otevřenou ekonomikou a vytvářením evropské přidané hodnoty;

I. vzhledem k tomu, že během sociálního summitu v Portu, který se konal ve dnech 7. a 8. května 2021, uznali vedoucí představitelé EU evropský pilíř sociálních práv jako základní prvek oživení, a vzhledem k tomu, že v prohlášení z Porta zdůraznili své odhodlání pokračovat v posilování jeho provádění na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;

J. vzhledem k tomu, že specifickým cílem Nástroje pro oživení a odolnost je poskytnout členským státům finanční podporu pro dosažení reformních a investičních milníků a cílů stanovených v jejich národních plánech pro oživení a odolnost; vzhledem k tomu, že to znamená, že veškerá opatření v těchto plánech (včetně digitálních a zelených investic) a dohodnuté reformy a investice musí přispívat k zásadám evropského pilíře sociálních práv, tvorbě kvalitních pracovních míst a vzestupné sociální konvergenci; vzhledem k tomu, že opatření, která k těmto sociálním cílům nepřispívají, nejsou v souladu s požadavky nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

K. vzhledem k tomu, že členské státy v zásadě měly své národní plány pro oživení a odolnost předložit Komisi do 30. dubna 2021; vzhledem k tomu, že doposud předložilo Komisi své plány pro oživení a odolnost 23 členských států;

L. vzhledem k tomu, že Parlament dne 18. května 2021 uspořádal rozpravu v plénu, po níž následovalo přijetí usnesení ze dne 18. května 2021 o právu Parlamentu na informace, pokud jde o průběžné posuzování národních plánů pro oživení a odolnost;

M. vzhledem k tomu, že má-li být zajištěna řádná demokratická a parlamentní kontrola provádění Nástroje pro oživení a odolnost i větší transparentnost a demokratická odpovědnost, musí Komise pravidelně ústně a písemně informovat Parlament o stavu posuzování národních plánů pro oživení a odolnost i o reformách a investicích souvisejících s rozsahem působnosti, který je založen na šesti pilířích (včetně všeobecných a specifických cílů a horizontálních zásad) a jedenácti kritériích posuzování stanovených v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

1. domnívá se, že Nástroj pro oživení a odolnost představuje historický nástroj EU, který má podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zajistit konvergenci, posílit konkurenceschopnost a pomoci členským státům při zmírňování hospodářského a sociálního dopadu pandemie COVID-19, dostat jejich hospodářství na silné a udržitelné trajektorie růstu, připravit EU na řešení dlouhodobých výzev, jako je spravedlivá, zelená a digitální transformace, a vytvářet přidanou hodnotu EU;

2. žádá Komisi, aby při posuzování národních plánů pro oživení a odolnost důsledně uplatňovala literu i ducha nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a poskytla hloubková a komplexní posouzení, a zároveň se před přijetím příslušného návrhu prováděcího rozhodnutí Rady distancovala od skutečnosti, že byla úzce zapojena do přípravy příslušných plánů před jejich předložením; vítá nicméně snahy Komise o zajištění rychlého přijetí příslušných prováděcích rozhodnutí Rady souvisejících s národními plány pro oživení a odolnost ještě před létem a její nepřetržitou spolupráci s členskými státy s cílem pomoci jim připravit kvalitní plány, které významně přispějí ke společným cílům EU;

3. je přesvědčen, že finanční prostředky musí být spravedlivě rozděleny mezi jednotlivá odvětví, komunity a budoucí generace, aby byl zajištěn co největší přínos pro hospodářskou a sociální vzestupnou a územní konvergenci, blahobyt a hospodářskou stabilitu; zdůrazňuje, že ambiciózní plány a řádné provádění jsou nezbytné, aby tato příležitost byla plně využita; očekává, že členské státy tuto příležitost plně využijí tím, že zajistí vysokou kvalitu svých plánů; požaduje plnou transparentnost a odpovědnost při přidělování a využívání finančních prostředků;

4. vyzývá Komisi, aby ve všech členských státech bez ohledu na jejich velikost a harmonogram voleb trvala na ambiciózních reformních opatřeních, jako součásti národních plánů;

5. vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda zdroje Nástroje pro oživení a odolnost slouží cíli nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, kterým je posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v členských státech; vyzývá Komisi, aby odrazovala od praktik spočívajících v opětovném předkládání přepracovaných projektů bez skutečné přidané hodnoty, zejména pro zaostávající regiony, především v případech, kdy se tím mohou zvětšit rozdíly v hospodářské, sociální a územní konvergenci v EU;

6. připomíná, že Parlament vyzval k tomu, aby mu bylo zajištěno právo na informace týkající se probíhajícího posuzování národních plánu pro oživení a odolnost, aby mohl uplatňovat demokratický dohled nad posuzováním a prováděním Nástroje pro oživení a odolnost ze strany Komise;

7. vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila a zajistila, aby každý z národních plánů pro oživení a odolnost účinně, komplexně a vyváženým způsobem přispíval ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; připomíná, že by každé opatření mělo přispívat nejméně k jedné z politických oblastí důležitých z evropského hlediska, rozčleněných do šesti pilířů;

8. zdůrazňuje, že plány musí splňovat regulační požadavky, včetně 37%, resp. 20% podílu na ekologickou a digitální transformaci po celou dobu provádění; vyzývá Komisi, aby rovněž posoudila kvalitativní stránku navrhovaných opatření s cílem zajistit, aby během celé fáze provádění účinně splňovaly oba aspekty; očekává, že Komise schválí pouze plány, které tento cíl zcela naplní; vyzývá Komisi, aby při přípravě návrhu prováděcího rozhodnutí Rady zohlednila případnou budoucí potřebu pozměnit národní plány s cílem zajistit soulad s požadavky nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

9. připomíná, že v souladu s nařízením nesmí podpora z Nástroje pro oživení a odolnost až na řádně odůvodněné případy „nahrazovat opakující se výdaje rozpočtu členského státu“, a vyzývá Komisi, aby toto kritérium posuzovala komplexně;

10. konstatuje, že přeshraniční projekty zahrnující více než jeden členský stát vytvářejí vysokou evropskou přidanou hodnotu a související efekt přelévání, a vyjadřuje politování nad tím, že jen málo vnitrostátních plánů obsahuje přeshraniční projekty; vyzývá Komisi, aby důrazně vybízela členské státy k usnadňování přeshraničních projektů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost;

11. konstatuje, že jen málo členských států se rozhodlo požádat v národních plánech pro oživení a odolnost, které již byly předloženy, o úvěry; vyzývá členské státy, aby neztrácely příležitosti a zvážily co nejlepší využití úvěrů, které jsou k dispozici; je znepokojen tím, že značná část úvěrů může na konci Nástroje pro oživení a odolnost zůstat nevyužita, a vyzývá členské státy, aby pečlivě posoudily své potřeby a tuto příležitost při předkládání národních plánů pro oživení a odolnost co nejlépe využily, případně aby své plány v tomto smyslu změnily;

Zelená transformace

12. vítá skutečnost, že ekologické investice v rámci Nástroje pro oživení a odolnost budou především financovány prostřednictvím vydávání zelených dluhopisů;

13. zdůrazňuje, že v souladu s metodikou stanovenou v příloze VI nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by všechny plány měly vyhradit alespoň 37 % celkových finančních prostředků (grantů i úvěrů) na oblast klimatu; vyzývá Komisi, aby při posuzování cíle 37 % výdajů na oblast klimatu věnovala pozornost tomu, aby nedocházelo k dvojímu nebo chybnému označování opatření a aby se zabránilo „lakování nazeleno“; je znepokojen tím, že některé investice jsou označovány jako ekologické investice, přestože se na ně nevztahuje metodika sledování stanovená v příloze VI; navrhuje, aby se na jakékoli rozšíření metodiky ekologického označování stanovené v příloze VI vztahovala další kontrola; trvá na tom, aby byly do cílů a milníků v návrhu prováděcího rozhodnutí Rady plně zahrnuty záruky nezbytné pro splnění výše uvedeného cíle během prováděcí fáze; očekává, že žádné přímé ani nepřímé investice související s fosilními palivy nelze označit za investice relevantní z hlediska klimatu v souladu s požadavky přílohy VI; připomíná, že metodika stanovená v příloze VI obsahuje zvláštní podmínky pro uplatňování 40% nebo 100% příspěvku k cíli zelené transformace;

14. připomíná, že ustanovení „významně nepoškozovat“ jsou klíčovým nástrojem, pokud jde o podporu zelené transformace – spolu s požadavkem, aby minimálně 37 % výdajů (grantů i úvěrů) na investice a reformy obsažených v každém národním plánu pro oživení a odolnost podporovalo klimatické cíle – i o zabránění tomu, aby byla financována opatření, která jsou v rozporu s klimatickými cíli Unie; připomíná, že všechna opatření musí respektovat zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení o taxonomii[5], jak vyžaduje nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a připomíná, že všechna opatření musí projít testem „významného nepoškozování“, jak stanoví pokyny k nařízení zveřejněné Komisí a přílohy nařízení (a zejména příloha III); v této souvislosti je znepokojen nedostatečným dodržováním této zásady při posuzování plánů a vyzývá Komisi, aby zajistila plné dodržování zásady „významně nepoškozovat“, a to i v prováděcí fázi; očekává, že Komise bude věnovat zvláštní pozornost rozměru biologické rozmanitosti, a připomíná, že jakékoli operace v oblastech citlivých na biologickou rozmanitost nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, památek světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti a dalších chráněných oblastí) nejsou způsobilé pro financování z Nástroje pro oživení a odolnost; vyzývá Komisi, aby všechna související posouzení zveřejnila; trvá na tom, že provádění Nástroje pro oživení a odolnost nemůže vést ke snížení environmentálních norem ani být v rozporu s právními a správními předpisy v oblasti životního prostředí; očekává, že všechna příslušná opatření, u nichž fáze prověřování v souladu se směrnicemi 2011/92/EU[6] a 92/43/EHS[7] není dokončena do data, kdy Komise vydá návrh prováděcího rozhodnutí Rady, musí splňovat příslušné regulační požadavky jako součást prvního příslušného milníku nebo cíle; upozorňuje zejména na skutečnost, že investice do zavlažování podporované EU nesmí vést k čistému snížení množství vody využívané k zavlažování v daném povodí a musí být v souladu s dosažením dobrého stavu vodních útvarů, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/60/ES[8], včetně rozšíření vodních útvarů ovlivňujících zavlažování, jejichž stav byl v příslušném plánu povodí definován jako horší než dobrý; žádá, aby pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k návrhu prováděcího rozhodnutí Rady obsahovaly zvláštní kapitolu o posuzování souladu s příslušnými právními a správními předpisy EU v oblasti životního prostředí, zejména s reformami; znovu opakuje, že žádné z podporovaných opatření (zejména zalesňování a opětovné zalesňování) nevede ke zničení nebo změně ekosystémů ukládajících uhlík nebo biologicky velmi rozmanitých ekosystémů, zejména mokřadů, rašelinišť a biologicky velmi rozmanitých stálých pastvin; očekává, že v pracovních dokumentech útvarů Komise budou uvedeny konkrétní informace o tom, jakým způsobem Komise zkoumala příslušné konkrétní rizikové oblasti nad rámec analýzy poskytnuté v národních plánech pro oživení a odolnost, se zvláštním zaměřením na biologickou rozmanitost;

15. připomíná, že vzhledem k významu řešení problému dramatického úbytku biologické rozmanitosti by měl Nástroj pro oživení a odolnost přispět k začlenění opatření na ochranu biologické rozmanitosti do jednotlivých politik Unie; vyzývá Komisi, aby zveřejnila přehled uvedených opatření týkajících se biologické rozmanitosti, která účinně přispívají k biologické rozmanitosti v národních plánech pro oživení a odolnost; je znepokojen tím, že většina národních plánů pro oživení a odolnost obsahuje jen velmi omezená nebo vůbec žádná opatření ve prospěch biologické rozmanitosti; očekává, že Komise bude i v tomto ohledu důsledně uplatňovat zásadu „významně nepoškozovat“, a zejména že odmítne reformy nebo investice, které by mohly poškozovat biologickou rozmanitost nebo které nejsou doprovázeny odpovídajícími podpůrnými opatřeními;

Digitální transformace

16. zdůrazňuje, že v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost by všechny národní plány pro oživení a odolnost měly obsahovat opatření, která účinně přispívají k digitální transformaci nebo řeší výzvy, které z ní vyplývají, a která odpovídají částce, jež představuje alespoň 20 % celkových finančních prostředků přidělených na daný plán na podporu oživení a odolnosti, na základě metodiky pro digitální označování stanovené v příloze VII; připomíná, že tato metodika se odpovídajícím způsobem použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VII; připomíná, že koeficienty podpory digitálních cílů lze u jednotlivých investic zvýšit, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle;

17. připomíná, že pokud jde o investice do digitálních kapacit a konektivity, měly by členské státy ve svých plánech poskytnout vlastní posouzení bezpečnosti založené na společných objektivních kritériích, která určí veškeré bezpečnostní problémy, a měly by podrobně uvést, jak budou tyto problémy řešeny s cílem dosáhnout souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny národní plány pro oživení a odolnost, jež takové investice obsahují, takové posouzení poskytovaly a aby příslušná opatření nebyla v rozporu se strategickými zájmy Unie;

18. domnívá se, že digitální opatření mají velký potenciál posílit konkurenceschopnost EU na mezinárodní úrovni a vytvářet vysoce kvalitní pracovní místa, a je znepokojen tím, že existují národní plány pro oživení a odolnost, které nedosahují odpovídající rovnováhy, pokud jde o investice do digitální transformace, a zejména do digitální infrastruktury;

19. vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k plnému dodržování zásad interoperability, energetické účinnosti a ochrany osobních údajů a aby v digitálních investicích podporovala využívání řešení s otevřeným zdrojovým kódem, jak požaduje nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

Posílení hospodářského růstu, sociální a územní soudržnosti a blahobytu

20. vítá zejména opatření obsažená v národních plánech pro oživení a odolnost, jejichž cílem je podpora inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, hospodářské soudržnosti, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu a inovací, zdraví a dobře fungujícího jednotného trhu se silnými malými a středními podniky, posílení vytváření kvalitní zaměstnanosti, boj proti chudobě a nerovnosti, podpora kultury a vzdělávání, rozvoj kompetencí a dovedností, podpora dětí a mládeže, zvýšení připravenosti na krize a schopnosti reagovat na krize a zmírnění dopadů krize COVID-19 na hospodářství;

21. vyzývá Komisi, aby posoudila, zda národní plány pro oživení a odolnost věnují dostatečnou pozornost opatřením určeným dětem a mládeži, a zajistila, aby tomu tak bylo, zejména v zemích, v nichž byly zjištěny strukturální problémy v oblastech, jako je předčasný odchod ze vzdělávání, nezaměstnanost mladých lidí, dětská chudoba a předškolní vzdělávání; trvá na tom, aby reformy a investice do mladých lidí, zejména ty, které se týkají zvyšování kvalifikace, rekvalifikace, vzdělávání, odborné přípravy duálního systému odborného vzdělávání, digitálních dovedností a celoživotního vzdělávání, byly sladěny se zárukou pro mladé lidi a aby se kromě nákupu vybavení soustředily na rozvoj kompetencí; zdůrazňuje, že by se reformy a investice pro děti měly sladit se zásadami evropské záruky pro děti a zaměřit se na právo každého dítěte žijícího v chudobě na přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a odpovídající stravě a na příležitosti v těchto oblastech;

22. vítá opatření začleněná v těchto plánech v souladu s evropským pilířem sociálních práv a iniciativami EU v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, která mají zajistit větší sociální soudržnost, upevnit systémy sociální ochrany a snížit zranitelnost; připomíná Komisi, že národní plány pro oživení a odolnost musejí uspokojivě splňovat hodnotící kritéria, a vyzývá ji, aby pečlivě posoudila sociální důsledky každého opatření k zajištění dodržování nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a jejich dopad; trvá na tom, že Komise musí zajistit, aby se v každém z těchto plánů dostatečně odrážela uvedená kritéria;

23. je přesvědčen, že ekologické investice a investice do digitalizace mají značný potenciál z hlediska vytváření kvalitních pracovních míst a snižování nerovností a propastných rozdílů v digitální oblasti; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby z ekologických investic a investic do digitalizace měly prospěch nejohroženější obce a regiony a ty obce a regiony, které jsou nejvíce zasaženy změnou klimatu; zdůrazňuje, že očekávaná společenská návratnost ekologických investic a investic do digitalizace by měla být v národních plánech pro oživení a odolnost stanovena předem, aby byl zajištěn co největší dopad;

24. žádá, aby Komise a Rada zajistily, aby se při vypracovávání národních plánů pro oživení a odolnost a při jejich provádění přihlíželo k otázce rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí pro všechny a aby byly tyto cíle začleněny do politiky Unie a prosazovány; očekává, že Komise bude systematicky shromažďovat, analyzovat a hlásit stávající údaje rozčleněné podle pohlaví, které se týkají uplatňování Nástroje pro oživení a odolnost, v souladu se zvláštní zprávou Evropského účetního dvora 10/2021 ze dne 26. května 2021 s názvem „Začleňování genderového hlediska do rozpočtu EU: čas přejít od slov k činům“; je mimořádně znepokojen tím, že národní plány pro oživení a odolnost nepřispívají významně k těmto cílům a k jejich začleňování do politiky Unie, ale s největší pravděpodobností přispívají ke zvyšování rozdílů v zaměstnanosti a odměňování žen a mužů, a nezahrnují jasně stanovená a konkrétní opatření k řešení otázky nerovnosti mezi muži a ženami, čímž hrozí, že pomocí těchto plánů nebude možné zmírnit sociální a hospodářské dopady krize na ženy a reagovat na příslušná doporučení pro jednotlivé země;

25. zdůrazňuje, že vyhýbání se daňovým povinnostem, daňové úniky a agresivní daňové plánování snižují spolu se škodlivou daňovou soutěží daňové příjmy členských států; připomíná, že některá doporučení pro jednotlivé země usnadňují agresivní daňové plánování; je znepokojen tím, že by tato taktika mohla oslabit solidaritu vyplývající z Nástroje pro oživení a odolnost; žádá proto Komisi, aby posoudila národní plány pro oživení a odolnost, pokud jde o řešení vnitrostátních opatření, o nichž se má za to, že usnadňují agresivní daňové plánování, daňové úniky nebo vyhýbání se daňovým povinnostem, nebo neúčinných opatření proti praní peněz;

26. připomíná, že národní plány pro oživení a odolnost by měly obsahovat opatření pro provádění reforem a veřejných investičních projektů na základě uceleného balíčku; připomíná Komisi, že národní plány pro oživení a odolnost se musí zabývat kritickými překážkami v rámci hospodářství členských států a že se očekává, že všechny uvedené plány přispějí k účinnému vyřešení všech či významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů; zdůrazňuje, že předpandemická doporučení pro jednotlivé země z roku 2019 by se měla vykládat s ohledem na současnou krizi a nové problémy, aby byl zajištěn soulad mezi nimi, doporučeními z roku 2020 a obecnými a konkrétními cíli nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; zdůrazňuje, že veškerá opatření, zejména ta, která jsou spojena s digitální a ekologickou transformací, by se měla posuzovat také z pohledu společnosti, abychom se vyhnuli riziku, že v důsledku rušení středně kvalifikovaných pracovních míst dojde ke ztrátě pracovních míst, k narušení pracovního trhu a polarizaci zaměstnanosti, a aby bylo zajištěno, že se postupy společností spojené s digitalizací a ekologickou transformací nebudou používat jako záminka pro strategie zaměřené na ulehčování práce a omezování nákladů; trvá na tom, že by Komise měla věnovat zvláštní pozornost zajištění toho, aby byly navrhované reformy skutečné, nové a náročnější a aby byly zahájeny co nejdříve;

27. zdůrazňuje, že jedním z cílů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je vytváření a podpora kvalitních pracovních míst a že je toho třeba dosáhnout pomocí komplexního balíčku reforem a investic a opatřeními pro zajištění stabilních smluv, důstojných mezd, kolektivního vyjednávání a minimální úrovně sociální ochrany, včetně důstojných důchodů nad hranicí chudoby, a opatřeními zaměřenými na boj proti nezaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby tyto ukazatele zahrnula do pokynů pro posuzování sociálního pokroku v národních plánech pro oživení a odolnost; poukazuje na to, že reformy trhu práce prováděné v rámci národních plánů pro oživení a odolnost musí být v souladu s dosažením těchto cílů;

28. s politováním konstatuje, že národní plány pro oživení a odolnost nejsou dostatečně koordinovány s dohodami o partnerství a programy EU, jako je InvestEU; vyzývá k zajištění součinnosti a doplňkovosti mezi Nástrojem pro oživení a odolnost, dohodami o partnerství, programem InvestEU a dalšími opatřeními EU; vyzývá Komisi, aby usnadnila využívání složky programu InvestEU pro členské státy;

29. připomíná Komisi, že jedním z jasně stanovených cílů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je významné zapojení malých, středních a začínajících podniků, a to i do postupů zadávání veřejných zakázek; je znepokojen tím, že finanční prostředky z tohoto nástroje budou použity především ve prospěch velkých společností a že zde existuje riziko, že budou bránit spravedlivé hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby se maximálně vynasnažila zajistit, aby měly prospěch z tohoto nástroje malé, střední a začínající podniky, mj. stanovením dílčích cílů a poskytováním trvalého poradenství týkajícího se realizace programů v členských státech; navrhuje, aby se průběžné sledování, mj. na základě společných ukazatelů, vztahovalo i na ty finanční prostředky z uvedeného nástroje, jejichž konečnými příjemcem jsou malé a střední podniky;

30. vyzývá Komisi, aby posoudila, do jaké míry reformy a investice uskutečněné v rámci Nástroj pro oživení a odolnost umožní překlenout investiční mezeru v EU, jak ji odhaduje Komise, aby bylo možné splnit cíle v oblasti klimatu, životního prostředí a sociální udržitelnosti, včetně Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN;

Zapojení zúčastněných stran

31. připomíná, že podle čl. 18 odst. 4 písm. q) nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by národní plány pro oživení a odolnost měly obsahovat „shrnutí konzultačního procesu vedeného v souladu s vnitrostátním právním rámcem s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými stranami a popis toho, jak je v tomto plánu zohledněn příspěvek zúčastněných stran“; vyzývá Komisi, aby vyzvala členské státy ke konzultacím se všemi vnitrostátními zúčastněnými stranami a aby zajistila jejich zapojení, mj. zapojení občanské společnosti, sociálních partnerů a místních a regionálních orgánů do provádění plánů, a zejména do jejich monitorování, a aby zajistila, že v případě budoucích změn nebo nových plánů proběhnou konzultace;

32. připomíná, že článek 152 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni a respektuje jejich samostatnost; zdůrazňuje, že rozhodující význam z hlediska úspěšnosti národních plánů pro oživení a odolnost a celého Nástroje pro oživení a odolnost bude mít přiměřené zapojení vnitrostátních zúčastněných stran, jako jsou parlamenty členských států, místní a regionální orgány, sociální partneři, nevládní organizace a organizace občanské společnosti, do přípravy těchto plánů a jejich provádění, tak aby členské státy cítily za tyto plány odpovědnost, aby bylo zajištěno rychlé, transparentní, účinné a řádné využívání finančních prostředků a větší transparentnost a aby se zabránilo překrývání či dvojímu financování nebo jeho nedostatku; sdílí znepokojení, které vyjádřil Výbor regionů, Evropský hospodářský a sociální výbor a další zúčastněné strany, a s politováním konstatuje, že mnoho členských států nezajistilo zapojení regionálních a místních orgánů do vypracovávání návrhu plánu nebo je zapojilo nedostatečně, navzdory tomu, že tyto orgány budou přesměrovávat značný podíl finančních prostředků z uvedeného nástroje; s politováním dále konstatuje, že mnohé z těchto procesů jsou nedostatečně transparentní; dále lituje toho, že v některých případech nebyly dostatečně zapojeny ani informovány dokonce ani vnitrostátní parlamenty; upozorňuje na to, že veškerá opatření v rámci národních plánů pro oživení a odolnost by měla být plně v souladu s acquis EU, vnitrostátními právními předpisy a postupy a s úlohou příslušných zúčastněných stran, zejména při navrhování reforem a investic a jejich realizaci;

 

Ujednání, milníky a cíle

33. trvá na tom, že veškeré reformy a investice musí být spojeny s milníky, cíli a kalkulací nákladů, které budou relevantní, jasné, podrobné a náležitě monitorované, a zejména zajistí plné dodržování nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a acquis EU a budou představovat jasné závazky členských států;

34. žádá Komisi o zajištění toho, aby před posuzováním splnění milníků a cílů dojednaných v prováděcím rozhodnutí Rady a v národních plánech pro oživení a odolnost obdržel Parlament předběžná zjištění týkající se splnění milníků a cílů v souladu s čl. 25 odst. 4 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

35. připomíná Komisi, že investice by měly být doplněny reformami, a naléhavě ji vyzývá k zajištění toho, aby byly všechny schválené retroaktivní investice jasně doplněny o odpovídající milníky a cíle a aby splňovaly veškeré požadavky právních předpisů; opakuje, že Nástroj pro oživení a odolnost je navržen tak, aby podporoval projekty, které dodržují zásadu adicionality unijního financování; konstatuje, že nedostatek skutečně doplňkových projektů financovaných z tohoto nástroje by mohl omezit jeho makroekonomický dopad;

Institucionální odolnost, řízení a správní kapacita

36. připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost a všechny národní plány pro oživení a odolnost by měly plně respektovat hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, právní stát a Listinu základních práv Evropské unie;

37. zdůrazňuje, že pro úspěch Nástroje pro oživení a odolnost a národních plánů pro oživení a odolnost je nezbytná naprostá transparentnost a odpovědnost ze strany Komise, členských států a všech prováděcích partnerů; vyzývá Komisi, aby posoudila potřeby příslušných útvarů a subjektů EU, jako je Evropský účetní dvůr, Evropský úřad pro boj proti podvodům a Úřad evropského veřejného žalobce, a aby jim poskytla nezbytné finanční a lidské zdroje způsobem, který odpovídá potřebě kontroly řádného provádění této bezprecedentní výše výdajů EU;

38. připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost by měl být prováděn v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně účinného předcházení podvodům, včetně daňových podvodů, daňovým únikům, korupci a střetu zájmů a jejich stíhání; žádá Komisi, aby důkladně posoudila opatření navržená členskými státy k prevenci, odhalování a nápravě korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a aby v této souvislosti věnovala zvláštní pozornost zajištění toho, aby národní plány zahrnovaly všechny nezbytné reformy, spolu s příslušnými milníky a cíli, související s příslušnými doporučeními pro jednotlivé země; naléhavě Komisi žádá, aby velmi pečlivě sledovala rizika pro finanční zájmy EU spojená s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost v případě porušení nebo možného porušení zásad právního státu a věnovala přitom zvláštní pozornost zejména veřejným zakázkám; očekává, že Komise neprovede žádné platby v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, pokud nebudou splněny milníky spojené s opatřeními k prevenci, odhalování a nápravě korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje;

39. naléhavě vyzývá Komisi, aby trvala na tom, aby členské státy prováděly reformní a investiční opatření, která zvýší správní a institucionální odolnost a připravenost na krize;

40. vyzývá členské státy, aby v elektronickém standardizovaném a interoperabilním formátu shromažďovaly a zaznamenávaly údaje o konečných příjemcích a příjemcích finančních prostředků Unie, jakož i cíle, částku a umístění projektů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost, a aby používaly jednotný nástroj pro vytěžování údajů, který má poskytnout Komise; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby co nejdříve dokončila práci na jednotném nástroji pro vytěžování údajů; připomíná, že čl. 22 odst. 2 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost členským státům ukládá povinnost shromažďovat standardizované kategorie údajů a zajistit k nim přístup; připomíná Komisi, aby splnila tyto povinnosti pro účely auditu a kontroly a aby zajistila srovnatelné informace o využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními pro provádění reforem a investičních projektů v rámci národních plánů pro oživení a odolnost; dále Komisi připomíná, že je třeba zajistit transparentnost konečných příjemců a zavedení odpovídajících opatření s cílem zabránit dvojímu financování;

Posouzení aktů v přenesené pravomoci Parlamentem

41. zdůrazňuje, že návrhy aktů v přenesené pravomoci následující po nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, konkrétně akt v přenesené pravomoci týkající se srovnávacího přehledu ukazatelů oživení a odolnosti a akt v přenesené pravomoci, který stanoví společné ukazatele pro podávání zpráv o pokroku tohoto nástroje a metodiku pro vykazování sociálních výdajů, nesplňují očekávání Parlamentu;

42. vyzývá Komisi, aby zajistila naprostou transparentnost, pokud jde o harmonogram schvalování aktů v přenesené pravomoci v návaznosti na nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, zejména aktů v přenesené pravomoci týkajících se srovnávacího přehledu ukazatelů oživení a odolnosti a metodiky vykazování sociálních výdajů, včetně výdajů na děti a mládež, a akt, který stanoví společné ukazatele pro podávání zpráv o pokroku tohoto nástroje, a aby zohlednila relevantní prvky dialogu o oživení a odolnosti;

43. zdůrazňuje, že je důležité dohodnout se na metodice sociálního sledování pro ex ante hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost s cílem zajistit, aby opatření stanovená v plánech přispívala k sociálním cílům stanoveným v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; domnívá se, že metodika sociálního sledování musí odpovídat struktuře evropského pilíře sociálních práv a analyzovat příspěvek opatření k provádění všech 20 zásad pilíře; konstatuje, že srovnávací přehled a společné ukazatele potřebné k hodnocení pokroku při provádění národních plánů pro oživení a odolnost v každém ze šesti pilířů musí být účinné, pokud jde o dosažení obecných a specifických cílů; trvá na tom, že nejlepším hodnotícím mechanismem pro sledování pokroku směrem ke vzestupné sociální konvergenci je srovnávací přehled sociálních ukazatelů evropského semestru, a proto navrhuje, aby byl tento srovnávací přehled začleněn do společných ukazatelů jako nástroj pro sledování sociálního pokroku;

44. vyzývá Komisi, aby sociální ukazatele ze srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, zejména ty, které souvisejí s důstojnou prací, sociální spravedlností, rovnými příležitostmi, spolehlivými systémy sociálního zabezpečení a spravedlivou mobilitou, zahrnula do společných ukazatelů, které mají být používány v rámci Nástroje pro oživení a odolnost pro podávání zpráv o pokroku a pro monitorování a hodnocení plánů, jakož i do metodiky sociálního sledování, včetně evropské záruky pro děti a záruky pro mladé lidi; zdůrazňuje, že Parlament podrobně zanalyzuje akt v přenesené pravomoci, který Komise v této věci předkládá, s cílem zjistit, zda jsou sociální ukazatele, srovnávací přehled a sociální metodika v souladu s danými cíli, a ověřit, zda není třeba vznést námitky;

Závěry

45. vyzývá Komisi, aby posoudila předložené plány odpovídajícím způsobem a v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost; vyjadřuje vážné znepokojení ohledně souladu několika opatření v národních plánech pro oživení a odolnost s požadavky základního nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny prvky všech plánů budou plně v souladu s tímto nařízením;

46. připomíná svou žádost Komisi, aby plnila své povinnosti vyplývající z nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a poskytovala Parlamentu veškeré relevantní informace o aktuálním stavu provádění tohoto nařízení a zohledňovala veškeré prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o oživení a odolnosti, včetně názorů vyjádřených příslušnými výbory a v usneseních přijatých v plénu; vítá zvýšené úsilí Komise o poskytování odpovídajících informací během pravidelných schůzí s Parlamentem;

47. trvá na tom, aby Komise zajistila, aby národní plány pro oživení a odolnost obsahovaly ustanovení, která zajistí, aby příjemci finančních prostředků Unie uváděli původ a zajišťovali viditelnost finančních prostředků Unie, případně vyobrazením loga Unie a uvedením vhodného prohlášení o financování ve znění „financováno Evropskou unií – NextGenerationEU“;

48. připomíná Radě, že zejména ve fázi přijímání prováděcího rozhodnutí Rady „se relevantní výsledky jednání v přípravných orgánech Rady předají příslušnému výboru Evropského parlamentu“;

49. vyzývá Komisi, aby v rámci dialogů o oživení a odolnosti nadále uplatňovala otevřený, transparentní a konstruktivní přístup;

50. připomíná postoj Parlamentu v roce 2020 k silnějšímu plánu oživení a vyzývá Komisi a Radu, aby posoudily, zda by k řešení krize nebyly zapotřebí další finanční prostředky;

 

°

° °

51. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské radě a Komisi.

 

[1] Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

[2] Přijaté texty, P9_TA(2021)0257.

[3] Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie, Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.

[4] Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.

[5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic, Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

[6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1.

[7] Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

[8] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

Poslední aktualizace: 9. června 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí