Postup : 2021/2738(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0334/2021

Předložené texty :

B9-0334/2021

Rozpravy :

PV 08/06/2021 - 9
CRE 08/06/2021 - 9

Hlasování :

PV 10/06/2021 - 9

Přijaté texty :


<Date>{07/06/2021}7.6.2021</Date>
<NoDocSe>B9-0334/2021</NoDocSe>
PDF 179kWORD 50k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o stanovisku Parlamentu k průběžnému posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou </Titre>

<DocRef>(2021/2738(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Dimitrios Papadimoulis, José Gusmão</Depute>

<Commission>{The Left}za skupinu The Left</Commission>

</RepeatBlock-By>


B9-0334/2021

Usnesení Evropského parlamentu o stanovisku Parlamentu k průběžnému posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou

(2021/2738(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na články 174 a 175 Smlouvy o fungování Evropské unii (SFEU),

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost[1] (nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost),

 s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o právu Parlamentu na informace, pokud jde o průběžné posuzování národních plánů pro oživení a odolnost[2],

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost bylo přijato řádným legislativním postupem;

B. vzhledem k tomu, že Nástroj pro oživení a odolnost je bezprecedentní nástroj, pokud jde o objem a způsoby financování; vzhledem k tomu, že Komise se chystá emitovat společné dluhopisy, neboť všechny členské státy EU nyní úspěšně ratifikovaly rozhodnutí o vlastních zdrojích[3];

C. vzhledem k tomu, že demokratická a parlamentní kontrola provádění Nástroje pro oživení a odolnost je možná pouze za předpokladu, že se Parlament plně účastní všech fází;

D. vzhledem k tomu, že článek 26 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost zavádí dialog o oživení a odolnosti s cílem zajistit větší transparentnost a odpovědnost a rovněž to, aby Komise poskytovala Parlamentu informace týkající se mj. národních plánů členských států pro oživení a odolnost a jejich posouzení;

E. vzhledem k tomu, že Parlament se vyjadřuje k záležitostem projednávaným v rámci dialogu o oživení a odolnosti, a to i formou usnesení a výměn názorů s Komisí; vzhledem k tomu, že Komise tyto podněty musí zohlednit;

F. vzhledem k tomu, že Nástroj pro oživení a odolnost vychází z článku 175 SFEU, jehož cílem je dosáhnout cílů stanovených v článku 174 SFEU;

G. vzhledem k tomu, že pokud jde o sociální hledisko Nástroje pro oživení a odolnost, nařízení stanoví, že obecným cílem nástroje je podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie tím, že se zmírní sociální a hospodářský dopad krize, a to zejména na ženy, přispěje se k provádění evropského pilíře sociálních práv a k vzestupné sociální konvergenci a napomůže se vytváření vysoce kvalitních pracovních příležitostí;

H. vzhledem k tomu, že specifickým cílem Nástroje pro oživení a odolnost je poskytnout členským státům finanční podporu pro dosažení reformních a investičních milníků a cílů stanovených v jejich národních plánech pro oživení a odolnost; vzhledem k tomu, že to znamená, že veškerá opatření v těchto plánech (včetně digitálních a zelených investic) a dohodnuté reformy a investice musí přispívat k zásadám evropského pilíře sociálních práv, tvorbě kvalitních pracovních míst a vzestupné sociální konvergenci; vzhledem k tomu, že opatření, která k těmto sociálním cílům nepřispívají, nejsou v souladu s požadavky nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

I. vzhledem k tomu, že členské státy v zásadě měly své národní plány pro oživení a odolnost předložit Komisi do 30. dubna 2021; vzhledem k tomu, že doposud předložilo Komisi své plány pro oživení a odolnost 23 členských států;

1. domnívá se, že Nástroj pro oživení a odolnost představuje historický nástroj EU, který pomůže členským státům zmírnit hospodářský a sociální dopad koronavirové pandemie, nasměruje jejich ekonomiky na cestu silného a udržitelného růstu, připraví EU na řešení dlouhodobých výzev, jako je spravedlivá ekologická transformace a digitální transformace, s cílem podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a konvergenci a vytvářet přidanou hodnotu EU;

2. žádá Komisi, aby před přijetím příslušného návrhu prováděcích rozhodnutí Rady zajistila důkladné a komplexní posouzení, přičemž vítá snahy Komise o zajištění rychlého přijetí příslušných prováděcích rozhodnutí Rady souvisejících s národními plány pro oživení a odolnost ještě před létem a její nepřetržitou spolupráci s členskými státy s cílem pomoci jim při vypracovávání kvalitních plánů;

3. zdůrazňuje, že podle článku 175 SFEU musí Nástroj pro oživení a odolnost přispět k dosažení cílů v oblasti soudržnosti stanovených v článku 174 SFEU;

4. je přesvědčen, že finanční prostředky musí být spravedlivě rozděleny mezi společnosti, aby byl zajištěn co největší přínos pro sociální vzestupnou a územní konvergenci, dobré životní podmínky a hospodářskou stabilitu; vyzývá k plné transparentnosti a odpovědnosti při přidělování a využívání těchto finančních prostředků;

5. připomíná, že Parlament vyzval k tomu, aby mu bylo zajištěno právo na informace týkající se probíhajícího posuzování národních plánů pro oživení a odolnost, aby mohl uplatňovat bezchybný demokratický dohled nad posuzováním a prováděním Nástroje pro oživení a odolnost ze strany Komise;

6. vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o obsahu strukturálních reforem vyjednaných s členskými státy v kontextu jejich národních plánů pro oživení a odolnost, zejména pokud tyto reformy nebyly zahrnuty do původních plánů;

7. vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda a případně do jaké míry každý z národních plánů pro oživení a odolnost účinně, komplexně a přiměřeně přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 nařízení o Nástroji na podporu oživení a odolnosti; připomíná, že každé opatření by mělo přispívat alespoň k jedné z politických oblastí důležitých z evropského hlediska, členěných do šesti pilířů;

8. konstatuje, že podle informací poskytnutých Komisí všechny formálně předložené plány splňují klimatické a digitální investiční cíle; vyzývá Komisi, aby rovněž posoudila kvalitativní stránku navrhovaných investic s cílem zajistit, aby splňovaly kvantitativní i kvalitativní cíle;

9. připomíná, že v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost nesmí tento nástroj s výjimkou náležitě odůvodněných případů financovat opakující se vnitrostátní výdaje a musí vytvářet evropskou přidanou hodnotu, a to zejména, nikoli však výlučně, přeshraniční projekty;

Zelená transformace

10. vítá, že zelené investice v rámci Nástroje pro oživení a odolnost budou zčásti financovány prostřednictvím vydávání zelených dluhopisů;

11. zdůrazňuje, že v souladu s metodikou stanovenou v příloze VI nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by všechny plány měly vyhradit alespoň 37 % z celkových finančních prostředků (ve formě grantů a úvěrů) na otázky klimatu; vyzývá Komisi, aby při posuzování cíle 37 % výdajů na oblast klimatu věnovala pozornost tomu, aby nedocházelo k dvojímu nebo chybnému označování opatření a aby se zabránilo „lakování na zeleno“; je znepokojen tím, že některé investice jsou označovány jako ekologické investice, přestože se na ně nevztahuje metodika sledování stanovená v příloze VI; navrhuje, aby se na jakékoli rozšíření metodiky ekologického označování v příloze VI vztahovala další kontrola;

12. připomíná, že ustanovení „významně nepoškozovat“ jsou důležitým nástrojem pro podporu zelené transformace – spolu s požadavkem, aby minimálně 37 % výdajů (ve formě grantů a úvěrů) na investice a reformy obsažených v každém národním plánu pro oživení a odolnost podporovalo klimatické cíle – i pro zabránění tomu, aby byla financována opatření, která jsou v rozporu s klimatickými cíli Unie; připomíná, že zásada „významně nepoškozovat“ představuje horizontální zásadu nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a proto musí všechna opatření tuto zásadu respektovat ve smyslu článku 17 nařízení o taxonomii; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným dodržováním této zásady při posuzování plánů a vyzývá Komisi, aby zajistila její plné dodržování a aby zveřejnila všechna posouzení kritérií týkajících se této zásady pro všechny plány;

13. vyzývá Komisi, aby zveřejnila podrobný přehled výdajů týkajících se biologické rozmanitosti a nebo opatření uvedených v národních plánech pro oživení a odolnost; je znepokojen tím, že většina národních plánů pro oživení a odolnost obsahuje velmi omezená nebo vůbec žádná opatření ve prospěch biologické rozmanitosti; očekává, že Komise bude i v tomto ohledu důsledně uplatňovat zásadu „významně nepoškozovat“, a zejména že odmítne reformy nebo investice, které by mohly poškozovat biologickou rozmanitost nebo které nejsou doprovázeny odpovídajícími doprovodnými opatřeními;

Digitální transformace

14. připomíná, že pokud jde o investice do digitálních kapacit a konektivity, měly by členské státy ve svých plánech poskytnout vlastní posouzení bezpečnosti založené na společných objektivních kritériích, která určí veškeré bezpečnostní problémy, a měly by podrobně uvést, jak budou tyto problémy řešeny s cílem dosáhnout souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny národní plány pro oživení a odolnost obsahující takové investice takové posouzení obsahovaly a aby příslušná opatření nebyla v rozporu se strategickými zájmy Unie;

15. je přesvědčen, že ekologické investice a investice do digitalizace mají značný potenciál z hlediska vytváření kvalitních pracovních míst a snižování nerovností; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby z ekologických investic a investic do digitalizace měly prospěch nejohroženější obce a regiony, jako jsou uhelné a lignitové regiony procházející transformací a jejich pracovníci, a ty obce a regiony, které jsou nejvíce zasaženy změnou klimatu; zdůrazňuje, že očekávaná společenská návratnost ekologických investic a investic do digitalizace by měla být v národních plánech pro oživení a odolnost stanovena předem, aby byl zajištěn co největší dopad;

Posílení hospodářského růstu, sociální a územní soudržnosti a blahobytu

16. vítá zejména opatření obsažená v národních plánech pro oživení a odolnost, jejichž cílem je podpora spravedlivého, udržitelného růstu podporujícího začlenění, posílení vytváření kvalitní zaměstnanosti, boj proti chudobě a nerovnosti, podpora všeobecného přístupu ke kultuře a vzdělávání, rozvoj kompetencí a dovedností, podpora dětí a mládeže, zvýšení připravenosti na krizi a schopnosti reagovat na krizi a zmírnění dopadů krize COVID-19 na hospodářství;

17. vyzývá Komisi, aby zajistila, že národní plány pro oživení a odolnost věnují odpovídající pozornost opatřením určeným dětem a mládeži, zejména v zemích, v nichž byly zjištěny strukturální problémy v oblastech, jako je předčasný odchod ze vzdělávání, nezaměstnanost mladých lidí a dětská chudoba; trvá na skutečnosti, že by se reformy a investice do mladých lidí, zejména ty, které se týkají dovedností a vzdělávání, měly sladit se zárukami pro mladé lidi a zaměřit se vedle nákupu vybavení na rozvíjení kompetencí; zdůrazňuje, že by se reformy a investice do dětí měly sladit se zásadami evropské záruky pro děti a zaměřit se na právo každého dítěte žijícího v chudobě na přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a odpovídajícímu stravování;

18. zdůrazňuje sociální summit, který se konal ve dnech 7. a 8. května 2021 v Portu, na němž vedoucí představitelé EU uznali evropský pilíř sociálních práv za základní prvek oživení, a v prohlášení z Porta zdůraznili své odhodlání nadále posilovat jeho provádění na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;

19. vítá podporu členských států obsaženou v prováděcích opatřeních v souladu s evropským pilířem sociálních práv a iniciativami EU v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, která mají zajistit větší sociální soudržnost, upevnit systémy sociální ochrany a omezit nerovnosti a zranitelnost; připomíná Komisi, že národní plány pro oživení a odolnost musejí uspokojivě splňovat hodnotící kritéria, a vyzývá ji, aby důkladně posoudila sociální důsledky každého opatření k zajištění dodržování nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a jejich dopad; trvá na tom, že Komise proto musí zajistit, aby se v každém národním plánu pro oživení a odolnost dostatečně odrážela uvedená kritéria;

20. požaduje, aby Komise a Rada zajistily, aby se přihlíželo k otázce rovnosti mezi muži a ženami a rovných příležitostí a aby byly tyto cíle začleněny do politiky Unie a prosazovány v rámci vypracovávání národních plánů pro oživení a odolnost a při jejich provádění; je hluboce znepokojen, že většina národních plánů pro oživení a odolnost nijak zvlášť nepřispívá k plnění těchto cílů a jejich začleňování do politiky Unie a že neobsahují jasně stanovená konkrétní opatření, která by řešila otázku nerovnosti mezi muži a ženami, což může ohrozit schopnost těchto plánů omezit sociální a ekonomické účinky krize na ženy;

21. zdůrazňuje, že daňové úniky, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivní daňové plánování spolu se škodlivou daňovou soutěží snižují daňové příjmy členských států; připomíná doporučení členských států pro jednotlivé země, která usnadňují agresivní daňové plánování; obává se, že tyto systémy by mohly oslabit solidaritu obsaženou v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; žádá proto Komisi, aby posoudila národní plány pro oživení a odolnost, zejména jejich správní struktury, pokud jde o řešení vnitrostátních opatření, o nichž se má za to, že usnadňují agresivní daňové plánování, daňové úniky nebo vyhýbání se daňovým povinnostem, nebo neúčinná opatření proti praní peněz;

22. připomíná Komisi, že národní plány pro oživení a odolnost musí řešit zásadní překážky v ekonomikách členských států; poukazuje na to, že veškerá opatření, zejména ta, která jsou spojena s digitální a ekologickou transformací, by se měla posuzovat také z pohledu společnosti, abychom se vyhnuli riziku, že v důsledku rušení středně kvalifikovaných pracovních míst dojde ke ztrátě pracovních míst, k narušení pracovního trhu a polarizaci zaměstnanosti, a aby bylo zajištěno, že se postupy společností spojené s digitalizací a ekologickou transformací nebudou používat jako záminka pro strategie zaměřené na ulehčování práce a omezování nákladů;

23. zdůrazňuje, že jedním z cílů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je vytváření kvalitních pracovních míst a že je toho třeba dosáhnout pomocí komplexního balíčku reforem a investic a opatřeními pro zajištění stabilních smluv, důstojných mezd, kolektivního vyjednávání a minimální úrovně sociální ochrany, včetně důstojných důchodů nad hranicí chudoby; vyzývá Komisi, aby tyto ukazatele zahrnula do pokynů pro posuzování sociálního pokroku v národních plánech pro oživení a odolnost; poukazuje na to, že reformy trhu práce prováděné v rámci národních plánů pro oživení a odolnost musí být v souladu s dosažením těchto cílů;

24. je znepokojen omezenou koordinací mezi národními plány pro oživení a odolnost, dohodami o partnerství a programy EU; trvá na tom, že členské státy by měly podporovat synergie a doplňkovost mezi Nástrojem pro oživení a odolnost, dohodami o partnerství a programy EU;

25. vyzývá Komisi, aby posoudila, do jaké míry reformy a investice uskutečněné v rámci Nástroje pro oživení a odolnost umožní překlenout investiční mezeru v EU, jak ji odhaduje Komise, aby bylo možné splnit cíle v oblasti klimatu, životního prostředí a sociální udržitelnosti, včetně Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN;

Zapojení zúčastněných stran

26. připomíná, že článek 152 SFEU stanoví, že Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni a respektuje jejich samostatnost; zdůrazňuje, že rozhodující význam z hlediska úspěšnosti národních plánů pro oživení a odolnost a celého Nástroje pro oživení a odolnost bude mít přiměřené zapojení vnitrostátních zúčastněných stran, jako jsou parlamenty členských států, místní a regionální orgány, sociální partneři, nevládní organizace a organizace občanské společnosti, do přípravy těchto plánů a jejich provádění, tak aby členské státy cítily za tyto plány odpovědnost, aby bylo zajištěno rychlé, transparentní, účinné a řádné využívání finančních prostředků a větší transparentnost a aby se zabránilo překrývání či dvojímu financování nebo jeho nedostatku; souzní s obavami Evropského výboru regionů a mnoha zúčastněných stran ohledně naprosté absence nebo velmi omezeného zapojení zúčastněných stran do přípravy a provádění plánů pro oživení a odolnost; upozorňuje na to, že veškerá opatření v rámci národních plánů pro oživení a odolnost by měla být plně v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy a úlohou příslušných zúčastněných stran, zejména při navrhování reforem a investic a jejich realizaci;

Rychlé přijetí a provedení

27. trvá na tom, že všechna příslušná opatření schválená Komisí musí být doplněna o příslušné milníky, cíle a kalkulaci nákladů, které budou relevantní, jasné, podrobné a náležitě monitorované a které budou představovat jasné závazky členských států;

28. připomíná Komisi, že investice by měly být doprovázeny reformami, a naléhavě ji vyzývá, aby zajistila, aby všechny schválené retroaktivní investice byly jednoznačně doprovázeny odpovídajícími milníky a cíli; konstatuje, že nedostatek skutečně doplňkových projektů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost by mohl omezit jeho makroekonomický dopad;

29. zdůrazňuje, že pro úspěch Nástroje pro oživení a odolnost a národních plánů pro oživení a odolnost je nezbytná naprostá transparentnost a odpovědnost ze strany Komise, členských států a všech prováděcích partnerů; vyzývá Komisi, aby posoudila potřeby příslušných útvarů a subjektů EU, jako je Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), a aby jim poskytla nezbytné finanční a lidské zdroje, aby mohly účinně kontrolovat provádění Nástroje pro oživení a odolnost;

30. zdůrazňuje, že Nástroj pro oživení a odolnost a jednotlivé národní plány pro oživení a odolnost by měly plně dodržovat nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu[4], a žádá Komisi, aby pečlivě posoudila opatření navržená členskými státy k prevenci, odhalování a nápravě korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci Nástroje pro oživení a odolnost;

31. vyzývá Komisi, aby zajistila plnou transparentnost, pokud jde o harmonogram schvalování aktů v přenesené pravomoci navazujících na nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a aby zohlednila příslušné složky dialogu o oživení a odolnosti s ohledem na jejich urychlené schválení, konkrétně akty v přenesené pravomoci týkající se srovnávacího přehledu pro oživení a odolnost a metodiky vykazování sociálních výdajů, včetně výdajů na děti a mladé lidi;

32. zdůrazňuje, že je důležité dohodnout se na metodice sociálního sledování pro ex ante hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost s cílem zajistit, aby opatření stanovená v plánech přispívala k sociálním cílům stanoveným v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; domnívá se, že metodika sociálního sledování musí odpovídat struktuře evropského pilíře sociálních práv a analyzovat příspěvek opatření k provádění všech 20 zásad pilíře; konstatuje, že srovnávací přehled a společné ukazatele potřebné k hodnocení pokroku při provádění plánů pro oživení a odolnost v každém ze šesti pilířů musí být účinné, pokud jde o dosažení obecných a specifických cílů; trvá na tom, že nejlepším hodnotícím mechanismem pro sledování pokroku směrem ke vzestupné sociální konvergenci je srovnávací přehled sociálních ukazatelů evropského semestru, a proto navrhuje, aby byl tento srovnávací přehled začleněn do společných ukazatelů jako nástroj pro sledování sociálního pokroku;

33. vyzývá Komisi, aby sociální ukazatele ze srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, zejména ty, které souvisejí s důstojnou prací, sociální spravedlností, rovnými příležitostmi, spolehlivými systémy sociálního zabezpečení a spravedlivou mobilitou, zahrnula do společných ukazatelů, které mají být používány v rámci Nástroje pro oživení a odolnost pro podávání zpráv o pokroku a pro monitorování a hodnocení plánů, jakož i do metodiky sociálního sledování, včetně evropské záruky pro děti a záruky pro mladé lidi; zdůrazňuje, že Parlament podrobně zanalyzuje akty v přenesené pravomoci, které Komise v této věci předloží, s cílem zjistit, zda jsou sociální ukazatele, srovnávací přehled a sociální metodika v souladu s danými cíli, a ověřit, zda není třeba vznést námitky;

Závěry

34. vyzývá Komisi, aby předložené plány posoudila odpovídajícím způsobem a v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, zda jsou některá opatření v národních plánech pro oživení a odolnost v souladu s požadavky základního nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a žádá Komisi, aby poskytla podrobné odůvodnění a vysvětlení;

35. připomíná Radě, že zejména ve fázi přijímání prováděcích rozhodnutí „se relevantní výsledky jednání v přípravných orgánech Rady předají příslušnému výboru Evropského parlamentu“;

36. vyzývá Komisi, aby v rámci dialogů o oživení a odolnosti uplatňovala otevřený, transparentní a konstruktivní přístup;

37. připomíná postoj Parlamentu z roku 2020 požadující silnější plán oživení a vyzývá Komisi a Radu, aby posoudily, zda by k řešení krize nebyly zapotřebí další finanční prostředky nebo prodloužení či trvalé ustavení Nástroje pro oživení a odolnost;

 

°

° °

38. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské radě a Komisi.

 

 

[1] Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

[2] Přijaté texty, P9_TA(2021)0257.

[3] Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie, Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.

[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie, Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 1.

Poslední aktualizace: 9. června 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí